Názory k článku Apple M1 je 5nm procesorový trumf, který nechává Intel daleko za sebou
-
K tomu výkonu doporučuji tento (starší, ale stále platný) článek: https://www.androidauthority.com/why-are-apples-chips-faster-than-qualcomms-gary-explains-802738/
Jinak dík za super článek, tento se opravdu povedl. Více k tématu, ať mi dorazí MacBook s M1, z nějakého podivného důvodu cestuje z Londýna do Belfastu týden :(
-
me to snizovani vykonu za cenu setreni baterie nevadi. Zazil jsem u stareho iPhonu, ze baterka odesla tak , ze pri 30procentech se telefon natvrdo vypnul. Byl bych v tu chvili radeji, kdyby mel snizeny vykon a fungoval dal. Pri diskuzi s opacnym nazorovym proudem, jsme se dobrali k uspokojivemu kompromisu, ze by to bylo v poradku, kdyby o tom byl uzivatel adekvatne informovan. Jen nekomu to vadi min( napriklad proto, ze si toho ani nevsiml), nekdo v tom vidi zasadni problem.
-
J ouda (neregistrovaný)
Měl bych dvě faktické poznámky:
- To s tou aktualizací na baterky nebyl důvod, aby měla baterka stejnou výdrž, ale aby špičky spotřeby nestrhávaly telefon do rebootu, až sem OK, technické opodstatnění to mělo.
To, že situaci (patrně, můžeme se jen domýšlet) nějaký kravaťák zneužil tak, že vše dělalo bez jakéhokoli oznámení a oprávněně vznikal dojem že výkon telefonu už nestačí je samozřejmě ostudná prasárna.
- Jinak obecně nemyslím že Apple si aktualizacemi něco prosazuje. Naopak, v porovnání s konkurencí je podpora i velmi starých zařízení na dnešní dobu neobvykle dobrá.Jinak hezký článek, díky
-
BobTheBuilderStříbrný podporovatelJá bych měl ještě jednu: Intel má problémy s 10nm, ale porovnávat nanometry Intelu a TMSC/Samsungu nejde, musí se porovnávat něco jiného - velikost hradla transitorů nebo počet transistorů na mm2. Pro ilustraci, podle počtu transistorů na mm2 je Intelovská technologie 10nm mezi 6-7nm u TMSC.
Dále ten odkaz od Calculona je taky pěkný.
A nakonec: ústup od x86 může snadno znamenat diverzifikaci, ale tu nežádoucí - na stroji každého výrobce budete muset řešit, jak tam spustit systém. A možná budeme i vzpomínat na doby, kdy byl počítač stavebnice. A stačila síťová karta a přes PXE se dalo spustit ze sítě skoro cokoliv... Není tady už IBM v takové pozici, aby prosadila ISA sběrnici.
To, co nějak funguje Applu bych dost nerad viděl jako obecný stav. Byl by to návrat do 70 let, pak teprve bychom pochopili význam pojmu "vendor lock-in". -
Já nikde netvrdím, že 10nm Intel proces je i v aktuální, tuším třetí generaci nějak kvalitní. Není. Kdyby byl, máme tu 10nm 8jádra pro velké desktopy. Z mého pohledu se Intel stále nepohnul ze 14nm procesu, ač dokáže v omezené míře vyrábět jednodušší 10nm čipy, často jen nízko taktovaná dvoujádra.
20. 11. 2020, 11:01 editováno autorem komentáře
-
To nedokážu posoudit, Anandtech to zdůvodnil mizernou technologií. Ale novější 10 nm CPU dávají do Surfaců, takže proces je už určitě lepší. Nicméně v porovnání s M1, “there’s simply no contest.”
(Porovnávali ale dva stejné NUCy lišící se prakticky jen procesorem, takže bych čekal podobné chlazení apod.)
21. 11. 2020, 12:02 editováno autorem komentáře
-
"Nezapomenutelně též Apple provedl přechod na 64 bitů, kdy zkrátka jednoho dne odstavil 32bitové aplikace bez náhrady"
To není tak úplně pravda, kdo potřeboval pracovat s 32 bitovými konzolovými aplikacemi i na Catalině, tak stačilo Darwin jádru nastavit jako boot argument no32exec=0. Kromě vypnuté podpory v jádru byly teda odstraněné i různé 32 bit knihovny ( Které jdou částečně také vrátit z Mojave ) takže GUI aplikace mají smůlu úplně, to ale ve valné většině případů byly obstarožní programy dělané v Carbonu.
-
Vývojář má možnost nahrát do App Store bitcode (LLVM), pak se aplikace přeloží celá automaticky. Rosetta 2 je pro aplikace, pro které není k dispozici bitcode. I pro iOS se může nahrát bitcode, který se pak přeloží pro nové instrukce, které Apple přidává do svých CPU řady Ax. Problém bývá s různými knihovnami (Flutter, Google Ads), které se distribuují jen binárně a bez bitcodu. Na M1 je problém třeba s AVX nebo OpenCL.
-
Tim, ze je to stejny OS (stejna sada .so a API), tak lze tu sdilenou cast (shared libs) vykonavat v nativnim kodu, a emulovat jen ciste tu cast s custom aplikaci.
A apple si celkem doslapne na tvurce aplikaci (skrze pravidla appstore), aby vyuzivali co v nejvetsi mire jejich libky - takze kodu v aplikacich moc neni, resp. je to spis glue logic.
To, kde je aplikace "fat" a ve stylu ze si to taha sebou veskere zavislosti staticky (napr. dnesni zpravicka o Chrome), tak takova aplikace bezi samozrejme 2x pomaleji, ne rychleji.
Holt nekdo si na kulture programovani zaklada.. kdezto pro Win se delaj veci jako electron, ze si nejaka mala utilitka taha sebou cely prohlizec a ma to pak pul giga :)
-
Na macOS je celý POSIX a Foundation a GCD v jednom souboru — libSystem.dylib. S tím App Store, ano, určitě brzy sdělí datum, do kdy musí aplikace podporovat M1. Většinou ale stačí kompilace novým Xcode, například Handbreak už takto pro M1 je. A MacPorts si vše překládá ze zdrojaků (ovšem teď nefunguje ani na Intelu, protože Big Sur v souborovém systému nezobrazuje dynamické knihovny, test na existenci se musí dělat nově přes dlopen, což ale skoro nikdo nedělá). Ono si to všechno sedne. Třeba Java taky časem bude.
-
Nedávno mi kamarát poslal link na online webinár, ktorý sa zaoberal online cieleným marketingom na sociálnej sieti facebook. Na facebooku údajne môžete zacieliť zvlášť na užívateľov "platformy" Apple. Čo môžeme jednoznačne povedať o používateľoch Apple? Môžu to byť študenti, programátori, webdizajnéri, decká, ktorým ockovia dopriali, manažéri atď.. atď.. Užívateľom "platformy" Apple môže byť v podstate hocikto, avšak jednu vec užívatelia "platformy" Apple majú spoločné "MUSIA MAŤ PENIAZE NA APPLE PRODUKTY". Apple veľmi dobrie vie, prečo pýta napríklad za stojany premrštené ceny, pretože jej nejde primárne o kvalitu, ale o imidž!!!! Imidž toho, že Apple neni pre socky, ktorí si môžu dovoliť maximálne tak refubrished notebook za 300-400 EUR!!! Apple je niečo ako lamborghini + ferrari + bugatti dokopy vo svete áut. Proste je to predovšetkým o imidži. V kapitalistickej spoločnosti sa skratka bohatší chcú líšiť od tých chudobnejších, tak to proste funguje. Otázka za milión? Ovplyvní prechod Apple k ARM svet x86? Nuž to záleží na Microsofte. Ako MS zareagoval, keď videlo deti a dospelákov sa hrať na raspberry pi s linuxom? Tak, že vydalo W10 IoT Core pre túto platformu. Svet linuxu arm platformu dávno akceptoval. Otázne je, čo urobí Microsoft.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelNo a jeste jednu vec maji spolecnou... muzes jim nabizet zbozi a sluzby souvisejici s platformou. Ale z toho zase neodvodis zadne dalekosahle zavery, co? :-D
-
Myslim, ze Apple poskytuje obecne 2 veci:
- odladeny HW a SW, pokud vyhovuje "as is" tak je to skvela volba. Treba ja mam z duvodu PPC stary iMac a prestoze mu je ted mozna uz 15 let, ovlada se a funguje skvele (na to z jake je doby). Srov. OS/X frameworky vs. Windows API (ci jeho "nadstavby").
- image, pocit premiovosti; tady jde ciste o psychologii, kompenzator snizene sebehodnoty
Lze k tomu dodat, ze prvni bod se jim mnohdy nepovede, viz https://en.wikipedia.org/wiki/Louis_Rossmann nebo https://www.youtube.com/channel/UCl2mFZoRqjw_ELax4Yisf6w ; ale z meho pohledu to neni nejak zavratne horsi proti generic x86 pocitacum, tam jsou daleko horsi zverstva
-
"image, pocit premiovosti; tady jde ciste o psychologii, kompenzator snizene sebehodnoty"
Což na jednu stranu chápu, že to funguje, ale na druhou stranu mně osobně to vyloženě odpuzuje. I proto se mi třeba hodně těžko nakupuje oblečení, protože sehnat něco, co sedne a je bez nějakého rádoby prémiového nápisu taky není úplně nejjednodušší. (Jediné, kde to snesu, jsou spoďáry, protože to stejně nikdo nevidí.) Ale vytáhnout zařízení Apple bych se styděl...
-
Žádnou alternativní teorii nemám. Na mém dojmu, který koresponduje s tím, co psal autor komentáře, na který jsem reagoval, že se s Applem pojí jakýsi image, prestiž, se vůbec nic nemění i když existují skupiny, které to tak nevnímají. A zrovna tak se vůbec nic nemění na tom, že na základě onoho mého dojmu bych měl problém sám někde Apple zařízení vytáhnout, protože tu zprávu image/prestiže mám spojenou s výrobkem/značkou, ne s člověkem, který přede mnou stojí.
-
Zase nepřehánějte. Byl jsem na hodně konferencích, i těch akademických a nikde jsem 95 % lidí s Macbooky neviděl. Největší podíl mají přirozeně v USA, kde mají Macy historicky největší zastoupení. Tam už mi přijde, že to opravdu nikdo jako nějakou známku společenského statusu nebere. Těžko tam takto může fungovat třeba iPhone, když ho tam má každý druhý.
V ostatních částech světa je na konferencích podíl Macbooků výrazně nižší a i ten přístup k produktům Applu je krapet jiný. Co pozoruji kolem sebe, tak tady to pořád někteří lidi jako známku statusu berou. Vidím to třeba na synovcích od ženy (15 a 18 let), ti se raději udřou na brigádách, jenom aby nemuseli do školy přijít s něčím jiným než iPhonem. Když si pořizovali sluchátka, tak nic jiného než AirPody ani nepřipadalo v úvahu.
-
Já se trochu stydím, když mám někde vytáhnout Iphone, protože jsou okolo mě lidé, kteří ho mají proto, aby bylo vidět, že na to mají a já se k nim nechci řadit.
Ale je to smutný stav, já mám Iphone ne proto, že bych tím chtěl něco dokazovat, dokonce ani proto, že je dobrý. Upřímně, je to hrozný stroj, vadí mi, jak je to uzavřené. Jenže Apple to, že je to uzavřené alespoň otevřeně přiznává, to je tisíckrát lepší, než Android, který nemohu ani cítit. Hrají si na to, jak to není otevřené, ale člověk si musí telefon neoficiálně rootovat ve chvíli, kdy něm chce jen o něco víc. Mám chuť být děsně sprostý. Zlatý Apple, alespoň nejsou pokrytci.
-
Promiň, ale co si myslet o člověku, co se bojí vytáhnout iPhone, vadí mu jeho uzavřenost a na druhou stranu nemůže ani cítit Android? A tu otevřenost si představujete v čem?
Andoid je otevřený v tom, že jakýkoliv výrobce může vyrábět zařízení, ke kterému si můžeš koupit příslušenství od jiného výrobce a bude to většinou fungovat - nabíječky, sluchátka, senzory, klávesnice, kabely atd. Teda zatím jsem se nesetkal s tím, že by to nefungovalo. A v tom je právě ta uzavřenost Applu. Není to o tom, že musíš telefon rootnout, abys zasahoval do jádra systému. To je zavřené z bezpečnostních důvodů, aby si to kdejaký jouda nebricknul a jako ochrana proti malware.
A pokud si někdo koupí Apple jen z toho důvodu, aby vypadal společensky výše, tak to je práce pro psychiatra. Je to na stejné úrovni, jako když někdo má anorexii. Buďte rád, že k nim nepatříte. Ale trochu si ujasněte své důvody.
Chápu, že si někdo koupí Apple, že mu ta filozofie vyhovuje - kupuje si z limitované nabídky jedné firmy a očekává, že to mají odladěné a nebude muset sedět a vybírat z miliónu výrobků různých kvalit. Prostě chce sluchátka, tak si koupí AirPods a je to. Někdo tu dal srovnání, že je Apple jako Ferrari mezi auty. Ne není, protože Ferrari má 10x takový výkon než běžné auto, má 5x takové zrychlení a jede 3x tak rychleji. To Apple nemá. Když srovnáš techniku, tak je často i pozadu. A to že vydá teď nějaký procesor, který bude rychlejší než konkurence, znamená jen to, že za rok nebo dva někdo vydá jiný procesor, který zase bude rychlejší. A mám docela obavu, že krok k ARMu bude Apple ještě litovat, když ARM teď vlastní Nvidia. Ostatně intel určitě maká o sto šest a zase přijde s něčím novým, i když je teď na dně.
Třeba já si koupil Neo Freerunner a pak i telefon s Badou. Ten by skvělý a kdyby Samsung vydržel, tak tu je Bada s námi doteď. Jenže nějaký manažer očekává zisky hned první rok a když to nejde, tak to zahodí. Velká chyba. To samé bylo s Microsoftem.
Občas mne ty argumenty fascinují. Třeba tu někdo tvrdil, jak mu starý Apple pořád šlape a to by u PC nešlo. Já mám vedle počítač s Phenomem X4, který je už přes deset let starý (tuším z roku 2009) a stále na něm všechno běží - mám na něm Debian a W10 v nejnovější verzi a na něm programy v nejnovějších verzích. Zajímalo by mne, co za systém běželo na tom Applu. A vše funguje k plné spokojenosti a při normální práci, přehrávání videí a normálních hrách nepoznám rozdíl oproti druhému PC s 8-jádrovým Zen.
Co se týče Applu, tak většina lidí co znám, co opravdu potřebuje počítač na práci, od něj nakonec utekla. Právě kvůli různým problémům s kompatibilitou jak rozhraní a příslušenství, tak i dat. Týká se to třeba 3D designu, návrhu elektroniky apod. Pokud ho má člověk k nějakému konkrétnímu účelu, tak OK. Nebo jen na internet a spol. Ale jak tam chce dělat více věcí, tak je to k vzteku. A pokud chce upgrade, tak to znamená, že si koupí vše znova. Neštěstí poslední dobou byl i Apple donucen držet aspoň nějakou kompatibilitu, protože je na světě tolik různých zařízení, že ani Apple nemá šanci to vše vyrábět.
-
já jsem za poslední 2-3 roky absolvoval asi 10 kurzů na udemy.com (web, ruby rails, java, git, sql ... všechno možný), ty kurzy měly jedno společný. Všichni lektoři používali MacBook. Teď v listopadu jsem si dělal certifikát na Amazon Cloud (v Německu), u záverečný zkoušky byla komise ze 6 borců, nejnižší vzdělání docent, všichni před sebou měli MacBook ...
-
V momente, kdy mas tolik penez, ze te netrapi co koupis, tak se saha po jednodussi volbe - dojdu se zenou do nakupaku, je tam i obchod s Applem, tak vezmu jeden book - na vyber ze 2-3 modelu: tenky/maly/velky - uplne jako spotrebka. Proto ten MacBook ( z postoje - ze oni tomu nerozumi/neresi vykon, beztak to maj na zakladni prezentace a FB ).
Obdobna varianta s cernym Audi/BMW/Mercedes u "mafianu". Holt nektere skupiny lidi pritahuje stejne zbozi. A kdyz na to maj, tak jeste mavnou "ve full vybave prosim".
-
u lidí, kteří pracují s daty nebo programují je zastoupení maců čím dál větší, řada nástrojů tam funguje podobně jako na linuxu, vše lze řešit snadněji.
Prezentace a live natáčení se z macu opět řeší o řád pohodlněji i pro lidi, kteří s tím začínají.
U těch drahých kusů k tomu přispívá opravdu rychlý disk, které celý systém posouvá na jinou úroveň, ta svižnost je znát i při běžné práci a je těžké to bez znalostí na windowsu udělat podobně.
-
No neviem, ja som sa pred 2 rokmi pokusal o prechod na hackintosh, a ze by to nejak moc pripominalo unix si nespominam. Bola to uzavreta sracka, vsetko sa tam robilo inak ako vsade inde na svete, aplikacie boli de-facto nejake bundle a-la snap. Len prist na to, ako sa instaluje aplikacia vyzadovalo telefonat znamemu (nieco sa niekam potiahlo mysou). Siel som do toho s tym, ze budem mat platformu na muziku (produkcia), ktora bude de-facto FreeBSD s nejakym novym xichtom, skoncil som totalnym failom ked som si po pol roku povedal ze to proste vzdavam, s muzikou sa vraciam na windows a s pracou na debian.
-
Tak stane sa. Vsade som sa docital, ze staci kliknut na dmg. To som spravil a vzdy sa mi otvoril "nejaky instalator" so sipkou na folder, co nic nerobil. A ked ma uz nebavilo cakat, tak som to zavrel. Az kamarat mi povedal, ze musim ikonu presunut mysou. Ale nemyslel som pri tom zjavne hlavou - je to Apple - takze sa to robi urcite tou najmenej intuitivnou moznou cestou, ktorou to nerobi nikto iny na svete.
-
Microsoft sa snazi pre istotu o Windows pre ARM, ale nie moc uspesne, teda nepresvedcil trh a vyvojarov , aby presli, to jednoducho nejde, zotrvacnist je vysoka a tych par vyrobkov ako napriklad jeden Surface nikoho kvoli vysokej cene nepresvedci ku kupe. Tak veru, lahke to nebude mat ani Apple, ale u Microsoftu to nehrozi. Co sa tyka k vykonu procesorov, ked Apple reklamstonou jemu vlastnou porovnava svoje vyrobky, tak ten narast oproti 8.gen. Intelu vyznieva uzasne, ale keby teoreticky jeho macbooky bezali na aktualnych AMD rady 4000u alebo na novych inteloch 11 gen., tak by ten narast nebol bohvieaky. Takze, nie, podla mna sa vo svete Windows nic nezmeni, a Apple sa odchodom od Intelu iba viac uzavrie do seba.
-
A jeste one more thing, co s Big Sur prisla...
https://sneak.berlin/20201112/your-computer-isnt-yours/ -
A co si přečíst nějaký objektivnější článek?
"It turns out that in the current version of the macOS, the OS sends to Apple a hash (unique identifier) of each and every program you run, when you run it."
Třeba tahle část je čísta lež, žádný hash aplikace se nikam neposílá a už vůbec ne při každém spuštění. Občas se takto odešle certifikát vývojáře ( Je-li aplikace notarizovaná ) pro ověření jestli nebyl mezitím revoked, toť vše.
20. 11. 2020, 14:55 editováno autorem komentáře
-
A co treba ten clanek cist poradne?
Zacina timto:
There have been several updates appended to this page as of 2020-11-16, please see below.
https://sneak.berlin/20201112/your-computer-isnt-yours/#updates
Tam to je rozebranoA neni to obcas:
https://www.theverge.com/2020/11/12/21563092/apple-mac-apps-load-slow-big-sur-downloads-outage-down-issues -
To TDP v těch faktech je trochu mimo; Apple nikde TDP neuvádí (?) a měření zatím ukazují, že je jinde + záleží na konkrétním produktu (což je taky hezky Applovské).
Také bych nedával frekvence přímo do souvislosti s TSMC. Ono je otázkou, kam můžou ještě růst na tak "širokých" jádrech...
Ale jinak je to opravdu zajímavý počin. Třeba se ten ARM trošku rozšíří i mimo jablečný svět... pořád čekám na nějaký slušný pasivní laptop jako byl Asus ux305.
-
Ten proces není nikdy jediný, jen na 7nm má TSMC snad 3 varitanty veřejně dostupné, plus 4. pro AMD. Krásný příklad je právě éra Bulldozeru/Piledriveru. Tehdy například FX-8350 sahal na 4,2GHz metu díky použití standardního vyladění výrobního procesu na vhodný kompromis mezi dsahovanou frekvencí a spotřebou. Pro 5,0GHz FX-9590 na stejném výrobním procesu (planární 32nm) AMD změnila vyladění výroby a čipy produkovala s výrazně zvýšeným leakage, tedy proudovými ztrátami. Díky tomu mohla napálit provozní parametry a v jejich důsledku mít čip, co udrží 5,0GHz stabilně, nicméně za cenu změny TDP ze 125 na 220 W. Ryzeny i Radeony jsou čipy, které oba používají 7nm TSMC technologii, ale jinak vyladěnou. A o to jde.
Ostatně vzpomeňme éru Pentií 4, dky Craig Barrett sliboval 10GHz procesory. Víme, jak to dopadlo, Prescotty nešly nad 3,8GHz a i to byl tehdy monstrózní žrout a topič (měl jsem pár let 3,6GHz verzi, vím své). Tam dokonce šla věc tak daleko, že se upravily pipeline v procesoru tak, aby bylo možné honit co nejvyšší frekvence. S dnešními technologiemi jsem přesvědčen, že by Intel na svém 14nm+++ procesu mohl se 4GHz 4core čipem jít klidně k 6,0GHz hranici, ale mělo by to TDP kolem 300W, případně PL2 limit někde kolem 400W+. Vzpomene si někdo, jak se taktovaly ty první dvoujádra Pentium D? Jak to umělo žrát stovky wattů za cenu obřího výkonu? Pak přišlo Core 2 Duo a ukázalo se, že tohle nutně není ta ideální cesta.
-
Frekvence a nm moc spolu primo nesouvisi, napr. IBM Power 6 vam klidne vytahne tech 5 GHz (a 6 GHz ve vzorcich), pri 65 nm (v roce 2008, kdy koncila era Intel NB P4).
Vec se ma totiz tak, ze CPU je omezen ztratovym teplem (TDP) - at uz umele z marketingovych duvodu (cileni na urcity trh ci uziti), nebo prirozene z fyzikalni podstaty. Cim vetsi cip (mm2), tim mensi tepelny odpor na pouzdro a taky tim vetsi tepelny tok to dokaze predat, a muzete ho nataktovat vejs.
A co tvori teplo? Preklapejici se tranzistory - takze jednodussi designy (Pwr6, NB P4), lze taktovat prirozene vyse, nez velice slozite designy chytrejsich architektur (Pwr7, Intel Core). A pak do toho vstupuje faktor napeti - ze k rychlejsimu preklapeni ho je treba vyssi - takze ve vysledku je TDP kvadratickou funkci napeti, krat frekvence.. temer kubicka zavislost!
Takze se optima dosahlo az prichodem mensi litografie, ktera dokaze vtesnat ten slozitejsi design na velikost ktera je ekonomicky prijatelna. Nasledkem toho pak klesa nutnost to honit na vysoke frekvenci, a nasledkem toho nutnost to napajet vyssim napetim. A ve vysledku to TDP klesne - "treti odmocnou".
Jak je videt - vse je o souvislostech, kompromisech, a z casoveho hlediska kdyz nemate lepsi litografii, tak realne nemuzete delat slozita jadra - ty P4 meli 42M-188M tranzistoru, a u Core je to od 0.5G vejs!
Hanit vlastnosti P4 je jako si stezovat, proc vzniklo GSM, kdyz je LTE, nebo proc bylo 802.11b, kdyz prece existuje WiFi6!
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Ano. Je to BSD. Ale dost k pláči, i když si ten HW koupíš, tak si moc neškrtneš.
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Na Macu jsem pracoval od (tehdy ještě) Mac OS X 10.1 na eMacu...
A ano, dnes je to k pláči. UI je do..kažené, Apple tě k ničemu nepustí (jeho aplikace mohou např. obejít firewall nebo VPN, což je, překvapení, zneužitelné malware), informace od tebe leakují k Apple...
-
jirihdx (neregistrovaný)
Navazis so do rychleho, stabilniho, prehledneho a moderniho UI? Tak mi navrhni alternativy.
Ohledne obchazeni -> muzes si pres prikazovku nakonfigurovat PF a zadna App ho neobejde. Muzes loadnout moduly do kernelu a pracovat s provozem (Napr. Proxyfier, ktery umi delat redirect provozu podle regexu). Mas k dispozici API kernel extensions, ktere muzes vyuzit (napr. Anyconnect bez split tunnelu).
Informace od tebe sbiraji vsechny tech spolecnosti a z kazde druhe website na internetu. Neni to tak davno, co Ubuntu melo Amazon search, Microsoft zpracovava kazdy bit co vyprodukujes a tady na root.cz te profiluje adobedtm.com (Adobe Analytics) a googletagmanager.com (Google Analytics). Mas snad na telefonu Tor proxy a presmerovavas vsechen provoz do ni, ze te to tak trapi? Nebo ti nevadi Google play, ale vadi ti App store? (Predpokladam, ze jsi na Android casti spektra)
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
-
No to je zase štěk :) Není tak není nic jednoduššího než ten konfigurační xml ExclusionList upravit tak jak potřebuju. Navíc je to exclusion pro bypass odchozích spojení. A třeba hned první položka findMyDevice v listu mi dává smysl, kdyby mi někdo notebook ukradl, iMessages taky, a asi i FaceTime. Jinak to, že někdo pustí nějaký nějaký program s nejvyšším oprávněním poschvaluje všechny varování a odemkne si systém... No ok... To je, jako bych si pustil něco na Linuxu jako root upravil si firewall a routování a pak se divil, že to jde ?
24. 11. 2020, 22:55 editováno autorem komentáře
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatel
Ano, stačí oeditovat nedokumentovaný soubor a doufat, že ho systém neupdatuje.
-
Property list je dobře zdokumentovaný a popsaný:
https://developer.apple.com/library/archive/documentation/General/Reference/InfoPlistKeyReference/Introduction/Introduction.html -
Tak kazdy ma proste jine preference.
Ja jsem na macu od roku 2008. Jakozto puvodni linuxar. A i od toho roku mam neustale nekde pustenou fedoru a samozrejme i windows.
Delam hodne grafiku, hodne programuju, hodne databaze, hodne matematiky, hodne docker.
At jsem se snazil jak jsem se snazil, na macu proste odvedu praci mnohokrat rychleji nez na linuxu nebo windows. Nevim jestli je to programama, touchpadem, provazanosti software mezi sebou nebo fakt uz nevim cim, ale proste to tak mam.
Osobne beru pocitac-notebook jako pracovni nastroj a macbook je pro mne nejlepsi pracovni nastroj v pomeru cas-odvedena prace.
A jak rikam, na jinem pc mam windows, na jinem notebooku mam fedoru, takze klidne muzu programovat kdekoliv, ale vzdycky nakonec skoncim na macu. Vsechno tak nejak proste hraje dohromady.
A jasne, terminal je pusteny furt :-)A k macu s M1... jak na tom pojede docker (na tom uz se dela), tak jdu hned do toho, ten vykon vypada fakt neuveritelne (v pomeru ke spotrebe a tichu).
-
Popravdě řečeno, tvrzení „odvedu práci mnohokrát rychleji“ je velice odvážné. Věřil bych tomu ohledně grafiky, ale to ostatní... a mnohonásobně? Vždyť to jsou všechno konzolové věci a terminál je všude stejně rychlý...
Osobně to vidím tak, že UI mi svojí ergonomií a provázaností přijde ekvivalentní s třeba KDE. (NEŘÍKÁM, že jsou stejné, nejsou! Každý desktop má jinou filozofii ovládání, ale jde mi o ucelenost a provázanost aplikací a „hladkost“ - stejné základní chování napříč aplikacemi atd.) Mnoho let jsem používal vedle sebe Linux s KDE a Mac OS na několika Macbook Pro. Oba dva desktopy měly své světlé chvilky i ty temné. Z Apple světa jsem používal minimum - neměl jsem žádné druhé zařízení, takže to bylo zbytečné.
A pokud bych to měl shrnout, tak co se týče efektivity práce, tak je mi jedno, jestli budu dělat v Mac OS či KDE. Windows či GNOME jsou pro mne těžkopádné, takže tam budu pomalejší (Ale u Gnome bych si asi zvykl po překonání subjektivní ne-vzhlednosti).
Ale co mi u Mac OS vadilo, to byla ta vynucená konformita užívání - pokud potřebuješ používat něco jinak, než jsme navrhli, tak si na*er. Typický problém bylo OpenVPN. V Linuxu si člověk nainstaluje aplikaci a je plně integrovaná do systému - podporují ji správci připojení, funguje to transparentně a člověk o tom ani neví. Kdežto v Mac OS X si člověk musí doinstalovat aplikaci třetí strany, nemá díky tomu plnou integraci do systému - že bych si vytvořil spojení ve správci síťových spojení, to ani náhodou... Navíc nemám jistotu, že mi OpenVPN pojede po aktualizaci, protože někdo z Apple řekne to nechceme, nebo prostě revokuje certifikát vývojáře. V jedné verzi jsem myslím musel dokonce vypínat ochranu jádra kvůli podpoře TAP zařízení, protože MAC OS X nativně uměl pouze TUN. Proč není podpora pro OpenVPN součást systému? Třeba jako volitelná součást... Toto je ta uzavřenost, která mi vadí...
Takže pokud to shrnu, opravdu neznám aktuální desktopové uživatelské rozhraní, které by mi umožňovalo pracovat mnohonásobně rychleji, případně naopak, mnohonásobně mne brzdilo. Co mi spíše vadí je to, že MacOS mi neumožňuje používat systém tak, jak JÁ chci. A notebook si kupuji, abych ho ovládal JÁ podle SVÝCH potřeb. (Je ale pravda, že nucená konformita je i součást ekosystému Windows, hlavně co se týče podnikové sféry)
-
Zdravim, pokud jste spokojen se strojem, na kterem delate, tak super.
Pokud to ma Windows a jste spokojen, tak jen dobre pro Vas.
Pokud Vam tam bezi Linux a treba KDE, a jste spokojen a odvedete praci kvalitne, tak super.Vam vadi neco, co jinemu nevadi, coz je naprosto v poradku.
Kazdy si kupujeme zarizeni podle svych potreb a ja myslim, ze je jasne, ze kazdy ma potreby jine.Nekdo bude pritahovat 1000 vrutu sroubovakem, nekdo si koupi aku vrtacku a nekdo si na to zaplati nekoho jineho, protoze preferuje treba cas nad cokoliv jineho. A nekdo tam naboucha hrebiky, protoze to chce extremne rychle udelat, nehlede na to, co s tim bude za rok.
Kazdy podle svych potreb.
A pokazde to bude trvat jinak dlouho s jinou kvalitou vysledne prace.Kazdy jsme jiny, takze si troufnu tvrdit, ze nekdo odvede praci na Windows lepe, rychleji a kvalitneji a druhy bude mit s Windows problemy a naopak odvede praci na Linuxu lepe, rychleji a kvalitneji. A treti treba na Macu.
Na takovem tvrzeni nevidim vubec nic odvazneho :-)Nekdo proste fandi Ferrari a nekdo Mercedesu.
-
Dlouho jsem zkoušel KDE Plasma namísto Macos. Systém je to skvělej, navrženej parádně. Jen je tam několik ALE.
o Stabilita. Relativně často padají aplikace. Krunner minimálně jednou denně, minimálně jednou týdně je potřeba plasmu otočit.
o Kalendář. Nenašel jsem nic, co by fungovalo tak jako kalendář od apple.
o Email. kmail se mi s firemním imapem ani nepodařilo rozchodit. Thunderbird fungoval, tam ale vyhledávat cokoliv v desítkách tisíc emailů je očistec, dost často to úplně zatuhne nebo sletí.
KDE Plasma je fajn, jen mi přijde nedotažená. Moc rád jsem se vrátil k MacOS - tam možná není tolik cinkrlátek, ale co tam má fungovat, funguje výborně.
-
Vidíš, v současnosti vidím KDE jako nejstabilnější desktop za posledních 10 let vůbec...
A problémy, které popisuješ, měly KDE tak před osmi lety a musím uznat, že tehdy MacOS X skvěle fungoval a byl jsem velmi spokojený... Jaká je situace dnes, to nevím, ale ještě před cca rokem a kousek to bylo naopak. MacOS mne tak vytáčel svýma chybama, že jsem fakt byl rád, že jsem se ho zbavil - sekající se Safari, Email fungoval tak, že IMAP načítal tak dlouho, až systém zhavaroval, každá aktualizace něco rozbila...
Ale samozřejmě, každý ať si používa to, co jemu vyhovuje. A každý kousek SW má své chyby. Mac OS znám a chápu, že lidé jsou s ním spokojení. Já BYL taky. Ale jsem spokojený i s KDE, které mnozí (neprávem, protože posuzují stav v minulosti) zatracují. Že někdo umí užívat výhody daného prostředí tak, že je v něm rychlejší než v jiném? Taky beru... Sám to znám. Ale to, co mne zaráží a čemu já nevěřím je ta mnohonásobná efektivita, na kterou jsem reagoval původně.
-
Doplnění: Do Linuxu sice bootovat nepůjde, ale je tam tohle: https://developer.apple.com/documentation/virtualization, tedy něco jako WSL 2 ve Windows (Linux může běžet nativně přes virtualizaci, pokud to tvůrci distribucí využijí). Ale jak již bylo řečeno, macOS je plnohodnotný Unix s oficiální certifikací POSIX, takže Linux tam člověk typicky nepotřebuje. Ale pokud ano, odpadnou takto problémy s chybějícími ovladači.
-
Osobne doufam, ze se svet desktop a serveru bude v necem inspirovat u Apple, a neco naopak pouzije spis jako odstrasujici priklad.
Apple uzasne zrychlil nejprve diky 5nm technologii, kde ho ovsem vsichni dohoni (je to otazka casu a vyrobnich kapacit resp. smluv s vyrobcim ty procesory si Apple nevyrabi sam).
Druhou podstatou pricinou zrychleni je ovsem koncept, kde radic disku, graficka pamet, CPU cache, obsluha periferii je komplet na jednom kusu kremiku, navic ta pamet neni striktne oddelena a data se nemusi nekolikrat zbytecne kopirovat sem-tam z jednoho "pametoveho zarizeni" do druheho.
Tenhle koncept je OK pro notebooky, jejichz zivotnost je jednoznacne dana baterii (bez ekonomicke moznosti vymeny) i moralne zastaravajicimi komponentami v radu 3-5 let pro 80+% uzivatel.
Otazka je, co servery, kde chce mit zakaznik moznost konfigurace komponent (zejmena RAM pameti, poctu CPU viz licence, RAID controller). Zivotnost je dnes dana vicemene 3 lety, 5 let prakticky nikdo moc nenabizi, z pohledu TCO to ani nedava smysl. Tam by aplikace pristupu Apple k "all-in-one" CPU (GPU, radice, cache, RAM na jednom kusu kremiku) znamenala vyrabet spoustu odlisnych modelu, coz ale nasledne prodrazuje vyrobu samotnou. Co pak teprve ASIC obvody pro sifrovani, akceleratory pro AI a podobne. I tam by integrace do CPU prinesla zrychleni, ale znasobila pocet modelu a prodrazila vyrobni naklady.
Celkem by mne zajimalo, jaka je u TSMC pro M1 ztratovost pri vyrobe, jestli se takto obludne komplikovany kus kremiku na 5nm projevuje ve vetsi chybovosti ve vyrobe. Vyrobky Apple jsou tak drahe, ze to u nich asi nehraje roli, ale jinde se pomer cena/vykon resi, zvlast, kdyz je diky modularite komponent na vyber. Coz opet u Apple neni, ale tam se to zakaznikovi vysvetli tou "exkluzivitou".
Osobne mne Apple hardware fascinuje, ale jeste mnohem vice mne jejich software odpuzuje. Posledni vyrobek plne dle meho gusta byl Ipod classic, ale neodpustim jim nemoznost vymeny baterie a disku bez destrukce zadniho panelu. Nicmene, vydrzel 15 let (nejspis proto, ze to HDD ani baterii si sami nevyvijeli), coz je temer neuveritelne.
-
Tohle M1 je jen takové demo, to nejlepší teprve přijde. Ovšem i to demo “runs circles around just about everything else.” Ta integrace je skutečně extrémní. K té rychlosti ještě přispívá velmi rychlé SSD.
V jedné podrobné recenzi popisovali, jak je M1 navržený pro extrémně rychlé počítání referencí se zamykáním bez overheadu. Takové drobnosti pak umožňují svižný běh sta záložek v Safari vedle Photoshopu a Xcode a kdoví čeho ještě i s pouhými 8 GB RAM. Surface s 8 GB drhne. Tohle se fakt povedlo.
-
Tato integrace davno mohla nastat pred 3 rokama - NVIDIA ma svoje Tegry - TX1 a TX2, je tam ten samej koncept - vse na cipu, i stejna pamet jako u M1 (128-bit LPDDR4).
A vite na cem to selhalo? Na par vecech:
1) pro masovku vyzadujici Windows to neni mozne pouzit, protoze arm64
2) hw politika nvidie, kdy tyto vyrobky existuji jen v hotovych modulech, namisto dostupnosti v podobe samotnych cipu. Chapu, ze tim setri zdroje - nemusi psat dokumentaci, nemusi se vedet o hromade bugu v jejich cipech, nemusi supportovat cinske designerske nemehla, plus vetsi vyvar protoze ty moduly jsou predrazene. Jediny ne-nvidia hw s timto cpu je Nintendo Switch
3) sw politika nvidie, kdy na hromadu periferii neexistuje dokumentace nebo drivery v podobe zdrojaku, jen binarni blob pro historicke ubuntu.
A maji dokonce ekvivalent SoC v xbox/ps4 - Xavier AGX, kombinujici obri GPU s gddr pametma a nejakym cpu - a ten se taky vyrabi jenom jako predrazeny modul. Ta tupost nvidie bohuze zasla tak daleko, ze i Tesla si radeji udelala vlastni cip, a nahradila 3 kremiky od nvidie svym vlastnim.
-
Trochu se pletete v tom, že Apple laptopy jsou po 3-5 let zralé na výměnu.
Můj MBPro jsem koupil v roce 2012, stříhám na něm i video. 16GB paměti, 750GB SSD, i7. Služební rok staré lenovo výkonově pořád strčí do kapsy.Doposud jsem neměl důvod upgradovat, baterii jsem měnil předloni, to přišlo asi na 4k. Byl trochu dražší, když to ale rozpočítám na těch už skoro 9 let, tak je to naprosto směšná částka.
-
Tyhle blaboly svedku jabkovych vzdy spolehlive pobavi.
16GB RAM a I7 jeste staci na praci dnes, kdo by to cekal.Ja ve stejnem roce 12 koupil Thinkpad T430 se 4GB RAM a pul TB plotnou za ctvrtinu ceny MBPro a po upgradu na 16GB RAM a pul TB SSD, stary zustal v ultrabay, jede dodnes. Dohromady za zlomek ceny.
A nyni pouzivam primarne Thinkpad P50 se 64GB RAM.
A vyse uvedene je stejne historie, M1 je neupradovatelny SOC.
-
No, nejsem si jistý, jestli za 1200 eur dostanete špičkový notebook na úrovni těch, které dnes stojí 2500. Za 1200 eur dostanete Macbook Air s 8 GB RAM a 256 GB disku. To bylo v kategorii notebooků kolem 2500 eur standardem tak před 6 lety.
Jo, v kategorii do 1200 eur to je zajímavá volba, hlavně kvůli tomu pasivnímu chlazení. Nicméně třeba na pracovní notebook mi dneska 8/256 GB přijde málo, zvlášť, když je to neupgradovatelné, ale na takové to domácí/cestovní používání, je to cajk. -
No, na nějakou podporu Linuxu můžeme zapomenout. Ten hardware nebude mít žádné veřejné ovladače ani dokumentaci. Navíc má AFAIK zamčený bootloader. Rozjet na něm Linux bude zhruba tak stejně těžké, jako ho rozjet na iPhonu. A tam je situace taková, že se někomu teprve nedávno podařilo základně rozjet Linux na 5 let starém iPhonu 7. :)
Budeme si muset počkat na ARM od někoho jiného, ale bojím se, že co se týče otevřenosti, bude to jen o trochu méně neslavné. x86 je, co se týče standardizace, úplně někde jinde než ARM. Lidi to nedokáží moc docenit a myslí si, že u ARMu to bude podobné. Pokud to bude fungovat jako doposud, tak to může být taky tak, že si třeba koupíte armový notebook s Ubuntu, ale bude na něm fungovat jen 20.04 od výrobce. Když se na něj pokusíte nainstalovat třeba standardní obraz 22.04, tak pohoříte, protože výrobce dal k dispozici pouze ovladače pro konkrétní kernel v 20.04.
-
Jenže jakým způsobem. Na kolika ARMových zařízeních rozjedete Linux bez uzavřených ovladačů třetích stran? Na minimu. Zbytek je o tom, že výrobce dohákuje uzavřené ovladače pro konkrétní verzi kernelu, která je v systému, který má s daným zařízením jít na trh (Android, nějaký custom OS pro set-top-box apod) a na zbytek peče. A jediný způsob, jak tam rozchodit něco jiného, je buď vzít ten konkrétní kernel s ovladači, často už nijak nezáplatovaný (to je praxe u alternativních ROMek pro Android) nebo čekat, až někdo udělá něco jako freedreno, což je nedokonalé a s několikaletým zpožděním.
Že si vezmete obraz Debianu a prdnete ho na libovolné ARMové zařízení a ono to bude v drtivé většině případů +/- fungovat, jako jsme zvyklí u x86, tak na to můžete zapomenout. Tak to ve světě ARMu nefunguje. Ano, může se to změnit, ale mnoho tomu nenasvědčuje.
-
Já jsem koupil Air s M1 hned v úterý, jako první MAC v životě - primárně pro dceru na studium, protože jsem usoudil, že to je první MAC, který si ty vyšší peníze zaslouží, a po necelém týdnu požívání, si myslím, že jsem se nespletl. Výdrž celý den na jedno nabití, pasivní chlazení, nádherný displej i zvuk pro hudbu - ideální kancelářský nástroj. V životě jsem s MAC OS nedělal, tak mi trvalo 2 večery než jsem pochopil jak to v něm funguje - zvládnul jsem si smazat systémové složky, obnovit je - lokalizovat. Na všechno jsem našel návod. Nainstaloval hry ze Steamu - v emulaci běží Shadow of The Tomb Raider na 30 FPS - pak už pravý horní roh pěkně topí. MS Office běží naprosto bez problémů a rychlost Safari je fakt ohromující, rychlejší zobrazení stránek jsem ještě neviděl. Pokud vám tohle k životu stačí, což je podle mě 80% uživatelů (kteří na tyhle stránky nechodí) tak lepší stroj v současné době není - využili jsme 6% slevu na studenta. Myslím že to dceři vydrží na celou dobu studia 5-10 let.
-
Málokdo ví, že čím méně nanometrů, tím snadnější zranitelnost. Témto dlouhodbě nedostatek germania řešit opravdu nelze. Kvantové technologie již klepou na dveře, založené na energetických stavech. Pulsní technologie jsou známé dlouho od okamžiku prvního pulsaru. První ochutnávky přijdou po Velkém Šoku příští rok. Audi testuje aplikaci řízení magnetickéhoi pole. Původní vektorový tvar Maxwellových rovnic začne teprve nést své ovoce. Básníci vědy nastupují.
-
"Ve výsledku je to ale jedno, protože pokud budete chtít v roce 2023 koupit nový Mac, tak v něm zkrátka bude Apple ARM. Výrobci softwaru se do té doby buď přizpůsobí, nebo zmizí."
No, zmizí, ale třeba také zmizí někteří uživatelé. Většina vývojářů, které s OS X znám kupříkladu používá VirtualBox. Zjevně se ale Apple usnesl, že se mu to i tak vyplatí. Jeho věc. Mně to jako uživateli Linuxu opravdu nevadí; o to víc kolegů přejde na něj a podpora bude vyšší.
-
Apple si svoje hulvatstvo moze s kludom dovolit a ti uzivatelia o ktorych mu primarne ide sa nie len ze nevzburia, ale budu za to nakoniec este radi,... na Apple proste bud mas, alebo nemas a potom si stazujes na stojany za 30k.
Spominam si v tejto suvoslosti vzdy na hlasku z britskeho serialu, tusim to bol Poirot: "Nikdo nezkouma Vase seky, kdyz prijedete v Bentley"
-
Ta stale vetsi uzavrenost Apple ma krome faktu, ze Apple ma nad zarizenim vetsi kontrolu nez jeho majitel (a v nekterych pripadech je to i dobre, vime co lidi dokazou) jeste jednu rovinu.
Je to zlaty dul. Neco, co MS jednoznacne bude chtit okopirovat. A tady pozor, tohle je neco co by nas nako fandy Linuxu melo zajimat. Protoze stroje, ktere pouzivame jsou navrzeny puvodne pro windows (bez ohledu na to ze nektere se jiz s linuxem prodavaji, ale to jen tak jako pridany trh). A v okamziku, kdy i stroje opro OS od MS budou stejne obrnene proti uzivateli jako ty od Apple bude problem na cem Linux provozovat. (Pokusy "open" HW projektu v tomto nelze brat vazne, zpravidla nekolik let stary druhorady HW a chronicka nedokoncenost) -
Jde o moznost ze ze MS rozhodne vyzadovat stejnou uroven zabezpeceni jako apple (zakaz spusteni nepodepsaneho kodu az na uroven cipsetu).
Vyrobce z toho bude mit, ze bude moci prodavat Win pocitace. Pro ostatni by musel udelat neco extra. Kdyz to neudela prijde cca o 1-2% trhu, ale usetri naklady na nutny vyvoj a podporu. -
A v čem je Apple tak "uzavřený" (macOS, ne iOS/iPadOS)? Kladou čím dál tím větší důraz na bezpečnost, ale kdo chce, může si stáhnout cokoliv open source, co je k dispozici pro Linux, přeložit si to a používat bez omezení. Na Windows to jde taky (přes WSL), na macOS přímo. Vše nezbytné je k dispozici přes MacPorts nebo HomeBrew. Linux používám jen serverech, tak nemůžu porovnat desktop, proto se ptám.
