Vlákno názorů k článku Apple Vision Pro, předzvěst konce lidské civilizace od Michal Kubeček - Pořád mám problém pochopit, proč se Apple Vision...
-
Pořád mám problém pochopit, proč se Apple Vision automaticky předpovídá úspěch tam, kde už dávno totálně vyhořely Google Glass, když to vlastně nic zásadně jiného nepřináší. (Nebo snad přináší? Těžko říct, nezaujalo mne ani jedno, takže mi možná něco uniká.) Je to kvůli tomu, že s tím přišel Apple a jablečné ovečky jsou poslušnější a bezmyšlenkovitě si zamilují všechno, s čím firma přijde? Nebo je rozdíl v tom, že doba a technologie dospěly, stejně jako to bylo u smartphonu, se kterým také Apple nepřišel zdaleka první, ale jako první ho dokázal nablýskat tak, aby ho mohl laické veřejnosti prezentovat jako něco tak cool, že se bez toho nedá žít?
(Dodnes si vzpomínám, jak mi bratr kdysi vysvětloval, že jsem padlý na hlavu, když si myslím, že by někdo mohl stát o mobil kombinovaný s počítačem, když by to znamenalo, že kvůli tomu bude velký, těžký a neergonomický - zatímco dnes jsem podle něj padlý na hlavu, když smarthopne a související vymoženosti nechci.)
-
Ja si myslím, že Apple Vision bude úspešný produkt a o nejakých 10 až 15 rokov bude mať niečo také každý, kto to bude chcieť. Samozrejme nielen od Applu, ale výrobcov bude viac. Tak ako teraz má smartphone každý, kto ho chce.
Apple Vision prichádza už s aplikáciami, ktoré v tom budú fungovať. Fungujú v tom aplikácie pre iPadOS a je možné si zobraziť plochu z macOS. Ovládanie môže byť ďaleko pohodlnejšie ako sedieť za stolom pri počítači v kancelárii. Bude možné sedieť v anatomicky tvarovanom kresle a mať opretú hlavu a ruky. Alebo ležať na posteli a pozerať filmy.
Apple Vision ukazuje, prečo Apple investoval do vlastného procesora, softwaru pre fotoaparát a kameru, displayov, lidaru a sluchátok. Celý ten vývoj Applu za posledných 10 až 15 rokov sa zjednocuje v Apple Vision.
Cena bude musieť poklesnúť, ale napríklad Apple Lisa začínala na 9995 USD v 1983 a Amiga 500 s rovnakým procesorom o 5 a pol roka neskôr začínala na 699 USD. O 10 rokov budú úplne iné ceny pre rozšírenú alebo virtuálnu realitu. A myslím, že predajnosti najviac pomôžu hry.
-
Vůbec nechápete smysl sdělení autora článku. Tyto "augmented reality" brýle nejsou řešením problému, ale jeho příčinou.
Jejich pravidelné používání povede v mentální oblasti k témuž, k čemu by vedlo ve fyzické oblasti pravidelné používání aktivního exoskeletonu pro pohyb. V prvním případě atrofuje mozek a s ním kognitivní schopnosti, ve druhém svaly a s nimi motorické schopnosti.
Aby nedošlo k mýlce, toto nepíšu jako poustevník žijící v sudu, ale jako vzděláním kybernetik pracující ve výzkumu jednoho z největších IT korporátů.
-
Já tomu asi nerozumím, proč by používáním technologií měl atrofovat mozek? Předpokládám, že se taky živíte v IT, možná se hrabete v chytré domácnosti, možná jí opovrhujete a hrabete se radši ve starých PC, ale přijde Vám, že to množství zábavy a náplně, co s tím máte vám nějak atrofuje mozek? Já za těma watchema vidím, že budu moct sedět na pláži a zároveň být na meetingu, který bude cítit jako na živo. Že si budu moct vizualizovat jednolivé části hardware před sebou a prohlížet si věci z eshopu ve 3d pěkně před očima ne na monitoru, a podobně... Tady ty katastrofický scénaře způsobuje jedna jediná věc, s kterou mám taky občas problém a to, že pokud jste se narodili v době, kdy byl svět jiný, těžko si dokážete představit to jaký bude dál, nejste na to zvyklí a proto se toho děsíte. Když už se oháníte tou psychologií, tak by vám měl být tento jev taky známy. Lehce tomu podléháte.
-
Od 80. let se významně snižuje průměrná inteligence https://echo24.cz/a/SvgPV/esej-matejckova-inteligence-klesa-prumerne-iq-se-snizuje-proc-lide-hloupnou.
Masové používání zařízení pro rozšířenou realitu bude tento pokles ještě akcelerovat.
-
Vždyť 100 má být průměrný člověk v dané skupině, jak se dá říct, že průměr klesl o 14 bodů, když průměr byl, je a bude 100?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient
Neříkám ale, že to není možné, jen by mě zajímal nějaký lepší zdroj. Uznávám, že jsem k tomu skeptický, protože jsem byl v menze a k tomu v povolání procházel pravidelným psychologickým testováním jehož součástí byly IQ testy, a viděl jsem, jak je to s měřením inteligence ošemetné. O to skeptičtější jsem k nějakému provnávání v čase.
A teď k tomu ještě nabalme, že někteří lidé tvrdí, že za to jednoznačně může internet a počítače... To už je pak velmi těžko prokazatelné a určitě ne samozřejmé, jak někteří tvrdí.
-
To je snad jasné, prostě vezmete test kalibrovaný v roce X tak, že průměr je 100, otestujete ním vzorku lidí v roce X+10 a vyjde Vám třeba 105. Z toho vyvodíte, že za 10 let se průměr zvedl o 5 bodů.
Tady máte zdroj, je to popsané hned na začátku https://en.wikipedia.org/wiki/Flynn_effect
When IQ tests are revised, they are again standardized using a new sample of test-takers, usually born more recently than the first; the average result is set to 100. When the new test subjects take the older tests, in almost every case their average scores are significantly above 100.
-
Předpokládám, že tvůj argument je postavený na korelaci nízkého IQ a výskytu chudoby (Indové pocházející z dobrých poměrů skutečně nejsou hloupí). Z hlediska efektu na průměrné IQ by pak ale byl rozhodující relativní podíl lidí žijících v chudobě, který ale celosvětově klesá. Dokonce klesá i počet chudých lidí v absolutních číslech!
https://ourworldindata.org/poverty
According to World Bank data, in 1990 there were 2.00 billion people living in poverty, and in 2019 that had fallen to 0.648 billion.
