Vlákno názorů k článku Arduino na 433 MHz komunikuje s bazénovým teploměrem od Trident - Proc jsou nazvy promennych a commenty v cestine?...
-
Trident (neregistrovaný)
Proc jsou nazvy promennych a commenty v cestine? Vlastne jo to mix anglictiny a cestiny. Naposledy jsem takovy pristup videl na pocatku 90tek, kdy typicky progros neumel cesky a byl to derovany inzenyr.
Nevim jak ted na VS, ale takovy projekt bych neprebral pokud by si to autor neprepsal. Alespon v kodu nema cestina co delat :( Buuuu -
Petr StehlíkZlatý podporovatel"grammar nazi" znám, ale "source code gramar nazi" je pro mě novinka :-)
Zdrojový kód pro české čtenáře nemůže volbou českých názvů proměnných nikoho klidného urazit.
-
C-S (neregistrovaný)
Ve firmách možná (i když ani to není úplně ideální, komplikuje to případnou práci programátorů z jiných zemí.). U Open Source je to ovšem dost blbý zlozvyk. Zrovna nedávno po mě chtěl kamarád z Francie pomoct s chybou ve zdrojáku, luštit jména objektů, metod a proměnných bylo peklo.
-
atarist (neregistrovaný)
Záleží na konkrétním projektu, jaké konvence si stanoví. Například víš, že existují poměrně velké knihovny (jedna je součástí Javy :), které mají komentáře německy? Důvod je jednoduchý - ten projek vznikl za přispění nějakého grantu a tam (se domnívám) požadovali docku v rodném jazyce.
Jinak používal jsem i zdrojáky s finskými komentáři, to bylo blaho, ale pořád platí - díky za ně, však on to někdo opraví, když bude zájem (já to jen převzal bez úprav :)
-
Petr M (neregistrovaný)
Mám to stejně, tak nějak jsem si zvykl na to, že zdroják je kompletně v angličtině. Včetně identifikátorů, komentářů,...
Vždycky je potřeba počítat s tím, že se zdroják dostane ven a bude s ním pracovat někdo další. I když je to domácí bastl, vždycky se může stát, že to přetáhnu do jinýho projetu, s tím se to dostane ven. A podstatný je v tomto ohledu, že neznám embeďáka, který by neuměl anglicky. Bez toho si ani nepřečte datasheet, erratu nebo aplikační poznámku...
Bylo na mašli, když jsem posledně opravoval jeden modul, ve francouzským dialektu C a dokumentace jenom v žabožroutštině. Dělalo to nějaký specifický zpracování digitálního signálu a byla to lahůdka. Autor v Québecu, přes několik časových pásem a měl dost svých starostí na to, aby hrál tři týdny e-mailový ping-pong...
-
Petr StehlíkZlatý podporovatel
Kluci, ten 8řádkový zdroják jsem úmyslně počešťoval (tj. přejmenovával proměnné z původně anglických na české samovysvětlující) v sobotu na LinuxDays, protože byl určený pro _české_ _začátečníky_ s Arduinem. Jestli se fakt z Roota teď dostane do Francie a tam s ním někdo bude mít problém, milerád mu ta tři slova přeložím, slibuju.
-
NULL (neregistrovaný)
Dobrý den, taky se zapojím.
Myslím že tyto poblázněnosti vznikly s objevením a nepochopením bible nového
náboženství. Ta bible se jmenuje "Dokonalý kód".Nepochopení spočívá v tom, že tato "bible" nemá tvořit dogmata a pevné hráze, ale dát generický návod na tvorbu čistě účelového a tím ve své nahotě dokonalého kódu.
Ovšem třeba jako obrázek je za tisíc slov, tak popisek nad neznámou funkcí je, s trochou nadsázky, za ušetřených tisíc sprostých slov. Čím větší projekt, tím to platí více a jestli je popisek česky nebo anglicky, je úplně mimo tématiku tvorby takového kódu, to souvisí spíše s Coding standarts a tam už je to na tom, jaké si to kdo udělá.K výše zmíněnému důvodu, tedy aby to sedlo do přednášky na Linux Days napíšu jen jediné: "Účel světí prostředky".
-
Rad (neregistrovaný)
uff, to jsou mi novinky!
komentare ve zdrojacich bezne vidam: frncouzsky, nemecky, ... a jeste par jazyku, ktere identifikovat neumim (ani neminim)
z toho by si sis asi hodil :)pro mne bylo vzdy podstatne, ze zdojak samotny je citelny a dodrzuje zabehnuty CCC (CompanyCodeConvention) + jsou odkazy, linky, cisla tasku ci RQ, ze kterych vychazeji
-
karel (neregistrovaný)
souhlas
jj je a neni, i v dnesni dobe je dost programu co slitnou kdyz v ceste k souboru potkaji mezeru a nejsou to ani moc stare kousky a diakritika v nazvu umi take potrapit a nedavno jsem se potkal s programem co vse za prvni teckou bral jako priponu souboru, myslim ze tyhle nesvary s nami budou jeste dlouho
-
Obcas se i dnes stane, ze mi prijde nejaky 3x preposilany mail, aby ten puvodni text s diakritikou byl zmrsenej. A to si ho samozrejme preposilali jen cesi, u kterych se celkove spis ocekava ze maji SW co cestinu v ruznych kodovanich zvlada.
Vetsinou se (aspon v mailech) diakritice vyhybam, pokud teda nepisu na nejaky oficialni mista. Jinde je to priznavam tak podle nalady, spis ne, ale casto treba nediakriticky text obohatim diakritikou vyberove tam, kde by to mohlo menit vyznam. -
Kamil (neregistrovaný)
To je dobrý nesmysl, běžně se mix používá. U zavedených pojmů (save, load) EN, u méně obvyklých CZ. Projekt, kde je vše v EN a obsahuje například entity popisující něco z oblastí práva, zdravotnictví apod., by byl pro většinu lidí nečitelný a ještě by se spousta lidí pohádala, jaký identifikátor tam vlastně má být (jak se překládá) a programátor by se naprosto vše musel prát nějakého neprogramátora, ale odborníka na dané téma a EN.
-
.:|:.:|:. (neregistrovaný)
Nejlepší jsou hnidopiši typu Trident, kteří pro stromy nevidí les a nedokážou pochopit, v čem je přínos kreativních autorů typu Petra Stehlíka ... mimochodem, jeho články jsou skvělé ve všech ohledech ... Tridente, vyploď něco zajímavého a predhoď nám to ... rádi oceníme tvoji originalitu, invenci, preciznost, a především programátorský a dokumentační styl :-)
-
Pro příklady a články se čeština perfektně hodí, viz Proč psát programy česky? V produkčním kódu je to na zvážení, ale ani tam nemusí být vždy všechno anglicky.
Jediné, co bych doporučoval vždycky: udržet konzistenci (stejný jazyk) u kódu, komentářů a analýzy / základní dokumentace.
