Názory k článku Co láká úřady na Linuxu?

Mě by zase zajímalo, kde Vy jste byl na tom, že si ty čísla předešlí přispěvatel vycucal z prstu. Ani on, ani Vy jste nedodali krom tvrzení nic podstatného. Tvrzení "u nás je to levnější" je jaksi o ničem.

Je velikou otázkou jak, kdo daný projekt naplánoval a vedl, a taky je otázkou jak byl vůbec realizován. Když čtu "my jsme udělaly to a to, stálo nás to tolik a tolik, a k ničemu to není", tak si to mohu taky vykládat tak, že lidé kteří daný projekt projektovali na těch místech neměli vůbec co dělat a něco o inteligenci a způsobilosti těch co jim takovou věc vůbec svěřili. (A to nemluvím ani o otázce, zda měli zjištěno, zda to opravdu potřebují). Ani se nezkoušejte ohánět řečmi o "odbornících" a "zkušených manažerech". Jediné co by možná dokázalo takové pochybnosti rozptýlit by byla důkladná analýza toho projektu samotného. Takže zase trochu o ničem.

Hmm... to má něco do sebe.

Do po-music se moc nehodím. Zaprvé jej neposlouchám a zadruhé neumím zpívat. S mým hlasem připadá tak v úvahu možná Death Metall :-P

Za prvé, když už bych zadával nějaké vylepšování software nějaké firmě, tak by mě nezajmálo, kde a jak si to nastuduje. Buď je schopná to udělat, pak bych zajímal o její koncept, nebo budu hledat někoho jiného. A už vůbec by mě netankovalo zad je nebo není domácí, ale zda, jak rychle a za jakou cenu a jak jvalitně je schopna mým požadavkům vyhovět. Nehledě na to OO má vlastní SDK, což by mělo celou věc hodně zjednodušit.

Co se týče maker, Vysual Basic v OO a MSO, je velice podobný, ne-li téměř stejný. Drobné rozdíly tam sice asi budou, nicméně, to by nemělo dělat kvalifikované firmě podle mého názoru zas tak velké potíže.

Univerzity mají spoustu (a možná nevyužitého) potenciálu, tady problém vůbec nevidím.

Kde jste četl, že by psal o náhradě MAKER pro MSO, za MAKRA pro OO? nebo jste tak velký bissnismen, že jste vlastně nepochopil co psal? ;)

Hezké, ale je vidět, že mě opravdu špatně znáte. Muziku silně prožívám, ale podobné exesy si klidně odpustím, natož abych je natáčel a zveřejńoval. IMHO Treebeard mluvil o zpěvu, což se v případě tvrdých Death, Black a Trash metalových kapel - ne náhodou - slengově nazívá "blytím" ;) Dobrý pokus, ale zase vedle.

OOo Visual basic + OOo SDK

"Univerzity mají jiný popis práce, a navíc cokoliv státního je nutně neefektivní. Neměla by technická univerzita vyrábět auta pro státní správu? Třeba by to uměla líp než Škoda Auto ;)"

1) Koukněte jak to funguje i v jiných zemích.
2) Pokud jsem dobře pochopil toho kdo s touto myšlenkou přišel, chtěl říci že univerzity neustále chrlí nové lidi schopné profesionálně pracovat v IT :-P

"OOo VB + OOo SDK je pořád dost o ničem." Jistě, pro neschopného fanatika určitě ;)

"V jiných zemích se studenti zneužívají k nuceným pracem ve formě psaní SW pro státní správu? ;)" To se ptáte nebo jste si to už zjistil? ;)

"To co chrlí naše VŠ mě optimismem moc nenaplňuje." Takový kecy. A říct jim to očí by jste už takovou odvahu neměl, že? ;)

s/A říct jim to očí.../A říct jim to do očí...

Ano, Já myslím, že je nevidí jen proto, že těmto (a pdobným) soudruhům je z bůh ví jakého podivného důvodu OSS přímo trámem v oku... A nebo spíš bych řekl, že bude pravděpodobnější věková hranice někde mezi 15 - 20 léty a příííííííšernááááááááá nuda :)

??? :)

Doměnka, je pořád doměnkou a bylo by potřeba to říci ;) Já se zase domnívám že dotyčný zas tak daleko od pravdy nebyl. Někde jsem viděl výpis co věechno takový úřad za software a softwarové služby zhruba potřebuje. Jenom hrubým odhadem by to nějákých pár melcků udělalo. A to nemluvím o plošné ceně. Ty slevy to sice krapet srazí, ale nijak markantní rozdíl to ve výsledku asi nebude.

Je problém když nerozeznáte Mercedesa od Žigulíka :) Řešení na bázi Linuxu (nebo Open Source obecně) by v povolaných rukou nabídlo nejméně stejně plnohodnotné řešení jako kterékoliv jiné (rozhodně bych o to nežádal pana Bednáře). A jsem přesvědčen o tom, že by v konečném důsledku vyšlo mnohem levněji. Ona cena software jako takové je velmi důležitý základ. Navíc v případě propertiálního řešení, platíte pouze za to, že smíte daný software vůbec používat. A nějaké dodělávky, další vývoj atpd, v drtivé většině případů cenu ještě výrazně prodraží, protože si firma takový zásahy samozřejmě patřičně naučtuje. Je to její, vy nemáte kromě práva to použít a maximálně se na nějakých změnách zkusit dohodnout, v podstatě žádná jiná - takže může. V případě Open Source je situace poněkud jiná.

Vaše skušennost je hezká věc, ale jaksi jste nevzal v potaz, že tato skušenost může v kontextu pochybností, které jsem nastolil ztrácet na lesku a ukázat se jako krajně povrchní. Úplně ignorujete to, že vytvořit projekt neznamená říci "teď si napíšeme toto", a obvzláště ne v případě nějakého sofistikovaného firemního projektu. těžko to může vzít do ruky nějaký bastlič - a pokud to vedení někomu takovému svěřilo, tak bych na místě majitele firmy uvažoval o jeho radikální výměně (tedy v případě, který popisujete). ;) Jinými slovy, pořád vykládáte, že vás to vyšlo draho a je to nepoužitelné, ale už se jaksi zapomínáte zmínit o velmi podstatné věci a tou je návrh a realizace toho projektu.

Treebarde, prosím Vás!

1) Co melete furt o OO? myslíte, že Open Software je pouze OO? Nehledě na to, že s vývojem a Licencemi OO je to krapet (díky Sunu) složitější? Nebo jste na tom tak špatně, že si myslíte že kolem OO (a kancelářských balíků) se točí celý svět firem a úřadů? Ono je toho snad mnohem víc ne? Nehledě druhou věcí je, jak vlastně OO zvládáte. To mě vede k tomu, že v případě, že v některé firmě/kanceláři mají jiný kancelářský produkt a ti kdož s ním pracují na něj ramcají tak se kolem toho taková mela nedělá. Vedení prostě většinou reaguje jednoduše: "Nelíbí se Vám to? Támhle nechal tesař díru.". Ale jakmile jde o Open Source, tak už je hned jasné, že je špatný, že? Zvláštní!

2)Je to špatný a neúplný příklad. Je to pouze konstatování faktu, bez náznaku hlubšího vhledu. Bez podstatných souvislostí. Chlape, pochopíte to? Není to k ničemu.

3) To záleží na tom co chcete vylepšovat a komu to zadáte. A zda je to vůbec potřeba. I v systému kde se používa převážně Open Source (např.), se najde uplatnění pro komerční subjekty a jejich produkty. A právě 90% z nich jsou určena pro firmy.

Aha. Z druhého odstavce vyplívá, že vlastně MSO a OOo není žádný rozdíl. ;)

Nebudu to nijak hodnotit, ani komentovat. Obrázek si udělejte sám : http://www.openoffice.cz/pouzivaji-openoffice-org

Pokud vím, tak u propertialního software se jeho užívání a vztah uživatele k danému produktu řídí nejen Autorským zákonem, ale také licencí (což je v podstatě dohoda, jejíž souhlas potvrzujete nainstalováním a používáním daného produktu - pochopil-li jsem to správně). Vycházím-li EULA licencí, pak musím konstatovat pouze fakt, že kromě práva používat program, v jiná PODSTATĚ nemáte (hlavně je mnohdy těžké si je vůbec prosadit - Viz třeba diskuze o neteboocích Leonovo a vracení předinstalovaných Windows). Zákon mi neumožňuje - pokud jsem si vědom, jinak mě opravte- samovolně a libovolně nakládat s programy (atpd. mám ten dojem, že to tam má dokonce souhrný název jako počítačové dílo), Pokud k tomu nemám souhlas držitele autorských práv k danému dílu (nebo jím sám nejsem). Pochybuju, že je vůbec existuje firma, která vám takový souhlas udělí jen pro Váše hezký oči.... :)

errata: "Pokud vím, tak u propertialního software se jeho užívání....", má být : "Pokud vím, tak u software se většinou jeho užívání"

Proto tak dlouho a s oblibou používali t602 :), která v ergonomii nepochybně vyniká.

Každý, kdo nerozhoduje o svých penězích je korumpovatelný. Čím dále je od zdroje peněz a čím větší částkou operuje, tím je pravděpodobnější, že nějaká korupce vznikne. Samozřejmě nejvíce peněz má stát a zdroj peněz je úředníkovi proklatě daleko. Na druhém místě jsou nadnárodní společnosti a další velké kolosy. Nejefektivněji funguje malá firma, pokud zaměstnanec vezme úplatek a protlačí nějakou nevýhodnou formu, pak to ten, o jehož peníze jde, většinou poměrně brzo zjistí. U státního úředníka se to většinou nikdy nezjistí a i když se to zjistí, tak většinou nikdo nemá snahu to řešit.