Vlákno názorů k článku Co by mohl potřebovat linuxový desktop v roce 2025 od Jiří Eischmann - Bolístkou Linuxu je, že GNOME má svůj software,...

Bolístkou Linuxu je, že GNOME má svůj software, KDE má svůj Discover, Alexander Larsson z Red Hatu do toho přimíchal Flatpak (díky!), Canonical zase Snap (fakt ne díky), Mageia si jede svoje udělátko a stejně tak desítky dalších distribucí. A nikde není žádný centrální obchod, kde by mohli tvůrci univerzálně publikovat, jako je tomu na Windows v Microsoft Store, na Androidu v Google Play, na Applu v App Store. Pokud jsem někde něco minul, prosím opravte mě.

Nevím, jestli minul, ale hlavně to je naprosté míchání hrušek s jablky. GNOME Software a KDE Discover nejsou nic jiného než frontendy pro balíčkovací systém a Flathub, stejně tak třeba podobné GUI nástroje v Mintu a dalších distribucích. Situace je tak ve skutečnosti celkem jednoduchá. Pokud chce člověk zasáhnout prakticky všechny uživatele jedním kanálem, dá aplikaci na Flathub. Pokud se chce ještě zaměřit na uživatele Ubuntu, kde se musí Flathub prvně povolit, udělá ještě snap. Ve výsledku stačí jeden, maximálně dva formáty, což mi při roztříštěnosti Linuxu přijde jako dobrý výsledek.

Ono to tak vyznívá v rámci zkratky. Jasně, že Flathub se nabízí, ale tu se k němu leze skrz jeden GUI nástroj pro GTK, tu jiný pro Qt, tu mají různé distribuce svá udělátka, která třeba stále Flatpaky neumí (viz ta moje oblíbená zpropadená Mageia), do toho Canonical hází vidle Snapem, takže existují návody jak Snap vypnout a zprovoznit Flatpak, a tak nelze říci, že je jedna dobrá cesta, kterou lze uživateli ukázat. Jak píšeš, výsledek to je vlastně dobrý, optimální však nikoli.

Co by bylo super, kdyby někdo zainteresovaný (:-)) napsal článek "Co je špatného na Qt (GTK), že existuje GTK (Qt)". To bych si moc rád početl.

Co je (bylo) špatného na Qt? Licence a C++.

Původní licence Qt nebyla Free software kompatibilní. A Gtk bylo použitelné z čistého C.

No a od té doby vzniklo dost programů pro oboje, takže se drží oba. Těch toolkitů navíc bylo víc, pamatuju třeba ještě celkem dost rozšířené Tk (pro Tcl a Python) a FLTK.

A pak třeba "meta" toolkit wxWidgets, který používal nativní API dle platformy.

A proč by to nešlo? Normální uživatel nepotřebuje umět vypnout to a to a zapnout to a to, stejně mu to někdo spravuje. Oni to neumí ani má těch Windows. Tchánovi a tchýni v důchodu jsem dal má počítač normální Gnome už před deseti lety a jsou spokojeni a já taky.

Co se týče programů, tak věc zadarmo nebude nikdy tak dobrá jako placená, protože pokud by tomu tak bylo, tak se ten placený program neuživí a všichni budou používat ten zadarmo. Dnes alternativy jsou, mohu si stěžovat, že není třeba Vegas na video, který byl dokonalý, ale on Shutcut je taky použitelný (divím se, že jste ho nezmínil), Audacity taky jde, navíc lze kombinovat více nástrojů, když mohu snadno udělat přeexport přes bezeztrátový formát, tak ani nepřijdu o kvalitu. Co se týče RAW, tak po pravdě dnes moc nechápu jeho použití, když foťák dnes udělá tu samou práci, jen si chce ohlídat expozici a vyvážení barev hned tam.

Co se týče her, tak syn jel do teď na notebooku s Win, ale k Vánocům dostal základní desktop, kam jsem mu dal Debian, nejdřív remcal, ale světe div se, ono tam fungujou všechny hry, které hrál na Windows a už na tom funguje sám.

Takže já jsem spokojen, co dnes Linux nabízí, Win už vlastně nepotřebuju, i ten KiCAD, FreeCAD, LibreCAD, Stm32cube, MPLAB, Shutcut atd... udělají v podstatě tu samou práci, navíc je to vše zadarmo a s aktualizacemi a bezpečné, narozdíl od Win. Ano, občas je to jako spokojit se se Škodovkou místo Mercedesu, ale to mi nevadí, spíš naopak.

Co by bylo super, kdyby někdo zainteresovaný (:-)) napsal článek "Co je špatného na Qt (GTK), že existuje GTK (Qt)".

Proč? Vždyť ta roztříštěnost v UI není dána primárně frameworkem, ale nějakou designovou vizí, grafický framework je jen implementační detail a důvod, proč existuje GTK, je historický: v určitém momentu mělo Qt prostě blbou licenci. Dnes je v GTK napsána hromada softwaru, hodně lidí je na něj zvyklých. Proč by se to mělo všechno zahodit a přejít na Qt?

A už vůbec by to nepřineslo nějaké sjednocení UI. Vždyť primární rozdíl mezi GNOME a KDE není ve frameworku, ale jak si ten který projekt představuje ideální GUI. V GTK se dá napsat software, který by odpovíděl vizi KDE a naopak. Navíc vývojáři GNOME a KDE dnes nepíšou software čistě proti GTK, respektive Qt, ale proti libadwaita a KDE Frameworks, kde jsou implementované ty jejich GUI vize. Kdyby GTK zaniklo, tak by si GNOME přepsalo libadwaita do Qt (nebo jiného frameworku) a pořád by se chovalo a vypadalo hodně odlišně od KDE. A sjednocení na jednom frameworku nikdy neospravedlní náklady spojené s přepsáním takového množství softwaru. Nehledě na to, že těch frameworků je dneska tolik, že sjednocení na jednom je utopie. Canonical se zamiloval do Flutteru, u nás se zase hromada věcí přepisuje do Reactu... nakonec na Windows je jich taky mnoho.

Proto mi to téma nepřijde zajímavé. Oba ty frameworky jsou v kontextu linuxového desktopu srovnatelné. Jestli jednomu chybí něco, co druhý má, je to zpravidla kvůli tomu, že daná komunita to nepovažovala za prioritní, ale nic z toho není extrémně náročné na implementaci a dostatečný důvod pro to jeden framework zahodit a přejít na druhý.

> Pokud se chce ještě zaměřit na uživatele Ubuntu, kde se musí Flathub prvně povolit

Hlavně tam bývá pravidelně problém se zastaralými verzemi Flatpaku (balíčku "flatpak", nikoliv samotných Flatpaků) a jeho dependencemi, včetně neopravených CVE i v LTS vydání. Krom toho grafická instalace a správa Flatpaků na Ubuntu není zrovna ideální. Jelikož App Center podporu Flatpaků nemá a mít nebude, uživatel si musí doinstalovat gnome-software, které se poté bije s nativním App Center (např. upozornění na aktualizace či otevírání při kliknutí na apt:// a jiné odkazy). Naštěstí je již nějaký čas možné namísto toho použít Warehouse.

Dle mého názoru je však lepší v tomto případě buď nepoužívat Ubuntu nebo na Ubuntu nepoužívat Flatpaky.

Co se týče ostatních distribucí, troufnu si tvrdit, že drtivá většina z nich má dnes již bezproblémovou podporu Flatpaků včetně jejich grafické instalace.