Ja jsem typicky mel tar.gz disku nainstalovaneho pocitace. Disk jsem strcil do jineho compu, napartitionoval, rozbalil, provedl par ukonu (konfigurace sitovky, LILO, odpomentovani potrebnych modulu v /etc/modules) a disk prehodil do ciloveho pocitace. Pak boot a "apt-get update; apt-get upgrade;" Zadna alchymie nebyla potreba a bylo to radove rychlejsi, nez to delat pres instalator, vymenovat CDcka atp.
Samozrejme pokud je Vasi oblibenou cinnosti sledovani obrazovky instalatoru a obcasne kliknuti mysi, tak to asi neni cesta pro Vas ;-)
mylite se ;-)
s diskem a nainstalovanymi Windows se da prechazet mezi ruznymi hw konfiguracem - se svymi 2000 sem zcela bez problemu upgradoval z PIII na P4... staci RTFM :-) stejne jako u linuxovych OS - spousta lidi nadavajici na Windows s nimi ve finale neumi (po systemove strance) ani pracovat...
Trošku bych poopravil - nevím jak u W2K, ale u XP to občas trošku problém je. S některými chipsety mi moje univerzální image nabídnou po startu jen černou obrazovku a dosud jsem nepřišel na to, čím to je (většinou se jedná o image dělané na P4 přenášené na stroje s chipsety i815). V tomto směru je ukecanost Linuxu nezaplatitelná, stejně jako pohodlná výměna jader.
Ale jinak souhlasím, Windows lze přenášet, hlavní je vnutit jim před přenesením univerzální ovladače IDE řadiče; jakmile najdou disky (resp. řadič), obvykle naběhnou...