Vlákno názorů k článku Činnost mikroprocesoru, aneb jde to i bez trpaslíků od بطرس - „Poněkud matoucí může být to, že program napsaný...

„Poněkud matoucí může být to, že program napsaný v assembleru se překládá překladačem nazvaným assembler, v praxi však je z okolností patrné, o čem se mluví: "píšu to v assembleru" vs. "přeložil jsem ten program assemblerem".“

Poněkud matoucí je to jen pro ty blbečky, co neumí česky a nevědí, že metonymie, resp. její varianta synekdocha naprosto přirozenou součástí jazyka a myšlení. Takže proto můžeme „mít doma internet“ apod. a je to naprosto v pořádku!

Tyhle jazykové vyfikundace všechny jenom otravují, já bych ty jazyky zakázala!

To ale nic nemeni na tom, ze to muze byt trosku matouci, podobne jako chybejici sloveso ve vete.

Holt, kdyby se misto nešťastného označení "assembler" pro jazyk samotný používalo assembly, a assembler se používalo pro překladač, hned by byl svět růžovější. Jenže ne, lidi mají rádi zjednodušování a tak radši říkají obojímu stejně.

mnoo a pritom jeste "koncem minulyho stoleti" se u nas bezne rikalo "pisu to ve strojaku" popr. "stojovy kod"
a assembleru se rikalo "prekladac stojoveho kodu".. zacinam si pripadat stary ;-)

Ano, to se obcas rikalo, ale bylo to spatne - assembler je program, ktery ze zdrojoveho kodu (ve sve vlastni gramatice) vytvori strojovy kod. Jinak receno, ve strojovem kodu se az tak moc nepsalo (17, 65, 254, 201), apise se pouzil nejaky assembler a ten se pak prelozil do strojoveho kodu.

A jeste jedna drobnost: pro jeden procesor existuje jediny strojovy kod, ale muze existovat vice assembleru. Zakladni instrukce jsou stejne (protoze je to porad jen jeden procesor), ale lisi se format zapisu (i kdyz byva zvykem dodrzovat konvence vyrobce) a hlavne se pak lisi direktivy jazyka (uvozeni navesti, makra apod.) Ostatne rada z nas si jiste vzpomene na problemy s prevodem TASM a MASM.