Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Chceme nediskriminující umělou inteligenci, ale sami to neumíme od Martin+ - Ve skutečnosti je to jednodušší: Fakta a realita,...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 27. 7. 2019 19:18

    Martin+

    Ve skutečnosti je to jednodušší: Fakta a realita, anebo politická korektnost.

    Jak už bylo řečeno diskriminovat znamená rozlišovat, všímat si rozdílů mezi lidmi. Jakmile to však člověk začne dělat a je intelektuálně poctivý, tak zjistí, že dnešní kulturně-marxistické pojetí rovnosti všech lidí a skupin stojí na vodě a nemá oporu v realitě.

    Muži a ženy se statisticky v ničem neliší - vůbec není pravda, že muži tíhnou typicky k technickým profesím a ženy k humanitním. Vůbec není pravda, že černoši mají v průměrů nižší IQ než běloši (85 vs 100). Vůbec není pravda, že určité etnické skupiny mají mnohem větší sklony ke kriminalitě než jiné (u nás Romové, v USA černoši a Hispánci). Vůbec není pravda, že představitelé jednoho náboženství se dopouštějí terorismu více než náboženství jiných.

    Poslední módní výstřelek je, že pohlaví neexistuje a je to jen sociální konstrukt - přitom každý biolog ví, že je jenom jeden větší rozdíl než mezi samcem a samicí, a to mezi organizmem živým a organizmem mrtvým. Podobných sociálních tabu jsou stovky.

    Tyto toxické ideologie nepřicházejí dnes z Moskvy, ale z Bruselu a Washingtonu - z toho Washingtonu, jehož bažiny chtěl Trump vysušit, než se v nich sám utopil.

    Objektivita stroje je to poslední, o co stojí bojovník za sociální spravedlnost. Ukázalo by se totiž, že svět je úplně jiný, než by podle něj měl být. A to je nesnesitelná představa, a proto to nemůže být pravda.

    Jestliže AI neplní, co od ní čeká člověk, má špatné zadání. Je pak otázka, co má být tím zadáním - skutečný pracovní výkon, nebo plusové a minusové body podle rasy, pohlaví, politické nebo sexuální orientace nebo podle toho, jak je dotyčný sympatický slečně z HR.

    27. 7. 2019, 19:22 editováno autorem komentáře

  • 27. 7. 2019 21:41

    Filip Jirsák

    Neargumentujte statistikou, když jí vůbec nerozumíte. Když já sním celé kuře a vy nic, tak jsme sice statisticky každý snědli půlku kuřete, ale ve skutečnosti já jsem přejedenej a vy máte hlad. Takže když třeba přijímáte někoho do zaměstnání, nějaké statistiky vás nezajímají, protože před sebou máte konkrétního člověka, ne nějaký statistický průměr.

    Problém s tím, že svět je jiný, než byste si ho představoval, máte vy. To, že ženy tíhnou k humanitním oborům a muži k technickým je dané kulturně, ne biologicky – a zbytečně tak přicházíme o mužské humanitní a ženské technické talenty, protože jim někdo na základce řekne „to není pro tebe“. To s tím IQ je nesmysl, příklad s kriminalitou špatně interpretujete, není to totiž dané etnikem, ale sociálním vyloučením. „Představitel náboženství“ je zvláštní pojem, ale když už se tak hezky opíráte do křesťanství (přestože jste si dost možná myslel, že píšete o jiném náboženství), nezapomeňte na to, že pokud někdo na „druhé straně“ bude postupovat stejně, jako vy, zařadí vás také mezi křesťany. Stejně tak se mýlíte v těch rozdílech mezi muži a ženami – biologie naopak nezná žádný jiný rozdíl mezi muži a ženami, než ten, který je daný z definice (i s tou budete mít problém, ale dejme tomu, že máte nějakou, která bude fungovat alespoň v 95 % případů). Dříve se sice mělo za to, že jsou mezi muži a ženami jiné biologické rozdíly než pohlavní orgány, ale postupně se zjistilo, že to vše byly jen chybné interpretace, protože se nepodařilo odstínit kulturní vlivy. Ono když budete třeba holkám od mala vštěpovat, že nejsou technicky zaměřené a na matematiku se nehodí, tak potom vskutku pomocí statistiky zjistíte, že je v technických oborech méně žen a méně jim jde matematika. Ale nemá to nic společného s biologií, ale jenom s tím, že to do nich od mala hustíte.

    Zadáním AI by měl být skutečný pracovní výkon. Problém je, že nemáme data, na kterých AI natrénovat. Protože lidé dávají ty plusové a minusové body podle rasy, pohlaví, politické nebo sexuální orientace – někteří i vědomě a všichni nevědomě. Jsou snahy tyhle neopodstatněné plusy a mínusy korigovat, např. kvótami.

  • 28. 7. 2019 2:14

    null null (neregistrovaný)

    Není pravda. Fyziologie mozku mezi muži a ženami se liší a trans people mají ještě různé kombinace na spektru mezi nimi a je tím prokázáno že mnohodruhů různopohlavnosti je vrozených. Toto je prokázáno.

    To že ženy jsou více zaměřeny na lidi a práci s lidmi není nic kulturního, důvod je predispozice k mateřství a jeto též prokázáno rozsáhlým výzkumem [1], takže

    "Problém s tím, že svět je jiný, než byste si ho představoval, máte vy."

    [1] https://www.youtube.com/watch?v=_iudkPi4_sY

    28. 7. 2019, 02:15 editováno autorem komentáře

  • 28. 7. 2019 7:28

    Radovan.

    Prý mají na Slovensku takové přísloví: "Bača nebije vlka proto, že je šedý, ale protože mu krade ovce."

    A když po staletí vlci kradou bačům ovce, tak se případný vlk vegetarián nesmí divit že dostane sekyrou, zatímco v záhonu žvýká mrkev ;-)

    Já jsem samozřejmě pro rovnoprávnost, požaduji minimálně 40% žen v dolech a hutích!

    Co se křesťanství týká, když pominu těch devět milionů upálených lidí, situaci vtipně postihuje tohle:


    Šel jsem takhle jednou po mostě a na zábradlí balancoval chlápek, který se zjevně chystal ukončit svůj život skokem do údolí.
    Přiběhl jsem k němu a říkám: "Hej, stůjte, nedělejte to!"
    "A proč ne?"
    "Je spousta věcí, kvůli kterým stojí za to žít!"
    "Co třeba?"
    "Třeba... jste věřící nebo ateista?"
    "Věřící."
    "Já taky! Jste křesťan nebo Žid?"
    "Křesťan."
    "Já taky! Jste katolík nebo protestant?"
    "Protestant."
    "Já taky! Jste episkopál nebo baptista?"
    "Baptista."
    "Já taky! Jste z Baptistické Církve Páně nebo z Baptistické Církve Hospodina?"
    "Z Církve Páně."
    "Bezva! Já taky! Jste z původní Církve Páně nebo z Reformované Církve Páně?"
    "Z Reformované Církve Páně."
    "Bezva! Já taky! Jste z Reformované Církve Páně reformou v roce 1879 nebo z Reformované Církve Páně reformou v roce 1915?"
    "Z Reformované Církve Páně reformou v roce 1915!"
    Na to jsem řekl: "Chcípni, ty kacířský bezbožníku!" a strčil ho dolů.

  • 28. 7. 2019 8:34

    Martin+

    Ano, je to tak. Pokud o člověku nevíte víc, než že pochází z určité skupiny, logicky předpokládáte, že bude mít charakteristiky typické pro tuto skupinu. Pokud se dozvíte více informací, můžete svůj názor zpřesnit.

    Představme si, že by filtrování spamu nebylo dělané strojem na základě výpočtu pravděpodobnosti, ale na základě politických pravidel. Jak to, žes zatížil negativním skóre doménu spam.com, nebo slova jako "sex" a "viagra"?! Odporný rasisto! Viagra je zcela legální a pro starší občany nezbytný preparát - proč nenávidíš staré lidi?!

    Tak fungují dnes společenské systémy v našem civilizačním okruhu. Výsledkem je nástup nové totality, omezování svobody slova, nahrazováni Evropanů Araby a Afričany. Odcházíme ze scény a nahradí nás Číňané, ti na západní politickou korektnost nehrají. Snad máme ještě šanci se vzpamatovat.

  • 28. 7. 2019 8:12

    Martin+

    Otevřel jste tolik témat, že kdybych chtěl všechny vaše body vyvrátit, musel bych napsat celou knihu.

    Naprosto souhlasím, že při přijímání do zaměstnání máte před sebou konkrétního člověka a ne statistickou veličinu.

    Jenže pokud se charakteristiky skupin významně statisticky liší (a ony se liší), pak zkrátka nebudete mít stejné procento skupiny x a skupiny y ve vězení, na sociálních dávkách a na Harvardu. No a pokud třeba v tom vězení není stejné procento všech ras, pak je to prý kvůli rasizmu policie, soudů, obětí, bělochů..."sys­tému". Třeba pro ilustraci, New York 2014, počet zadržených pro vraždu - běloši 2.9%, černoši 61.8%, hispánci 31.8%, asiaté (z velké části Čína, Japonsko, Korea) 2.7%. Přičemž "Given a population (page B1 of report) that was 32.8 percent white, 22.6 percent black, 28.9 percent Hispanic, and 13.0 percent Asian, a black was 31 times more likely than a white to be arrested for murder, a Hispanic was 12.4 times more likely than a white, and an Asian was twice as likely."

    Zpráva "Color of crime" (https://www.amren.com/the-color-of-crime/), Americká Bureau of Justice Statistics: https://www.bjs.gov/index.cfm?ty=pbse&sid=6

    Proto jsou potřeba všechny ty afirmativní akce, pozitivní diskriminace a systém kvót: aby ti lepší meritokraticky nepředběhli ty horší.

    Proto zná americké pracovní právo termín "Disparate impact" a "protected class". Pokud má nějaká skupina jako celek objektivně horší výsledky a je zároveň "chráněnou třídou", pak je protizákonné přijímat podle objektivních kritérií, která neberou v potaz např. rasu, náboženství nebo pohlaví. Je potřeba postupovat ideologicky a třídně uvědoměle...
    "Disparate impact in United States labor law refers to practices in employment, housing, and other areas that adversely affect one group of people of a protected characteristic more than another, even though *rules* applied by employers or landlords are formally *neutral*."
    (https://en.wikipedia.org/wiki/Disparate_impact)

    "To s tím IQ je nesmysl, příklad s kriminalitou špatně interpretujete, není to totiž dané etnikem, ale sociálním vyloučením."

    - Za sto let IQ testování se nestalo, aby měli černoši vyšší IQ než běloši - pořadí výsledků např. v USA bývá aškenázští (evropští) židé - 110-115, asiaté - JV Asie - 102-105, běloši - 100, hispánci - 89-92, černoši - 85.

    Pokud chcete mezinárodní srovnání, zkuste pro přibližnou orientaci třeba https://www.worlddata.info/iq-by-country.php. Pokud chcete vědecké pozadí, nejlepší přehled světové inteligence bývá publikován zde - https://viewoniq.org/?page_id=9

    Mimochodem, IQ má významné koreláty nejen v oblasti vzdělávání a zaměstnávání, ale i v HDP na hlavu, politické a ekonomické svobodě, kriminalitě, korupci, byrokracii, porodnosti (zde je bohužel korelace negativní r = -0.85 tzn. čím hloupější člověk, tím více dětí), atd. Asi není potřeba zdůrazňovat, že v drtivé většině případů platí, čím vyšší průměrné IQ společnosti tím lépe. IQ podléhá normálnímu rozložení četnosti (obvykle udávaná směrodatná odchylka je 15), takže v (hlavně etnicky) homogenních společnostech je aritmetický průměr spolehlivým ukazatelem centrální tendence.

    Spousta dalších korelátů IQ:
    https://ttu.ee/public/m/mart-murdvee/EconPsy/2/Lynn_Vanhanen_2012_National_IQs_-_a_review.pdf

    "biologie naopak nezná žádný jiný rozdíl mezi muži a ženami, než ten, který je daný z definice" a "Dříve se sice mělo za to, že jsou mezi muži a ženami jiné biologické rozdíly než pohlavní orgány, ale postupně se zjistilo, že to vše byly jen chybné interpretace, protože se nepodařilo odstínit kulturní vlivy."

    Nezlobte se, ale to je takový blábol, že tomu snad ani sám nemůžete věřit. Takže dnes se "ví", že jediný rozdíl mezi muži a ženami jsou jen pohlavní orgány? Co výška, váha, fyzická síla, hladina testosteronu, agresivita (tah na branku), výkonost ve všem od tenisu po přírodní vědy, velikost a struktura mozku, rozdíly v osobnosti už u kojenců? Co radikální disparita v rozmnožování mezi samci, kteří mají prakticky neomezený počet pohlavních buněk - potenciálních dětí, tudíž jsou biologicky naprogramováni na kvantitu potomstva (r-selekce), zatímco ženy na kvalitu (K-selekce). To má mimochodem přímý vliv na rozdílné pojetí sexuální morálky.

    (https://en.wikipedia.org/wiki/R/K_selection_theory)

    Takto by šlo samozřejmě pokračovat ještě dlouho, ale utnu to zde.

  • 28. 7. 2019 23:32

    bez přezdívky

    > Naprosto souhlasím, že při přijímání do zaměstnání máte před sebou konkrétního člověka a ne statistickou veličinu.

    Člověk JE skupina statistických veličin. To je základ většiny* psychometrie. Včetně té používané v assesment centrech. Doteď to převádění lidí na čísla nikomu nevadilo, tak proč se všichni tak brání tomu, aby posuzování lidí dělala neuronová síť? Na rozdíl od psychologa se nemůže špatně vyspat, a nemůže vás vyškrtnout jen proto, že se jí nelíbíte.

    *) pokud někdo posuzuje zaměstnance na základě projektivního testu, dobře mu tak. Osobně bych nikdy neměl odvahu nepřijmout programátora jenom proto, že se psychologovi nelíbilo jaký nakreslil strom, nebo jak píše.

  • 29. 7. 2019 12:49

    Martin+

    Ale jistě, že člověka lze statisticky popsat různými číselnými parametry.

    Je ale něco jiného, když člověku dáte test na inteligenci, angličtinu, znalost nějakého IT produktu / oblasti, osobnostní test, test na přesnost a rychlost a ty výsledky potom statisticky zpracujete - to jsem třeba já podstoupil v jednom tom assessment centru a přišlo mi to užitečné a fér. A něco úplně jiného je, když o tom člověku osobně nevíte víc než že má modrou tečku na čele, a tak na něj aplikujete typické statistické charakteristiky lidí s modrou tečkou na čele, i když on osobně může mít charakteristiky jiné...

    Skupinové charakteristiky můžou být užitečné jako výchozí mód, pokud nemáte možnost zjistit si víc o daném subjektu.

  • 31. 7. 2019 12:04

    Filip Jirsák

    Člověk JE skupina statistických veličin.
    Ne, není. Když máte množinu o jednom prvku, není to žádná statistika. Navíc ten problém je přesně opačný, než ho popisujete vy – někdo si vezme statistiku pro určitou skupinu, do které daný člověk náhodou spadá, a na základě té statistiky pak dělá závěry o tom jednom konkrétním člověku.

    tak proč se všichni tak brání tomu, aby posuzování lidí dělala neuronová síť?
    Tomu se ale nikdo nebrání. Jenom si někdo dovolil poukázat na to, že i když to posuzování dělá umělá neuronová síť, nebo jiná AI, neznamená to, že to posuzování bude objektivní. Pokud tu umělou neuronovou síť natrénujeme na datech ovlivněných předsudky, bude i ta neuronová síť vyhodnocovat s předsudky.

  • 31. 7. 2019 11:36

    KarelI

    Dovolim si ten tvůj hezky změřený svět trochu nabourat. Zmiňuješ závislost kriminality a IQ na rase, jenže ony dost podstatně závisí na poskytnutém vzdělání. U té kriminality je to doufám jasné.

    U IQ je ten efekt, že se během času v populaci "samo" zvyšuje, čili naši předci by nám vyšli jako retardovaní a je to tím, že IQ testy jsou závislé na tom, jakou míru abstraktního myšlení jedinec zažil (typicky během školní výuky). Zkrátka, není to objektivní měření nějaké nezávislé veličiny.

    To znamená, že spousta těch tvých závěrů může být dána prostě tím, že jedinci dané rasy vyrůstají v sociálně chabém prostředí, chodí na mizerné školy a pak už se to s nima veze. Pokud chceš být objektivní, měl bys to zahrnout do svých závěrů.

  • 31. 7. 2019 14:51

    Martin+

    Jen velmi málo jevů závisí pouze na jedné proměnné - faktorů bývá obyčejně celá řada a pořadí jejich důležitosti bývá různé. To znamená, že korelace mezi IQ a kriminalitou nikdy nebude 1 (naměřené IQ nikdy "nevysvětlí" kriminalitu ze 100%).

    Dělaly se výzkumy rozdílnosti vývoje jednovaječných dvojčat (shodná DNA) - jedno dvojče zůstalo v původní, problémové rodině, škole a dalším prostředí, druhé bylo adoptováno středostavovským párem. Po letech se porovnávaly rozdíly a zjistilo se, že korelace sociálních výstupů mezi dvojčaty je vyšší než korelace mezi adoptovaným dvojčetem a geneticky nespřízněnými sourozenci (výchova hrála menší roli než dědičnost). Konkrétně dědičnost IQ je odhadována na 60- 80%, což je v sociálních vědách velmi mnoho (korelace mezi cca 0.7 - 0.9). = > "Nature" je důležitější než "nurture".

    Jeden příklad za všechny, shrnutí 111 amerických vědeckých studií:
    "Correlations of 0.86 for identical twins raised together compared to 0.76 for those raised apart and 0.47 for siblings".

    Kaufman, Alan S.; Lichtenberger, Elizabeth (2006). Assessing Adolescent and Adult Intelligence (3rd ed.). Hoboken (NJ): Wiley. ISBN 978-0-471-73553-3. Lay summary (22 August 2010).

  • 31. 7. 2019 23:52

    KarelI

    Mluvíš o něčem jiném než co jsem se ti snažil vysvětlit. Uvedené závěry se toho nijak zvlášť netýkají.

  • 31. 7. 2019 18:21

    Radovan.

    U toho IQ pozor, protože IQ je bezrozměrné číslo vyjadřující schopnost řešit testy IQ.

    A s tím zvyšováním to také nebude tak horké, "peak" v západní civilizaci prý nastal v sedmdesátých letech, a od té doby tady průměrné IQ zase klesá. Což je velmi odvážná hypotéza, ale když se tak rozhlédnu po dnešní mládeži, tak mi připadá docela pravdivá. Viz třeba loňské přijímačky a příklad s traktorem :-(

  • 31. 7. 2019 12:12

    Filip Jirsák

    Otevřel jste tolik témat, že kdybych chtěl všechny vaše body vyvrátit, musel bych napsat celou knihu.
    Vidíte, a já celý váš komentář vyvrátím jednou větou. Navíc jsem o tom psal už v komentáři, na který reagujete:

    Pletete si korelaci a kauzalitu.

    To je celé, z vašeho komentáře tím pádem nezbývá skoro nic.

    Můžete si například změřit, jak vysoko je Slunce na obloze, a co ve stejnou chvíli ukazují vaše hodiny. Když to statisticky zpracujete, zjistíte, že je tam silná korelace. V tom máte pravdu. Ale vy z toho pak děláte závěr, že pohyb Slunce po obloze je řízen vašimi hodinami. A v tom už pravdu nemáte.

    A abych tedy vyřídil i ten zbytek vašeho komentáře:

    Takže dnes se "ví", že jediný rozdíl mezi muži a ženami jsou jen pohlavní orgány? Co výška, váha, fyzická síla, hladina testosteronu, agresivita (tah na branku), výkonost ve všem od tenisu po přírodní vědy, velikost a struktura mozku, rozdíly v osobnosti už u kojenců? Co radikální disparita v rozmnožování mezi samci, kteří mají prakticky neomezený počet pohlavních buněk - potenciálních dětí, tudíž jsou biologicky naprogramováni na kvantitu potomstva (r-selekce), zatímco ženy na kvalitu (K-selekce). To má mimochodem přímý vliv na rozdílné pojetí sexuální morálky.
    Existuje na světě alespoň jedna žena a jeden muž takoví, že ta žena je vyšší než ten muž. Čímž ten váš argument opět padá, protože ty rozdíly jsou opět jen statistické, ale nic nevypovídají o konkrétním jedinci.

  • 31. 7. 2019 15:24

    Martin+

    "Vidíte, a já celý váš komentář vyvrátím jednou větou"
    Obávám se, že jste ho vyvrátil jen sám před sebou.

    Dobře vím, že korelace nedokazuje kauzalitu, ale ani ji nevylučuje. Pokud dvě proměnné klesají nebo stoupají zároveň, není to náhoda - je mezi nimi minimálně zprostředkovaný vztah.

    Abych se neopakoval, tak jen stručně z jiného příspěvku - jak to, že když kultura je všechno a dědičnost nic, tak "Correlations of 0.86 for identical twins raised together compared to 0.76 for those raised apart and 0.47 for siblings"? - Korelace naměřeného IQ mezi jednovaječnými dvojčaty vychovanými dohromady je 0.86 a vychovanými odděleně 0.76. Ta souvislost je vysoká, zřejmá a není ji možně vysvětlit ničím jiným než dědičností. Nebo jaká je podle vás společná skrytá proměnná ("X factor"), která tu souvislost vysvětluje?

  • 31. 7. 2019 23:45

    KarelI

    > Pokud dvě proměnné klesají nebo stoupají zároveň, není to náhoda - je mezi nimi minimálně zprostředkovaný vztah.

    Tak to je pak těžký cokoli vysvětlovat.

  • 1. 8. 2019 10:00

    Martin+

    KarelI: Korelace znamená, že je mezi proměnnými vztah a tento vztah je pak číselně vyjádřen (-1 až +1). Mimochodem, vztah může být i tam, kde je korelační koeficient (Pearson i Spearman) roven 0 v případě, že je vztah nelineární a funkce není monotonická.

    Korelace pak znamená, že proměnná A ovlivňuje proměnou B, proměnná B ovlivňuje proměnnou A, ovlivňují se navzájem (kauzalita je obousměrná), anebo obě závisí na nějaké další společné proměnné C (nebo více proměnných D, E, ...), která je obě ovlivňuje.

    To je vlastně jen rozvedení té mé věty "Pokud dvě proměnné klesají nebo stoupají zároveň (to je ta korelace!), není to náhoda - je mezi nimi minimálně zprostředkovaný vztah."

    Co je na tom těžké vysvětlovat?

  • 1. 8. 2019 18:58

    KarelI

    Já nepotřebuji vysvětlovat korelaci, znám to. Potíž je v tom, že motáš několik různých věcí dohromady a ani po několikerém upozornění na elementární vady v tvých úvahách jsi nezjednal nápravu.

  • 1. 8. 2019 8:51

    Filip Jirsák

    Dobře vím, že korelace nedokazuje kauzalitu, ale ani ji nevylučuje. Pokud dvě proměnné klesají nebo stoupají zároveň, není to náhoda - je mezi nimi minimálně zprostředkovaný vztah.

    I know correlation doesn't imply causation but…

    Argument „sice to nedokazuje, ale ani to nevylučuje“ si nechte pro astrology, homeopaty a podobné mágy. To vám nedošlo, že tímhle „argumentem“ můžete „podpořit“ úplně libovolné tvrzení? „Hustota této bramborové kaše nedokazuje existenci života na Měsíci, ale ani ji nevylučuje.“ Hm, nevylučuje. No a co?

    Navíc to, jestli je někde přímý nebo zprostředkovaný vztah, často může úplně obrátit logiku toho, co je potřeba dělat k nápravě. Pokud by černoši byli geneticky hloupí, asi by se s tím nic nedalo dělat. Ale když je to důsledek diskriminace, něco se s tím dělat dá, a to odstranit tu diskriminaci.

    jak to, že když kultura je všechno a dědičnost nic, tak
    To ale nikdo netvrdí.

  • 1. 8. 2019 10:50

    Martin+

    Filip Jirsák 30. 7. 2019 10:53:
    "Jste úplně vedle. Kulturní věci nejsou geneticky nijak podmíněné, z pohledu kultury jsou všichni lidé geneticky stejní."

    Filip Jirsák 1. 8. 2019 8:51:
    "jak to, že když kultura je všechno a dědičnost nic, tak...
    To ale nikdo netvrdí."

    Tak jak? Odporujete si se svou dva dny starou verzí.

    "Pokud by černoši byli geneticky hloupí, asi by se s tím nic nedalo dělat. Ale když je to důsledek diskriminace, něco se s tím dělat dá, a to odstranit tu diskriminaci."

    1) No a podle vás je nízká naměřená inteligence černochů důsledkem jejich diskriminace? Černoši vždy, ve všech zemích a ve všech typech IQ testů skórovali hůř než běloši (např. v USA přibližně o jednu směrodatnou odchylku - 15 bodů).
    Jsou všechny testy inteligence, SAT zkoušky a známky ve škole rasistické? Rasizmus je pro vás ta proměnná, která všechny ty rozdíly vysvětlí?

    2) Jsou černí Afričané v africký státech jinými černými Afričany diskriminováni? Pokud ne, jak je možné, že průměrné IQ všech států subsaharské Afriky je v pásmu mentální retardace (56-71)?

    Mimochodem všechny ekonomické, vzdělanostní a vůbec jakékoliv ukazatele, které se kdy měřily odpovídají této extrémně nízké inteligenci.

    3) Jak vysvětlíte, že testy jednovaječných dvojčat jednoznačně a opakovaně prokázaly, že inteligence je významně dědičná a všechny případné kulturní faktory jsou minoritní?

    Přikládám svůj komentář, který jste asi přehlédl:
    Dělaly se výzkumy rozdílnosti vývoje jednovaječných dvojčat (shodná DNA) - jedno dvojče zůstalo v původní, problémové rodině, škole a dalším prostředí, druhé bylo adoptováno středostavovským párem. Po letech se porovnávaly rozdíly a zjistilo se, že korelace sociálních výstupů mezi dvojčaty je vyšší než korelace mezi adoptovaným dvojčetem a geneticky nespřízněnými sourozenci (výchova hrála menší roli než dědičnost). Konkrétně dědičnost IQ je odhadována na 60- 80%, což je v sociálních vědách velmi mnoho (korelace mezi cca 0.7 - 0.9). = > "Nature" je důležitější než "nurture".

    Jeden příklad za všechny, shrnutí 111 amerických vědeckých studií:
    "Correlations of 0.86 for identical twins raised together compared to 0.76 for those raised apart and 0.47 for siblings".

    Kaufman, Alan S.; Lichtenberger, Elizabeth (2006). Assessing Adolescent and Adult Intelligence (3rd ed.). Hoboken (NJ): Wiley. ISBN 978-0-471-73553-3. Lay summary (22 August 2010).

  • 1. 8. 2019 19:35

    Filip Jirsák

    Tak jak? Odporujete si se svou dva dny starou verzí.
    Obávám se, že „kulturní věci“ a „vše“ nejsou synonyma. Třeba barva pleti není záležitostí kultury, tudíž se na ni můj výrok nevztahuje. Takže s tím výrokem není nijak ve sporu to, že barva pleti je geneticky daná. Naopak třeba používaný jazyk je věcí kultury, takže na ten se můj výrok vztahuje. Ale mateřský jazyk se nepřenáší geneticky, nýbrž kulturně. Takže pro mateřský jazyk je můj výrok v pořádku.

    O vztahu inteligence a rasy se mezi vědci vedou spory, už jenom proto, že je problém definovat, co je to přesně inteligence. Vy tu prezentujete jednu hypotézu, aniž byste ovšem zmínil takovou „drobnost“, že mezi vědci ani zdaleka nepanuje shoda, že je ta hypotéza pravdivá.

    Komentář o dvojčatech jsem nepřehlédl. Akorát jste nějak zapomněl zmínit, jak jste přišel na to, že inteligence může být ovlivněna buď geny nebo prostředím a výchovou, ale v žádném případě nemůže být ovlivněna např. vývojem plodu v těle matky. Navíc IQ je sice hezká věc, ale jak moc popisuje daného člověka, nebo alespoň jeho společenskou nebo ekonomickou úspěšnost?

    Co člověka určuje více, zda geny, nebo kultura, zjistíte snadno – stačí, když se rozhlédnete kolem sebe. Máte pocit, že lidé pořád žijou v jeskyních, jako lidé před sto tisíci lety? Přitom geny máme stejné…

  • 1. 8. 2019 21:28

    Martin+

    Neodpověděl jste na to, na co jsem se ptal a ptáte se naopak na to, co už jsem několikrát napsal.

    Vaše vysvětlení, že významná souvislost mezi IQ dvojčat je dána tím, že spolu 9 měsíců sdílela dělohu, a ne jejich identickou DNA, pokládám za velmi slabé.

    Jste schopen na tyto konkrétní otázky konkrétně a k věci odpovědět?:

    "Pokud by černoši byli geneticky hloupí, asi by se s tím nic nedalo dělat. Ale když je to důsledek diskriminace, něco se s tím dělat dá, a to odstranit tu diskriminaci."

    1) No a podle vás je nízká naměřená inteligence černochů důsledkem jejich diskriminace? Černoši vždy, ve všech zemích a ve všech typech IQ testů skórovali hůř než běloši (např. v USA přibližně o jednu směrodatnou odchylku - 15 bodů).
    Jsou všechny testy inteligence, SAT zkoušky a známky ve škole rasistické? Rasizmus je pro vás ta proměnná, která všechny ty rozdíly vysvětlí?

    2) Jsou černí Afričané v africký státech jinými černými Afričany diskriminováni? Pokud ne, jak je možné, že průměrné IQ všech států subsaharské Afriky je v pásmu mentální retardace (56-71)?

    Mimochodem všechny ekonomické, vzdělanostní a vůbec jakékoliv ukazatele, které se kdy měřily odpovídají této extrémně nízké inteligenci.

    3) Jak vysvětlíte, že testy jednovaječných dvojčat jednoznačně a opakovaně prokázaly, že inteligence je významně dědičná a všechny případné kulturní faktory jsou minoritní?

    "Máte pocit, že lidé pořád žijou v jeskyních, jako lidé před sto tisíci lety? Přitom geny máme stejné…"

    Jestli si opravdu myslíte, že máte stejné geny jako vaši předci před sto tisíci lety, tak pak už snad nemá smysl s vámi dále debatovat. Lidé hlavně musí mít mentální schopnosti na vybudování a udržení civilizace, jinak se zase vrátí do těch jeskyní.

  • 2. 8. 2019 8:28

    Filip Jirsák

    Martin+: Pokud se chcete na něco zeptat, tak se ptejte. Pokud jenom podsouváte své ničím nepodložené názory, neuděláte z toho otázku tím, že na konec přidáte otazník.

    Jestli si opravdu myslíte, že máte stejné geny jako vaši předci před sto tisíci lety
    OK, tak před čtyřiceti tisíci lety. Ono je to jedno – klidně si s dneškem porovnejte, jak žili lidé před pěti sty lety nebo jen před sto lety.

  • 2. 8. 2019 13:56

    Martin+

    Není vaše mlčení spíš způsobeno tím, že žádný dobrý protiargument nemáte?

    Aby těch otázek, na které neznáte odpovědi, na vás nebylo moc, zkuste aspoň tady tu jedinou:

    - Jsou černí Afričané v africký státech jinými černými Afričany diskriminováni? Pokud ne, jak je možné, že průměrné IQ všech států subsaharské Afriky je v pásmu mentální retardace (56-71)?

    Vysvětlivky:
    Pokud neumíte kvantifikovat mentální retardaci, klikněte zde:
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Ment%C3%A1ln%C3%AD_retardace a přejděte do sekce "Lehká mentální retardace" (IQ 50–69)

    Průměrné IQ podle států (už jsem to tu jednou publikoval), seskrolujte si úplně dolů na africké státy (IQ 56-71):
    https://www.worlddata.info/iq-by-country.php

    Pokud chcete vědecké pozadí, nejlepší přehled světové inteligence bývá publikován zde (je to v komentáři, na který reagujete, ale asi jste to opět přehlédl a nevyjádřil se):
    https://viewoniq.org/?page_id=9

    Pokud byste se chtěl přesvědčit o vysoké korelaci mezi IQ testy a PISA (Programme for International Student Assessment) a TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) a PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study), pak tak můžete učinit například zde:
    https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/per.634

    Chtěl jste vědět jaká je vazba IQ na ekonomické, politické a jiné proměnné (zase, nevím proč se na to ptáte, když jsem to napsal už v komentáři, na který reagujete, ale tak ještě jednou):

    "National IQs: A review of their educational, cognitive, economic,political, demographic, sociological, epidemiological, geographic andclimatic correlates" (244 korelátů IQ)

    https://ttu.ee/public/m/mart-murdvee/EconPsy/2/Lynn_Vanhanen_2012_National_IQs_-_a_review.pdf

    Takhle bych samozřejmě mohl pokračovat dál, ale nemyslím, že by to mělo valný smysl - fakta a statistiky ještě nikdy náboženskou víru nevyvrátily.

    Ale kdybyste přeci jen někdy chtěl zjistit, o čem vlastně mluvíte, doporučuju klasiku v tomto oboru (chcete-li bestseller) - Herrnstein, Richard J, and Charles A. Murray. The Bell Curve: Intelligence and Class Structure in American Life. Hlavně třináctá kapitola je v tomto směru poučná - "Ethnic Differences in Cognitive Ability".
    Kniha je aktuálně dostupná online zde:
    https://lesacreduprintemps19.files.wordpress.com/2012/11/the-bell-curve.pdf

  • 6. 8. 2019 11:52

    KarelI

    Asi ti to nedochází, ale pokud existuje korelace mezi IQ a PISA testy (sám na to upozorňuješ), tak tím popíráš ostatní závěry. Znamená to totiž, že výsledky měření IQ jsou mnohem víc závislé na vzdělání než na nějaké rase.

  • 7. 8. 2019 13:07

    Martin+

    Environmentální faktory hrají určitou roli, hlavně nedostatek jódu v dětství při vývoji mozku. Ovšem když se srovnají výsledky v zemi původu a pak v "civilizované" zemi bez negativních vnějších faktorů, je patrné, že genetická složka je silnější než ta kulturní.

    Navíc země s vyšší průměrnou hladinou inteligence mají silnější tendenci vytvářet státy s lepšími podmínkami k životu, což se zase projeví na celkové úrovni populace... V moderních technologických společnostech pak navíc záleží nejen na průměrné inteligenci, ale na tzv. smart fraction - odhady od jakého kvocientu se má ale počítat jsou spíše spekulativní.

  • 7. 8. 2019 13:41

    Martin+

    Právě naopak - to že existuje silná korelace mezi tím, co naučí škola a IQ testy (třeba Ravenovy progresivní matice jsou čistě obrázkové = může je řešit i negramotný) znamená, že mají silné společné jádro tzv. g factor (https://en.wikipedia.org/wiki/G_factor_(psychometrics)):

    "The existence of the g factor was originally proposed by the English psychologist Charles Spearman in the early years of the 20th century. He observed that children's performance ratings, across seemingly unrelated school subjects, were positively correlated, and reasoned that these correlations reflected the influence of an underlying general mental ability that entered into performance on all kinds of mental tests."

    IQ test je pak tím lepší, čím víc je "g-loaded" - čím víc závisí na skutečné (obecné) inteligenci.

    Jinak ještě k těm PISA testům - tam jde spíš o schopnost logického myšlení než čehokoliv jiného, třeba kdy mám nejpozději vyrazit na výlet na horu Fuji, abych se dostal domů před 20. hodinou. Vzorové otázky matematické části: http://www.oecd.org/pisa/test-2012/form/
    Přehledněji zde ("Fuji" je Level 5): http://www.unz.com/akarlin/stupid-people/
    Jen pro ilustraci, tuto otázku zodpovědělo správně jenom jedno procento Jordánců nebo Mexičanů (Čechů 13%).

  • 28. 7. 2019 16:30

    Jan Hrach

    > Takže když třeba přijímáte někoho do zaměstnání, nějaké statistiky vás nezajímají, protože před sebou máte konkrétního člověka, ne nějaký statistický průměr.

    Těch uchazečů máte desítky a nemáte prostředky na to každého z nich detailně zkoumat. Jak tuto situaci řešit?

  • 28. 7. 2019 17:00

    Filip Jirsák

    Nemusíte je zkoumat detailně. Stačí zkoumat to, co je podstatné pro jejich práci (a neztrácet čas zkoumáním věcí, který na jejich práci nemají vliv – jako třeba pohlaví nebo rasa).

  • 28. 7. 2019 17:12

    tomvec

    Takže budu zkoumat dosažené vzdělání, dosavadní praxi a úspěchy v manažerské pozici a vyjde mi z toho bílý muž.

  • 28. 7. 2019 22:04

    null null (neregistrovaný)

    Takle si tu žijeme ... systém je tímto automatickým rozhodováním prolezlý. Nechat si řídit životy bankami a korporacemi nikdy nebyl dobrý nápad ...

  • 28. 7. 2019 23:38

    bez přezdívky

    Skryté proměnné.
    Ta agentura prostě používá volby jako náhradu za sociologický průzkum.

    Jak se neustále všude opakuje, SPD nevolí bohatí, vzdělaní podnikatelé. Z toho jasně plyne, že pokud je v nějaké oblasti příliš mnoho voličů SPD, jedná se o sociálně vyloučenou lokalitu. A člověku, který žije v ghetu bych půjčku taky nedal.

  • 31. 7. 2019 8:53

    SB

    „Nejvíce podvodů přichází z mobilních telefonů se systémem Android.“ :D
    K těm údajům se dostávají šmírovákem v prohlížeči, nebo nákupem z nelegálních databází? Pěkný příklad, co se s tím dá dělat a k čemu jsou filtry v prohlížečích dobré. Vidíš, burane, vždyť na co by tě někdo šmíroval, co by z toho měl, že? Tak teď nedostaneš půjčku.

  • 28. 7. 2019 23:10

    Jan Hrach

    (Formální) vzdělání ne, to typicky není „podstatné pro jejich práci“, určitě i sami znáte někoho nepoužitelného s vejškou nebo naopak geniálního samouka. A dosavadní (ne)úspěchy můžou být dílem náhodných faktorů, které ten člověk nemohl ovlivnit, a my přece statistické faktory nechceme (odborně řečeno survivorship bias).

  • 29. 7. 2019 0:19

    null null (neregistrovaný)

    @Calculon

    A nebo o nich nevíte? Já potkávám pořád lidi, kteří mají tak akorát střední a po 10 letech kariéry prostě něco dokázali ve svém oboru (a to na některé činnosti ani školy nejsou) ...

  • 29. 7. 2019 12:53

    Torquemada666

    "Dříve se sice mělo za to, že jsou mezi muži a ženami jiné biologické rozdíly než pohlavní orgány, ale postupně se zjistilo, že to vše byly jen chybné interpretace, protože se nepodařilo odstínit kulturní vlivy."
    Tak proc se zenske vztekaji, kdyz s nimi zavodi presity chlap? Nejcerstvejsi priklad byl/a transgender osoba, ktera se cilene nechala preoperovat, aby se dostala do reprezentace v maratonu ...

  • 29. 7. 2019 13:41

    Filip Jirsák

    Zrovna ten sport je dobrý příklad. Dříve šlo jen o talent a nějaké fyzické předpoklady. Pokud byl někdo biologicky „jiný“, asi se nehrnul do vrcholového sportu, kde by to všichni řešili. Dneska talent a fyzické předpoklady v žádném případě nestačí, sportovci si pomáhají vším možný i nemožný – a jde jenom o to, co se ještě považuje za „přirozené“ a povolí se to. Samozřejmě, že se ženy mohou dopovat mužskými hormony, může se s tím začít ještě před narozením dítěte – ale pak už nemá smysl rozlišovat mužskou a ženskou variantu sportu. A taky už se z toho pak vytrácí lidství, jsou to jen lidské stroje vyšlechtěné aby v jednom úzkém oboru podávali co nejlepší výkon. Je to to samé, jako s různými protézami – dnes už je možné vyrobit takovou protézu nohy, že je s ní běžec rychlejší, než zdravý člověk. Jenže to už pak není sport.

  • 29. 7. 2019 18:24

    Radovan.

    Tak zrovna sport:
    Říkala kdysi jedna reprezentantka: "Pane doktore, z těch prášků od vás mi rostou chlupy na prsou."
    "To je zajímavé, a kam to sahá?" ptá se doktor.
    "Až dolů ke koulím, což je další věc o které bych s vámi chtěla mluvit!"

  • 30. 7. 2019 6:03

    J ouda (neregistrovaný)

    Nezlobte se, ale třeba nucleus accumbens se prokazatelně liší podle pohlaví jak u lidí, tak i u zvířat (což vylučuje hypotézu o kulturně indukovaných rozdílech).
    Tvrzení, že se jediný rozdíl mezi mužem a ženou jsou pohlavní orgány lze opravdu politicky korektně nazvat pouze jako alternativní skutečnost.

  • 31. 7. 2019 9:10

    SB

    Sem se hodí trefná citace (není úplně přesná, lovím z hlavy) k rozdílnosti rasové (tj. také protiegalitářská):

    „Bylo by naivní se domnívat, že evoluce se zastavila u barvy kůže.“ Petr Balakář, Tabu v sociálních vědách

  • 31. 7. 2019 10:14

    Filip Jirsák

    J ouda: Aha, prokazatelně se liší podle pohlaví. Akorát jste nějak zapomněl definovat, co je to pohlaví. A jinak ono se toho liší spousta – ale jsou to statistické odlišnosti, takže nevypovídají nic o člověku, který je právě před vámi.

  • 30. 7. 2019 13:15

    SB

    Jirsák, nepracují oni na některé české universitě v oboru humanitních věd se zajištěným penězovodem? Nic proti, ale jestli z takovýchto organizací mají padat podobné názory, které vezmou za své při první návštěvě Afriky nebo při sledování dospívání dětí, tak takovýto podnik ze svých daní platit nechci.

  • 30. 7. 2019 14:38

    Filip Jirsák

    SB: To, že se vám nelíbí fakta, je váš problém.