Vlákno názorů k článku Debian stable na serveru po letech a jak dál (2) od deda - Debian je na mé nároky a vkus příliš...
-
Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
-
Milan Jurik (neregistrovaný)
Stara, lety proverena skola. Zajimave, ze k ni casem vzdy zamiri vsichni, ktere zajima profi ci enterprise nasazeni. Byt cerstvy kazdy den je krasna idea, ale v praxi brutalne problematicka v dlouhodobem horizontu. Ale na kazdy pad, Debianu konkurence prospiva. Je skvele, ze existuje a mnoho lidi ji uziva. Trosku nechapu, proc tu prudi lide, ktere Debian nezajima. Maji tolik volneho casu? :-)
-
Milan Jurik (neregistrovaný)
Brrrm, brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrm, brrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrm.
Nemam k tomu co rici? Ale mam. Chci k tomu neco rici? Nechci. Nema to cenu. Ti, co ctou linux.cz, mozna si vzpomenou na lity flameware mezi mnou a panem Kerslagerem ne tak moc davno probehly. Je zajimave, ze pan Kerslager se ucastni vsech podobnych flameware, stale s tim samym "nabozenstvim". Ne, nema cenu reagovat na prispevek, ktery neprinesel zadny argument, neosvetlil v nicem situaci a jen opet dokazuje, jak vysoce schopny clovek dokaze byt tak strasne zahleden do sebe a svych vizi sveta, ze ho ostatni radeji ignoruji. A timto prispevkem jen chci dat na vedomi, ze nemam uz zajem o zadne monology s panem Kerslagerem. -
kavol (neregistrovaný)
> Chci k tomu neco rici? Nechci.
tak mlčte a nezostouzejte dvakrát tak dlouhým příspěvkem
možná považujete svoje flamewars na jiných serverech za důležité, nicméně pro mě (a myslí, že i pro ostatní čtenáře?) je důležité, že p. Keršláger má pravdu - to, že jeho "náboženstvím" byl (je?) RedHat je věc zcela jiná ... -
Milan Jurik (neregistrovaný)
Ale ja k nekterym trapnym prispevkum mlcim. Ale k vrcholne trapnemu jsem proste musel neco rici. Jste naivni, kdyz si myslite, ze vetsinu meho dne zabira opecovavani "mych" krabicek. To by napriklad muj skolitel nemusel uz davno byt mym skolitelem. Take bych si nemohl dovolit na mnoho mesicu opustit republiku. Takze, muj nazor je, ze pan Kerslager nema pravdu, neni schopen predlozit zadny argument (mnohokrate dokazano v poslednich mesicich), ma klapky na ocich atd.
-
kavol (neregistrovaný)
> Jste naivni, kdyz si myslite, ze vetsinu meho
> dne zabira opecovavani "mych" krabicek.
ale já si nic takového nemyslím :-)
můj názor se shoduje s tím, co mi vyplynulo z onoho příspěvku, tedy že volba distribuce by měla být určena právě těmi požadavky a nikoliv "náboženstvím"
věřím, že své debianí servery znáte do posledního bajtíku a spravujete je efektivně - což ovšem neznamená, že Debian, nebo dokonce konkrétně tento stable-only přístup k němu, musí vyhovovat každému, i když má požadavky jiné ...
diskutovaný příspěvek je hodně obecný a imho jej není třeba zde odargumentovávat - že každý potřebuje něco jiného ukazuje na mnoha místech tato diskuse sama o sobě ... spojovat to s nějakými "klapkami na očích" z jiných diskusí mi přijde unfair vůči předloženému stanovisku, i když by si to třeba jeho autor zasloužil jako Bush souzení v Haagu -
Martin (neregistrovaný)
Ja jsem nekolik let - cely svuj admin. zivot :)) - pouzival stary dobry RH. Potom ovsem skoncil a Fedora me moc neoslovila. Chvilku jsem zkousel MDK, ale :((, nyni pouzivam SuSE (celkem spokojenost) na desktopu a na serverech Debiana a musim rici, ze jsem s nim zatim velmi spokojen a planuji na neho prejit kompletne i na desktopu. Ale jinak je dobre, ze existuje mnoho jinych distribuci. Neni treba se hadat o to kdo je lepsi, kdyz pouziva tu a tu distribuci - kazdemu vyhovuje neco jineho. A hlavne - sila je ruznorodosti a ne v monokulture :))
-
BoodOk (neregistrovaný)
Ma zkusenost je stejna. Dokud se starate o 2 servery, dejte si tam RH. Pribude 3, to uz mate novou minor verzi RH, na ctvrtem novou major verzi a u pateho serveru koncite. To s Debianem neznate. Spravuji (jsme na to dva) okolo 30-40 serveru (nepamatuji si, ze by se kdy ktery preinstalovaval), jsou mezi nimi i kriticke servery a jde to. A pujde to i se 100 servery. Protoze casem se clovek se zavislostmi balicku nejak dokaze poprat, kriticke/nestadardni veci dela na testovacim stroji a prestoze mi vadi, ze ze stav stable neni idealni, jsem si vedom toho, ze proste ani byt nemuze, je totiz kompromisem mezi bezpecnosti a modernosti. A kdyz uz jinak nejde, stale je tu testing, stale je tu chroot a jine ficury linuxu). Backporty prilis za reseni nepovazuji, ale prosti gustu zadny disputat.
-
BoodOk (neregistrovaný)
Ja jsem opustil RedHat nekdy okolo 5.1, tehdy provest upgrade na stroji na 5.2 bylo spachat harakiri v primem prenosu. Nicmene verim, ze SuSE i RH dnes jsou v tomto opatrnejsi, ale jedna se pp o EP verze, Debian si na nic nehraje a lze se na nej spolehnout leta letouci. Tudiz o distribuci to je, ne ze ne. Vy jste RH taky zrejme neopustil bezduvodne. A taky pripustte, ze z Debianu si vzali vsichni priklad. EP verze je takovy stable v malem, a jejich package managementy resi konecne zavislosti.
-
Petr (neregistrovaný)
RH jsem opustil, protoze jsem se nedockal po verzi 7.2 nejake dalsi, kterou bych si dovolil nazvat stabilni (to byly jen 5.2, 6.2 a 7.2).
Osobne jsem v EP nasel vice chyb nez obycejnych verzich, ale holt certifikat je certifikat, takze jich 5 mam :(
Nevim, jestli si vsichni brali priklad z debianu, to nedokazu posoudit, ale v dobe, kdy jsem ho zkousel a rozhodoval se, kterym smerem se vybrat mi chybela obdoba zdrojovych baliku z RPM distribuci, kde by byl popsany cely proces vytvareni baliku.
Prijde mi, ze komercni distribuce jsou vice vhodne pro nasazeni v prostredi, kde si server casto spravci predavaji a kde jsou placeni od ukonu. Jsou vice "odosobnene". Systemy typu *BSD, debian, gentoo kladou vetsi naroky na udrzovani dokumentace k serveru. Taky to tak vidite nebo se pletu?
-
Milan Jurik (neregistrovaný)
Prebiral jsem posledni roky nekolik RH serveru po ruznych spravcich (coz ale nedokazuje, ze to nelze delat jinak) a ve vsech tech pripadech na tech strojich byl nehorazny chlivek.
Nevim, co myslite tim "mi chybela obdoba zdrojovych baliku z RPM distribuci, kde by byl popsany cely proces vytvareni baliku.", kompletni buildovaci proces je soucasti kazdeho balicku. U komplexnich veci, jako jsou Xka, jsou zvlast jednotlive aplikovane patche (podobne jako je to u src.rpm).
Veskera "dokumentace" pro slusne spravovany Debian je v /etc, pripadne nektere debconf veci ve /var (tak jako u vsech ostatnich, takze je lepsi ji vest nekde jinde v aspon castecne kecaci podobe), vcetne toho, odkud se berou balicky (/etc/apt/sources.list). To, v jakem stavu je dany Debiani server zjistite behem chvilky. Ale to plati o naproste vetsine "balickovych" distribuci. Tohle je opravdu spise o stylu prace nez vlastni distribuci.
A jeste jedna vec, Debian neucil enterprise verze, ty tu jsou se svymi dlouhymi cykly dlouho, navic ani ony s nimi neprisly samy, ale ucily se je ze sveta komercniho SW. Protoze neco, co se vam denodenne meni pod rukama, nemuzete realne produkcne supportovat. -
Ivan (neregistrovaný)
S tim enterprise nasazenim je problem. Dneska nikdo
nezacne pracovat na projektu, kterej by bylo mozny
provozovat na Woodym. Vsechny databaze, prog. jazyky
jsou uz dneska dal a tezko dneska nekoho presvedcite,
ze ma neco vyvijet pro tri roky starou verzi postgresu. Kdyz by mu nova verze usetrila spoustu prace a vysledny produkt by se jeste zjednodusil.
Taky je problem v tom, co oznacime za "stable" a kdo to udela. Ma to byt tym programatoru, ktery dany produkt vyviji nebo spravce baliku? Debian na serverech pouzivam uz hodne dlouho a cim dal tim verim vice autorum sw. nez spravcum baliku.
Uz se mi nekolikrat stalo, ze neco nefungovalo
(treba ltrace na aplikace v c++) a zjistil jsem ze v jinych distribucich je to uz davno opraveny, ale spravce baliku tvrdosijne odmita opravu aplikovat.
Spravci baliku maji nekdy az moc velkou moc a neni sila, ktera by dokazala s nima pohnout(viz treba knihovna QT). To se mi libi na vyvojovym cyklu u FreeBSD, ze se tam hlasuje a rozhoduje vetsina.
U Debianu se spravce baliku rozhodne, ze ho zkompiluje s nejakejma silenejma optionama a nikdo s tim nic neudela. -
Milan Jurik (neregistrovaný)
Vyvoj je na neprodukcnim serveru, nebo snad ne? Nez dokoncite vyvoj, je stav uplne jiny. A zase, snaha minimalizovat naroky prinasi sve ovoce, casto vycistuje vysledny kod.
Stable balicek je takovy, ktery nema hlasenu kritickou chybu.
Autori SW casto vidi jen to sve "detatko" a obcas je jim uplne putna, co je okolo. Spravci balicku musi zajistit, ze ten SW se bude chovat slusne k ostatnim. To neni trivialni zalezitost mnohdy.
Kdyz se spravce balicku zaspuntuje, muzete to zkusit diskutovat verejne, treba v debian-devel, vetsinou vysledna diskuze prekvapi.
A kdyz selze tato moznost, nic Vam nebrani spravovat separatni verzi.
Jiste, ve FBSD je princip debat siroce podporovan. Pravda zase je, ze spravce balicku je ten, kdo za dany balicek zodpovida. Proc mu berete pravo o svem dile rozhodovat? Proste, diskutujte (vim, QT je zrovna docela komplikovana vec) a nebo vytvorte alternativni, userove rozhodnou, kdo je pro ne zajimavejsi.
