Vlákno názorů k článku Apple M1 je 5nm procesorový trumf, který nechává Intel daleko za sebou od mad - Osobne doufam, ze se svet desktop a serveru...
-
Osobne doufam, ze se svet desktop a serveru bude v necem inspirovat u Apple, a neco naopak pouzije spis jako odstrasujici priklad.
Apple uzasne zrychlil nejprve diky 5nm technologii, kde ho ovsem vsichni dohoni (je to otazka casu a vyrobnich kapacit resp. smluv s vyrobcim ty procesory si Apple nevyrabi sam).
Druhou podstatou pricinou zrychleni je ovsem koncept, kde radic disku, graficka pamet, CPU cache, obsluha periferii je komplet na jednom kusu kremiku, navic ta pamet neni striktne oddelena a data se nemusi nekolikrat zbytecne kopirovat sem-tam z jednoho "pametoveho zarizeni" do druheho.
Tenhle koncept je OK pro notebooky, jejichz zivotnost je jednoznacne dana baterii (bez ekonomicke moznosti vymeny) i moralne zastaravajicimi komponentami v radu 3-5 let pro 80+% uzivatel.
Otazka je, co servery, kde chce mit zakaznik moznost konfigurace komponent (zejmena RAM pameti, poctu CPU viz licence, RAID controller). Zivotnost je dnes dana vicemene 3 lety, 5 let prakticky nikdo moc nenabizi, z pohledu TCO to ani nedava smysl. Tam by aplikace pristupu Apple k "all-in-one" CPU (GPU, radice, cache, RAM na jednom kusu kremiku) znamenala vyrabet spoustu odlisnych modelu, coz ale nasledne prodrazuje vyrobu samotnou. Co pak teprve ASIC obvody pro sifrovani, akceleratory pro AI a podobne. I tam by integrace do CPU prinesla zrychleni, ale znasobila pocet modelu a prodrazila vyrobni naklady.
Celkem by mne zajimalo, jaka je u TSMC pro M1 ztratovost pri vyrobe, jestli se takto obludne komplikovany kus kremiku na 5nm projevuje ve vetsi chybovosti ve vyrobe. Vyrobky Apple jsou tak drahe, ze to u nich asi nehraje roli, ale jinde se pomer cena/vykon resi, zvlast, kdyz je diky modularite komponent na vyber. Coz opet u Apple neni, ale tam se to zakaznikovi vysvetli tou "exkluzivitou".
Osobne mne Apple hardware fascinuje, ale jeste mnohem vice mne jejich software odpuzuje. Posledni vyrobek plne dle meho gusta byl Ipod classic, ale neodpustim jim nemoznost vymeny baterie a disku bez destrukce zadniho panelu. Nicmene, vydrzel 15 let (nejspis proto, ze to HDD ani baterii si sami nevyvijeli), coz je temer neuveritelne.
-
Tohle M1 je jen takové demo, to nejlepší teprve přijde. Ovšem i to demo “runs circles around just about everything else.” Ta integrace je skutečně extrémní. K té rychlosti ještě přispívá velmi rychlé SSD.
V jedné podrobné recenzi popisovali, jak je M1 navržený pro extrémně rychlé počítání referencí se zamykáním bez overheadu. Takové drobnosti pak umožňují svižný běh sta záložek v Safari vedle Photoshopu a Xcode a kdoví čeho ještě i s pouhými 8 GB RAM. Surface s 8 GB drhne. Tohle se fakt povedlo.
-
Tato integrace davno mohla nastat pred 3 rokama - NVIDIA ma svoje Tegry - TX1 a TX2, je tam ten samej koncept - vse na cipu, i stejna pamet jako u M1 (128-bit LPDDR4).
A vite na cem to selhalo? Na par vecech:
1) pro masovku vyzadujici Windows to neni mozne pouzit, protoze arm64
2) hw politika nvidie, kdy tyto vyrobky existuji jen v hotovych modulech, namisto dostupnosti v podobe samotnych cipu. Chapu, ze tim setri zdroje - nemusi psat dokumentaci, nemusi se vedet o hromade bugu v jejich cipech, nemusi supportovat cinske designerske nemehla, plus vetsi vyvar protoze ty moduly jsou predrazene. Jediny ne-nvidia hw s timto cpu je Nintendo Switch
3) sw politika nvidie, kdy na hromadu periferii neexistuje dokumentace nebo drivery v podobe zdrojaku, jen binarni blob pro historicke ubuntu.
A maji dokonce ekvivalent SoC v xbox/ps4 - Xavier AGX, kombinujici obri GPU s gddr pametma a nejakym cpu - a ten se taky vyrabi jenom jako predrazeny modul. Ta tupost nvidie bohuze zasla tak daleko, ze i Tesla si radeji udelala vlastni cip, a nahradila 3 kremiky od nvidie svym vlastnim.
-
Trochu se pletete v tom, že Apple laptopy jsou po 3-5 let zralé na výměnu.
Můj MBPro jsem koupil v roce 2012, stříhám na něm i video. 16GB paměti, 750GB SSD, i7. Služební rok staré lenovo výkonově pořád strčí do kapsy.Doposud jsem neměl důvod upgradovat, baterii jsem měnil předloni, to přišlo asi na 4k. Byl trochu dražší, když to ale rozpočítám na těch už skoro 9 let, tak je to naprosto směšná částka.
-
Tyhle blaboly svedku jabkovych vzdy spolehlive pobavi.
16GB RAM a I7 jeste staci na praci dnes, kdo by to cekal.Ja ve stejnem roce 12 koupil Thinkpad T430 se 4GB RAM a pul TB plotnou za ctvrtinu ceny MBPro a po upgradu na 16GB RAM a pul TB SSD, stary zustal v ultrabay, jede dodnes. Dohromady za zlomek ceny.
A nyni pouzivam primarne Thinkpad P50 se 64GB RAM.
A vyse uvedene je stejne historie, M1 je neupradovatelny SOC.
-
No, nejsem si jistý, jestli za 1200 eur dostanete špičkový notebook na úrovni těch, které dnes stojí 2500. Za 1200 eur dostanete Macbook Air s 8 GB RAM a 256 GB disku. To bylo v kategorii notebooků kolem 2500 eur standardem tak před 6 lety.
Jo, v kategorii do 1200 eur to je zajímavá volba, hlavně kvůli tomu pasivnímu chlazení. Nicméně třeba na pracovní notebook mi dneska 8/256 GB přijde málo, zvlášť, když je to neupgradovatelné, ale na takové to domácí/cestovní používání, je to cajk. -
No, na nějakou podporu Linuxu můžeme zapomenout. Ten hardware nebude mít žádné veřejné ovladače ani dokumentaci. Navíc má AFAIK zamčený bootloader. Rozjet na něm Linux bude zhruba tak stejně těžké, jako ho rozjet na iPhonu. A tam je situace taková, že se někomu teprve nedávno podařilo základně rozjet Linux na 5 let starém iPhonu 7. :)
Budeme si muset počkat na ARM od někoho jiného, ale bojím se, že co se týče otevřenosti, bude to jen o trochu méně neslavné. x86 je, co se týče standardizace, úplně někde jinde než ARM. Lidi to nedokáží moc docenit a myslí si, že u ARMu to bude podobné. Pokud to bude fungovat jako doposud, tak to může být taky tak, že si třeba koupíte armový notebook s Ubuntu, ale bude na něm fungovat jen 20.04 od výrobce. Když se na něj pokusíte nainstalovat třeba standardní obraz 22.04, tak pohoříte, protože výrobce dal k dispozici pouze ovladače pro konkrétní kernel v 20.04.
-
Jenže jakým způsobem. Na kolika ARMových zařízeních rozjedete Linux bez uzavřených ovladačů třetích stran? Na minimu. Zbytek je o tom, že výrobce dohákuje uzavřené ovladače pro konkrétní verzi kernelu, která je v systému, který má s daným zařízením jít na trh (Android, nějaký custom OS pro set-top-box apod) a na zbytek peče. A jediný způsob, jak tam rozchodit něco jiného, je buď vzít ten konkrétní kernel s ovladači, často už nijak nezáplatovaný (to je praxe u alternativních ROMek pro Android) nebo čekat, až někdo udělá něco jako freedreno, což je nedokonalé a s několikaletým zpožděním.
Že si vezmete obraz Debianu a prdnete ho na libovolné ARMové zařízení a ono to bude v drtivé většině případů +/- fungovat, jako jsme zvyklí u x86, tak na to můžete zapomenout. Tak to ve světě ARMu nefunguje. Ano, může se to změnit, ale mnoho tomu nenasvědčuje.
