"Jinak platí, že stát není dobrý hospodář ...". To je samozřemě blábol. "Stát" je na rozdíl od soukromých firem sešněrován nejrůznějšími zákonnými pravidly a omezeními, jejichž deklarovanm cílem je zamezit plýtvání. Realita je ovšem taková, že ona pravidla k plýtvýní vedou. Místo toho, aby si stát zajišťoval potřeby levně sám (za státní platy zaměstnanců), je jimi tlačen do využívá služeb komerních firem. Například nemůže dostatečně pružně finančně hospodařit. Jako příkladn poslouží situace, že je potřeba něco koupit, peníze jsou, ale ve "špatné položce". Totiž výdaje se musí předem přesně plánovat, schvalovat atd., atd. A změny jsou velmi administrativně neskutečně pracné. Viz příklad před málo lety, kdy myslím na ústecku u policie nechali opravit služebny za peníze plánované na něco jiného. Skončilo to pokud se nepletu vyhazovy. Ty peníze by jinak propadly.
Tvrzení autora je samozřejmě ideologický blábol. Bohužel tento nesmysl opakuje mnoho lidí, kteří zobecňují svou zkušenost s hypertrofií lobbingu a hospodářské kriminality v době faktického neexistence účinných kontrolních mechanismů a demokratického dohledu veřejnosti. Tito lidé zapoměli na dobré soukromé hospodáře typu Kožený a vidí jen například selhání státního dohledu v Českých drahách, Krejčířův utok na Čepro, Neumannové tunel při mistroství v Liberci.
A teď konkrétně příklady státu jako dobrého hospodáře:
1. obecně celosvětově stát jako správce důchodového a sociální systému dosahuje přibližně 30-50% výdajů na administrativní náklady o proti případům, kdy je tato sféra privatizovaná,
2. Národní podnik Budvar n.p. je pravděpodobně nejprosperující českým pivovarem, známá jsou obchodní úspěchy Francouských n.p.
3. V Číně zahraniční investoři vstupující do joint venture a pod. v drtivé většině dobrovolně prefereují státní a veřejné instituce jako realizátora podnikatelského záměru pro jejich efektivitu řízení a důvěryhodnost,
4. Nedávno si na vyspělém trhu v USA nechali dobří privátní hospodáři jen tak od jednoho vykuka vyfouknout okolo 1 000 000 000 000 $ atd. Nemluví se náhodou každý den v televizy o celkovém selhání Amerických privátních bank a fondů?
5. spousty dalších příkladů
Ideologicky blábolíte vy a vybíráte si pochybné příklady:
"Tito lidé zapoměli na dobré soukromé hospodáře typu Kožený"
- Kožený se SVÝMI penězi hospodaří jistě dobře. O tom, jestli okradl ostatní, rozhodnou soudy. Nicméně, jestli je pravda, že uplácel v Azerbajdžánu, aby mohl privatizovat, tak je potřeba si říci, že korumpovat má smysl zase jen státníí úředníky nebo ty, co nerozhodují o svých penězích
- a vidí jen například selhání státního dohledu v Českých drahách, Krejčířův utok na Čepro, Neumannové tunel při mistroství v Liberci. Obecně platí, že kde se zachází s cizími penězi, tam se plýtvá. Dělal jsem zakázky pro Českou televizi a pak pro soukromou. Přístup k hospodaření se nedá srovnat.
- Budvar - tisíckrát omýlaný příklad. Otázka zní, co se stane, až ministr zemědělství současné vedení vyhodí a dosadí tam své kámoše. Viz Lesy české republiky a jejich "reklama na les".
- Americká krize - prošustrování peněz, které dotyčným neříkaly "pane"
-spousty dalších příkladů - nevím kolik vám je, ale já si naštěstí pamatuji na dobu, kdy stát byl opravdu jediným hospodářem (pominuli družstva) a jak to tady vypadalo :-(
Nejprve omluva: místo $ jsem měl napsat "v Kč". A teď námitky, které mě zaujaly:
1. "nebo ty, co nerozhodují o svých penězích" - Většinu operativních rozhodnutí v případě velkokapitálu činí manažeři a ostatní vedoucí pracovníci, kteří (obvykle) nejsou vlastníky. V případě USA krize prošustrování peněz umožnili svou neschopností soukromí vlastníci fondů, bank a ti kdo jim svěřili své prostředky (opět privátní).
2. V konkrétním případě (hospodaření ČT) veřejná správa není efektivní, ale to neznamená, že veřejné vlastnictví nemůže být efektivní. Vaše obavy o kvality ministra, jsou spíše obavami ze selhání politického systému, který nebude schopen vygenerovat kvalitní vládu.
3. V případě hospodářských problémů socialismu neležela IMHO hlavní příčina ve formě vlastnictví. Po rozpadu RVHP došlo k změně dominantní formy vlastnictví; avšak v období 1992-2009 nebyl v rámci zemí RVHP větší růst makroekonomických agregátů než v předchozejícím období. I přes metodické problémy (očištění od nákladů restrukturalizace, přepočet historických hodnot hrubého společenského produktu na HDP...) lze říci, že v rámci RVHP došlo celkově ke zpomalení ekonomického růstu.
Jinak samozřejmě netvrdím, že veřejné vlastnictví je obecně lepší než soukromé. Záleži na situaci, někdy převažují výhody soukromého a jindy veřejného.
ad 1) To, že někdo svěří soukromé prostředky nechopným investorům, je, obávám se, problém vkladatele. Já si vybírám, komu své peníze půjčuji a komu ne.
ad 2) "Vaše obavy o kvality ministra, jsou spíše obavami ze selhání politického systému, který nebude schopen vygenerovat kvalitní vládu." dobře Tvrdík v čele ČSA... a jistě by se našli i příklady z opačné strany pol. spektra.
ad 3) nemám školení na makroekonomické agregáty, zato si vzpomínám, že narozdíl od Západního Německa jsme měli prázdné Jednoty
Já netvrdím, že státní podnik nemůže fungovat a že soukromý podnik funguje vždy. Jako daňového poplatníka mě ovšem s...e, když někdo plýtvá mými daněmi. Když se chová neefektivně soukromník, tak ať třeba zkrachuje.
Ad. 1, 2, 3 souhlasím. Ad 2 přidávám (o této straně se nepíše) KSČM; viz například nominace Kateřiny Konečné, aneb protlačení neschopné kapitalistické dcerky na úspěšnou komunistickou političku.
Obávám se, že i selhání (velkých) soukromníků Vás rovněž zatěžuje (zvýšené sociální výdaje, dopady proinflačních tlaků, stát lije peníze do ekonomiky a následně roste veřejná dluhová služba...). Konkrétní výše veřejných nákladů na hrazení dopadů privátních úpadků se nedá obecně odhadnout (mohou působit multiplikační faktory).
Mě pouze vadilo, že autor článku obecně odsuzuje stát jako hospodáře.
"Mě pouze vadilo, že autor článku obecně odsuzuje stát jako hospodáře."
Každé zobecňující tvrzení má podobné slabiny, s tím s vámi souhlasím. Leč smutné je, že tvrzení autora lze vztáhnout na většinu "podniků" (nemyslím teď ve smyslu s.p. nebo obchodních společností), které stát provozuje (úřady počínaje, českými drahami konče).
V případě americké "krize" stát přinutil zákonem banky k poskytování hypoték lidem, kteří si je nemohli dovolit. Na první 4 roky měli nižší splátky. Po explozi takhle uměle zvýhodněných hypoték pochopitelně přišla vlna neplacení hypoték, a následně se ta špatně postavená konstrukce sesunula. Stát opět hanebně selhal.
"...že korumpovat má smysl zase jen státníí úředníky..."
Jinde než u státních úředníků nemá smysl mluvit o korupci. Zaplatit státnímu úředníku, aby něco udělal nebo neudělal, je korupce. Zaplatit za to samé soukromému vlastníku je obyčejná obchodní dohoda. Podle mě privatizace neodstraňuje korupci, jen ji legalizuje.
To není pravda, typickým příkladem byla aféra s nákupčím Tesca, kdy tento nákupčí dostal úplatek od dodavatele, aby jeho zboží zařadil mezi to, co bude Tesco nakupovat. Je velká pravděpodobnost, že onen nákupčí Tesco poškodil. A přesto tento nákupčí žádným státním úředníkem nebyl.
Každý, kdo nerozhoduje o svých penězích je korumpovatelný. Čím dále je od zdroje peněz a čím větší částkou operuje, tím je pravděpodobnější, že nějaká korupce vznikne. Samozřejmě nejvíce peněz má stát a zdroj peněz je úředníkovi proklatě daleko. Na druhém místě jsou nadnárodní společnosti a další velké kolosy. Nejefektivněji funguje malá firma, pokud zaměstnanec vezme úplatek a protlačí nějakou nevýhodnou formu, pak to ten, o jehož peníze jde, většinou poměrně brzo zjistí. U státního úředníka se to většinou nikdy nezjistí a i když se to zjistí, tak většinou nikdo nemá snahu to řešit.
Bohužel stát nemá žádnou MOTIVACI pracovat efektivně. Proto je také poslední v zavádění inovací, a má příšernou produktivitu práce. Výběr vedoucích pracovníků je odstrašující. Na rozdíl od komerční firmy to nejsou nejschopnější lidé kteří by udělali nejlépe svůj job. Jsou to lidé kteří hlavně nikomu nevadí, nevzbuzují rozpory, a nejlépe mají "zásluhy".
U státu také nemůžete říct "nelíbí se mi služba, zaplatím někomu jinému". Zaplatit MUSÍTE, jinak vás zavřou a peníze si vezmou násilím. Službu dostanete jakou dostanete, a když se vám to nelíbí, za 4 roky můžete místo A zaškrtnout na volebním lístku B. Proto trvá každá pitomost týdny, musíte vyběhat čtyři razítka (pokaždé vás pošlou pro další), a ještě vás nechají zaplatit poplatek. Proto je daňové přiznání na několik stránek, pro běžného smrtelníka naprosto neuchopitelné, a ještě formuláře vydají pro jistotu s chybami. Proto vyřídit trivialitu typu registrace dovezeného vozu nebo založení společnost je porod. Proto se k vám arogantní úředníci chovají jako k obtěžovači - protože si NEMŮŽETE VYBRAT.
A o kolik vás stát obere, ať chcete nebo nechcete? Vyděláte peníze, a strhnou vám z nich daň ze mzdy, sociální a zdravotní pojištění. Pak si jdete něco koupit, a zaplatíte DPH, Na zajímavé zboží je speciální spotřební daň z alkoholu, benzínu atp. V Evropě zaplatíte na daních řádově *polovinu* svého příjmu. A nemůžete říct "já to či ono nechci platit, koupím si to jinde a levněji".
Nenechte se odírat! Seberteme státu všechny pravomoce, které nutně nepotřebuje! Efektivní stát je štíhlý stát. Lidé daleko lépe vědí, jak zacházet se svými vlastními penězi. Nechme lidi svobodně se rozhodnout, jestli si chtějí spořit na důchod u státu, komerční pojišťovny, nebo si skladovat zlaté mince pod postelí. Odbourejme zbytečné papírování a do nebe volající neefektivitu státní správy. SVOBODU LIDEM!