Vlákno názorů k článku Arch Linux: balíčkovací systém od drak89 - aurbuild jsem neznal, takze pro me prinosny clanek......

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 14. 6. 2007 13:52

    Jazz (neregistrovaný)
    Jasne. Taky vsechno nevim a obcas takovahle drobna informace se hodi.
    Kazdopadne jestli je tohle obecny uvod do archlinuxu tak si reknu OK
    a pudu hledat informace jinam.

    Jen by me zajimalo jestli tady autor skonci (jako na abclinuxu) a nebo
    budou nasledovat nejake priklady..

    Me osobne by docela zajimalo jestli nekdo zkousel vybuildovat ze zdrojaku
    system a nahradit aktualni genericky balicky a takovyhle reseni by se mi
    klidne libilo jako clanek.

    Nebo by mohlo byt zajimave aurput (nebo jak se to jmenuje) na spravu
    vlastni aurovskyh PKGBUILDu.

    Nevim asi zalezi na kazdym. Necham se podat jak to bude dal.
    Kazdopadne diky autorum za snahu (v pozitivnim slova smyslu).
  • 14. 6. 2007 14:59

    bez přezdívky
    Ano, serial byl minen jako uvod do Arch Linuxu. Dnesnim dil bude patrne posledni, tedy pokud nebude nejaky navrh, o cem bych se mel rozepsat priste. Bohuzel zrovna o kompilaci systemu ze zdrojaku nemam v umyslu psat, jednak na to neni Arch staven, druhak s tim nemam zkusenosti. O Aurputu jsem bohuzel neslysel, takze to take nemohu slouzit. Krom toho patrne by prilis nezapadl do seznamovaciho serialu a udelat rozsahlejsi serial, tak budu ukamenovan, ze kopiruju z abicka ;) Ale je pravda, zni to zajimave.
  • 14. 6. 2007 17:00

    Jazz (neregistrovaný)
    Myslím, že články (jako úvod) byly dobrý - tedy hodnotím je kladně.

    Ale asi budu muset číst líp, abych věděl jestli se jedná o odborný
    článek či obecný úvod.

    Z pohledu čtenáře, který (možná jedním dechem) přečte články na postcript
    a fraktály (a které jdou relatinvě do hloubky), pak článek který píše
    někdo jiný (o obecné problematice ať GPL, ICQ licence či dohoda s MS a těmi
    komerčními linuxy) ošlehaným mazákům as přijde trapný.
    (Já do té kategorie nepatřím)

    Vždycky jsem považoval root za lepší (nejen) linuxový ODBORNÝ portál.

    Pak zní otázka jestli by nebylo lepší publikovat (obecné články) na ABClinux, kde se přímo takovéto seriály očekávájí (aspoň z mého pohledu).

    Odpovídat na takovou otázku je zbytečné
    (s tím že každý portál přináší něco - což je dobře).

    Ale připouštím že na abc mě každý neodborný článek (klidně flame) netrápí a přeskočím ho a naopak odborný mě potěší, tak na rootu (přestože dobře napsané - jako například tato malá série) mě se vždycky podvědomě ptá jestli nakonec
    takových nebude víc a tím pádem jestli nepřestanu číst root. Přece jenom abc
    je víc "pro lidi" a už od začátku (tedy je na tom lépe v tomto směřu).

    S historickým ohlédnutím vím, že bez rootovského archivu bych nikdy (chápej s mnohem větší námahou) nenapsal svůj vlasní firewall v IPTABLES, který jsem tehdá
    považoval za odborný a nyní považuji za "úvod". A mohl bych citovat další.

    Root mi velmi pomohl a co se týče kvality byl u mne na prvním místě.

    Každopádně to co mi pomohlo bylo, že jsem v článku našel řešení nějakého
    svého problému.

    Linux už používám nějakou dobu a čím dál tím víc problémů zvládnu sám
    (chápej s použítím více manuálů než fór a obsahově zaměřených portálů)
    a přestože pro mě tento seriál mohl být fajn počtením jak je arch fajn
    (a nic víc), věřím že pro někoho jiného to mohlo být stejné nakopnutí
    jako pro mě to s IPTABLEma.

    Navíc neříkám, že nebudu potřebovat nakopnout s něčím znova ;-)

    Nezávidím redakci zabezpečení pravidelného přísunu článků a financí
    nutných pro provoz roota (plus pravidelné srovnávání s "konkurencí").
    Ale budu vám držet palce - když už nic jinýho :D
  • 14. 6. 2007 19:17

    bez přezdívky
    Diky moc :) Samozrejme chceme oslovit co nejsirsi okruh ctenaru, a tak piseme pro zacatecniky, stredne pokrocile i pro ostrilene machry. Nejvetsi problem tohoto systemu pak je, ze zkusenejsi ctenari maji tendenci si casto myslet, ze clanky musi byt odbornou urovni jim vyhovujici a kdyz to tak neni, tak casto automaticky pokladaji clanek za spatny.