Vlákno názorů k článku Canonical chystá vstup na burzu, proto skončil desktop Unity 8 od Radek - Linux na beznem desktopu je nerealne, ale na...
-
m (neregistrovaný)
Tady důvodů máte celý seznam
https://itvision.altervista.org/why.linux.is.not.ready.for.the.desktop.current.html -
Houba (neregistrovaný)
Mě to naopak připadá, že karta se naprosto totálně obrátila. Dřív jsem odskakoval z Windows do Linuxu, když jsem potřeboval něco, co Windows neuměly. Teď jsem permanentně v Linuxu, a Windows mám jenom jako spouštítko na hry a vyplňovátko/odesílátko e-dokumentů pro státní správu.
Zrovna včera jsem instaloval Windows 7 Professional SP1, kteroužto instalačku jsem obohatil pouze o KB3125574 (jakýsi "SP2", všechny aktualizace do dubna 2016, ještě bez telemetrie). Čistá instalace = 25 GB !!!, samozřejmě se to dá srazit dodatečným vymazáním odinstalačních dat, ale málokdo to dělá. Linux se všemi programy ZFS komprimovaný root = asi 2 GB zabraného místa. Navíc to můžu v pohodě snapshotovat, a když se něco podělá při instalaci/používání/testování nových věcí, tak akorát zfs rollback. S Windowsí partitionou to samé akorát pomocí ntfsclone -s / -r.
Po tom, co se Microsoftu s Windows 7 povedlo představit systém, co se nemusí každého půl roku přeinstalovávat, se dopracoval k Windows 10, kde je co půl roku přeinstalace systému dokonce povinná, pokud chcete mít aktuální systém. Jasně, je tam LTSB, a dělat to nemusíte. Pro neLTSB člověka to znamená co půl roku kastrovat pomocí DISM instalačku o ty super aplikace a aktualizovat, aby to neřvalo, že je dostupná aktualizace, co totálně přeinstaluje celý systém.
Až budu stavět nový systém, tak si pohlídám jestli umí VT-d/AMD-Vi (IOMMU), a Windows budu virtualizovat s přímým přístupem na GPU kvůli hrám. Pak budu moct konečně zrušit NTFS partitiony.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatelDíky za tip s ntfsclone. Já bych asi používal normální sparse file, ale což...
-
null null (neregistrovaný)
Nereálné to není, ale pro "průměrného" uživatele je daleko lepší volba Windows ... Kupije si tím potenciální bezproblémovost, pokud se někdy v budoucnu rozhodne páchat cokoliv jiného kromě VLC, FB a Porn Hubu ;-) např. si ve středu donese z práce od kolegy .... všichni víme co to na lin. desktopu potenciálně znamená ....
-
PetrM (neregistrovaný)
Přesně. Instaluješ widle, na třetí pokus se to povede. Pak ovladače, ručně procházíš adresáře na 10 CD a ručně hledáš soubory. Nakonec přes nefunkční Ethernet sosneš ovladač pro síťovku. Pak ho necháš dva dny v cyklu sosni aktualizaci - restartuj se - instaluj aktualizaci. No a pak už jenom týden hledání (nepodepsaných anonymních) instalaček od všeho možnýho, kontrola antivirem, instalace, restart a znovu.
Pak přijde aktualizace, restartuje tě uprostřed práce a čtyři hodiny je stroj mrtvý, aby se aktualizace rollbackla, nastal restart a pokus o další instalaci nefunkčního patche... NA desátý pokus se to možná povede. Ale to je ti jedno, protože tam máš 10 aplikací jako JRE, který se přeřvávají v systratyi, že je nová verze. Takže ručně stáhnout, proklikat 20 stránek v původci instalací, ujistit ho, že opravdu chceš novou verzi a sebe, že jsi nezaškrtl instalaci ASK! tolbaru. Dalších 20 aplikací pro jistotu nekontroluje nic, takže při troše štěstí používáš šifrovací program z pět let staré instalačky, který př tom předevčírem zalepil nějaký CVEčko. Protože kdybys měl hlídat a řešit ještě tohle, tak neděláš nic jinýho.
Víš, jak jsem instaloval posledně Fedoru na notasu, kde klekl HDD? Výměna disku kus za kus, vytvoření live USB na jiným stroji (pomalý připojení, takže 20 minut během rozborky a sborky), boot z USB, start Anacondy, nastavení za pět minut. Pak jsem šel uvařit večeři, dojdu, vypnu, vykopnu USB, nabootuju do poslední verze OS, skočím do terminálu přidám RPMFusion, vygeneruju klíče pro SSH, importuju ze souboru nastavení OpenVPN a dám mu za "sudo dnf -y install " seznam progemů, který chci. Po večeři komplet instalováno a funkční. Celkový čas 2.5 hodiny. Kdo z Widláků to má bez instalačky na míru připravené den předem?
-
Houba (neregistrovaný)
To mi připomíná, jak jsem tuhle potřeboval nainstalovat PowerShell 5 do Windows 7. Stáhl jsem instalační balík, spustil, začalo to instalovat jako aktualizaci, asi čtvrt hodiny to chroupalo před restartem, další čtvrt hodinu po restartu, a pak to čtvrt hodiny dělalo rollback, že to jako nenainstaluje. Když jsem začal hledat proč se to sakra nechce nainstalovat, když to nic před instalací neřve a evidentně tomu nic nechybí, tak jsem zjistil, že to potřebuje mít .NET 4.5, ale instalátor si nezkontroluje jestli je přítomen v systému. Pecka.
Úplně miluju, jak věci někdy selžou, a někdy ne. Typicky při instalaci Windows 7 -> Visual Studio 2010 -> Windows SDK -> Visual Studio 2010 SP1 -> VS2010 Compiler Update. Když pominu, že Compiler Update je rovnák na ohejbák, protože VS2010 SP1 vymaže x64 kompilery, tak instalace zcela náhodně selže právě na aplikaci VS2010 SP1, a to na čisté instalaci Windows 7 na identickém počítači, dělané pokaždé naprosto identicky.
Taky nechápu, proč ty runtime knihovny nenosí Windows u sebe. .NET 2-4.6, a VC runtime. Blba, co vymyslel krypticku hlášku "Spuštění této aplikace se nezdařilo, protože konfigurace je nesprávná" nebo jak to je, a následnou opičárnu se SxsTrace, aby se člověk v tom výpisu dozvěděl, že mu chybí verze 9.0.30729.6161, ale podle ní to nejde dohledat, protože se to jmenuje "Microsoft Visual C++ 2008 Service Pack 1 Redistributable Package MFC Security Update Version". To je prostě na palici. Na palici.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Pro Windows existuje Chocolatey, aspoň na tu Javu atp. je to docela lék. Jinak i když je to trochu extrémní případ to docela sedí. Realistické nasazení Windows moc idylické není.
-
PetrM (neregistrovaný)
A můžu se zeptat, v čem je problém? Co BFU potřebuje, co Linux neumí a Widle jo, kromě zbytečných widlo komplikací?
A jak vysvětlíš, že já si vystačím k práci s Linuxem?
Na koncept mechaniky na 3D tisk a mechanický modely stačí FreeCAD, na dokumentaci LibreOffice, stahování dokumentace chce webový prohlížeč a prohlížeč PDF. Ohledně HW není problém s Octave ani Spice. Na tooly stačí Lazarus a QT. Tyhle prográmky jsou cross-platform a je jim šumák, jestli jedou na Linuxu nebo Widlích. 8:8
Schémata se dají splácat třeba v Eagle, to jede slušně ve Wine a má i Linux verzi (která je nepoužitelná ne kvůli Linuxu, ale proto, že CadSoft neaktualizuje systém a závisí na starých knihovnách). Ale použít jde. Nebo přinejhorším na jednodušší věci stačí i Geda.
Na widlích je trochu problém s gerber daty, všechno je placený nebo maximálně trial verze proti registraci. Na Linuxu stačí vytáhnout z repozitáře Gerbv a je to. 3:2 pro Linux.Firmware stejně překládám v GCC a ladím pomocí GDB. Tomu je úplně jedno, na čem běží, většinou to maskuje IDE. Stejně tak správu verzí v GITu. 3:3
Když potřebuju jít na nižší level, tak je potřeba skriptovat a příkazový řádek. V tom je linux o 20 délek vpředu. Widle nemají ani blbý SSH a člověk musí šaškovat s Putty. O SSHFS apod. ani nemluvím. 2:0 pro Linux
No a pak je tady administrace. U Widlí člověk čeká hodiny, než na modré obrazovce "nevypínejte počítač, instaluje se aktulizace 5/50" skočí pětka na šestku, aktualizace zamrzají a když se náhodou povede a nic nerozbije, stejně zůstanou aplikace, který nikdy nikdo neaktualizuje, nebo se vnucují pomocí ikon s červeným vykřiníkem v SysTrayi s tím, že lezou kdoví kam a kdoví jak na web pro zjištní update. Katastrofa, 5:1 pro Linux.
A v neposlední řadě, licence. Kupuješ per user, nebo per CPU? Můžeš si ze svýho PC během testování udělat na týden server pro deset kolegů, nebo musíš pro tohle použití přikoupit licenci a dva týdny čekat, než ti z Redmondu potvrdí, že to smíš udělat? jak se na tenhle požadavek tváří šéf? 3:0 pro Linux.
Suma: Ve vývoji 24:14 pro Linux desktop proti Widlím (jestli dobře počítám)
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
I přes jednoznačný trolling si dovolím seriózně odpovědět tím, že např. TrueOS (v podstatě FreeBSD s pár úpravami pro desktopové použití) zvládne převážnou většinu toho, co např. Ubuntu nebo Debian GNU/Linux podobně dobře. Zvládnu si tvrdit, že by např. moji rodiče i já sám neměl s TrueOS jako hlavním systémem na práci i osobní použití žádný zásadní problém.
To, že se lidem od malinká tlačí Windows do povědomí různými způsoby ve škole, veřejném životě a často i v zaměstnání a tím pádem je tato varianta prostě akceptována jako něco daného, ještě neříká, že je Debian, Ubuntu, Fedora nebo cokoliv jiného špatné nebo nezajímavé. Většina lidí se tím nezabývala, podobně jako se lidí nezajímají, jestli jejich auto skutečně produkuje jen max. tolik emisí, co slíbil výrobce. Když je takový člověk potom konfrontován s fakty/ realitou/ novými poznatky, obecně je reakce odmítavá nebo rozpačitá. Někteří ale pochopí a informovanější se rozhodnou pro subjektivně lepší řešení. U Windows se většina uživatelů realistický nikdy nerozhodovala a to já vidím jako problém.
-
PetrM (neregistrovaný)
No to víš, já mám holt zakrnělou amygdalu a problémy z toho plynoucí. Ale furt lepší, než kdyby byl zakrnělý neokortex a amygdala jak pomelo (tvůj případ).
Rozhoduju se na základě faktů, bez důkazů beru všechno s rezervou. Pokud někdo dokáže opak toho, co si myslím, tak svůj postoj přehodnotím. A nějak u mě nefunguje stádový pud... S IQ 135 smrtící kombinace :(
S tím byly ostatně problémy už od první třídy, soudružky byly z analytických otázek na soudruha Lenina a jeho náboženství pěkně vykolejený a honily mě po doktorech, jestli nemám nějakou duševní chorobu... :D :D :D
-
null null (neregistrovaný)
Třeba před rokem ještě na Skype pro lin. nešly videohovory, ale jako nějaký manager bych fakt ocenil, že tam jede GCC. Ok, zkus pak třeba přesvědčit zadavatele z Prahy a klienta z Austrálie že ti nemají volat z jejich Skype ale hledat něco, co ti pojede ....
To jsou skutečné problémy s lin. desktopem, které tě otráví a proč ho nemůže používat opravdu každý. Toho managera zajímal ten Skype a co si budeme povídat, to není žádná exotika jako Eagle ...
-
Tany (neregistrovaný)
Díky bohu za znalosti průměrného managora. Protože by jim jinak mohlo dojít, že použitím Skype s největší pravděpodobností porušují NDA, nebo jakýkoli jiný smluvní ekvivalent mlčenlivosti.
Díky bohu za ignoranci státu, jinak by jim došlo, že nejspíše většina živnostníků porušuje cokoli, co se týká ochrany osobních údajů při používání WIN 10 (Nebo kde všude je teď ta telemetrie). Pochybuju totiž že si to umí vypnout/popřípadě to jde vypnout.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Mj. mám informací, že standardní Windows 10 nejsou např. pro pracovní nasazení na TU-Dresden povolené z hlediska ochrany osobních údajů. Snad se to dá řešit pomocí Enterprise edice, kde se dá nastavit mnohem víc. To ale samozřejmě není úplně vždy možné použít.
-
PetrM (neregistrovaný)
Tak to má ovšem manažer smůlu. Proces říkal, že se dělá to, co je zadáno v bug trace systému (a dávaly se tam i požadavky na úpravy). Na jakýkoliv jiný komunikační kanál (mail, telefon, TemaViewer, Skype, Lync) stejně dostal odpověď "Zadej to do systému" a nikdo z vývoje se s ním nebavil. Na plkání o fotbale a o babách ať si používá, co je libo. No a bug trace systém je webová appka na serveru, takže absolutně nezávisí na platformě.
No a zrovna Skype je docela exotika... Znám tak šest lidí, co to používají.
-
null null (neregistrovaný)
@PetrM
Bez urážky, ale ve všichni na světě jsou ajťáci zalezlí ve sklepě s Eagle, GCC a BugTrackem ... Asi tě k takovým jednáním neberou, ale dost často z klienta nevyrazíš specifikaci na první email, takže si s ním vůbec musíš promluvit a vypáčit z něj i několik hodin, co a jak to vlastně chce. Ale díky, příště si místo Skype koupíme 3 letenky do Austrálie na 2 hodinový pokec ... Hurá ...
No vidiš, já zatím za ty roky nezažil firmu, která by ho neměla a nechtěla požívat, protože proč by někdo celé dopoledne vypisoval maily nebo bugtracky, dělal screenshoty, když ti může zavolat a přes sdílenou plochu ti během 8 minut vysvětlit problém přímo s v IDE ...
-
![~[,,_,,]:3](https://i.iinfo.cz/sh/profile/avatar/avatar-default.gif)
Studoval jsem obecné osmileté gymnázium a musím říct, že náplň IT předmětů je naprosto oddělená od reality.
Jeden rok byly tři (!) měsíce vyučovány Google webapps (tj. používání GMail a GDrive). Zbytek se pak věnoval MS Office: používání Wordu, Excelu, PowerPointu. Ani zmínka po open-source alternativě.
Druhý rok se půl roku pracovalo s GIMPem (za tohle plus), půl roku Zoner Callisto 5 (tedy dnes již mrtvým vektorovým programem).Škola má pro každého studenta licenci MSO365, ale nijak se nepokusila o tomto faktu informovat - z cca. 700 studentů o tom ví jen pár desítek lidí.
Na všech počítačích běží W10, ale nikdo se v hodinách nenamáhal s vysvětlováním jak ten systém funguje, co umí a neumí a hlavně jaké jsou varianty, které jsou zdarma. O linuxu slyšelo odhadem 2 % studentů.
-
To je ovsem tragedie, ktera nas priblizuje do podprumernosti. Kdy uz konecne ministerstvo, anebo aspon nekdo inspekcnich komisi zacne pouzivat hlavu a precte si napriklad https://krebsonsecurity.com/2017/06/why-so-many-top-hackers-hail-from-russia/
Pak by mozna pochopili, jak je potreba ucit ITS, a mozna by nasli i odvahu tuhle tristni situaci napravit. Nerad to rikam, ale pokud dnes nejaky ITak projde timhle ceskym paskvilem, tak ma oproti treba ruskym nebo cinskym studentum ztratu nejmene par let...hned na startovni care.
-
PetrM (neregistrovaný)
Škola má učit, ne prodávat SW. A pokud vím, tak formát kancelářskýho balíku není určený na přenos a sdílení dat, navíc když už to chce někdo takhle nastavit, tak ODF je podle ISO normy.
A co mám zkušenost, tak vidím rozbitý formátování jenom v případě otevření na M$ opicích. Jedno jestli soubor pochází z LO, nebo z jiné verze M$O, nebo z jiné jazykové mutace M$O. Kde asi tak může být chyba???
-
Ad pokud vím, tak formát kancelářskýho balíku není určený na přenos a sdílení dat - to ale víte úplně špatně. Představte si, že sepisujete smlouvu a pingáte si jí s druhou stranou. To jim pošlete PDF, ať si to z něj vykopírují do textu, nasází to do svého editoru a pak vám pošlou zase PDF? :D Samozřejmě že všichni použijí MS Word, a budou si posílat soubor .docx, do kterého budou dělat změny s trackováním, budou tam zanášet poznámky atd. A ano, mohli by použít ODF, jenže tenhle formát - poté co se "pouhých" devíti letech naučil vzorce ve spreadsheetech - pořád nemá ani použitelné trackování změn.
Ad vidím rozbitý formátování jenom v případě otevření na M$ opicích. Jedno jestli soubor pochází z LO, nebo z jiné verze M$O, nebo z jiné jazykové mutace M$O - uvedete konkrétní postup, jak rozbít dokument MS Office tím že ho přenesete mezi verzemi MS Office, nebo ze starší verze na novější? Asi (opět) ne.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Nebo se naučím používat PDF. Na některých univerzitách stejně vyžadují větší úkoly vysazené LaTeXem a gympl se studuje především pro jednodušší přechod na další vzdělávání univerzitního typu. LibreOffice i MS Office atp. všechno umí do PDF exportovat nebo tisknout.
Jinak Windows pro studentské účely můžu nahodit jako virtuál, nebo mít Office 2013 ve Wine. Existují oficiální trial verze Windows na 90 resp. 180 dní v případě Server varianty.
Jinak správné řešení jako rodič by asi bylo se s učitelem po vysvětlení situace domluvit na vhodném řešení problému např. odevzdání úkolu jako výše zmíněné PDF. -
Filip JirsákStříbrný podporovatelNa některých univerzitách stejně vyžadují větší úkoly vysazené LaTeXem
Což je stejně špatně, jako když někdo vyžaduje, aby to bylo v MS Wordu. -
atarist (neregistrovaný)
na _některých_ univerzitách je to na magisterském oboru ok ne? Protože magisterský obor je možné do značné míry chápat jako přípravu na doktorandské studium a při akceptaci článků do sborníků se mnohdy vyžaduje zdroják právě v LaTeXu (nebo AMS-LaTeXu). Ostatně na uni bych i tak neviděl důvod, proč se nenaučit značkovací jazyk(y).
-
PetrM (neregistrovaný)
V praxi se Latex hodí, nechám si třeba vyjet dokumentaci k SW knihovnách z Doxygenu do Latexu a jednom se to seskládá... Rozhodně to neublíží.
M$ Opice? Co jsem se kdy učil na školách, to je mě teď na ... Word 97, k čemu potřebuju v dnešní době vědět, jak se ovládá? Co je nadčasový je strom dokumentu (osnova), se kterou se nikdo neobtěžoval a řeklo se "touhle ikonkou podtrhete nadpis"... :Q
Vestavění wordu do aplikace v Delphi přes COM a OLE s pomocí hotových komponent (2. ročník VŠ) v instalaci použiju kdy? Naštěstí nikdy, musel bych to znovu hledat a kompatibilita s nynějším .NET paskvilem je diskutabilní. -
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Ne, na žádném oboru to není OK. Na té práci je podstatné to, aby si jí mohli ostatní přečíst – to v dnešní době nejlépe splňuje PDF. Dále by ta práce měla být prohledávatelná a indexovatelná, takže text by v tom PDF měl být vložen jako text, ne jako naskenovaný obrázek. Ideální je, aby to bylo PDF/A, aby se to dalo přečíst i za dvacet let. Ale tím to končí. Volba nástrojů je na autorovi, a když se s tím chce patlat ve Wordu, ať si to užije.
Sborníky, které vyžadují některou z variant LaTeXu, si pouze usnadňují práci, ale asi na to mají právo, pořád je to jen komerce – bohužel.
To, že by třeba matematik nebo fyzik tak jako tak měl zvládat aspoň základy LaTeXu, je sice pravda, ale neznamená to, že má mít povinnost v nich odevzdávat práce.
Mimochodem, s tím LaTeXem máme ten problém, že je TeX tak kvalitní program. Protože LaTeX je úplně stejně proprietární formát, jako byl Wordovský DOC – není nijak standardizovaný a místo standardu je normou to, jak ho interpretuje jeden jediný program. To ještě bude dost bolet, až se bude přecházet na nějaký standardní formát. Doufám, že jsou všechny ty texty vytvářené v (La)TeXu aspoň exportované do PDF, aby tady po nás z matematiky a fyziky taky něco zbylo.
-
atarist (neregistrovaný)
Jako že najednou TeX a nad ním postavený LaTeX najednou magicky zmizí, nebo ho nikdo nebude portovat na novější systémy?
Mno i kdyby - což je ryze teoretická úvaha - tak ten zdroják dokáže přečíst i průměrný student na střední. Já se tak s LaTeXem seznámil - byl to nějaký článek dodávaný ve zdrojové podobě a v nějakém (tehdy pro mě dost obskurním a nečitelném i nezobrazitelném) PostScriptu, takže jsem normálně ten zdroják přechroustal přes běžný textový editor a většinu věcí pochopil i bez znalosti LaTeXu. Troufnu si říct, že ten zdroják bude krásně zpracovatelný klidně i za těch padesát let.
Jinak - jak PDF/A zajišťuje prohledávatelnost a indexovatelnost? Však to klidně může být změť znaků umisťovaných na absolutní pozice, hladina s hladkým textem je nepovinná.
re: "Sborníky, které vyžadují některou z variant LaTeXu, si pouze usnadňují práci, ale asi na to mají právo, pořád je to jen komerce – bohužel."
- měl jsem možnost jeden sborník pro mezinární konferenci zpracovat. Tam jsme požadovali camera-ready PDF s přesnou specifikací formátu (byly dodány i šablony pro AMS LaTeX, Word a možná i OO) a stejně to byl humus dát dohromady, aby to vypadalo aspoň trošku rozumně. Takže chápu, když někde namísto camera-ready požadují LaTeX a sazbu dělají jednotnou. -
atarist (neregistrovaný)
Ještě jsem si všiml tvé věty: "Protože LaTeX je úplně stejně proprietární formát, jako byl Wordovský DOC"
našel jsem si, co je považováno proprietární formát:
"A proprietary format is a file format of a company, organization, or individual that contains data that is ordered and stored according to a particular encoding-scheme, designed by the company or organization to be secret, such that the decoding and interpretation of this stored data is only easily accomplished with particular software or hardware that the company itself has developed. The specification of the data encoding format is not released, or underlies non-disclosure agreements. A proprietary format can also be a file format whose encoding is in fact published, but is restricted through licences such that only the company itself or licencees may use it."
Co z toho tedy platí pro formát LaTeXu? možná ta část se specifikací? musí být popsána nějak formálně, aby už nešlo o proprietární formát?
-
Filip JirsákStříbrný podporovatel
Jako že najednou TeX a nad ním postavený LaTeX najednou magicky zmizí, nebo ho nikdo nebude portovat na novější systémy?
Problém s formátem DOC nebyl v tom, že by MS Word najednou magicky zmizel nebo ho nikdo neportoval na novější systémy. Problém je v tom, že je ten formát závislý na jedné jediné implementaci, nemůžete ho implementovat jinak (aby to zůstal do posledního detailu tentýž formát).Mno i kdyby - což je ryze teoretická úvaha - tak ten zdroják dokáže přečíst i průměrný student na střední.
Dokáže přečíst jednoduchý zdroják. Stejně jako jiné editory dokážou přečíst jednoduchý DOC soubor. Profíci dokážou přečíst i složitější zdroják – i ostatní editory se ve čtení DOC postupem času zlepšily. Ale když budete řešit nějaké okrajové případy, správný výsledek dostanete jedině tak, že zdroják proženete TeXem.Jinak - jak PDF/A zajišťuje prohledávatelnost a indexovatelnost?
Ne, zajišťuje, že daný soubor půjde přečíst i v budoucnosti. Omezuje množinu použitelných prvků tak, aby tam zůstaly jen jednoznačné věci, a případné závislosti na okolním kontextu musí být vloženy dovnitř do PDF (typicky např. fonty). Takže je zajištěné, že když někdo za 50 let napíše přesně podle specifikace prohlížeč, zobrazí se mu PDF/A stejně, jako se zobrazuje dnes.stejně to byl humus dát dohromady, aby to vypadalo aspoň trošku rozumně. Takže chápu, když někde namísto camera-ready požadují LaTeX a sazbu dělají jednotnou
Já to chápu, jenom jsem podotkl, že sazba je věcí vydavatele, a pokud tedy vydavatel předepíše nějaký formát, usnadňuje si tím práci. Na druhou stranu, sazba vzorců je něco jiného, než hladká sazba beletrie, takže by si s těmi vzorci musel někdo „hrát“ dvakrát – nejprve autor a pak znovu sazeč výsledného formátu. No ale byl bych radši, kdyby se používal nějaký standardizovaný formát, který má i definovanou sémantiku. TeX vznikl jako program pro sazbu, takže je zaměřený především na vzhled – sémantiku je možné někdy zpětně odvodit, ale nemusí to být jednoznačné. Je pozoruhodné, že zrovna matematici a fyzici používají formát, u kterého není důležité, jaký je obsah sdělení, ale podstatné je to, jak to bude vypadat…Co z toho tedy platí pro formát LaTeXu? možná ta část se specifikací? musí být popsána nějak formálně, aby už nešlo o proprietární formát?
Platí pro něj všechno uvedené, akorát s tou malou odlišností, že ten formát nebyl zamýšlen tak, že by měl být držen jako tajemství – ale to je jen nepodstatný detail.Ano, především by musela existovat specifikace, nezávislá na té jedné konkrétní implementaci. Pak by podle specifikace bylo možné napsat libovolný počet nezávislých implementací. A kdyby výstupy dvou implementací byly různé, daly by se porovnat se specifikací, a rozhodnout, že buď jedna nebo obě implementace nejsou v souladu se specifikací, nebo že je specifikace nejednoznačná a je potřeba jí upřesnit. Dneska jediná možnost, jak napsat další implementaci, je v podstatě znova napsat TeX – taková implementace ale rozhodně nebude na TeXu nezávislá. A například se nikdy nemůže přijít na chybu v TeXu – protože ta chyba je vlastně součástí specifikace.
-
atarist (neregistrovaný)
"Je pozoruhodné, že zrovna matematici a fyzici používají formát, u kterého není důležité, jaký je obsah sdělení, ale podstatné je to, jak to bude vypadat…"
Fyzici netuším, ale matematici používají NEpřekvapivě AMS-LaTeX, význam toho AMS lze jednoduše dohledat :-) Btw vlákno začalo o LaTeXu, ne o TeXu a LaTeX je sémantický, sice ne tak jako DocBook, ale pro mnoho účelů dostačující.
-
vrrr (neregistrovaný)
"Co z toho tedy platí pro formát LaTeXu? možná ta část se specifikací? musí být popsána nějak formálně, aby už nešlo o proprietární formát?
Platí pro něj všechno uvedené, akorát s tou malou odlišností, že ten formát nebyl zamýšlen tak, že by měl být držen jako tajemství – ale to je jen nepodstatný detail."LaTeX není formát, ale programovací jazyk. Zobrazená podoba matematických pouček je jednoznačná. Je jasné, že učit se další programovací jazyk je obtížné. Proto se ho učí lidé, kteří ho nutně potřebují. Naprosto vždy se k výsledné komunikaci mezi čtenáři používají formáty. Nejčastěji PDF. Je povinností každého autora prověřit, že nepublikoval pod nějakým formátem blbost. Z principu věci ale plyne, že reverzní odkrytí LaTeXového kodu je prakticky nemožné z formátu. Převod z kódu do formátu není vzájemně jednoznačný.
O tuposti programátorů v současné době dosvědčuje pouze wikipedie, kde je možné vidět, že to jde, a že text na internetových stránkách nemusí být pouze shlukem písmen bez oddělení odstavců, nedejbože vzorců.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Chápu co tím chcete naznačit, ale podle mě jste na omylu. LaTeX a TeX jsou svobodně dostupné i jako zdrojáky bez svazujících licenčních podmínek. Plaintext a PDF se dá přečíst všude. Psaní v LaTeXu přeci jen nutí člověka přemýšlet o typografii a logické struktuře dokumentu o něco více. Dokumenty tak často vypadají o facku lépe - estetika a prezentace výsledků Vaší práce je i ve Vašem nejlepším zájmu, když bojujete o čas a hodnotné připomínky docenta. (Což je realita na kvalitních univerzitách a tam konkrétních odděleních, kde docent neplácá nesmysly...)
Samozřejmě na rychlé načrtnutí nějaké idee můžete např. použít nějaký textový procesor, nebo markdown/ wiki syntaxi + nějaký překlad do koukatelné podoby z čehož později snadno vysypete i odpovídající dokument v LaTeXu.
-
PetrM (neregistrovaný)
Asi tak. PDF je evolucí PostSctiptu, tedy pro tisk a mělo by zaručit, že dokument bude vypadat všude stejně. Nepřeskládá text jenom proto, že někdo jinak nastavil okraje tiskárny, nebo že na stroji je jiná sada fontů. Export do PDF je dneska samozřejmostí, prohlížeč PDF taky.
Podstatný je si umět poradit. Pokud má odlitek hodit do školy sepsanou esej na PCs nějakýma náležitostma (osnova, formátování,...) a dodá to, je to OK. Pokud je v zadání přesná verze SW a jenom klikání na třetí ikonu zleva, je to na kliknutí kolenem na učitelovy pohlavní orgány.
-
Samozřejmě můžete nahodit virtuál s Windows. Poté co rozchodíte instalaci Linuxu a strávíte spoustu večerů řešením problémů, které byste jinak neřešil. Když budete mít štěstí, bude vám distro fungovat, než ho nějaká aktualizace rozhrabe a vyhodí vás na command line s napůl nefunkčním systémem. Dokonce možná rozchodíte i spánek a hibernaci. Údajně existují i lidé, kterým se stroje z těchto stavů umí také probudit, ale podobné věci se tvrdí i o UFO a Elvisovi :). Situaci dobře ilustruje i to, že ve Valve odmítli podporovat ve SteamOS suspend, s komentářem "given the state of hardware and software support throughout the graphics stack on Linux we didn't think we could make this reliable". No a když úplně všechno vyjde úplně nejlépe jak to vyjít může, tak budete mít stroj kterému funguje WiFi, zvuková karta, síťová karta, naběhne grafika, pojede akcelerovaná a obraz se nebude moc často rozpadávat, bude se to umět třeba i uspat, ale vydrží na baterku půlku než kolik by vydržel pod Windows, a většinu opravdu důležitých aplikací budete stejně pouštět ve virtuálu.
Není lepší mít na stroji Windows? Člověk si ušetří obrovskou spoustu problémů, a naprostá většina aplikací pro Linuxu je k dispozici i na Windows, plus existuje velká spousta daleko lepších alternativ (MS Office místo LibreOffice, Photoshop nebo Affinity Photo místo toho tragického Gimpu atd.). Pokud náhodou člověk narazí na nějaký SW, který existuje jen pro Linux, tak si prostě nainstaluje Windows Services for Linux. Kdyby to pod nimi snad nefungovalo, vždycky je tu možnost pro ten jeden SW (těžko si představit že by jich člověk potřeboval víc) udělat virtual machine, která má ve vestavěném Hyper-V podporu integrace.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Děkuji Vám za postřehy a Vaše zkušenosti. Já osobně jsem problémy např. s Debianem na notebooku neměl. Nejsem žádný velký frikulín, tak taky nemám moc co rozbít. Funguje to dokonce i s nVidia Optimus, resp. nic mě při práci zatím nezarazilo, abych se musel grafikou zabývat. Používám LCD v monitoru + 2x 24" LCD. Suspend/ resume ok. Někdy tedy neprobudí klávesnici, což se stává zřídka a vyřeší to přepojení kabelu na hubu displeje a stávalo se to i pod Windows.
Na novém T470 s Thunderbolt 3 Dockinou zlobí na Debianu Testing jen připojení a odpojení z dokiny, jinak suspend/ resume je oproti Debian 9 Stable bezproblémový. Slyšel jsem, že pomoct má před vydokováním softwarově odpojit dokinu. Potom se rozpozná po připojení nejen displej a napájení, ale i např. USB a Ethernet. Windows s Thunderbolt taky nejsou podle mých informací úplně 100%.
Výdrž na baterii je dle mého adekvátní, hardwaru myslím docela rozumím a občas mrknu na recenze, kde výdrž na baterii měří, tak vím, co je možné.To, co k práci potřebuju (Citrix XenApp, TeamViewer, občas jednoduché tabulky, Remote Desktop/ SSH) funguje bez problémů a nikdy nečekám na update a nikdy mi nevyskakují upozornění nějaké aplikace na update, který nelze automaticky řešit. Přihlašuji se přes Active Directory prakticky nic mi nechybí. Tisk btw. taky v pořádku.
Kdyby bylo potřeba, můžu spustit virtuál s Windows. Mj. jsem za ten systém nedal ani korunu.Windows neodsuzuji, některé věci řeší ten systém dobře. Ale desítky se cpou uživatelům do života, kontrola uživatelem je rozhodně menší než např. u Windows 7 nemluvě např. o tom Debianu. Některé instituce desítky ve verzi Pro zakázaly a vyjímkou udělají jen u upraveného image enterprise edice.
Nevím tedy, proč existuje Pro (a ne Pro), když profesionál ani nemá nad systémem kontrolu, přestože zaplatil docela slušný obnos. -
Pokud jsem si všiml, tak podpora pro nVidia Optimus je dost špatná. Tohle jasně, jak taková podpora vypadat rozhodně nemá:
https://wiki.archlinux.org/index.php/NVIDIA_OptimusTo že na Linuxu občas nereaguje klávesnice po probuzení počítače je v podstatě spíš feature než bug, těžko s tím něco udělat.
https://arstechnica.com/gaming/2015/08/steam-machines-wont-have-a-suspend-function/
https://games.slashdot.org/comments.pl?sid=7855261&cid=50329207Problémy se suspend/resume jsou bohužel na Linuxu klasika. Vidíte že ani u vás to nefunguje na 100%, a tipnu si, že jste už nějakou dobu věnoval troubleshootingu. Nejhorší je to, že nikdy nevíte, jestli bude suspend/resume vůbec fungovat, ani jestli se s tím bude něco dát udělat, a pokud to rozhodíte, tak jestli to půjde to příštím updatu. Pomohlo by testování. A třeba Canonical testuje, ale většinou jen s předinstalovaným Ubuntu, které má specifické drivery a poladěnou konfiguraci. Za mě je to dost špatná situace. Navíc u výdrž baterky je problém dost podobný: na některých modelech je celkem v pohodě, na jiných je tragická, a řešení je pro běžné uživatele nereálné.
Chápu že používáte pár aplikací, které vám fungují, a nic proti tomu. Jenže většina lidí nevystačí jen s utilitami pro vzdálený přístup a spreadsheetem (který neumí správně otevřít spreadsheety které vám posílá zbytek světa).
Win10 mají telemetrii, ale nevidím to jako zásadní problém. Ono na té obrovské spoustě instalací, které často nemají profesionální administraci, je těžké něco občas nerozbít (jako uživatel Linuxu to jistě víte velmi dobře). A když se něco nepovede, tak uživatelé dneska neotevírají tickety na supportu. Místo toho nadávají na Facebooku, Twitteru, Redditu a podobně, že to ještě není opravené, dokud si toho nevšimne někdo od výrobce SW. I když si nakonec někdo všimne, tak nejsou k dispozici podrobné informace o problému, není ani jasné jestli jde o reálný problém, kolika lidí se týká, na jakém HW se vyskytuje atd. Když sesbíráte telemetrii, tak třeba víte že 0.1% strojů po nějakém Service Packu (ve Win10 se jim už říká jinak) nenaběhne, a můžete šíření toho Service Packu zastavit pro vybrané modely HW, nebo rovnou pro všechny stroje.
Samozřejmě ať každý používá co mu vyhovuje. Ale za sebe vidím a chápu dlouhou řadu důvodů, proč Linux na desktopu není úspěšný. Přináší minimum výhod, a naopak dlouhou řadu nevýhod.
-
Adam KaliszStříbrný podporovatel
Děkuji za Vaši odpověď.
Jak říkám, v systému se nijak nevrtám, nemám na to čas a není to nutné. Obecně, úroveň investice do udržování systému je zhruba stejná, jako na Windows - ale pod Windows jsem nikdy nerealizoval tolik služeb. Mám jistý přehled, co by to obnášelo, v práci jsem částečně i administrátorem Windows Server, takže mám jistý zájem vědět co a jak.Testování a Linux nebo jakýkoliv jiný software je důležité téma a bylo by moc fajn, kdyby hardware a firmware byl navržený a dokumentovaný nějakým udržitelnějším způsobem, než jak je to teď. Viz: https://youtu.be/fE2KDzZaxvE?t=14m21s (čas je zhruba)
