Jets'n'guns (JnG) je hra, ve které se dostanete do kokpitu vesmírného letounu a začnete ničit nepřátelské lodě ve stylu her jako je Raptor či Tyrian. Tedy ve většině případů budete mít monitor úplně zaplněný explozemi nepřátelských lodí, a nedostanete se ani na chvilku do klidné pasáže.
JnG je shareware a můžete si na stránkách tvůrců portu stáhnout demo, nebo si koupit plnou hru za 15 liber, což je asi okolo 450 korun.
Ovládání hry je vcelku jednoduché – šipkami se pohybujete, levým ctrl střílíte a levým altem shazujete bomby a podobné zbraně. V horním menu jsem se ze začátku docela neorientoval, ale potom, co jsem si všiml, že nahoře je proužek s panely, jsem se teprve začal orientovat v obchodu. Hra se vyznačuje velkém množstvím zbraní, které si můžete koupit za herní peníze, vydělané za procházení úrovní. Samozřejmě, za vydělané peníze si můžete zbraně nejen kupovat, ale i vylepšovat, takže i zbraň, která byla ze začátku slabá, může nakonec ničit nepřátele na jednu ránu.
Cíl hry je u většiny takovýchto her stejný – postřílet všechno, co se hýbe, až se dostanete k bossovi, kterého musíte zničit. Je to již osvědčený princip, a proč ho měnit, když funguje tak dobře? Jako ve většině takových her sbíráte power-upy, v tomto případě konkrétně peníze na nákup nových zbraní, bedny, které pomocí crackovacího softwaru otevíráte, či opravu plátování na vaši vesmírnou loď, vzhledem trochu podobnou letounům z konce druhé světové války.
V demo verzi je okolo dvou úrovní (ovšem ty také nejsou nejjednodušší), ale plná verze se chlubí okolo 40 levelů a 200 nepřátel a 90 úprav jedné z 12 lodí, což se dá považovat za velmi slušné číslo. Bohužel, grafika na dnešní poměry kolísá. Rozlišení 800 na 600 opravdu nestačí a všechna grafika jsou sprity, což ale na zábavě neubere, lodě jsou sice v některých momentech na můj vkus moc nehybné, ale dá se to omluvit, protože čím více snímků ve spritu, tím větší velikost hry.
Hra má navíc podle mého názoru skvělý soundtrack od metalové skupiny Machine Supremacy, která k vytváření hudby používá zvukový čip SID, používaný ve stařičkém počítači Commodore. Celý soundtrack si v trochu poupravené podobě můžete stáhnout na stránkách skupiny, takže pokud se vám hudba ze hry líbí, můžete ji poslouchat i jindy než při hraní hry. Ovšem, pokud máte plnou verzi a máte raději tu verzi hudby, která je ve hře, můžete si ji vykopírovat z adresáře hry v adresáři data/music/ jako formát ogg. Zajímavostí na soundtracku je to, že se neskládá, jak to u jiných her bývá, z šesti písniček, ale že je v něm přes 30 skladeb a celkově přes hodinu hudby.
JnG je od českých tvůrců, ale bohužel, tvůrci moc nemysleli na české publikum, a tak všechny popisy zbraní a dalších věcí (které jsou velmi často vtipné) jsou pouze v angličtině. Smůla je, že hra si pro sebe „ukradne“ myš a nechce si ji pustit, takže pro mě bylo docela obtížné vytvářet screenshoty.
Musím dodat ale ještě jednu věc: JnG je těžká hra – hodně těžká. Nevím sice, zda jsem ryzí antitalent na tuhle hru, ale už jen vyhrát dvě úrovně v demo verzi mi dalo hodně práce.
Hodnocení
Plusy: lety ověřená hratelnost, skvělý soundtrack, velké množství protivníků
Mínusy: horší grafika, chybí lokalizace do češtiny
Verdikt: Skvělá hra, se kterou s člověk velmi pobaví – stačí se jen přenést přes horší grafiku.
