Vlákno názorů k článku Co můžeme čekat od umělé inteligence? Nikdo neví, ale džin z lahve už utekl od Pavel... - len tak na okraj: 1) preco sa modlit k...
-
> Cim praktickym sa lisi jadrova elektraren od fuznej?
Napadaji me 2 zasadni rozdily, nekdo jiny treba doda vic.
Jeden prakticky rozdil je v bezpecnosti: kdyz se stane katastrofa (tsunami, zemetreseni, ...) a neco se kardinalne po*ere, u jadrove elektrarny muze nastat cele spektrum katastrof, vsak to vsichni zname, Cernobyl atd. Naproti tomu udrzet nestabilnou fuzni reakci je extremne narocne a kdyz se neco pokazi a proste to vypnete, reakce zhasne a nic nehrozi.
Druha vec je palivo, k fuzi postaci tezka voda a nejake katalyzatory (litium), oproti uranu/plutoniu je tezba a zpracovani nasobne jednodussi.
-
kedze som polozil otazku a zjavne mate s predrecnikom pocit, ze to nieco odpoveda, tak doplnam obsirenejsie vysvetlenie, na co narazam :).
Jadrova elektraren tu je, mame zvladnutu metodiku jej pouzivania, zjavne nie sme v situacii, ze by nam nieco realne branilo v generovani 100% elektriny z takehoto zdroja. (Greenpeace pre tento ucel nepovazujem, za "nieco realne" :) )
Naproti tomu fuzia je nieco co je otazne, ci vobec niekedy budeme mat funkcne.Clanok obsahuje uvahu, ze bez tej fuzie nebude dost elektriny a ze jadrove elektrarne na to nie su dost dobre. Tak sa pytam "preco?" :).
K odpovediam:
- nateraz mame materialu na stiepenie ocividne dost
- problem "katastrof" je v radioaktivite, ktory pravdepodobne bude aj pri fuzii -
> problem "katastrof" je v radioaktivite, ktory pravdepodobne bude aj pri fuzii
Zda se me, jak kdyby jste mou odpoved ani necet. Kdyz "vybuchne" jadrova elektrarna, unikne mnozstvi radioaktivniho materialu, ktere je unasene vetrem, destem, dostane se do podzemnich vod, pudy atd. V krajine zustava prakticky natrvalo (napr. polocas U238 je 4.5 miliardy (!) let).
Pro ITER se uvazuje fuze deuteria s triciem za vzniku helia. Tricium je radioaktivni, s polocasem 12 let, co je trochu rozdil vuci jadrovemu palivu. A samozrejme, riziko katastrofickeho uniku vsude po okoli je nasobne nizsi, protoze jak jsem psal, neprobiha retezova reakce a kdyby neco proste to vsechno vypnete. Capiche?
-
Jan HrachStříbrný podporovatel> Kdyz "vybuchne" jadrova elektrarna, unikne mnozstvi radioaktivniho materialu, ktere je unasene vetrem, destem, dostane se do podzemnich vod, pudy atd. V krajine zustava prakticky natrvalo
To množství bylo při proběhlých katastrofách (TMI, Fukušima) dost slabé.
> napr. polocas U238 je 4.5 miliardy (!) let
Uranu je v přírodě hromada a únik z jaderné elektrárny ho nijak nezvýší. Vadí ti krátce (roky až desítky let) žijící štěpné produkty.
-
Jan HrachStříbrný podporovatel
> Naproti tomu udrzet nestabilnou fuzni reakci je extremne narocne a kdyz se neco pokazi a proste to vypnete, reakce zhasne a nic nehrozi.
Katastrofy jaderných elektráren nevznikají tím, že by běžela dál štěpná reakce -- ta také zhasne sama, nejpozději když začne vařit moderátor (voda), tím v něm vzniknou bubliny a přestane moderovat. Katastrofy jaderných elektráren vznikají tím, že se nepodaří odvádět po zastavení reakce rozpadové teplo produktů.
Jaderná fúze také vytváří radioaktivní produkty a odpad (neutronovou aktivací). Jestli to je potřeba po zastavení chladit nevím. Jestli je potřeba ho po skončení životnosti někam ukládat - nejspíš ano, takže se toho zase chytnou nějací zelenisti.
> Cernobyl
Černobyl byla továrna na zbraňové plutonium, která náhodou odpadním teplem vyráběla elektřinu. K tomu byl taky přizpůsoben návrh reaktoru a z toho vyplývající průšvihy (absence možnosti vybublat moderátor).
