Vlákno názorů k článku Analýza vyváženosti: standardizace a patenty od mirozbiro - Patenty jsou zajimavy orisek. Na jedne strane je...
-
mirozbiro (neregistrovaný)Patenty jsou zajimavy orisek. Na jedne strane je opodstatnene chranit vysledek prace v momentu, kdy replikovani vysledku uz nestoji zadne usili. (na rozdil treba od stredovekeho kovare, kde pouziti nove technologie odjinud neznamenalo bezpracny zisk)
Na druhou stranu se ukazuje, ze vysledkem ochrany autorskych prav a patentu je vytvoreni mocnych financnich skupin, ktere potom samy dokazi menit zakony ve svuj prospech. Takova pozitivni zpetna vazba - cim vice se dostane do kartelu penez, tim vice jsou schopni zmenit a tim vice si zabezpeci novych penez. Prikladu je spousta, jeden objevitel sam nema zadnou sanci ziskat z patentu prislusny zisk - vse se proda specializovane financni skupine, ktera ma na to financni a pravni nastroje. Z objevu nebo dila se tak plati vesmes jen administrujici pravnici.
Napriklad GPL je tady vybornym nastrojem - at kazdy pouzije cokoliv chce, ale dal to dava k dispozici. Hlavne zadne zisky z toho, ze nekomu budu branit udelat neco dobreho. -
JS (neregistrovaný)Pokud nekdo zastava neoliberalne-trzni ideologii, pak by mel byt proti patentum, protoze jsou s ni logicky v rozporu. Nejen proto, ze jde o regulaci. Ten rozpor jde hloubeji - je to o tom, zda jsme ochotni prijmout "freeriding", tedy to, ze nekdo vydela vice nez my, i kdyz si to nezaslouzi.
Liberalne-trzni doktrina predpoklada, ze lide by meli vzdy prijmout nabidku, ktera je pro ne prospesna, i za cenu, ze nekdo jiny vydela vice. Tedy i svet bez patentu by podle teto teorie mel fungovat. Realita ovsem je, ze lide se tak nechovaji (viz Ultimatum game), a tedy proto chteji patenty a autorska prava, ktere nejsou nic jineho nez jina reprezentace prirozene touhy po socialni spravedlnosti. -
Jádro problému vidím trochu jinde než ve vztahu k liberálně-tržní doktríně nebo sociální spravedlnosti. Software je už svou podstatou jednou z mála entit, která přesně vyhovuje definici veřejného statku podle P.A.Samuelsona. Tj. spotřeba jednotlivcem nevede ke snížení spotřeby jiným jednotlivcem. Celý institut soukromého vlastnictví softwaru postrádá jakékoliv přirozené základy a tato skutečnost je primárním zdrojem mnoha problémů, o kterých se píše v článku a v komentářích.
Úplně mě orosilo, když jsem se v článku dočetl, že je zamýšleno umožnění patentování standardů. Přirovnal bych to k amputaci zdravé končetiny a ještě bez narkózy.
Článek je ale skvělý. -
JS (neregistrovaný)Ja s vami souhlasim. Ovsem pokud budete povazovat autorska dila a vynalezy za verejny statek, pak je budou tedy fakticky vlastnit vsichni, a tedy se vyhnete problemum, ktere uvadim. Ja bych s takovym systemem souhlasil, ale spousta lidi je proti.
Me jenom bavi, ze ti, kteri hlasaji trzni neoliberalismus jsou velice casto pro patenty a autorska prava, ackoli jsou de facto jenom jinou formou socialni spravedlnosti. Je to proste hezky rozpor v jejich mysleni, ktery ukazuje, ze skutecny neoliberalismus si v realu nikdo nepreje, akorat se hodi jako doktrina k manipulaci ostatnich. -
Obecně s Vašimi názory souhlasím. Lišíme se jen v nikoliv zcela zanedbatelných detailech. Příčinu obhajoby softwarových patentů a přenositelných majetkových autorských práv nevidím ani tak v přirozené touze po sociální spravedlnosti jako spíše v ekonomicky racionálním chování účastníků trhu. Individuální ekonomický prospěch ve většině případů převáží nad jakkoliv racionálními argumenty a případně i nad celospolečenským zájmem.
-
mirozbiro (neregistrovaný)Znamena to, ze uverejnim-li (patentovatelny) kod pod GPL licenci, stale se jeste muze najit nekdo, kdo si da myslenku uvnitr patentovat? To asi ne. Takze jakakoliv myslenka uverejnena pod GPL (co nema uzavreneho predchudce) je otevrena pro vsechny?
Otazka je, jestli je mozne kod obmenit (pouzit zakladni patentovatelnou myslenku) a pouzivat jej pod jinou nez GPL licenci. To asi jde, ne? -
xxx (neregistrovaný)Co se patentovatelnosti vaseho GPL kodu nekym jinym tyce: Ma to dve roviny - teoretickou a praktickou. Teoreticky to patentovat nelze, ale v praxi k tomu dochazi, protoze patentovy urednik ma jen velmi malou sanci dohledat, ze myslenka byla prevzata z vaseho kodu pod GPL. Tyhle pripady se pak resi soudni cestou.
Jina vec je, pokud si myslenku chce patentovat sam autor GPL kodu. To GPL verze 2 neresi, ale verze 3 uz presne vymezuje podminky, kdy to lze udelat. -
xxx (neregistrovaný)Patentum je v GPL (verze 3) venovana cela jedna sekce, viz http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html. Prohlasit, ze GPL o patentech nehovori, je v tomto kontextu ponekud odvazne.
