Hlavní navigace

Česká Wikipedie slaví 50 000

20. 11. 2006
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V sobotu dosáhla česká Wikipedie významného kulatého výročí, když byl zadán článek s pořadovým číslem 50 000. Společně se podíváme na některé zásadní informace, které se Wikipedie týkají. Který článek to byl? Jak si stojí česká varianta ve světových žebříčcích? Jaká zajímavá čísla jsme v souvislosti s Wikipedií objevili?

Trocha historie a čísel

Česká varianta Wikipedie byla oficiálně odstartována v pátek 3. května roku 2002, tedy téměř o rok a půl později po své anglické sestřičce. Ta se na svět dostala už 15. ledna 2001.

Wikipedie jako taková je už od počátku svobodnou encyklopedií, která umožňuje komukoliv rozšiřovat a doplňovat její obsah. Ten je pak k dispozici pod svobodnou licencí GNU FDL.

Díky své otevřenosti je Wikipedie velmi oblíbeným zdrojem informací, ale také láká mnoho nových tvůrců, kteří ji pomáhají vylepšovat. Rychlost rozvoje Wikipedie stále stoupá, což je zřejmé především z počtu nových článků, které se objevují každý den.

Zatímco v květnu roku 2005 bylo v celé Wikipedii asi 1,5 milionů článků, za rok a půl, tedy v listopadu 2006, to už bylo více než 5,6 milionů.

I přes některé problémy, které občas Wikipedii potkají, se jedná o největší encyklopedii světa, do které už přispělo více než 200 000 uživatelů.

Zajímavé také je, že původním cílem Wikipedie bylo vytvořit 100 000 samostatných článků, ale tohoto čísla se podařilo dosáhnout už za dva roky provozu, tedy 21. ledna 2003.

Wikipedie se dlouhodobě drží na horních místech v žebříčku nejnavštěvova­nějších serverů na internetu. Obvykle se pohybuje okolo 15. místa a podařilo se jí dokonce dosáhnout už i na příčku jedenáctou.

Čeština a spol.

Velmi důležitou roli ve Wikipedii hrají také jazykové varianty. Z tohoto pohledu se jedná skutečně o mnohojazyčný projekt. V současné době existuje 250 jazykových verzí této encyklopedie.

Přestože angličtina je ve Wikipedii jednoznačně nejpoužívanějším jazykem, rozhodně není možno přehlížet ani ty ostatní.

Pokud se podíváme na podíl jednotlivých variant, zjistíme, že angličtina skutečně zaujímá nejvyšší příčku s 26 % celkového počtu článků. Za ní pak následuje němčina s 9 %, francouzština se 7 % a polština s japonštinou na 5 %. Češtinu naleznete ve zhruba 0,9 % všech článků na Wikipedii.

mezinárodním žebříčku jazykových variant tak v současné době česká Wikipedie zaujímá velmi dobré osmnácté místo. Zajímavé je, že slovenská Wikipedie je na místě šestnáctém a obsahuje přibližně o 15 % více článků než česká.

Kulaté výročí

V sobotu 18. listopadu dosáhla česká mutace encyklopedie hranice 50 000 uložených hesel. Článek, který byl oficiálně uznán jako jubilejní, se jmenuje Tchaj-pej a zabývá se stejnojmenným čínským městem.

V současné době obsahuje česká Wikipedie přibližně 20 % článků týkajících se matematiky, přírodních věd a zemědělství, 13 % astronomie a geografie, 4 % jsou historické a 17 % životopisné články, 10 % dohromady sport, náboženství a umění, 9 % stavby a technika, 11 % ostatní témata, 4 % rozcestníky a 11 % přehledové články s letopočty a daty.

České Wikipedii se vůbec daří poměrně dobře. Každý den se v jejím obsahu objeví více než 70 nových článků a přibližně 1700 je jich upraveno. Měsíčně tedy přibude přibližně 8 % nových článků. Z tohoto pohledu je proto česká mutace plně srovnatelná s anglickou nebo francouzskou verzí, jejichž měsíční přírůstky se pohybují okolo 7 %. Celosvětově vzroste encyklopedie o 6 % každý měsíc.

Pokud se ovšem podíváme na počty článků v jednotlivých jazykových mutacích a přepočteme je na množství lidí, kteří daným jazykem hovoří, umisťuje se česká Wikipedie až na 40. místě. Na každý milión obyvatel tak u nás připadá jen asi 3600 článků. V tomto ohledu nás například desetinásobně předbíhá islandská nebo lucemburská Wikipedie.

Co se týče nejčastěji navštěvovaných hesel, stabilně jsou to především články o státech a hesla ze základních vědních disciplín.

Hardware a software

Za zmínku stojí také hardwarové a softwarové portfolio Wikipedie. V současné době encyklopedii poskytuje 171 serverů nainstalovaných na čtyřech místech světa. Na drtivé většině z nich je nainstalován Linux, nejčastěji pak distribuce Fedora Core. Na dvou serverech pak běží FreeBSD a Solaris.

Jako software je obvykle používán webový server Apache, cache server Squid, databáze MySQL a samozřejmě jazyk PHP. Celý systém encyklopedie využívá ve velké míře cachování získávaných dat a snaží se co nejlépe rozkládat zátěž, kterou uživatelé vytvářejí.

S tím, jak roste zájem o Wikipedii jako takovou, rostou samozřejmě i požadavky na technické vybavení. Přestože se zatím daří velmi přísné nároky uspokojovat, rychlost vyhledávání informací je velmi proměnlivá.

Ti ostatní

Přestože je Wikipedie jednoznačně největší encyklopedií světa, rozhodně není jedinou. Na podobně otevřeném principu jsou postaveny například servery Kulturák.cz nebo wiki.matfyz.cz. Server Root.cz má také vlastní wiki, do které mohou čtenáři přidávat své postřehy, zajímavosti, návody nebo tipy a triky.

ict ve školství 24

Závěrem

Co říci závěrem? České Wikipedii přejeme hodně štěstí do další „padesátky” a především řadu nových a kvalitních autorů. Budoucnost encyklopedií je jednoznačně ve svobodě.


Čerpáno bylo samozřejmě především z české Wikipedie.

Používáte Wikipedii?

Autor článku

Petr Krčmář pracuje jako šéfredaktor serveru Root.cz. Studoval počítače a média, takže je rozpolcen mezi dva obory. Snaží se dělat obojí, jak nejlépe umí.