Mě by taky zajímalo vytváření balíčků (s apt* a dpkg* si poradím). Už jsem to sice dělal, ale často krachoval na tom, že nepoužívám EMACS (nejspíš), takže jsem např. měl někde v datu jednu mezeru, ovšem kdesi v sekci 5.3 Debian Policy Manual je napsáno, že tam mají být dvě, takže build balíčku spadnul s nicneříkající hláškou perlu... a já pak procházel zdrojáky těch skriptů a DPM, abych zjistil, co je špatně... no brr. Takže kdyby to šlo, tak vytváření balíčků i pro nepravověrné debianisty ;-)
[zdravím kokota; ne, v Himálaji se vytváření debů zatím ve škole neučí]
Jako autor článku a systémový administrátor ve firmě, která článek sponzorovala, si dovolím odpovědět :-) Již delší dobu používáme na našich serverech i pracovních stanicích Debian GNU/Linux. Jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli používat Debian, je jeho propracovaný balíčkovací systém. Že je naše volba správná, nám potvrdily bezproblémové kompletní upgrady celé distribuce z verze 2.2 (Potato) na verzi 3.0 (Woody) včetně výměny jádra na desítkách strojů, a to vzdáleně. Jelikož vnímáme Debian jako velmi propracovanou distribuci, rozhodli jsme se, že zkusíme veřejnosti ukázat, jak vypadá jeho balíčkovací systém.
--mk
Nejlepší je, že jsem před pár dny nainstaloval Debiana a balíčkovací systém je právě to, v čem plavu :-D. Takže trefa do černého.
Jinak je Debian ale opravdu špičková distribuce a už chápu, proč se říká:"Kdo jednou vyzkoušel Debiana, nechce už nikdy jinak."
Ahoj a díky Peter
Jo, ja tuhle na 486ce kompiloval Wine cca 2 dny :o)
Kdybych mel kompilovat cely svuj system kde je radove stovky ruznych nainstalovanych balicku, tak by to bylo asi tak na mesic :o)
Ale jinak debiana pouzivam taky a vyhovuje mi rozhodne vic nez mandrake nebo redhat, ktery jsem mel predtim.... na tech sedmi CD se najed opravdu skoro vsechno aniz bych musel byt na netu :O)
Co se tyka Debianu, tak jsem zkusil a zustal u nej ;o) Na chvili jsem na desktop a Xka zkusil mandrake, ale vydrzel me 2 dny a pak sel pryc a zpet debian.
Co se balicku tyce - docela by se treba hodil popis jak prehodit ve Woodym kde2 na kde 3.1 (neco je zkompilovane na www.malyjarda.cz) nicmene jak to presne aplikovat pres apt tam neni.
Mozna jsem taky totalni lamka ;o)
Já jsem taky rád, že se věnuje článek Debianu. Nebýt Debianu, tak už u Linuxu nejsem. Když jsem se kdysi před léty jako začátečník pokoušel rozhodit věčně chybné RedHat distribuce, nepovedlo se mi pak nainstalovat SUSe, protože nepodporoval půlku mého standardního HW, tak jsem sehnal ještě Debian a slíbil si, že to je můj poslední pokus. Jako naprostý začátečník s Linuxem byl pro mě Debian srozumitelnější , než předchozí distribuce. Debian je báječná a propracovaná distribuce.
Ano, temer muj pripad. Taky pokus s RH, asi za rok s novejsim RH a stale se nedarilo rozbehnout X. Zahodil jsem Linux. Kamarad mi tenkrat jeste doporucil Debian se slovy "sice ho neznam, na nektere veci je pry sileny, ale muzes ho zkusit". Takze posledni pokus s Debianem - X nenabehly. Ale v hromade pridanych zdroju se podarilo zjistit, proc. A tim si me Debian ziskal. Svou otevrenosti, rozsahem a kvalitou. A zna snad nekdo lepsi distribuci? :-)
S balicky pracuju pomoci dpkg, obcas mrknu pres dselect a jsem spokojen.
O popis tvorby balicku bych taky mel zajem.
Děkuji za doplnění, na epochu jsem pozapomněl. Aby to bylo ještě trochu složitější, tak to ještě trochu doplním. :-)
Skutečná kompletní verze balíčku je [epocha:]verze[-revize]. Epocha je prostředek, kterým se maintainer může vytáhnout z průšvihu, když se např. změní číslování verzí (jak správně píšete). Jinak se nepoužívá. Takže máme např. balíček gedit verze 0.9.6-4. Revize se nepoužívá u nativních balíčků Debianu, protože by neměla žádný smysl. Takže se setkáme např. s balíčkem base-config verze 1.61. Situaci, kdy maintainer použije epochu i revizi, si můžeme ukázat např. na balíčku g++. Ten má třeba verzi 3:3.3-1. Když si ale stáhnete balíček z archívu Debianu získáte soubor g++_3.3-1_i386.deb. Tedy epocha se ve jménu souboru nikde neobjevuje. Když se ale podíváte do /var/cache/apt/archives/, zjistíte, že je v něm soubor s názvem g++_3%3a3.3-1_i386.deb, tedy včetně revize. Takže asi tak. :-)
--mk
Pokial viem, medzi subormi .deb a .rpm nie su nejake zasadne rozdiely (co sa tyka informacii v nich). Rozdiel je hlavne medzi nastrojmi na pracu s balickami (ake moznosti poskytuju uzivatelovi/tvorcovi softwaru). Z uzivatelskeho hladiska je neocenitelnym nastrojom (v debiane) `apt-get` [download/(od)instalovanie/riesenie zavislosti].
Ved uvidime v dalsich castiach (dufam).
Inak nejaki nadsenci preportovali apt-get aj pre RH rpm, no pokial nebude pren podpora priamo od RedHatu a ostatnych producentov rpm balickov, nebude to tak fexibilne ako v Debiane.
To je ale jen polovina rozdilu. Druha polovina je debian-policy = soubor pravidel, ktere se dodrzuji pri tvorbe baliku a ktera zarucuji, ze vsechny baliky budou k sobe perfektne pasovat a kdyz balik normalne nainstaluju tak proste bude fungovat.
A vlastne jeste jeden rozdil - balicky v Debianu zavisi na baliccich a nikdy ne na konkretnich souborech.
Debian mam asi mesic a jsem z nej naprosto nadseny.
RH me od verze 8 zacal silne lezt na nervy
a Mandrake me vubec neoslovil (P.S. RH8-x a MDK jsou
podle me dost Window$oidni).
Libi se mi, ze se v Debianu da vsechno docela dobre
najit, existuje dobra dokumentace, vsechno ma logickou a dodrzovanou strukturu, aplikace jsou v 99.999% stabilni (i v unstable sarge).
Instaloval jsem z CD images, stazenych z mirroru
fsn.hu, bez pripojeni k Internetu. I tak to je parada!
Balickovaci system je skvely a moc se mi libi napr.
myslenka "virtualnich balicku" - ktere tvori zavislosti, ktere mohou byt splneny ruznymi konkretnimi balicky. To jsem u RPM nevidel...
podstatny rozdil je v rozidlnem pristupu deb a rpm instlatoru, jak jsem se dozvedel od snezneho muze u rpm je filozofie takova, ze nejprve se balik nainstaluje a pak konfiguruje, zatimco deb ma v sobe postint, postrm,... scripty ktere umozuji docela slusnou konfiguraci prostrednictvim napr. dpkg-reconfigure priazu, takze napriklad tato instalacni cast konfiguruje X, stahuje potrebne baliky z internetu, zaklada nove uzivatele, restartuje daemony a pod.. velmi pohodlne!
nicmene jednoduche baliky jsou v podstate stejne a exituje utilita - alien - umoznujici udelat ten prevod automaticky
Předpokládám, že .rpm má taky preinst, postinst, prerm a postrm skripty. Bez toho snad žádný rozumný balíčkovací systém nemůže existovat. Mezi balíčky jako takovými asi žádný podstatný rozdíl není. Snad jen, že .deb rozbalíte na libovolném UN*Xu příkazem ar (jak jsme si ukázali). Rozdíl je v nástrojích vyšší úrovně a v přístupu Debianu obecně (ale to už není o balíčkovacím systému, ale spíš o filozofii distribuce).
Alien sice umožňuje převádět .rpm <-> .deb, ale velice snadno se dostanete do problémů kvůli kompatibilitě knihoven, závislostem a instalačním skriptům.
--mk
Doporučoval bych firmě Solnet, aby si na svých stránkách v sekci spolupráce opravila tu příšernou gramatickou chybu dřív, než si utrhne ostudu. A aby se ostatní tady taky pobavili ... nabízejí následující formu spolupráce: systémový IT integrátoři. Ještě že ke správě Debianu není třeba umět česky.
Ten clanek je uplne o nicem. Je dost lacina reklama. Ten, koho neco o baliccich pro debian si uz davno zagoogloval "debian package howto" a dozvedel se z prvniho odkazu http://www.kclee.com/clemens/unix/HowToCreateYourOwnDebianPackage.html vse, co prinese nasledujicich pet informacne nabitych dilu.
Takové howto je o ničem. Jednoduché balíčky jsou celkem snadné (když zrovna člověk neporuší nějakou obskurní policy) ale co více balíčků z jednoho zdroje, sdílené knihovny, konfigurace, démoni, setuid/setgid, ... Jakožto nepravověrný debianista nechci číst všechna ta politická prohlášení v DPM ;-) když potřebuji jen vyrobit balíček...
Chci jenom poznamenat ze je to velice uzitecny clanek (alespon pro mne urcite). Kdyz jsem si vybiral distribuci plno lidi mne zrazovalo ze pro zacatecnika Debian neni ale stejne jsem to zkusil a i kdyz se s nim "peru" cca tri tydny pripada mi fajn. Hlavne pro ty svoje balicky :-))) Takze "navod k obsluze zarizeni" velice vitam.
Mno,
na neustálé Marcelovo přesvědčování (a po té, co jsem nainstaloval RH 8.0) jsem taky přešel na Debian.
Mám ale pocit, že mnohem větší procento balíčků (ve srovnání s RH) obsahuje chybu (imp3, cipe-src a jiné), která brání v jejich používání. :-( Je fakt, že na http://packages.deian.org/ většinu věcí problémů dohledám, ale přijde mi zbytečné chybu opravovat při každé instalaci znovu.
Přesto přiznávám, že přechod od RH k Debianu byl přínosný.
--Věroš
To bylo konstatování, ale když mne napadáš, tak to se musím samozřejmě bránit :-)
Původní IMP2 neodesílá některé attachementy a přímo maintainer doporučuje přejít na něco jiného.
http://bugs.debian.org/cgi-bin/bugreport.cgi?bug=139562
A těch drobností je mnohem víc. Ale jak už jsem řekl, nestěžuju si. Při RH to bylo horší :-)
--Věroš
Jedinym problemem, ktery vidim pri pouzivani debianu, je nutnost byt pripojeny na internet. Ne ze by neslo instalovat debian z CD, ale jedine pri kvalitnim pripojeni na internet se vyhody debianu proti ostatnim balickovacim systemum projevi.
Pochopitelne, s trochou stesti bude brzo pripojeny kazdy ...