Můj otec ještě někdy v 90. letech, když začala zlobit naše barevná TV Tesla, sáhl po výrobcem dodaném schématu, multimetrem (vlastní konstrukce, postaven dle časopisu Amatérské rádio) našel závadu, v obchodě Tesla koupil nové součástky a TV spravil. Já toto dnes udělat nemohu, veškerá elektronika je v podstatě jedno ARM SoC, jeden DRAM a jeden NAND flash čip a cokoli se podělá, znamená konec TV přístroje, protože se to typicky podělá až po záruce a oprava se spíš nevyplatí.
Naštěstí je drtivá většina problémů hardwarového rázu u tohoto typu zařízení (TV apod.) způsobena kondenzátorem ve zdroji nebo studeňákem, takže oprava je možná ještě jednodušší, než tomu bývalo v době, kdy televizor obsahoval vysokonapěťové komponenty.
Prostě dnešní placatou bednu otevřu, očuchám multimetrem (popř. osciloskopem kvůli zjištění zvlnění) napětí na výstupu zdroje a je nadpoloviční pravděpodobnost, že tím byla diagnóza dokončena..
Kouknu na kondíky, vyměním nafouklý, očistím plošňák, přepastuju výkonové prvky, vyfoukám prach, domačkám konektory a do hodiny je opraveno.
Studené spoje jsou samozřejmě horší - bezolovnatý cín je regulérní ku**ítko a kvalifikovaně si troufnu říct, že nařízení RoHS znásobilo množství elektroodpadu.
Reflow/reball BGA obvodů leccos vyřeší, ale taky to není všelék..
To není tak úplně pravda. Pokud má být olovnatá pájka nahrazena, tak jistě, lze to, ale taky to bude docela dost drahé (=nikdo kromě výrobků pro armádu (bohužel), zdravotnictví, letectví a spol. to nebude používat). A přitom i relativně malý podíl olova, pokud mě paměť neklame, tu pájku dokáže docela slušně zlepšit.