Vlákno názorů k článku Debian & synové od Jirka - Ahoj, před chvílí mě zaujala v pravém sloupci...

Ahoj, před chvílí mě zaujala v pravém sloupci aktualita:

Hobit aneb cesta tam a zase zpátky. Hmm. Vlastně jsem chtěl říci Debian aneb cesta k SUSE a zase zpátky http://osnews.com/story.php?news_id=7314 ;) [nomad]

A při té příležitosti jsem si uvědomil, že neznám nikoho kdo by přešel z Debianu na nějakou jinou distribuci (nemyslím klony založené na Debianu), ale znám několik lidí co přešli z jiné distribuce na Debian a už tam zůstali. Prostě jak vás Debian jednou chytí, tak už vás nepustí. - Netýká se těch co mu věnovali jen pár hodin a potom to vzdali, protože tam bylo něco co bylo pro ně neřešitelné.

Zajímalo by mě jestli je mezi vámi někdo kdo přešel z Debianu na něco jiného (SUSE, RedHat, Mandrake, Slackware, ...) a co ho k tomu vedlo.

díky

Ja se hlasim.

Debian jsem pouzival par mesicu, hral jsem si s nim tak dlouho az se mi podarilo ho dostat do docela nepouzitelneho stavu (byly to prevazne moje chyby s apt) a tak jsem si zkusil nainstalovat gentoo. Jak nekdo uz psal, skvela instalacni prirucka, moc se mi to libilo a tak jsem u nej zustal. A nelituju toho :-)

No, slyšel jsem o docela dost lidech, co z Debiana přešli na Gentoo. :-) Sám jsem jeden z nich. A co mně k tomu vedlo? No, nějak mi celé Gentoo příjde takové pohodlnější. Hodně dlouho jsem se snažil přežít na Woodym s backportovanými balíčky. Ale ne všechno bylo backportováno. Na jednom starším počítači (Pentium 233 MHz) ještě Debiana používám - v testing verzi - ale až tam budu mít lepší procesor, asi taky přejdu na Gentoo. Debiana jsem chtěl dát na router 486, ale balíčkovací systém tam byl strašně pomalý, takže tam šel Slack. Ale ještě to s tím Debianem na router někdy zkusím, bylo by méně starostí s upgradem a nic moc extra nového tam nepotřebuji - akorát HostAp drivery...

Jo přesně tak. Mám přes rok Gentoo na desktopu a už nikdy bych neměnil. Na serverech a routerech mám Debian, ale popravdě na ty servery už bych ho příště taky nedal, pokud tam má běžet něco trošku víc než základní věci typu ftp a http server.

BTW, zajímalo by mě, kdy tvůrci ostatních linuxových distribucí konečně pochopí, že Linux není monolit, takže hrát si na verze systému a znova měsíce a roky testovat aplikaci, která již byla autory uvolněna jako stabilní, je absurdní hovadina ?

Hovadina je myslet si, ze aplikace oznacena autorem za stabilni nemuze pachat v ramci vetsiho celku peknou neplechu. Uvedom si, ze jako stable je oznacen cely system, neboli: 100 stable aplikaci nerovna se stable system se 100 aplikacemi.

Pokud aplikace/knihovna páchá problémy s určitýmni verzemi jiných aplikací/knihoven, tak se těžko dá nazvat stabilní. Autoři distribucí by měli dělat jiné věci, než vychytávat chyby a neodělky autorů aplikací.

V pripade ze Debian podporuje tolik architektur kolik podporuje to neni hovadina, ale hola nutnost. Nebo si myslite, ze takove XFree86 nebo Gnome slape vsude tak dobre jako na i386?

Pentium 233 MHz je slaby, no a ? Slysel jsi uz o distcc ? Klidne nainstaluj gentoo a nech vetsinu prace s prekladem na novejsich pocitacich ...
... ja se chystam totez provest s AMD K5 133MHz hned jak se dostanu k tomu dat do nej vetsi HDD.

Ja jsem presel na gentoo. Teda, presel ... ja vlastne jeste zadnou distribuci linuxu neodinstaloval. Proto mam ted na domacim pocitaci tri (a vsechny bezi zaroven - viz man chroot). Ale nejdriv jsem instaloval vsude slackware, potom me prestalo bavit rucne kompilovat upgrady (jestli ma slackware update balicky tak jsem je prehlidnul) a rozhodl jsem se ze pristi instalovana distribuce bude neco jinyho. Proto potom na tatuv notebook prisel debian (woody, tenkrat testing). Je tam porad, ale nijak zvlast me nenadchnul a neumim si predstavit ze bych ho nekam instaloval bez internetu.
Proto jsem se jako dalsi rozhodl zkusit Gentoo a uz je na dvou pocitacich - je to uplne idealni kombinace: vsechno mam kompilovane, stejne jako jsem to delal na slackware, ale misto toho abych to kompiloval rucne, staci pripravit USE a napsat emerge. Navic diky prekladani ze zdrojaku nemusim upgradovat knihovnu jenom proto, ze instaluju novejsi balik co na ni zavisi, takze nepotrebuju tahat tolik SW. A co je nejdulezitejsi, emerge stahuje wgetem, takze neni problem dat --prefetch-only a opsat si z chybovych hlasek co musim rucne wgetem stahnout.
Mimochodem, jeste porad nevim jak ze stazenych .deb udelat lokalni repository. U gentoo vim, ze proste nakopirovani do /usr/portage/distfiles a zkopirovani prislusneho /usr/portage/kategorie/aplikace staci abych nemusel byt na internetu. Tim, jak prehledne jsou oddeleny jednotlive kroky aktualizace (a ze neexistuje zadne /var/*/apt) vim bezpecne, ze emerge sync provadet nemusim a porad muzu vesele instalovat fungl nove balicky.

Stažené balíčky stačí nakopírovat do /var/cache/apt/archives. Jinak man apt-zip a dpkg-scanpackages.

Ano, to jsou balicky. Ale co informace o tom ze existuji ? Nebo je soubor Packages.gz (myslim ze se tak jmenuje) jen na ozdobu ?

Pokud jde o repository debianu, tak nejlehčí je pročíst si dokumentaci apt-howto :-). Je to hned v základni konfiguraci.

Ani SuSE, ani Mandrake, ale NetBSD (na routerech a
serverech).

NetBSD mi prijde male a pritom vse co je pro (maly)
server potrebne je v zakladni distribuci. Init
scripty v Debianu jsou nesmyslne slozity, kvuli nim
bootuje mnohem pomaleji a povoluje potencialne
nebezpecne sluzby. Balickovaci system Debianu je
taky zoufale pomaly - neni divu kdyz jsou
"databaze" balicku v textovych souborech.

Autodetekcni nastroje na hardware jsou samostatna
kapitola - v NetBSD zadne nejsou, protoze nejsou
potreba. O hardware se ma starat jadro, ne nejaky
obskurni program, a pokud opravdu chci vedet, jak
to vsechno funguje tak si prectu dokumentaci k
internim API jadra. (Pobavil me ten nestastnik
vyse, co psal, ze mu udela teprve pravou radost,
kdyz si musi vsechen HW rucne nainstalovat - tomu
se rika z nouze ctnost :-).) Kamarad na svem 486
notebooku vymenil Debian za NetBSD, protoze mu
NetBSD okamzite naslo vsechen hardware, coz
se nam na linuxu po mnoha hodinach saskovani s
pcmcia-cokoli balicky a ruznymi verzemi jader nikdy
nepovedlo. (To je tedy spis chyba Linuxu, ale
Debian zatim jina jadra nepodporuje.) Pomalost
bootovani Debianu a jeho balickovaciho systemu
taky sehrala svou roli. Ostatne zkusil jsem Debian
na Mac LC III (CPU 68030, tusim 25 nebo 33 Mhz) a
byt je to dobre podporovany stroj, cekat pri
instalaci kazdeho balicku dlouhe minuty, nez apt a
dpkg prezvykaji svoje nesmyslne databaze vyzaduje
opravdu velkou trpelivost.
(Zminene vyhody plati asi i pro jina BSD, jen ty
init skripty se z NetBSD do OpenBSD tusim jeste
nedostaly a ve FreeBSD jsou snad az ve verzi 5.x)

Na desktopu mam porad Debian (precejen apt a
aptitude maji sve kouzlo, kdyz mate dostatecne
rychly stroj) ale asi se poohlednu po Gentoo, kdyz
se ted Debian rozhodl spachat kolektivni sebevrazdu
odstranenim binarniho firmware (souhlasim
s jednim s predchozich prispevku ze Debian neceka
svetla budoucnost).

Nerad bych aby to cele vyznelo tak ze jsem nepritel
Debianu - pres vsechny nevyhody vyse je to podle me
dobra distribuce a pokud zanikne, bude to rozhodne
skoda.