ftp2.debian.cz za poslednich 11 mesicu:
grep <distname> xferlog | wc -l
woody: 32856 (stable)
sarge: 40670 (testing)
sid: 121482 (unstable)
Jasne, ze to muze a urcite castecne i je tim, ze unstable lide casteji updatuji (maji radi problemy nebo je to dostatecne stabilni? :-) a mozna take zastoupenim workstations vs. servers.
Ale i tak myslim, ze techto par cisel by melo byt dostatecnych k zamysleni se nad stylem a cilem vyvoje lidi kolem debianu. IMHO vyvojari jdou trosku jinym smerem nez nemala skupina uzivatelu.
To co je popsano v clanku osobne povazuji vice za uctivani woodyho at to stoji co to stoji nez za smysluplnou praci s distribuci.
Podle mne by debian mel zrychlit -- coz znamena delat nektere veci jinak. Mozna udelat nejaky "core" ktery bude obsahovat jen nejnutnejsi veci bez duplicit a bude vyvijen vyrazne rychleji (1/2 roku) a k tomu nejaky "contrib" kde budou tuny dalsich veci, ale vyvijenych pomaleji. Pak by stacilo obcas udelat nejaky milestone kdy se "contrib" stabilizuje na nejaky urcity "core" a vse se prohlasi za "full debian".
Zajimave je treba u fedory existence samostatnych repositories (dag, livna, apod..), ktere se vazou k celkem utlemu zakladu v podobe fedora core.
Ono to taky bude trosku o tom, ze kdyz clovek upgraduje stable debiana na serveru, tak to stahne treba jen 3-5 balicku za tyden (pri kazdodennim upgradovani) a to jeste ze security.debian.org, zatimco u sarge na workstatione upgradovani za tyden stahne tech balicku desitky a vsechny jedou z nastaveneho repository, a u sida jich nejspis bude jeste o dost vic, zvlast kdyz lidi upgraduji treba kazdy den.
Takze tyhle cisla imho nemaji zadnou vypovedni hodnotu o tom, kolik lidi pouziva jakou verzi debiana.
Podivejte se na to jak jsou balicky tahany. V ceste neni jmeno distribuce. Takze ta cisla __nejsou__ ovlivnena poctem stazenych balicku, ale meta soubory distribuce (Packages.gz, Release) apod. Takze "apt-get update". A verim, ze frekvence tohodle prikazu je vice mene podobna pro vetsinu adminu/useru bez ohledu na stable nebo unstable.
Trosku sum tam mohou delat balicky jako je kernel, ktery ma jmeno distribuce v nazvu.
No, jednou jsem si na unstable debian doinstaloval z experimental mysql 5 .... no, mel jsem pak co delat abych to dal zpatky dohromady, polovina DB aplikaci prestala chodit a nakonec jsem se vratil k mysql 4. Rek bych ze v experimental jsou veci, co jeste ani autori poradne naodladili (cili kdybych instaloval to samy nebo novejsi mysql 5 ze zdrojaku, bude delat kraviny taky)
Ja patrim k tem castym updatovacum. Nedavno se tu psalo, ze CVS verze programu jsou navykove -- a to je pripad i unstable. Proste mame radi nove programy.
Jednak je to dostatecne stabilni (jeste pred unstable je experimental, tam se to asi vybubla), jednak bezvadne funguje apt-listbugs (vypise seznam odhalenych chyb pred instalaci - kdyz je kriticka, neinstaluju). Uz ani nepamatuju nejaky problem.
Cca pred rokem jsem spolupracoval s klukem s Mandrakem -- a mel jsem novejsi verze, ktere maji takove prima funkce... :-)
Rychlost update baliku Debianu byl presne ten duvod, proc me tato distribuce docela znechutila (na Desktop).
Me zkusenosti naposledy nekdy pred dvema roky mi definitivne zavreli cestu k Debianu. Nejednou se mi stalo, ze jsem musel reinstalovat cely system, protoze mi nejaky backport rozhodil kompletne zavislosti a uz nic neslo spustit (minimalne Midnight Commander, glibc problemy...) -- sem tam nejaky --force a slo to do haje. A nejlepsi je, ze stable verze je uz v okamziku uvolneni tak rok stara a kdyz potrebujete mplayer (jakoze nejnovejsi prehraje treba neco vic, nez stary), nebo KDE (nechtelo se mi obchazet stare chyby, ktere byly uz minimalne pul roku vyresene), tak nezbyva nez backport (problemy), nebo pozivat testing verzi Debianu, ale tam take vyvoj nesel prilis rychle. Nakonec se dostanete na unstable Debiana, ale to si uz muzete baliky kompilovat rovnou sami -- a jsme u Gentoo (myslenkou vychazi z FreeBSD), kde se kompilace a instalace provadi primo na stroji s aktualnimi verzemi knihoven (a v pripade nutnosti se updatuji i ty) a baliky (kompilacni skripty) s novymi verzemi se objevuji kazdou chvili :-). (Konec reklamy)
Vyborne. Tyhle utilitky mi v te dobe chybely. Jen mi tak napada, jestli je nekdo, kdo se stara o nejnovejsi baliky a dela pro ne potrebnou podporu. Utilitka je pekna vec, ale pokud do ni nejsou baliky (nemyslim binarky, ale potrebne dsc, tar.gz a diff), tak se da pouzit jen pro optimalizovane instalovani jiz existujicich baliku, takze zadna zmena -- nove verze zase rucne, nebo brat baliky z unstable, jestli jsou hotove (ale tam jsem mel stejne problemy jako predtim, totiz ze vyzadovaly nektere zavislosti, ktere ani nebyly nutne).
Me by zajimal principialni rozdil mezi Gentoo a Debian. Pokud Gentoo pouziva same nove veci, tak asi nebude moc vychytane, ne? Doma mam na desktopu Woodyho a nemam problemy. Prelozit si mplayer neni problem a nainstalovat Firefox taky ne. Naopak v praci jsem mel problemy s testing verzi a Evolution 1.4, musel jsem si tam pridat Evolution 2 z unstable. Osobne by mi stacil upgrade na novou verzi systemu jednou za dva nebo tri roky.
Co myslíte pod pojmem "vychytané"? Funguje. Jediné problémy, které jsem zatím měl, jsem si způsobil sám tím, že jsem si některé věci - konkrétně třeba gcc 3.4 nebo javu - přehodil z unstable do stable (tohle rozdělení totiž má Gentoo také, ovšem zároveň není problém obě verze mixovat pomocí nastavení v package.keywords. Čili můžu mít ve stabilním systému třeba sunovské JDK 1.5, které jako stabilní zatím označeno není, a aktualizace se mi pro něj budou tahat také). Pokud člověk používá pouze ebuildy, které jsou označeny jako stabilní, obvykle nenarazí. A když už, tak v případě problémů většinou pomůže http://forums.gentoo.org/
Par detailu. Mixovat muzete i v Debianu. A i Debian mel par mesicni odstupy mezi novymi stable vetvemi. Trvalo par let, nez se ty cykly prodlouzily. Dnes uz na problematickou miru. A proto se hleda rozumny kompromis. Az tu bude Gentoo tak dlouho, jako Debian, bude zajimave sledovat, jak na tom bude. Navic, stale tu mluvite o "hrani si". Ale o tom diskutovana oblast neni. Take na svem soukromem notebooku pestuji testing. Ale zakaznikovi ho cpat neminim.
Mimochodem, když už jste to nakousl: je sice možné, že Gentoo časem po stránce rychlosti vydávání stabilních verzí také "zdebianovatí", ale osobně bych to neviděl jako příliš pravděpodobné. Důvod spatřuji v tom, v čem se obě distribuce liší: zatímco Debian používá verze celé distribuce, Gentoo nic takového nemá. U Debianu se (opravte mě, jestli se mýlím) může stát, že balíky, které by mohly být z fleku uznány za stabilní, musí čekat až bude za stabilní uznána celá distribuce. Gentoo tohle neřeší, prostě pokud je jeden konkrétní ebuild uznán za stabilní, pustí se do světa a na nic dalšího nečeká. Verze celé distribuce neexistují, strom Portage se neustále mění. Z toho důvodu si nemyslím, že by Gentoo bylo náchylné k protahování vývojového cyklu.
A raději znovu upozorňuji - neobracím nikoho na "gentooismus", jenom píšu to, co mě napadlo při čtení vašeho příspěvku. Gentoo má také své mouchy a nikdy bych si netroufl ho někomu doporučovat, i když mně na to, na co ho používám, velmi vyhovuje. Jiným vyhovovat nemusí, ale není důvod se kvůli tomu hádat.
Ano, popsal jste hlavni vyhodu a zaroven nevyhodu Portage. Neni to celek, ale hromada ruznych casti. Proto prave muze mit Gentoo ohromne problemy, kdyz se zmeni klicova komponenta. Problemy s prechodem na ni. Neco, co dosud Gentoo nezazilo, je na tohle stale v plenkach. Co se tyce Debianu, v tomhle smeru existuje vize Debian "rozbit" na vice nezavislych casti a ty vydavat v ruznych cyklech. Problem je, ze Debian je v dnesni dobe natolik komplexni, ze oddelit ty casti od sebe proste jednodusse nejde, balicky jsou mezi sebou silne provazany.
Vim o tom, ze to neni zas takovy problem. Nekolikrat jsem si rucne backportoval baliky jen tim, ze jsem si stahnul dsc, tar.gz a diff primo ze seznamu baliku a pak si to zkompiloval rucne (udelal deb balik a ten pak instaloval).
Casto vsak v tomhle formatu nebyly nejnovejsi verze -- pro novou verzi to chtelo rucni upravy, coz neni prilis user-friendly -- nehlede na to, ze toto neni uplne standardni reseni. Mluvim o tom, ze v Gentoo je tohle bezne a snadno proveditelne (jeden prikaz stahne zdrojaky, pripadne opatchuje, pak zkompiluje a nainstaluje).
Myslim, ze podobny pristup by urychlil vyvoj i v Debianu, proste mit moznost automatizovaneho kompilovani. V Gentoo je ted opacny pristup -- pro nektere vetsi baliky se delaji binarky (tzv. grp soubory), ktere jsou uz zkompilovane s nejakymi parametry (optimalizace pro i586, i686...) -- staci nainstalovat, zadna kompilace navic. Debianu by prospelo zmodernizovat pristup k problemu a inspirovat se napr. u Gentoo/FreeBSD (jestli to uz nekdo nahodou neudelal)
Hmmm, trosku nechapu, o jakych novejsich verzich mluvite? Balicky, ktere jsou nahravany do unstable/experimental v mainu jdou zaroven se zdrojovymi balicky. Ano, nekterym komplexnim vecem trva dele, nez se dostanou do techto oficialnich vetvi, ale to je treba tim, ze Debian zajistuje jejich portaci na mnoho platforem. Nebo je treba zajistit jejich plne funkcni kooperaci s ostatnimi balicky. Tedy to, na co upstream treba kasle. Prikladem byvalo treba xfree86. V Gentoo take potrebujete, aby dana verze byla do stromu zarazena, aby Vam emerge zafungovalo bezvadne.
O tom to je. Pro novou verzi neni problem upravit ebuild (skriptik pro kompilaci, otazka chvilky), zjistit, jestli se to zkompiluje a jestli bezi OK, a pak uvolnit do testovani (jednotlive architektury maji sve testovaci/stabilni verze oznacene zvlast v tom samem ebuildu). Rychlejsi, nez uvolnovat binarky (pro jednu konkretni verzi -- Woody/Sarge). Komunita pak zjistuje, jestli to jede v poradku na vsech konfiguracich, nebo ne. I ebuild muze mit chyby, ty se ladi v teto fazi, nebo se prijde na nejakou zavaznou chybu programu a nasledne se ebuild "zamaskuje" (jakoby unstable), nebo se prida patch. Kdyz je nejakou dobu program bez chyb (hehe), zrusi se testovaci oznaceni a je vedeny jako stable.
Vyhodne je, ze pokud uzivatel chce, neni mu kladen odpor. To je hlavni rozdil oproti Debianu. Muzete si klidne nainstalovat cely system "testing", ale na vlastni riziko. V teto fazi vydatne pomuze forum.gentoo.org a bugs.gentoo.org. Vyhodou je, ze muzete z "testing" brat treba jen konkretni baliky (a na ty se nasledne vztahuji veskere updaty ebuildu, vcetne novejsich testovacich verzi), nebo jen konkretni verze baliku.
Hmmm, zjevne jste nikdy do Debianu poradne nekouknul. Date na par mytu a fam. Vytvoreni skriptu tvorbu pro normalni aplikace, pokud to chcete jen naprasit, je otazka par okamziku. A pokud takove balicky cpete rovnou do produkcniho prostredi, tak to neni zrovna nejlepsi. Stale jsem nevstrebal, co mi Gentoo skutecne prinese lepsiho oproti Debianu. A fakt se snazim. I jeden phanatic do me dost dlouho o nem presvedcoval. Ale zadny skutecny argument nemel. Ve vysledku jen negativa. Tak, jak funguje Gentoo doposavad, jen si koleduje o problemy s kompatibilitou mezi ruznymi aplikacemi ci pri rozsahle zmene API/ABI nejake kriticke komponenty (napriklad libc).
Kdybych nemel s Debianem konkretni zkusenosti, tak se nepoustim do diskuze.
A co ma Gentoo lepsi, nez Debian? Muzete si zvolit, jestli chcete nejnovejsi, mix, nebo pouze stabilni aplikace.
Se zmenami kritickych komponent bych to nevidel tak cerne. Predne se kriticke veci nejdrive testuji (daji se do "masked" -- jako unstable -- i do "testing"), ne jak jsem naznacil. A stale je tu ta moznost, ze si muzete zneprijemnovat zivot i "masked" vecmi -- svobodaaaaaa, freeedom :-) A potom, stejne si muzete danou komponentu sami zamaskovat a vykaslat se na jeji updaty (zamaskovat konkretni verze vyssi nez je nejaka urcita). Zadny problem.
Jinak v soucasne dobe nevidim rozdil mezi Debianem a Gentoo na serverech. V obou pripadech lze vyuzivat pouze security-updatu a na vyssi super extra enhanced verze se vykaslat.
1) Mix muzete mit take (apt to samozrejme podporuje). Argument vyhody rekompilace je stejne u rozsahlych zmen mimo misu (stabilitu). Typicky libc, libstdc atd. Tohle Gentoo dosud nezazilo, je prilis mlade.
2) Zablokovat aktualizace konkretni veci samozrejme Debian umoznuje take
Safra, zase zadny argument ;-) Vidite, zase zadny prinos Gentoo :-)
> 1) Mix muzete mit take (apt to samozrejme podporuje).
hm, tak to jsem nějak nestihnul pochytit jak ... když mám debian stable a stáhnu si balík z testing nebo unstable, jak ho donutím, aby nevyžadoval milión nových knihoven, a pokud to násilím nainstaluju, tak aby to taky fungovalo?
p.s. Oldium bych opravdu nepodezříval, že nemá s debilanem zkušenosti ;-)
Chcete-li napriklad balicek z unstable v testingu (nejobvyklejsi to nasazeni) a mate spravne nakonfigurovane apt, stahne Vam navic vsechny potrebne soucasti, ktere v testingu nejsou, nebo jsou ve starsi verzi. A pamatuje si, ze ty jsou z unstable a tak se k nim pri pristich updatech chova. Samozrejme, ze v dnesni dobe davat veci z testingu do stable casto nejde, protoze zavisi na novem libc (zmeny API), maji jine ABI (C++ programy) atd. Ale treba nemalo cistych php balicku takhle uzivat lze (myslim tim skripty, ne moduly). Pokud chcete, aby nevyzadoval takovy balicek milion novych knihoven, udelate to same, co v Gentoo, prekompilujete ho, v pripade nutnosti backportujete. Rozdil je v tom, ze takovy backport diky starsim knihovnam nemusi proste byt trivialni. Ale to, co vadi treba Vam, nevadi mnoha spravcum serveru.
P.S.: Nektere Oldiovy reakce ukazuji, ze proste o Debianu zatratil mnoho informaci...
Rok stara? Hmmm. Woody byl ve stavu frozen pul roku. Sarge zastaralosti moc neoplyva a v dobe vydani ani moc oplyvat asi nebude. A argumentace MPlayerem je zcestna (je udrzovan z licencnich duvodu mimo oficialni strom). A uz zase ujizdime na desktop koncoveho uzivatele. Ale o tom clanky nebyly. Koncovy uzivatel at si uziva testing, je-li znaly (a zakaze vsechny porty z venku napriklad). Nebo, lepe, at uziva Ubuntu, ktere je presne pro nej. Ale server a kancelarsky pocitac menit co pul roku je nesmysl.
Nevim, jaky je aktualni stav s MPlayerem, jen vim, ze s nim jsem mival problemy. Klidne na nej zapomente a berte priklad KDE.
Mate ale pravdu, protoze tohle je otazka spis pro Desktop, nez pro Server. Na serveru bych ale chtel videt silence, co se pusti do nejakeho vetsiho updatu, napr. PHP/Postgres (myslim hlavni verzi X.m.n na X+1), pokud nema hodne kafe a volny tyden na upravu softwaru :-)
Server se vetsinou zakonzervuje a vetsinou se provadi jen nutne security updaty (a tohle Gentoo umi take, stejne jako Debian).