Vlákno názorů k článku AttoWPU: český avantgardní procesor a programovací jazyk od belzebub - Nechci aby to vypadalo ze kritizuju - na...

Převratnou rozhodně ne, pokud vím, tak jsem to slovo ani nepoužil, u tohoto projektu jsem se nesnažil přijít s něčím inovativním pro praktické využití a mikroprogramový řadič rozhodně není podstata tohoto projektu (viz můj příspěvek o něco níže, odpověď na originální příspěvek o mikroprogramovém řadiči, nemá smysl to psát dvakrát).

Nejprve bych chtěl poděkovat za komentář a nyní bych věci trochu osvětlil.

Asi jste článek proletěl, nebo jste to přehlédl, ale přímo v něm píšu (část "Co je AttoWPU?", že je AttoWPU inspirován mikrokódem (tedy mikroprogramovým řadičem) a v podstatě staví na té myšlence - rozhodně mým cílem nebylo vytvořit něco, co by se dalo v praxi použít jako programovatelná architektura (tedy definice chování procesoru), protože to samozřejmě už existuje a AttoWPU má tu vlastnost také, ale není to jeho podstata, ta je "trochu" jinde.

O co se však snažím, je vytvořit věci netradičně, zajímavě a vnést do toho trochu toho umění (i když to je asi diskutabilní a hůře pochopitelný koncept, ale také vzápětí osvětlím). U AttoWPU je to právě absurdním zredukováním instrukcí a sběrnicovou architekturou - u mikrokódu jsou instrukce složitější (často mají šířku desítky bitů) a vnitřní propojení jednotek je také složitější, zatímco u AttoWPU je jádro velmi primitivní a k němu jsou paralelně připojeny různé jednotky (čímž je to i jaksi modulární) - ty je třeba tímto primitivním jádrem řídit i třeba pro attoskok. (taky je tu ta slovní hříčka, zatímco běžně jsou mikroinstrukce, mikrokód, mikrořadič, tak jsem tam v podstatě dal ještě menší SI předponu).

A v tom (alespoň já), vidím jakousi tu krásu a eleganci a jakýmsi způsobem uměleckou myšlenku (to se dost těžko vysvětluje). Z tak primitivních instrukcí, které mění bit po bitu rozhýbete a zkombinujete různé jednotky a ve výsledku vznikne nějaký program (který lze napsat i přímo v Attokódu - lze jej použít i přímo pro tvorbu programu, nejenom definici chování procesoru), teoreticky i poměrně komplikovaná architektura x86, postavená na tak primitivním základě.

Ono to zredukování moc praktický užitek nemá (i když jeden jo, ale ten budu dále rozvíjet u připravovaného zeptoWPU) - je to pomalejší, zabere to více místa, ale o přímou praktickou užitečnost tu ani nejde, spíše o tu nepřímou, neboť neužitečné nápady mohou vést k užitečným, nebo prostě poskytnout diversitu a rozvířit proud myšlenek, ale hlavně také jakousi eleganci, zajímavost v designu, a to je filozofie procesorů, které označuji jako WPU.

AttoWPU určitě není nejzajímavější, ale chystám další, které se budou lišit mnohem více, celý projekt (WPU, nejenom konkrétní architektura AttoWPU) je na začátku. Jednotlivé architektury se také budou poměrně lišit, některé budou serioznější (např. zeptoWPU), jiné zase vyloženě praštěné a hravé (např. FluffyWPU :-) ). Důležité však je nedívat se na ně jenom chladným technickým pohledem, ale pochopit i tu myšlenku a hravost, kterou si nesou.

Vy jste se na to právě podíval ze špatného úhlu (bez urážky), protože ten princip mikrořadiče není hlavní myšlenkou/účelem AttoWPU - naopak, on na této, již existující myšlence (která je konvenční) zakládá, ale přidává k tomu jakousi kreativní eleganci, hravost a zvědavost, což už myslím nekonvenční je (ale pokud vím, tak jsem vždy psal "snaží se o nekonvenční přístup", je to tedy má snaha, netvrdím, že to tak definitivně na 100 % je).

A k tomu "nesériózně" - tenhle projekt se o sérióznost nesnaží :-) Respektive, má asi stejnou sérióznost jako nějaká počítačová hra... hodně technická počítačová hra :-)