S otevřenými adresáři mají problém i hackeři. Jednou jsem z nudy sledoval jeden povedený* paypal phishing, a skončil jsem v otevřeném adresáři s přístupovým formulářem (pravděpodobně k záskaným údajům) podepsaným nickem autora.
* Mělo to "kouzelný zelený zámeček" na oblbnutí mas, společnost z certifikátu formálně existovala a dokonce měli kostru webu (přesně tolik, kolik obsahu vyhodí google při vyhledávání). I adresa společnosti existovala. Sice šlo o obytný dům v Pákistánu, ale existovala.
Nebo k celýmu stroji, když si člověk neohlídá symlinky. Popřípadě i k celé infrastruktuře...
Co ti brání mít na webu adresáře bez listingu, pracovat s webem v lokále a změny překlápět třeba RSYNCem? Ostatním je do adresářů houby a pokud to potřebuješ, existuje plno možností...
Pro příklad smysluplného využití můžu uvést [http://archive.mozilla.org/]. Když už open, tak sakra open!
Zdravím. Šlo o v podstatě celý "třetí kvartál", jak je uvedeno v textu - většina aktivit spojených s vlastním vyhledáváním serverů připadla na červenec a srpen, ale ještě v průběhu září jsme procházeli obsahy některých adresářů a kontaktovali relevantní subjekty s informacemi o nich.
"Zmínku si určitě zaslouží, že na jednom z analyzovaných serverů, který byl zjevně oblíbeným cílem útoků, jsme odhalili vizitky od více než 100 skupin a jednotlivců."
To by mě opravdu zajímalo, kdo takový server provozuje. Nešlo by alespoň naznačit? Rád vystupuji z informační bubliny a ten server je evidentně celebrita a dokonce se tam pořádají autogramiády, jen já ho prostě ještě neznám a chtěl bych svou nevědomost napravit. Vždyť je to jako kdybych neznal třeba Toma Hankse.
Triviálně. Zná to každý, kdo někdy blbě ručně opsal URL.
- Pokud za adresou je soubor, třeba mujewb.tld/index.html, stačí smazat soubor a zůstane mujewb.tld/ Když jsou tam otevřený adresáře, zobrazí se zhruba to, co je na titulním obrázku.
- Pokud je to "holá adresa" bez souboru, přidej lomítko.
- Další možnost je třeba zkusit podadresář, třeba mujweb.tld/images/ a možnost návratu pomocí ..
Změna pár znaků v URL je fakt jenom na pár vteřin...
„Takhle kontrolu firemního webu takto za pár vteřin (ani desítek vteřin) neuděláte.“
Ale ano, ide. ... Napises si program (sme predsa aj na programatorskom webe). Vystup "vypis priecinka" ma standardnu formu, takze uz urcite nie je problem. Chybove stavy pozistujes cez HTTP protokol alebo z vystupu. Lahke zrealizovat.
Autor píše, že
- jim to zabralo 3Q2018 (od srpna, s posledníma si hráli v listopadu), ne několik vteřin,
- si každý může ověřit svůj web za několik vteřin. Pochopil jsem to ve smyslu osobní web nebo webovou stránku typu jeden e-shop. Pro CDN s tisícovkama strojů a desetitisíci weby to pochopitelně pravda nebude.
Na poměrně hloubkovou kontrolu doporučuji nástroj nazvaný OWASP ZAP. Buď jako samostatnou aplikaci na odkaze zde či jako součást velké LIVE distribuce KALI Linux
OWASP má dost dobře zpracovanou metodiku a s každým jím zmíněným problémem poradí, jak jej řešit.
Directory listing predstavuje nejsnazsi zpusob publikace souboru na netu a taky je nejcitelnejsi pro uzivatele. Kdyby se spousta webdesigneru vyflakla na design tak by se uzivatelum akorat ulevilo. Super vec je H5AI: https://larsjung.de/h5ai/demo/