Vlákno názorů k článku Analýza vyváženosti: standardizace a patenty od anonym - Podle mě největší problém patentového systému je v...
-
Podle mě největší problém patentového systému je v tom, že už vůbec nejde o odměnu pro vynálezce. Patent by měl být udělován výhradně fyzickým osobám nebo kolektivu fyzických osob (vynálezcům) a mělo by být nepřevoditelný. Kdo dostane patent, tomu bude patřit až do vypršení, ostatní ať si kupují jen licenci k jeho použití. -
a komu je patent udilen dnes? individualite, ktera v laboratori zamestnavatele s pouzitim jeho prostredku patentovane dilo vytvorila? to asi nebude nikdy, nemyslite? odmena vynalezci je dana tim, nakolik je jeho patent zadan, neshleda li ho nikdo atraktivnim, proc by mel neco dostavat? utrhne li mu kvuli licenci ruku sto firem, at cena stoupa kamkoli..
-
Spousta patentů vzniká mimo komerční sféru na univerzitách. Tam je vlastnictví patentu pro vynálezce v současné podobě bezcenné, protože firmy jsou ochotné pouze odkoupit celý patent (byť za slušné peníze, ale stále zlomek skutečné tržní hodnoty) a ne jen zaplatit licenci k použití. Možnost převést vlastnictví patentu na někoho jiného je největší chyba systému. Bez toho by například nemohly existovat firmy, které jen nakupují patenty a pak vydělávají na žalobách.
-
hele, a kdyz je to takova chyba, kdo tu chybu dela? asi ten vynalezce na univerzite, kteremu jsou firmy ochotne pouze odkoupit cely patent; a proc mu netrhaji ruce, aby si patent mohly jen licencovat? protoze je to pro ne prave tak atraktivni, aby to za takovouhle cenu jen cele koupily, investovaly do vyvoje a implementace a na konci mozna mely vysledek? jmenuj pet konkretnich firem, ktere jen nakupuji patenty a vydelavaji na zalobach, ja ti na oplatku povim o reportazi o lidech, kteri travi den sbiranim vyhernich omylem zahozenych sazkovych kuponu u kose v sazkove kancelari
-
mirozbiro (neregistrovaný)Tady je zajimavy moment - spousta veci - vpodstate cela soucasna civilizace vznikla na univerzitach. Predstavte si konzorcium pravniku, ktere by licencovalo pouziti diferencialniho poctu. Podivejte se, kolik existuje zajimavych matematickych metod. Sifrovani. Komprese. Teprve v posledni dobe se prislo na to, ze je mozny z toho vytriskat prachy.
Videli jste Minority report? Ten pocitacovy interface ve filmu byl vytvoren na zaklade disertace (a ve spolupraci s autorem). V soucasne dobe uz existuji funkcni prototypy (viz youtube) tohohle interface. Myslite, ze se to bude licencovat? Jaky je pravni rozdil proti CLI a proti okenkum?
Je to tak, ze nekdo prisel o sileny prachy, anebo ze nekdo si prichazi na sileny prachy? -
Já ten problém vidím úplně jinde. Nejdřív vyvrátím Tvé teze:
1) Firma zaměstná vědce, dá mu plat přístroje a laboratoř, díky které on vyvine nějakou technologii. Kdo má větší právo na ten patent? Firma nebo vědec? Podle mě jednoznačně firma, která do toho vložila svoji investici. Ten vědec neriskoval nic.
2) Jsem firma, která vyvinula nějakou technologii. Neumím ji ale zavést do praxe. Co je špatné na tom, že ji prodám jiné firmě, která půjde do toho rizika a zkusí na tom vydělat?
Podle mě je hlavní problém v délce patentů. Dnes se vyvíjí vše mnohem rychleji než dřív, patent by měl po pěti letech zaniknout. Další věc je to, že se patentují úplné kraviny, tohle by se mělo velmi tvrdě omezit, aby se daly patentovat opravdu pouze inovativní věci. No a třetí věc je, že by patentovaná technologie neměla být standardem. K čemu je mi nějaký ISO standard (například MP3), když ho nemůžu volně využívat? -
imho není problém délka patentu jako taková. Nelze jen tak šmahem říct "zrušme dvacet let, pět musí stačit". Klidně ať je patentová ochrana deset, patnáct nebo i dvacet let. Ono by totiž mnohem více pomohlo, kdyby majitel patentu musel patent v určité době realizovat a pokud by to nerealizoval, patent by vypršel dříve.
Ona by hlavně byla potřeba kompletní revize patentové politiky. Patenty jako takové jsou užitečné a osvědčují se už stovky let. Problém je, že se čím dál více vytrácí původní smysl - tj. zajištění dočasného monopolu pro výrobce pro návratnost investice. Místo toho se patentů dnes využívá k tomu, aby byl konkurenci zamezen přílišný rozvoj.
Nicméně dost záleží na oblasti. Např. u léků patentová ochrana funguje celkem dobře. Je to dáno ale hlavně proto, že výzkum je extrémně drahý, následují ještě dražší studie, zdlouhavá administrace kolem povolení léku atd. Následná výroba už je velmi levná a lze ji dělat téměř kdekoli. Firmy jsou tedy přirozeně tlačeny k tomu, aby svůj patent realizovaly co nejdříve a využily relativně krátkou dobu na to, aby se jim vrátily investice. Po vypršení patentů totiž nastoupí generičtí výrobci a ti rozhodně v rukavičkách nejednají. Záměrně pomíjím filosofické debaty o etice patentů u léků, protože takové debaty nikdy nový lék nepřinesly.
Ovšem u IT technologií už to není tak jednoduché. Tam je buď levná výroba i výzkum (typicky algoritmy a většina sw) nebo naopak drahý výzkum i následná výroba (typicky třeba procesorové technologie). Vynálezce i ten, co kopíruje tak mají dost podobné náklady a vynálezce tak není nijak akutně tlačen do zahájení výroby, takže se patenty využívají v konkurenčním boji jinak. -
HB (neregistrovaný)Delka patentu 20 let je stanovena jako maximalni, ale kazdy rok se musi platit tzv. udrzovaci poplatky v kazde zemi, kde patent plati. Vetsina patentu se 20-ti let nedozije a pak jsou verejne. Realizace patentu je zajimavy napad, ale jak by se to prokazovalo? Firma bude neco vyrabet jen pro forma a stejne vyuzije svuj garantovany monopol a nic nebude licencovat.
Co se tyce algoritmu a matematickych teorii, ty se samy o sobe patentovat nedaji (mluvim ted o European Patent Convention, EPC, nebo take "evropsky patent" viz www.epo.org a o Patent Cooperation Treaty, PCT, nebo take "celosvetovy patent" viz www.wipo.org). Musi vzdy byt tzv. technicky efekt, neboli ta teorie nebo algoritmus musi byt vazana na nejaky technicky problem, treba komprese obrazu nebo audia, ale nelze obecne komprese signalu. Stejne tak nelze patentovat tzv. business method (slavny 1-click patent). Jine zeme maji jina pravidla, ale i v pripade USPTO se situace meni, snad k lepsimu.
Obecne nejde jen o to jak je vec draha na vyvoj, ale o to, jestli se vyplati jit do pomerne draheho procesu patentovani a vynalozene penize se vrati. U leku je to jasne, u SW je to otazka. V nekterych oborech se patenty pouzivaji ciste jako ochrana pred konkurenci, ktera by zalobou mohla zkusit zastavit planovany projekt, nekde jako predmet vyjednavani licencich podminek.
Jeste par poznamek k jinym prispevkum, o novosti a "trivialnosti" patentove prihlasky rozhoduji patentovi urednici, alespon v EPO jsou to lide z oboru s praxi, prijimaci podminky jsou pomerne striktni. Naopak soudci obvykle nemaji technicke vzdelani a museji se spolehat na posudky expertu.
Patentova prihlaska je vzdy do 18. mesicu od prvniho podani uverejnena, kazdy se muze prihlasit s dokumentem, ktery dany patent muze zneplatnit nebo alespon omezit, u EPO v ramci tzv. third party observations je to zadarmo, narozdil od opozice, kde se oponuje jiz udeleny patent a to zadarmo neni. Neboli u diskutovaneho pripadu ze nekdo vezme kod z aplikace pod GPL a poda si patent na jeho lehkou modifikaci, lze pomoci prislusnemu patentovemu uredniku a dany kod mu poslat. -
mirozbiro (neregistrovaný)Mluvis o nesoftwarovych patentech. Jo, pro tyhle patenty urcite duvody jsou. Nebudu komentovat, ze stavis cloveka, ktery muze zachranit lidstvo do role dojne kravy nejakych priblblych pravniku.
Mimochodem - rekni mi, jestli existuje nejaka korelace mezi osobnim bohatstvim a osobnim prinosem lidstvu. Odpovidam si - neprima umera: cim vic dany clovek lidstvu vezme, tim vic ma penez. Nastesti ne vsichni povazujeme penize za nejakou miru.
Co ale lidem vadi je, kdyz nenazranost moci zacne presahovat vsechny meze. Prosim, at se pakuji, ale at mi nikdo nezakazuje pouzit dvojklik, tridici algoritmus, nebo si treba zazpivat. -
No to mluvíš trochu jako komunista. Pokud bude fungovat kapitalismus, tedy zabráníš korupci a monopolům., tak vydělá nejvíc ten, kdo toho lidstvu nejvíc přinese. Například Henry Ford dal lidem auta a vydělal, Baťa lidi obul, zaměstnancům zajistil bydlení a solidní životní úroveň a vydělal. Roman z ČEZu lidi okradl a vydělal za rok miliardu. Ale to kvůli korupci a monopolu.
Základní poučka kapitalismu, která opravdu funguje je ta, že sobecké zájmy jednotlivce vydělat vedou k blahu ostatních. Pokud se nad tím zamyslíš, tak to tak opravdu funguje, pokud se Ti podaří udržet vše v mezích zákona. -
next_ghost (neregistrovaný)1) V takovém případě by měli mít nárok na spoluvlastnictví patentu jak věděc, tak firma. Ale ne firma samotná.
2) Ta druhá firma na uvedení patentu do praxe nepotřebuje patent vlastnit. Bohatě jí stačí za stejnou cenu, za jakou by dnes odkoupila celý patent, jen uzavřít smlouvu na exklusivní licenci. -
Dneska už jsme trochu někde jinde než za dob Isaaca Newtona. Na patentované technologii pracuje většinou vědecký tým finančně podporovaný svými zaměstnavateli. Nejde většinou o žádnou geniální myšlenku, ale o výsledek spousty drahých experimentů. Čili na té inovaci má větší podíl opravdu ta hromada peněz než jeden vědec. Nicméně vím třeba od kamaráda, že má v práci podmínku, že pokud přijde na něco geniálního během své práce, patří případný patent jemu a ne firmě.
