Velmi dobrá připomínka! Pokud bychom se bavili jen ve finanční rovině, tak komerční bezdrátové měření teploty bazénové vody stojí jeden tisíc korun, zatímco řešení popisované v článku vyjde na 50 + 16 + 80 + 20 = necelé dvě stokoruny. Přičemž v článku popsané řešení lze dále rozvíjet např. o automatické ovládání věcí kolem čerpadla, nebo jen generování těch grafů teplot, což s kupovaným řešením nepůjde. Takže hrát si se stavbou teploměru je ve výsledku levnější a lepší.
Ovšem ve chvíli, kdy započítáme čas jako čistě nákladovou položku, jsme samozřejmě v (_._). Jen vytvoření tohoto jednoho článku (včetně všech podkladů) trvalo asi 12 hodin, kdy měla rodina velmi omezený přístup k tatínkovi. O víkendu stojí člověka čas tak tisíc korun za hodinu, takže samotná stavba + tři články na Root.cz a jsme asi tak na mínus padesáti tisíci korunách.
Domnívám se ale, že není fér to takto počítat, protože čas strávený třeba na rybách, v hospodě nebo u milenky se většinou také neúčtuje takto přísně... A při bastlení máme navíc faktor sebevzdělávání, něco jako návštěvu kurzu, za který bych musel normálně platit, kdybych nebyl ochoten to po večerech najít ve fórech a pak odzkoušet a vyladit.
Pokud má navíc člověk štěstí na ženu, která ho v bastlení podporuje, děti bastlí s tátou a nakonec má ještě rodinu věrných čtenářů, je celkový součet nejen bazénového teploměru zpět v kladných číslech :-)
S kupovanym resenim na 433 MHz lze ukladat hodnoty a take dle nich ridit ostatni zarizeni. Staci pouzit napr. https://pimatic.org a jeho modul pro 433MHz (pimatic-homeduino).
Ano ano :-), stačí být o dvě hodiny déle v práci místo s rodinou a můžete si potom dopřát s rodinou oběd v mekáči! Je sice dražší, ale zato nabízí menší výběr, je nezdravý a děti se naučí, že jídlo vzniká tajemně někde za dveřima v tom odéru přepáleného tuku.
Místo toho být doma, vyrobit něco vlastníma rukama, něco se naučit a nechat děti se učit přímo od táty koukáním, jak co dělá, případně i pomocí... Každopádně rujnujete ekonomiku! :-)
Fandím a děkuji autorovi ;-).
Vývoj elektroniky jako koníček se z ekonomického hlediska nemůže nikdy vyplatit, pokud se snažíte vyvíjet věci na vysoké až profi úrovni, tzn. desky nedělám doma, ale posílám třeba jako já do Pragoboardu, kde do 1dm^2 platim vždy min. 850,- Kč jen za desku. Součástky kupujete převážně na Farnell kde jsou sice až 10x dražší, ale je zde ohromný výběr a ještě i v různých pouzdrech.
Ve finále mám tedy třeba zařízení, které velikostí, zpracováním a parametrama dokáže konkurovat profi výrobkům, ale cena může být až 50x klidně i 100x vyšší.
OK, každý si hned ťuká na čelo... ,ale že lidi utrácejí desítky tisíc za golfové hole a pronájem hřiště, tisíce měsíčně za trenéra tenisu nad tím se nikdo příliš nepozastavuje... Je to prostě koníček, který může, ale taky nemusí být vůbec laciný.
Můžu si to koupit za desetinovou cenu již hotový, stejně jako si můžu pustit golf nebo tenis doma v televizi...., ale nemám z toho rozhodně takovou radost jako když to jdu dělat sám a o tom to je :-).
Zajímavé :) Já mám vývoj elektroniky jako práci i koníček a právě díky malému návrhu, kdy se vejde do 1 dm^2 celý design i 6x, tak už Pragoboard nevychází tak zle.
Dále Farnell - dají se vybrat i levnější součástky - rozhodně mnohdy levněji než v tuzemsku (TME, GME, GES, SOS...) a hlavně rychleji.
Naposledy jsme se známým navrhli a zkonstruovali zařízení za cca (200 ÷ 500) Kč, kde profesionální zařízení se stejnými senzory a funkcemi začíná cena na 1500 Kč ...
V dnešní době, kdy lze sehnat vše levně, se nevyplatí už moc bastlit, ale pokud na to jdete chytře, můžete i ušetřit + se naučíte něco nového + to, co vyrábíte, splňuje všechny vaše požadavky.
Nápad dobrý, ale kdyby fungoval, tak by se asi nikdo nemořil s tvorbou knihovny VirtualWire, která má "specially formatted data, with sync patterns, equal balance of 0 and 1 bits, and error checking".
I když možná kdybych tu zprávu měl nastartovanou nějakou sekvencí bajtů s equal balance (místo slova "Bazen") a následně obsahovala pořádné CRC, tak by se možná z toho šumu dalo něco vylovit... Nevím, nezkoušel jsem.
Namiesto spekulovanie trosku citania:
Katalogovy list k LM78LXX
http://www.ti.com/lit/ds/symlink/lm78l05.pdf
Quiescent Current - typ 3mA, max 5mA
Understanding the Terms and Definitions of LDO Voltage Regulators
http://www.ti.com/lit/an/slva079/slva079.pdf
Quiescent, or ground current, is the difference between input and output currents
No v tom náhradním schematu (pokud odpovídá i pro L05) je minimálně odpor 5k mezi výstupem a zemí. Takže cca. 1mA je jasnej, ten teče tudy. Dál už nemám chuť pitvat, který přechody můžou být otevřený a kam to dál může téct.
Obecně ale jistě, ty stabilizátory nebyly dělaný jako low power...
ta spotreba sa mi nejako nezda
neviem aky stabilizator je v mojom kuse (http://www.ebay.com/itm/181846906523?_trksid=p2060353.m2749.l2649&ssPageName=STRK%3AMEBIDX%3AIT)
ale ked mam napatie 5V na RAW vstupe, zerie to v power down mode cca 30uA (mam odpojenu napajaciu led diodu)
Aháááááá, koukám, jsi ten samej srandista, kterýmu TLP odpálilo NB. A dokonce 2x, protože nick "hundredpercentlegit" jsi evidentně taky ty... člověče... nebýt tak důvěřivej, tak bych si myslel, že jsi normální troll a kecáš tu bludy, ale protože důvěřivej jsem, tak si o tobě musím myslet, že musíš mít šíííílenou smůlu :-D takhle totálně levej a blbej se totiž narodí jen jeden z milionu :-D
Ten turris Omnia mne v článku zaujal. Už cca měsíc mám doma plnokrevný Turris (konečně se štěstí usmálo) a jednou z věcí, kterou bych chtěl realizovat je náhrada této meteostanice: http://meteorologicke-stanice.heureka.cz/tfa-diva-go/
Měří vnější a vnitřní teplotu a vnitřní vlhkost. Hodiny jsou synchronizovány přes DCF. Taky si to pamatuje min a max hodnoty. Problém je, že se občas natvrdo zasekne a o tyto hodnoty přijdu. Taky si ta data nemůžu stáhnout a vygenerovat si grafy.
Moje představa je, že bych nechal venkovní čidlo, přidal vnitřní čidlo teploty a vlhkosti a zcela nahradil tu centrálu. Ideálně něčím na bázi el. inkoustu. To čidlo komunikuje přes protokol IT+ 868 - nějakou specifikaci protokolu jsem našel: http://fredboboss.free.fr/articles/tx29.php?lang=en
Ale bastlil jsem naposledy někdy na střední (barevná hudba s A277D nebo jak o bylo, bylo moje maximum ;-) )
Tak nevím, jestli si neberu příliš velké sousto. Nějaký přijímač bych píchnul do GPIO Turrise, ale jak přesně řešit tu centrální jednotku, ideálně napájenou z baterie, takže s minimálním odběrem, vůbec netuším.
Pro začátek by možná stačilo poradit, jaký přijímač nebo přijímač/vysílač na těch 868 Mhz.
Arduino mrtve asi neni, ale vetsina projektu zacina podle me spatne - s velkym nadsenim si vyzkousite par skecu s hardwarem na nepajivem poli, vyladite si i software do nejake rozumne podoby a zarizeni je na "svete" velice rychle. Ale bohuzel nepouzitelne. Zacina potom vyber krabicky, konstrukcniho reseni, napajeni, mechanicke funkce i vzhledu. To vsechno bez programovani, ale jen rukama. A na tom 90% domacich konstrukci umira v supliku bez povsimnuti dlouhe mesice az roky.
Tak jsem po letech vygooglil tento clanek a cinske Arduino Pro Mini 3.3 V a 8 MHz s Li-Ion baterkou pripojenou na vstup stabilizatoru (nebo co to tam je), bere ve spanku z baterky cca 40-50 uA. Autor tam ma nejspis jeste neco spatne. Schema autorova vytvoru jsem nevidel, ale tipnul bych si napriklad, ze i kdyz nekterym modulum utrhnete Vcc, tak klidne jeste dokazout zit pres piny komunikace.
Ale jinak samozrejme dekuji za clanky a za diskuze.