Hlavní navigace

ASUS Eee: jak si ho přizpůsobit

31. 3. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Tímto posledním příspěvkem, který volně navazuje na dva předchozí články o Asus EeePC z pohledu běžné uživatelky, uzavírám celý seriál mými postřehy ohledně přizpůsobení systému. Podíváme se na to, jak počeštit celý operační systém, jak rozchodit bluetooth klíčenku a také prověříme výkon grafické karty.

Malý šikula byl dodán s anglickou verzí operačního systému Xandros Linux. Z mého pohledu je rozumné pro běžného uživatele tento původní systém zanechat. Je rychlý, updaty jsou oficiální od výrobce, s jednoduchým GUI rozhraním Asus launcher, které je dobře designováno na daný typ zařízení.

addremove

Tým profesionálů podle mně moc dobře věděl, co zvolit hlavně z hlediska ergonomie. Launchery s kategoriemi (taby) jsou osvědčené hlavně z PDA a je to opravdu nejsnazší cesta ke spuštění aplikace. Hardwarové tlačítko Home na klávesnici pro návrat do launcheru jen dokresluje velkou podobnost s výborným ovládáním jako Palm OS. Námitkou může být to, že u jiných rozhraní mohou být ikony na ploše, ale vždy musí dojít ke kompromisu buďto ve velikosti ikon či nepřehlednosti. Zaměření na běžné uživatele je zde zcela zřejmé. Připojit se k síti, zapnout prohlížeč webu, messenger a Skype. Neotravovat uživatele zbytečnými věcmi a složitými nabídkami.

Chtěl bych dále upozornit na skutečnost, že spousta lidí si myslí, že EeePC má konkurovat klasickým notebookům a tvrdě jej pak kritizuje. Není to tak a už z podstaty velikosti Eee tomu tak být nemůže (omezeno schopnostmi a proporcemi člověka). Musí se na něj nahlížet jako na cenově dostupné mobilní zařízení s hmotností pod 1kg, rozměry knihy a velkými možnostmi. V takovéto kategorii je to pak výborné zařízení. Dále názory typu, že výrobce měl namísto reproduktorů rozšířit displej, dát výkonnější procesor, větší paměť, disk apod. vidím jako hloupé a ukazují, že dotyčný nemá ani ponětí, jak to chodí na světovém trhu. Každý ví, že dnes není problém vyrobit téměř cokoli a problém je jediný – za kolik.

Co se týče základní stavby systému, založeného na stable Debianu, vše stojí na jádře 2.6.21.4-eeepc. Jako okenní správce je použit minimalistický Icewm verze 1.2.30 spolupra­cující s Asus launcherem. Systém ve výchozím nastavení nepoužívá standardní init, ačkoli v inittabu  je definován runlevel 2, což mě původně zmátlo a stále jsem se divil, proč změny v rc2.d  nic nedělají. Po malém zagooglení jsem se dověděl, že je použit fastinit, který má možnost pouze přidávat spouštěné služby do konfiguračního souboru /etc/fastservi­ces, který jsem musel vytvořit. Aplikace, které vyžadujeme mít v autostartu, se přidávají do souboru /usr/bin/startsimple.sh do sekce téměř na konci okolo řádku 51.

Lokalizace do češtiny

Jsme v Čechách, a i bílý mrňous by měl umět česky. Prvním krokem je klasické debianí sudo dpkg-reconfigure locales. Vybral jsem navíc cs_CZ.UTF-8 a ponechal dále jen en_US.UTF-8 a nastavil cs_CZ jako výchozí locale.

locale

Pak jsem restartoval systém. Asus launcher byl k mému překvapení lokalizován do češtiny už od výrobce. Dalším krokem, vzhledem k velkému zastoupení aplikací z KDE, byla instalace balíku kde-i18n-cs_3.4.2-0.deb nebo podobné verze. Rovněž jsem rovnou přidal i českou klávesnici v kcontrol (spuštěného z terminálu) a nastavil ji jako první.

kcontrol

Anglickou klávesnici jsem nechal také, obě je pak možné pohodlně přepínat. Další adept na lokalizaci je prohlížeč Firefox. Stáhl jsem standardní balíček xpi pro danou verzi z Czilly a po restartu Firefoxu běžel česky. Počeštil jsem obdobně taky Thunderbirda. Obojí podle verze ze stable. Co se týče OpenOffice, lokalizace znamenala instalaci balíku openoffice.org-i10n-cs_2.0.4.dfsg.2-7etch4_all.deb a česká kontrola pravopisu se pak provede podle známého návodu a nastavení uvnitř OOo.

Chtěl jsem, aby bylo možno přepínat klávesnice z appletu kxkb, který zobrazuje vlajku rozložení v panelu. Stačilo přidat jeden řádek do výše jmenovaného souboru  startsimple.sh.

startsimple

Bluetooth klíčenka

Moje bluetooth klíčenka DeLock po zasunutí do USB portu Eeečka neudělala vůbec nic. Na internetu jsem četl, jak všem bluetooth normálně chodí (nejsem si však jist, zda se nejednalo o přeběhlíky s Win XP). Důvody byly dva. Po startu totiž neběžel dbus a bluez-utils. Pokud jsem je ručně pustil z terminálu, tak jsem s bluetooth klíčenkou mohl pracovat. Přidal jsem tedy oba programy do seznamu služeb ke spuštění při bootu do souboru /etc/fastservi­ces.

dbus
bluetooth

Bohužel Xandros není vybaven žádným frameworkem pro práci s bluetooth. Rozhodl jsem se tedy pro kbluetooth s jeho appletem ve stable verzi. Instaloval jsem nejnovější balíček kdebluetooth_0.99+1.0beta2-3_i386.deb ze stable větve Debianu, bohužel jsem však narazil na konflikty verzí. Kbluetooth vyžaduje kdelibs4c2a >= 4:3.5.5-1 a více, kterými Xandros dá se říci disponuje, avšak označeny jsou jako kdelibs4. Nainstaloval jsem tedy kbluetooth přes tyto závislosti a poté závislost tohoto balíčku upravil ruční editací ve /var/lib/dpkg/status tak, aby mu stačila ona verze kdelibs (čili třeba kdelibs4 >= 4:3.4.1-1).

dpkg

Tento problém je hodně řešen na fórech. KDE jsou k dispozici ve verzi 3.4.2. Bez této úpravy by mě apt pořád peskoval kvůli vyřešení závislostí a nemohl bych nic jiného dělat. Kbluetoothd jsem poté zařadil opět do autostartu, aby se applet spouštěl při každém přihlášení. Nyní po zasunutí BT modulu do USB nahlásí BT applet přítomnost adaptéru tak, jak to znají uživatelé KDE, a dále lze cokoli provádět – posílat, přijímat, kliknutím se spustí konqueror, který umí Obex apod.

btadapter

Testy

V testech výkonnosti nejsem nijak zběhlý, nikdy jsem nepotřeboval výkon na něco jiného než na kompilaci menších věcí, jako třeba jádro a větších jako třeba OpenEmbedded. Ale Eee jsem nechtěl zaplnit zbytečně hromadou zdrojáků. Prvním testem, který jsem zkusil, byly téměř nicneříkající glxgears, dosahující asi 550 fps.

glxgears

Zajímal mě také hdparm SSD disku a jeho výstup je na obrázku:

CS24 tip temata

hdparm

Pro lepší otestování jako celku jsem použil hru Open Arena ze stable 0.6. Se standardním nastavením (tedy 800 x 480, high detaily, high textury) byl framerate použitelný – odhadem 50 až 80 fps. Pokud to chcete vidět na vlastní oči, pusťte si video z YouTube. Ve zvuku je bohužel jasně slyšitelné prskání, které ruší dojem ze hry. Eee není žádný herní notebook, ale možnost zahrát si ve chvíli nudy Open Arenu možná někoho potěší. Hrát po síti prostřednictvím WiFi také nebyl problém.

Závěr

Asus Eee je vhodné zařízení pro nenáročné uživatele ohledně výkonu a pro náročné co se týče mobility. Hodit se bude nejen manželkám, přítelkyním a dětem, ale také náročnějším uživatelům, kteří ocení, že i takto malé a lehké zařízení dokáže zastat hromadu práce.

Autor článku