Názory k článku Činnost mikroprocesoru, aneb jde to i bez trpaslíků
-
Rejpal (neregistrovaný)
"V minulosti byla snaha o vytvoření jakéhosi hybrida mezi céčkem a assemblerem pro architekturu x86 – jednalo se o jazyk C--, který byl poměrně vynalézavý, například znal operátor >< – ovšem dnes už pravděpodobně není aktivně vyvíjen (poslední verzi si pamatuji ještě z dob dosu)."
Aby to nebylo tak jednoduché a nudné, ty jazyky jsou minimálně dva: http://www.cminusminus.org/ http://www.goosee.com/cmm/ A nedivil bych se, kdyby existoval aspoň jeden další - ten název je asi tak "originální", jako říkat autu "kočár bez koní". :] -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAhoj, myslim Sphinx C--. Autor k tomu dokonce udelal jednoduche IDE. Sam jsem v C-- napsal dve jednodussi hry, ale potom se uz zacala ukazovat pracnost pri vytvareni vetsich programu. -
Ma (neregistrovaný)Možná, že pro lepší pochopení vnitřní činnosti mikroprocesoru na bylo užitečné zdůraznit, že ta vnitřní sběrnice musí být třístavová. Každý registr připojený k této sběrnici má své datové vstupy/výstupy ke sběrnici připojené přes třístavový oddělovač sběrnice (jedná se o tzv. třístavovou logiku, přičemž "třetí" stav je stavem vysoké impedance, tedy faktického odpojení registru od sběrnice). Ke sběrnici se vždy připojují pouze ty registry, se kterými prováděná instrukce momentálně pracuje. Všechny ostatní registry jsou v té chvíli od sběrnice odpojené (kdy je který registr zrovna připojen, o tom rozhoduje řadič v mikroprocesoru). Možná, že to vysvětluji poněkud nesrozumitelně, ale věřím, že víte o čem mluvím. :-)))
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelMáte pravdu, mělo to být zdůrazněné. Tak jako u každé sběrnice, i tady je zapotřebí řešit problém "konstrukčních AND či OR" a tri-state je často používaným řešením. Ale abychom nepletli čtenáře - je rozdíl mezi tri-state, tj. třístavovým hradlem (http://en.wikipedia.org/wiki/Three-state_logic) a ternární logikou (http://en.wikipedia.org/wiki/Ternary_logic). Onen třetí stav má v případě sběrnice pouze smysl odpojení daného prvku, nikoli plný "logický" význam.
-
بطرس (neregistrovaný)
„Poněkud matoucí může být to, že program napsaný v assembleru se překládá překladačem nazvaným assembler, v praxi však je z okolností patrné, o čem se mluví: "píšu to v assembleru" vs. "přeložil jsem ten program assemblerem".“
Poněkud matoucí je to jen pro ty blbečky, co neumí česky a nevědí, že metonymie, resp. její varianta synekdocha naprosto přirozenou součástí jazyka a myšlení. Takže proto můžeme „mít doma internet“ apod. a je to naprosto v pořádku! -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatel"Nova" terminologie uz, zda se, sklouzla k assembleru - viz treba knizka o asm, ktera pred cca rokem u nas vysla. Ale mozna je to jedno, nase generace odroste a ta nova se bude na strojak/assembler divat jako na neco tak vzdalene exotickeho, jako jsou napriklad pro me ovladaci (celni) panely pocitacu :-) Jestli je to dobre nebo spatne tezko rict.
-
Karel (neregistrovaný)Ano, to se obcas rikalo, ale bylo to spatne - assembler je program, ktery ze zdrojoveho kodu (ve sve vlastni gramatice) vytvori strojovy kod. Jinak receno, ve strojovem kodu se az tak moc nepsalo (17, 65, 254, 201), apise se pouzil nejaky assembler a ten se pak prelozil do strojoveho kodu.
A jeste jedna drobnost: pro jeden procesor existuje jediny strojovy kod, ale muze existovat vice assembleru. Zakladni instrukce jsou stejne (protoze je to porad jen jeden procesor), ale lisi se format zapisu (i kdyz byva zvykem dodrzovat konvence vyrobce) a hlavne se pak lisi direktivy jazyka (uvozeni navesti, makra apod.) Ostatne rada z nas si jiste vzpomene na problemy s prevodem TASM a MASM. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelPresne tak, a aby to nebylo tak lehoucke, tak jeste prisel GAS se zcela odlisnymi pravidly a NASM, ktery se to cele snazil nejak dat dokupy. (stejne byl nejlepsi A86 s deguggerem D86, ale kde je jim konec).
-
czario (neregistrovaný)Ahoj,
opět super článek.
Jen si chci ujasnit jednu maličkost. Ve schématech je znázorněna incrementace PC nebo ukázka instrukce mov A,B.
A v těch schématech ony operace začínají z registrů. Ale těm registrům to někdo musí říct, aby ty data vypsali, tedy poslat jim příkaz..
Předpokládám správně, že tyto příkazy jednotlivým registrům pro poslání dat někam provádí řadič na základě přečtené instrukce a tyto příkazy jim posílá přes nějaký řídící kablik ke každému prvku(nebo sběrnici), který není na schématu znázorněn(jenom u ALU je zelená šipka od řadiče)?
(tzn shrnuto: Zapne se mašina, nahodí se reset a vše se vyresetuje, pak se pošle příkaz pro PC aby poslal adresu, která se přešte z operační paměti a obsah se uloží v řadiči v instrukčním registru, pak řadič přikáže incrementaci PC, provede instrukci zavoláním příslušných částí a koordinace a třeba něco uloží do operační paměti. A potom ti trpaslíci maj novou směnu a začnou stejně bez resetu tedy.. :-) )
Já jenom abych si to ujasnil... -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelPřesně tak, veškeré řízení, tj. jak čtení z registrů, tak i další věci musí iniciovat řadič. Já už to do těch animací nedával, ale před každým přesunem musí jít signál z řadiče po zelené šipce do řídicí části interní sběrnice a potom už k jednotlivým blokům. Takže ti trpajzlíci ve skutečnosti makají ještě víc, než by z animací vyplývalo :-)
-
Program (neregistrovaný)Samozřejmě, že to bez trpaslíků nejde. Zajímalo by mě, kolik lidí je tak naivních a věří věcem jako, že se používají 65nm tranzistory, vyvíjejí se menší s menší spotřebou atp. Taková blbost! :-) Toto vzniklo, když se v 80. letech bavili 2 "inženýři" (pro jistotu se tak označovali) Intelu o nedávno nalezených zatím nejmenších trpajzlících měřících několik desetin milimetru, které chtěli dávat do nových procesorů (myslím, že šlo tenkrát právě o 80386). Bohužel je tenkrát slyšela nějaká ženská z obchodního. Taková zpráva se pochopitelně nemohla dostat na veřejnost. Každému je jasné, jak by na to zareagovali greenpeace apod. Tak to inženýři zaonačili a tvrdili něco o nové výrobní technologii a tranzistorech o velikosti několik stovek mikrometrů (nic lepšího je v tu chvíli zřejmě nenapadlo). No a táhne se to dodnes. "Nové výrobní technologie" nevznikají v laboratořích, ale od geologů, kteří denně projíždí různé doly a hledají čím dál menší trpajzlíky. Ne proto, že by pracovali lépe, ale aby se i modernějšími mikroskopy nedali tak snadno objevit. Samozřejmě vedlejším účinkem je, že se trpajzlíků vejde do procesoru víc a tak uživatelé registrují při některých přechodech (kdy si firmy troufnou navýšit počet trpajzlíků) na menší trpajzlíky zvýšení výkonu procesorů.
-
Vzdy ma zaujimalo, ako tie obvody funguju. Vsetky zaciatocnicke tutorialy vysvetluju logicke hradla a binarnu sustavu (veci, ktore som davno pochopil). Ale neviem najst nieco, co by mi vysvetlilo, ako to spolu funguje, ked sa tam hodi nejaky ten rezistor a kondenzator. Ako moze fungovat uvedeny oscilator, ktory kombinuje logicke hradla a rezistory? Ako to, ze ziaden z tych oscilatorov nema ziadne napajanie? generuje tie signaly len tak "zo vzduchu"?
Holt fungovaniu pocitaca sice rozumiem, ale fungovaniu elektronickych obvodov uz nie :-/ -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTo je dobrá otázka! V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že i když to na schématu není nakresleno, jsou všechny logické obvody napájeny. Třeba klasická 7400 obsahuje 4xNAND a napájení +5V (Ucc) a 0V (GND). Takže přísun energie tam existuje, nejedná se o žádné perpetuum mobile :-)
Potom se sice u většiny zapojení tiše předpokládá, že logické obvody skutečně pracují v režimu logických obvodů, tj. jsou na ně přiváděny logické jedničky a nuly, mezi nimiž je ideální skok. To samozřejmě nemůže být pravda - k tvorbě ideálního skoku by bylo zapotřebí dodat či odebrat nekonečné množství energie. To v praxi nenastává, takže na vstupu logických obvodů jsou více či méně zkosené signály (někdy se to i kreslí).
Aby se eliminovaly přechodové jevy, jsou hradla uvnitř uspořádána tak, aby k přepnutí z 0 na I či naopak došlo co nejrychleji, tj. aby skok byl co nejkratší (nejstrmější). V určitém ohledu to připomíná invertující či neinvertující Schmittův klopný obvod (i když zde nemusí docházek v takové míře k hysterezi). A právě této vlastnosti klopných obvodů se využitívá u těch oscilátorů. Přes R se nabíjí či vybijí C s časovou konstatnou tau=RC - to je zpětná vazba, která spolu s rychlostí klopných obvdodů určuje kmitočet oscilátoru. Všechno se to většinou ještě "jistí" krystalem, který nahrazuje rezonanční obvod a celý oscilátor tak naladí na požadovaný kmitočet. -
anonymníAlébrž je čas kvantovaný, nekonečná energie nehrozí. To jsou jen takové matematické onanie.
V případě že čas není kvantovaný, je neslučitelně inkonzistentní vůčí Kvantové-Mechanice.
"V současnosti se přední odborníci v kvantové gravitaci domnívají, že i čas může být roztrhán na kvanta časoprostoru."
"Je možné, že i náš čas na Zemi má zrnitou strukturu a není spojitý, jak si ho představujeme. Trvání částečky času by představovalo nesmírně kratičkou část sekundy - až na 43. místě za desetinnou čárkou by byla jednotka."
"Onou hranicí je primární prostorové kvantum, Planckova délka: 4,05 x 10 –35 m. Přísluší jí nejmenší kvantum času, chronon, za nějž by světlo tuto miniaturní vzdálenost proletělo - činí 1,351 x 10 –43 s. (Vydělení Planckovy délky jedním chrononem podle rovnice rychlost = dráha/čas vede k oněm necelým 300 tis. km/s). Na této hranici ztrácí lidské vědomí jistotu objektivní představy časoprostorové mřížky, a tak tu může platit „ano“ i „ne“ současně – je po kauzalitě, stěžejnímu znaku času, jak ho vnímáme. Čas-míra je tedy nespojitý, jako ostatně i jeho indikátor světlo."
Jak jsem nakoupil tak prodávám. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTak dobre :-), je to tedy strasne velke mnozstvi energie, ktere je zapotrebi k tomu, aby se v tom casovem kvantu odsaly vsechny elektrony z brany tranzistoru, popr. aby se tam naopak elektrony "nasunuly" (nehlede na to, ze se musi zmenit elektricke pole pod branou). Protoze na vysokych frekvencich brana (popr. baze u bipolaru) tranzistoru funguje jako malinky kondenzator a ten taky neni mozne jen tak libovolnou rychlosti nabit ci vybit.
ČLÁNKY DO MAILU