Názory k článku Balíčkovací systém a aktualizace v OpenBSD
-
muf (neregistrovaný)
Linux se zdá již téměř zahnojen :-(
Jako alternativu bych ale doporučil spíš FreeBSD - aspoň mně se s ním tedy dělá daleko lépe než s ostatními *BSD.
Každopádně toto je opravdu UNIX. Z Linuxových dister se pomalu stává podivná, zapáchající nevábná směsice všeho možného. Tím ale netvrdím, že Linux nepoužívám - protože má velmi dobrou podporu všemožného hardwaru, v mém případě to bez něj prostě nejde. Pochopitelně pořád lepší než MS podivnosti. -
dizzy (neregistrovaný)
Chapem, ze *BSD systemy su na desktope natolko exoticke, ze nikomu sa neoplati pisat pre ne skodlive kody. Avsak v pripade *BSD, okrem pomerne problematickej instalacie a udrzby (teda pokial clovek nema stastie na podporovany HW, alebo ho cielene nekupuje), dostane clovek za odmenu "nie zrovna cerstve" verzie SW, co moze byt pri beznej praci trocha otravne (hral som sa s tym pomerne davno, mozno nieco odvtedy dost vyrazne zmenilo).
Kedysi som tiez experimentoval s roznymi OS (vratane FreeBSD, Gentoo, ...), no uvedomil som si, ze ich udrzba ma stoji tak neskutocne vela casu a usilia, ze som obetoval bezpecnost a vynimocnost a presedlal som na Ubuntu (ano viem :-(, avsak odvtedy a na pocitaci uz iba pracujem ;-))
Preto si myslim, podobne OS/distribucie su skor na server a na desktope je vhodnejsie nieco, co nekladie tak velky odpor (teda pokial planujete na nom aj seriozne pracovat) ;-) -
No zrovna Gentoo je na údržbu neskutečně primitivní. Chvíli trvá ho nastavit, ale potom už je to pohodička. SW v aktuálních verzích, možnost novější maskovat a nechat staré, jsou-li potíže, spousta SW se dá instalovat i v live verzi, když to nějaký early adopter chce atd atd.
Co se týče konkrétně OpenBSD, má svoje mouchy. Ale je to systém zaměřený na bezpečnost, proto starší verze. Není to možná na desktop správná BFU volba, ale zase je to stabilní. Mně na tom vadí jediná věc - celý léta používám KDE, momenálně Plasmu 5, na Gentoo jsem dlouhodobě ve vývojové větvi a líbí se mi to, a na OpenBSD se mi podařilo nacpat pouze nějakou 4.14 nebo co. Co se týče seriózní práce, záleží na tom, co to znamená. Jako surfovátko/médiovátko/officovátko/mailovátko je to rychlý, velmi použitelný, bezpečný a stabilní, ale například pro SW devel to není to pravý. -
E17 jsem používal kdysi dávno na jednom pomalým stroji, byla to tenkrát snad ještě beta, ale bylo to bezva, hlavně ta animovaná obloha na pozadí, která brala tak 80 procent CPU :-D Ale to nastavování byla teda katastrofa, je vytvořit spouštěč pro něco byla šílenost. Když jsem to celý cca po týdnu dostal do opravdu perfekního vyladěnýho stavu, zdechl mi disk, záloha samozřejmě žádná a na další nastavování už jsem neměl chuť :D Nedávno mi někdo říkal, že E19 je na tom o dost líp, ale neměl jsem na to čas. Ale asi teď zkusím poslední verzi z gitu, mělo by tam být už preview e20, tak dám vědět, jak to dopadlo :D
-
dizzy (neregistrovaný)
No zrovna Gentoo mi nejaky cas sluzilo, okrem ineho, ako multimedialne centrum v obyvacke. Trvalo mi asi 4 vikendy (vratane noci), kym som rozbehal MythTV (TV kartu (tam este bol treba patchovat jadro), grabovanie TV programov, dialkove ovladanie, wake-up cez casovac (planovane nahravanie) + po sieti, dvd rippovanie a kopec inych blbosti). Takmer kazdy jeden update mi SW nieco rozhasil, takze ma to asi este mesiac drzalo a potom to vzdal.
Podobne som dopadol pri desktope - tam nastastie nebolo az tolko bastlenia a drzalo ma to pomerne dlho, az kym som potreboval evanielizovat priatelku. Ta by ma s gentoo asi coskoro poslala niekam, takze logicka volba - ubuntu.
Zrazu som zistil, ze existuje distribucia, kde 90% HW funguje okamzite po nainstalovani, dalsich 5% sa da spojazdnit len pomocou mysi (a ten zvysok - klasicky, internet+konzola+bastlenie). A hlavne, ked to raz nastavite, nemusite na to CELE ROKY siahnut a funguje to bez problemov (aj napriek update-tom). Zrazu sa mi uvolnilo kopec casu, ktory mozem travit omnoho lepsie ak riesenim toho, ze update mi zase rozbil bluetooth, scanner, alebo nieco ine... Priatelka si to nevie vynachvalit a windows mala naposledy nabootovane pred rokom ;-)
Na druhu stranu, raz sa mi podarilo ubuntu rozhasit (trocha experimentovania s GW drivermi) a panecku dat to opat dohromady bol docela masaker. -
V žádném případě. FreeBSD se od verze 5 poměrně dost odchýlilo od ostatních BSD a od verze 10 (doufám že se nepletu) má dokonce i jiný balíčkovací systém, starý pkg_add zahodilo a má nový pkg, který funguje cca takto:
using pkg:
pkg search firefox will display firefox search result from the repository
pkg install firefox will install firefox from a repo
pkg add ./firefox-34.1.txz will install a local package of firefox
pkg delete will delete firefox
pkg info -f firefox will show detailed info about the package -
REMET (neregistrovaný)
Ne. FreeBSD ma porty a pkgng. Pkg uz nejaky patek neni. Jak porty (source), tak pkgng (binarni) jsou jednoduche na pouzivani (cca. 2 prikazy v shellu) a porty sice dele trvaji, ale clovek si muze vic veci nastavit pro kazdy port, pkg jsou rychlejsi na pouziti (nemusi se kompilovat), ale nejde si moc vybirat a kdyz, tak jen par predkompilovanych moznosti.
Jinak tedy nevim co je pravdy na tom ze u OpenBSD nejsou updaty jak tvrdi autor, ale u FreeBSD kazdopadne jsou, jak source, tak binarni a daji se zautomatizovat, ale na to jsem malo cool. Kazdopadne jedna se o 2 radky v shellu, takze delani update rucne neni fakt nic moc sloziteho.
-
Hraji si s OpenBSD na desktopu od vánoc na starším počítači. Znal jsem již FreeBSD, ale kupodivu od verze 10.2 je nějaký problém nastartovat xorg na onom počítači. Řešení jsem nenašel tak jsem sáhnul po OpenBSD. Dokonce jsem během vánoc přečetl i knihu Absolute OpenBSD, kterou mohu jen doporučit.
Systém je to jednoduchý a funguje spolehlivě. Samozřejmě není pro úplného nováčka, ale oproti dnešním linuxovým distribucím je vše až průzračně jednoduché :-)
Jen ten systém binárních aktualizací mi chybí. Taky jednodušší správa aktualizace portů. Tohle už má pěkně řešené FreeBSD. Ikdyž myslím, že dříve tomu tak nebylo. M:Tier jsem objevil, ale je to spoléhání na cizí firmu a chtělo by to aspoň 12 měsíční podporu od týmu OpenBSD. Na server mi ale přijde i toto málo. Určitě v konkurenci linuxových distribucí jako CentOS či Ubuntu. Používáte někdo OpenBSD v produkčním nasazení na serveru či firewallu?
Budu se těšit na další díl, kde je slibováno jak dostat do OpenBSD novější software :-) Pochopil jsem, že porty jsou jen pro daný release a nelze je aktualizovat.
-
AlYoSHA (neregistrovaný)
Ano OpenBSD pouzivam aj v produkcnom nasadeni - hlavne v oblasti VOIP. Pred casom bola taka uvaha premigrovat na linux, ale po tom co sa deje v linuxovom svete (systemd) som od uvahy upustil. Tieto servre funguju roky bez problemov - tak naco si problemy pridavat. Skor to vyzera tak, ze vsade kde sa to bude dat premigrujeme servre na nejake to BSD. Zatial je to v rovine uvah, ale tej myslienke som velmi nakloneny.
-
x (neregistrovaný)
Lidi proč nečtete oficiální dokumentaci? S OpenBSD se doporučuje používat -current, které je něco na způsob klasických stable u jiných OS díky tomu, jak dobrou práci vývojáři odvádí.
S ním máte binární aktualizace systému samotného i balíčků, které jsou často dříve a novější verze než Linuxová distra. Prostě jednou za čas uděláte aktulizaci, která třeba zabere 10 min a hotovo.
Ano, pracoval jsem s OpenBSD v reálném produkčním nasazení u velkých korporací a i v SMB sektoru plus pochopitelně soukromý. Člověk by se divil kde všude je, ale dost nasazení je pod NDA. I samotný M:tier vydával článek o reálném nasazení v ropném průmyslu.
-
tukan (neregistrovaný)
Mohu svědomitě říci, že na OpenBSD je nejlepší ta kvalitní dokumentace.
Nasazoval jsem teď OpenBSD na alixu pomocí flashrd. Byly tam nějaké problémy od toho, že současná verze (flashrd-1.9.tar.gz) na stránkách nenaběhne v x86, ale musí se jít na git, kde je na to už patch. Pak sem nějaké drobné problémy, ale všechny se pomocí dokumentace podařilo zdolat a teď už to běží několik měsíců bez problému. Mohu jen doporučit.
-
Nekdo tu nakousnul FreeBSD, tak jsem sepsal par fundamentalnich projektovych rozdilu:
Vyvojari OpenBSD jsou znami tim, ze ho provozuji na svych desktopech a noteboocich. Podpora nektereho HW tak byva casto lepsi, nez u FreeBSD. Cast vyvojaru FreeBSD pouziva Macbooky s OSX, coz je podle meho skromneho nazoru humus a pokrytectvi :D
Na druhou stranu updaty jsou rozhodne u FreeBSD pohodlnejsi. Nechapu proc v tomhle OpenBSD nemodernizuje. Navic FreeBSD ma treba portmaster, ktery neocenitelne pomaha se spravou portu. U OpenBSD je asi zvykem psat si vlastni skripty.
U OpenBSD se taky hodne projevuje filozofie "vsechno nebo nic". Jadro je jedna velka binarka se vsemi existujicimi drivery (zajimave je, ze je cca stejne velka jako binarka linuxu bez driveru :). Konfigurace jadra zde neni urcena k tomu, aby se v ni nekdo vrtal. Na mem jednojadrovem stroji se mi sekala videa. Zjistil jsem, ze je to kvuli nizke frekvenci preruseni planovace, ktera je defaultne 100 hz. Kdyz ji ale clovek v configu jadra prenastavi, je to vec, se kterou zadny vyvojar nepocital. Jaderny mechanismus pro detekci sitovych livelocku jich pak chybne detekuje obrovske mnozstvi.
U OpenBSD portu nejde kustomizovat prakticky nic. Cely system portu slouzi u OpenBSD vlastne jenom jako infrastruktura pro buildovani balicku.Naproti tomu u FreeBSD je ve vychozim stavu prakticky vsechno rozsekano v jadernych modulech. Moznosti nastaveni u portu jsou obrovske (prakticky ekvivalentni s Gentoo).
Dalsi veci, ktera muze v budoucnu byt u OpenBSD problemem je prehistoricky toolchain. Deset let stare binutils a GCC 4.2. Novejsi GCC nebude, protoze GPLv3 je fuj fuj. FreeBSD preslo na LLVM/Clang, ale to OpenBSD neudela, protoze OpenBSD chce podporovat hromadu obskurnich i historickych platforem (napr. VAX), na ktere LLVM kasle. Argument pro podporu tech platforem je, ze jejich odlisnost pomaha najit bugy v kodu.
Bohuzel z toho vyplyva, ze podpora novych architektur nebude mozna, pokud je nekdo neimplementuje do GCC 4.2.V neprospech FreeBSD pak hovori absence drtive vetsiny bezpecnostnich featur OpenBSD a absence systematickeho auditovani kodu.
Ve FreeBSD pravdepodobne nikdy nebude defaultne randomizovana pamet, protoze nejake to procento vykonu je pro nektere vyvojare prilis velka cena. -
pěkně shrnuto :-)
Právě systém portů Open BSDmi přijde hodně slabí. Tak nějak nechápu proč ho používat :-)
Toho GCC je škoda. Líbila by se podpora raspberry pi. Chápu že nepodporují binární bloby, ale na nenáročný server by to stačilo. A pokud není potřeba grafika ...
Nevíte jestli OpenBSD podporuje TRIM u SSD disků? Nějak jsem to nikde nenašel. U FreeBSD jsem si všiml že to lze nastavit.
-
Problém není v tom, že to chcípne, ale že tomu významně klesne výkon. Disk se totiž kvůli wear levelingu časem celý přepíše daty a další úpravy pak musí proběhnout stylem: přečti celý velký blok → uprav ho v paměti → zapiš celý blok. Pokud operační systém průběžně disk informuje pomocí příkazu TRIM o nepoužívaných blocích, může je disk vymazat a pak úprava dat znamená jednodušší: zapiš si nová data → stará označ jako stará a časem si je smaž.
Nepomůže mít ani část disku volnou, protože půjde o logickou část. Fyzicky se kvůli opotřebení (zmíněný wear leveling) rovnoměrně píše po celém disku a disk samotný neví, která data jsou pro operační systém ještě důležitá a která už má v souborovém systému označená jako smazaná (= neukazuju je a časem si je můžu přepsat). K předání téhle informace („Tyhle bloky uživatel právě smazal, tak si je promaž i fyzicky a nějak si je využij.“) právě slouží TRIM.
-
Volne misto ma smysl, aby se zabranilo chcipnuti. Bez volneho mista nemuze wear leveling poradne fungovat. Kdyz disk nema zadny volny logicky blok, pak zjevne nema volny prakticky zadny fyzicky blok a nemuze tak stridat fyzicky blok, kterym reprezentuje nejaky logicky, do ktereho se opakovane zapisuje, takze se bude prepisovat porad stejny fyzicky blok.
S volnym mistem existuji logicke bloky, do kterych se nikdy nezapisovalo a tim padem existuji fyzicke bloky, ktere jsou pouzity pro wear leveling, ktery zabrani predcasnemu chcipnuti.
-
Ano, teoreticky tomu tak je, ale když se podíváš na tuhle diskusi, tak to není tak jednoznačné:
http://comments.gmane.org/gmane.os.openbsd.misc/222829 -
Máš pravdu. Jsou skutečně aplikace, které češtinu nemají kompletní, a věřím, že to někoho může rušit, ale naštěstí s funkčností to nemá absolutně nic společného. Jak jsem psal. Opravdu to není Linux Mint. Na druhou stranu mě těší, že evidentně jedinou věc, kterou shledáváš na BSD špatnou je neúplná lokalizace. :-)
-
Ondra Satai NekolaZlatý podporovatelTohle by mne taky zajimalo. Obcas mam cuky vyzkouset neco jineho nez Arch a zrovna DragonFly je (spolu trebas s Qubes a indianou) na seznamu.
-
tukan (neregistrovaný)
Qubes provozuji velmi úspěšně na jednom notebooku a mohu jen doporučit. Doporučuji optimálně 8GB RAM a ssd disk, pak to šlape velmi dobře.
Rozdělení na jednotlivé instance vzorů (templates) je velmi šikovně vyřešeno a funguje to na jedničku. Zatím mě tam pozlobila jediná aplikace a tou byl překvapivě nedit.
ČLÁNKY DO MAILU