To je pravda. Na vývoj je to lacinější a zadavatel (ten, kdo to platí), nepozná při předávání díla rozdíl. Dokonce bez kryptografie vše funguje hladčeji, dají se dělat kdejaké bastly.
Odpovědnost dodavatelů se vytratila. Máme zákonem stanovené záruky za hardware, ale za to jak je vyprasený software nikdo neručí. Přitom software začíná být důležitější obor, než umět vyrobit hmotnou podstatu.
Bojuju s tím dnes a denně. Zákazníci očekávají plnou kvalitu díla, ani je nenapadne, že existují bezpečnostní rizika. Každého zajímá jen KPI, tedy co nejlevněji splnit specifikované minimum - přitom v oblasti bezpečnosti zákazníci požadavky vůbec nekladou.
Dříve, nebo později bude muset vzniknout celý obor a odvětví práva, které se bude zaobírat softwarem ne jen z pohledu autorských práv, ale i z pohledu jakosti, shody s určitými standardy. Když výrobce dodá zabezpečovačku, u které se dá čip zkopírovat, je to stejná vada, jako kdyby šlo u alarmu jen přestřihnout drát a umlčet poplach.
To je v podstatě to samé. Zadavatel odmítá vnímat svoji odpovědnost při výběru - třeba i při výběru Intel platformy.
Ostatně, označení problémů Intelu za "chybu" je dost nepřesné. Spíš se vyvinulo vnímání určitých bezpečnostních rizik, které před lety nebylo. Je to jako vinit Ford, že v modelu T neměl ABS a airbagy, vždyť je to základ bezpečnosti.