Atari ještě nezemřelo… doufejme :-)
http://acp.atari.org/news.html
http://unseenmenace.110mb.com/…n/index.html
Nejdřív než něco napíšete, tak se prosím více informujte. Ten první odkaz nemá samozřejmě nic společného s firmou Atari, ale jedná se o moderní klon počítačů řady ST(E)/TT/Falcon – viz např. zde http://en.wikipedia.org/…fire_Project.
Nefabulujte nám tady ani v druhém případě, projekt není mrtvý dvacet měsíců, viz zde – http://www.atari-forum.com/viewtopic.php?…. Poslední autorova zmínka je někdy z března. Víte on amatérský vývoj pro zábavu není do zítřka.
Na závěr mi dovolte jednu malou otázku, co vede lidi jako vy vkládat podobně nesmyslné posty, aniž byste se obtěžoval o věci cokoli zjistit? Nějaké vnitřní puzení?
Odpovím si sám, neboť jsem se nechal trochu unést. Nejspíš jste to myslel trochu jinak, než to vyznělo, viz vaše reakce níže, nicméně… Odpověď „nemá s Atari společného nic“ prostě nezakecáte. Že vám něco nepřipadá jako pokračování uvedené řady domácích počítačů neznamená, že to tak mnohonásobně početnější řadě jiných připadat bude.
Vaší práce na ARAnyMu si samozřejmě nesmírně vážím.
Pokud někdo postaví něco jako počítač (v současné době mi to připadá jako karta do PCI slotu, ale možná to bude nakonec jinak), na čem poběží v emulaci programy z původních TOS počítačů – v emulaci proto, že použitý procesor není kompatibilní s Motorola 680×0 – tak tomu prostě nikdo soudný nemůže říkat „Atari žije“. Možná vykřiknout „TOS programy poběží dál pod emulátory“ by šlo, s tím bych klidně souhlasil…
A fabulovat jsem ohledně her nechtěl – jen jsem usoudil, že pokud poslední pracovní zmínka na webu autora je z listopadu 2006, a v lednu 2008 napíše jen poznámku „koupil jsem si dům, což zabere trochu času“, že už to nebude s dokončením těch her růžové. Přecejen jsem si prošel podobným vývojem (a nejsem sám) a tak tuším, co a jak se má.
K poslední poznámce snad jen tolik, že mám rád věci nazvané pravými jmény. Je to 15+ let, co nás firma Atari hodila přes palubu, tak je nejvyšší čas si to přiznat a zkusit tomu, co děláme, říkat třeba „TOS kompatibilní“ zábava (což vlastně v případě ACP taky neplatí, viz ta emulace). Sice „Atari žije“ dál, ale úplně jinde a jinak, než za dob Blade Runnera…
Víte, kdybyste napsal něco podobného hned, tak by mi to asi nepřišlo. Chápu, že nemáte po těch letech už náladu každému všechno dovysvětlovávat. Jenže ono to pak někdy vyzní trochu jako arogance. A kdybyste si všiml, že jsem na konec přidal smajlík, věděl byste, že má poznámka nebyla míněna nijak vážně. Nakonec nešlo o žádný výkřik nadšeného puberťáka, přeci jen – jak říkáte – uběhlo patnáct let.
Chápu, že na slovo „Atari“ jste nejspíš trochu alergický, když se firma přestala o své někdejší zákazníky starat, bohužel si pod slovem „TOS“ nikdo nic moc nepředstaví (a Google též moc nepomůže). PC je taky (pokud vím) registrovanou značkou fy IBM a dnešní počítače už s původními XT nemají společného snad skoro nic. Název přesto žije dál a většina lidí mu rozumí. Ale to jsou stejně jen detaily. Důležitá je pro bývalé ataristy práce lidí jako vy.
Nejde o alergii, ale o přesnost a jasnost: dnes když řeknete „PC“, lidi si představí PC a je to OK. Jenže když řeknete „Atari“, tak si služebně nejstarší představí herní konzole v pojízdných maringotkách, přelomové hry jako Pong či Space Invaders…
O něco málo mladší vzpomenou na osmibity, na celou tu nádheru, vybaví si BT-100, editor Čapek a Turbo 2000 (případně moravskou verzi z Rožnova, které se myslím jako Turbo 5600 nikdy neujalo :-) Každopádně pro ně „Atari stále žije“, i když dnes už vyvíjejí dema kolikrát pod emulátory a na skutečných osmibitech je pouštějí až na demopárty. Ale dál pájejí IDE rozhraní, zkouší 1 MB RAM, přidávají SD karty, a přemítají nad 16-bitovým CPU.
Pak je tu skupina, která si pod Atari vybaví Cubase a Calamus, případně hry z tehdejší éry. Tito nedají na svoje STčka dopustit, ale zároveň je nepoužívají, protože na nich už nejde pustit ani moderní MiNT.. Nicméně ve fórech stále řeší problémy jako před 20 lety, když mají chuť sfouknout prach a zdroj jim ještě funguje.
Pak je tu samozřejmě skupina Falconistů, kteří chtějí jít dál a těší se z každé další várky CT60/CT63, těší se na SuperVIDEL, CTPCI a přemýšlejí, jak jim do toho zapadne ACP. Pro ty Atari žije taky, 32-bity.
No a když zkusíte říct „Atari žije“ před dnešním puberťákem, tak ten to taky nadšeně odkýve, vždyť viděl reklamu před posledním akčním filmem, a taky včera pařil hru, kde se skvěl Fuji symbol. A ty nové chystané hry made by Atari budou jistě taky super…
Tak snad už rozumíte, že nejsem alergický, jen jsem to chtěl trošku upřesnit… A když jsem hledal nějaký společný znak mezi Atari 520 ST, Atari TT030, Atari Falcon, Medusa, Hades, Milan, ACP a ARAnyM, tak opravdu jediné pojítko je ten TOS/GEM operační systém a programy pod ním vyvinuté…
Článek mně připomněl jak jsem na Cebitu 1993 hledal stánek firmy Atari o kterém jsem věděl, že tam vystavují Falcona… Ale už na tom Cebitu byl tenkrát (a i rok dva před tím) jasný smutný trend nadvlády ušmudlaných laciných PCček a jejich komponent z Asie. Šokující a těžko pochopitelné na tom bylo to, že na těch PC se zpravidla provozoval primitivní MS-DOS – občas s nějakou nadstavbou – zatímco na ostatních platformách opravdové OS s opravdovým GUI. Těžko v tom hledat logiku. Zákazník se prostě spokojí se zaostalejším výrobkem pokud mu to je patřičně marketingově zdůvodněno :-(
Výsledek je dnes vidět. Uniformní jediná těžkopádná HW platforma bez elegance, topící monstra, požírající nesmyslně spoustu energie. Ani ty Macy už nejsou Macy a jde jen o trochu luxusnější PC. Dopadlo to jak nejhůře mohlo.
Ja jsem mel trosku podobny pocit na Invexu. Atarko tam jeste melo stanek (rok si nepamatuji), ale byly tam jen 2–3 Falcony a potom snad jen jedna herni konzola, na ktere vsak porad dokola bezelo nejake demo. Okolo spousta stanku s PCcky (DOS, Win3.x), nejaky ten Apple a stanek SGI. Za dva roky konec :-(
A vy se tomu divíte? Při těch cenách (mega RAM za litr) je jasné, že musel zvítězit modulární model s možností postupné aktualizace. Ta cena na monoblokové zařízení byla příliš vysoká, než aby se to na retail trhu uchytilo.
Srovnejte to s loňskem – netbook za 7–9.000,– – tady ta cenová překážka padla a tak si to spousta lidí pořídila s tím, že kdyby náhodou padnul nebo byl odejit, tak to sice obrečí, ale obratem si koupí nový.
To ale nebyl případ Amigy, velkých Atari a pod.
Kdyby za celým pofidérním MS-DOSem nestálo IBM, která měla pod palcem tehdy 70 % (dnes již 100 %) trhu s mainframy, tak by se PCčka nikdy neprosadila. IBM prostě potřebovala prodávat nejenom high-end mainframy (sálové počítače za miliony dolarů), ale potřebovala se prosadit i v menších podnicích. To že se PCčka nakonec prosadila v domácnostech bylo jen proto, že se začala klonovat a tudíž i zlevňovat.
Nedá mi to, abych tento článek nedoplnil o pár vlastních postřehů: Falcon030 se snažil nabídnout tu nejširší výbavu – měl on-board SCSI řadič s externím SCSI konektorem (jako Atari TT030) a zároveň on-board IDE řadič s interním 2,5" 44pinovým konektorem (jako Amigy). Taky měl TV-out výstup (jako staré Atari ST), RGB výstup pro barevný monitor, výstup pro výborný Atari monochromatický monitor ale i normální VGA výstup pro už etablované VGA monitory.
Grafický čip Falcona (VIDEL) byl první, který mi připomněl starý dobrý ANTIC v Atari800 – je totiž naprosto svobodně programovatelný, počet řádků či sloupců je téměř libovolný, což je dost podobné display listu u Anticu (vlastně ještě lepší, Antic měl jen 3 možné délky řádku). Díky tomu nebylo žádné fixní rozlišení 640×480, ale softwarově šlo klidně i 900×600 či jakékoliv jiné ďábelské rozlišení.
Jediné, co se mi v článku nepozdává, je informace o až 512 MB RAM. Mám za to, že použitý procesor měl prostě jen 24 bitovou adresovou sběrnici (vedenou po motherboardu). Pokud někdo chtěl víc než 14 MB RAM (fyzicky 16 MB RAM, ale 2 MB byly stíněné ROM), musel mít jiný procesor než ten on-board. Tj. ke slovu přišly rozšíření (HW kartičky) s přídavným procesorem, a to buď 68030 (CenTurbo II), nebo 68040 (AfterBurner040) či dokonce 68060 (CT60).
Obecně Falcon030 byl myslím rájem všech, co se rádi vrtají v počítačích s (mikro)páječkou. Běžně se přetaktovávaly snad všechny komponenty – CPU z 16 MHz až na 25 MHz, DSP z 32 na 50 MHz, FPU taktéž… Dodneška se lidi baví vyráběním různých až neskutečných rozšíření, např. SuperVidel, EtherNAT, CT60/CTPCI, různé PS/2 adaptéry atd.
no s pokracovateli je to nic moc. Nejakou dobu se vyrabel Hades a Milan. Pak mel nastoupit Milan II, ale bohuzel jeho vyroba se vubec nerozjela. Navic to nebylo prime pokracovani Falcona, ale dalsi TOS kompatibilni stroj na CPU MC68040, pozdeji MC68060 (na grafiku a zvuk se pouzivaly standardni PC karty).
V soucasnosti je ve fazi prototypu project ACP, ale nez se rozjede bude to nejakou dobu trvat. Takze budme radi za akcelerator CT60/CT63 pro klasickeho Falcona.
Tak já bych se neodvažoval považovat Hadese či Milana za pokračovatele Atari Falcon030. Medusa+Hades byly úplně samostatné počítače ze Švýcarska, na kterých náhodou běžel TOS. Milan I byl podobně náhodou počítač z Německa, na kterém fungoval hodně upravený TOS. Milan II potom už vůbec neměl být počítač podobný těm od Atari, podle mých kusých informací (všechno je to stejně jen vaporware). To už bych spíš než Milana II za pokračovatele Falcona označil ARAnyM :-)
> je totiž naprosto svobodně programovatelný, počet řádků či sloupců je téměř libovolný, což je dost podobné display listu u Anticu (vlastně ještě lepší, Antic měl jen 3 možné délky řádku). Díky tomu nebylo žádné fixní rozlišení 640×480,
To umi VGA uz od zacatku (libovolny pocet radku a sloupcu, akorat sloupce musi byt nasobek 8). U VGA bylo treba jeste se trefit do nektereho z pevnych pixel clocku (a tedy pro dane rozliseni bylo jen male mnozstvi pripustnych frekvenci), ale karty z 90. let (treba S3 trio) uz mely programovatelne clock generatory, takze volne nastavovani rozliseni v mezich hardwarovych limitu neni problem. Ono 640×480 je spis konvence nez nejake opravdu fixni rozliseni.
Mam dojem, ze klasicka VGAcka mely jenom dva krystaly 25,…MHz a 28,…MHz, takze sice bylo mozne menit horizontalni rozliseni (ruzne rezimy od 256 pixelu az po cca 800), ale pixelclock se dal vybrat prave z tech dvou frekvenci. SVGAcka uz na tom byly lepe, ale mas pravdu, ze tech 640×480×16, 320×200×256 resp. 720×400 (text) je opravdu jen konvence a multifrekvencni monitory by mely zvladat (a celkem zvladaji) ruzne pokusy, vcetne znamych x-modu, y-modu atd.
Snad jediny problem byl s volbou kladnych ci zapornych synchro pulsu, tam to chtelo trosku experimentovat, napriklad pres UniVBE (ale to jsme o cca 5 roku dal nez puvodni VGAcka).
Samozrejme dalsi problem byl se starsimi notasy, ale ty vetsinou nemely 100% compatible VGA.
Diky za rozsireni informaci.
K te RAM – podle toho, jak jsem to rozsireni pochopil jde o strankovanou pamet, podobne jak se to delalo u osmibitovych Atarek (320kB) a vlastne i u vetsiny osmibitu. OS by s prepinamim snad nemel mit problemy, ale priznam se, ze jsem to fyzicky nainstalovane nevidel, jen nabidky (tretich) firem, ktere toto rozsireni nabizely. Zkusim o tom najit dalsi info, kdyztak poreferuji.
Stránkování nedává nejmenší smysl. Neumím si představit SW podporu, leda tak teoreticky s pomocí MMU, ale to by nejelo pod MiNTem, Linuxem, nikde.
Přidávat tzv. FastRAM se k původnímu procesoru pokusili kluci němečtí s FX-Card, kterou jsem taky měl, ale nikdy se jim to nepovedlo dokončit, pokud vím. Psal jsem si s nimi dlouho, nakonec to skončilo naprosto klasicky – ukončili univerzitu, srazili se s povinnostmi a „radostmi“ reálného světa a přestali mít na hračky čas.
O ničem jiném jsem za posledních 15 let, co mám Falcona, neslyšel.