Hlavní navigace

Desktop se vrátí do své původní role, při tvůrčí činnosti je nenahraditelný

Jiří Eischmann

Desktop si za poslední dekádu prošel zajímavých vývojem. Před 10 lety to byl mezi koncovými zařízeními král. Během několika let mu ale vzaly vítr z plachet mobilní telefony, tablety a podobně.

Doba čtení: 10 minut

Sdílet

Prodeje stolních počítačů a notebooků se propadaly a během několika let začali mnozí desktop pohřbívat. Situace se ale přece jenom ustálila. Propad prodejů se zastavil a dnes je zhruba na stejných hodnotách jako před 10 lety a dokonce mírně roste. Ukázalo se také, že za propadem prodejů do značné míry stojí prodloužení životního cyklu. Dnes už si spotřebitelé nepotřebují kupovat počítač každých pár let, ale vydrží jim klidně i tu dekádu. Pro prodejce to tak dobrá zpráva není, pro naši planetu ano.

Co se rozhodně změnilo, je čas strávený za počítačem. Tam desktop vůči mobilním zařízením určitě ztratil. Hodně věcí, které jsme byli dřív zvyklí dělat na desktopu, dnes zvládneme na mobilu. Ukazuje se ale, že co se týče tvůrčí činnosti, desktop je stále králem. Potřebujeme-li pročíst sociální sítě, odpovědět na krátké zprávy, vyhledat si spojení, stačí nám na to mobil. Jak ale dojde na nějakou větší tvůrčí činnost (psaní kódu, delšího textu, profesionálnější zpracování fotografií, zpracování daňového přiznání atd.), usedá drtivá většina lidí k desktopu. Já si zatím těžko dokážu představit, že bych tento článek psal třeba na mobilu. Desktop se tak postupně vrací do své původní role pracovního nástroje a v dohledné době jej v ní nikdo nenahradí.

Hardware pořád je a bude výzva

V oblasti desktopu je trendem posledních let zesložiťování hardwaru. Začalo to dedikovanými grafikami, které ale ze začátku stály tak trochu bokem. Poslední generace notebooků je ale čím dál více integrují se zbytkem notebooku a pokud jej budete chtít naplno podporovat, bude muset váš systém zvládat plynulé přepínání mezi grafikami, routování výstupů apod. Náš tým pro grafické ovladače má pravidelné schůzky s velkými výrobci komponent a finálních notebooků a vždycky se jim orosí čela, když se dozví plány a specifikace na další 2–3 roky dopředu, protože to pro ně bude představovat obrovské množství práce nové generace notebooků plnohodnotně podporovat.

To je taky hlavní důvod, proč se tak tlačí na nasazení Waylandu. X.Org se narodil před 35 lety do doby se zcela jiným hardwarem a požadavky. I když se z něj časem celá řada věcí přesunula do jiných částí systému a on se stal „jen“ display serverem, bylo s ním těžší a těžší plnit požadavky současnosti. Navíc trpí nízkým „bus factorem“, protože na světě existuje jen pár lidí, kteří opravdu ví, jak funguje a dokáží do něj implementovat nové věci. To je důvod, proč už jsme před časem přešli na strategii „Wayland First“, kdy se nové věci implementují primárně pro něj. Pro X.Org buď dodatečně nebo vůbec.

Osobně jsem zvědavý, jak to zamíchá diverzitou v linuxovém desktopu. Projektů, v jejichž vývojářských silách je přejít v dohledné době na Wayland, opravdu mnoho není. Nejdále je GNOME, které začalo jako první a má na to nejvíce vývojářů. S určitým zpožděním je KDE, které už také dostává Kwin na Waylandu do použitelného stavu. Pak je ještě okrajový Enlightenment a to je vlastně vše. Třeba pro takové Xfce je přechod na Wayland s aktuální aktivitou vývoje utopie. Přechod Xfce na GTK 3 se protahuje už na roky a to je jenom jeden ze základních předpokladů pro podporu Waylandu. Málo aktivní vývoj znamená málo změn, což konzervativní uživatelské základně Xfce vyhovuje. Otázka je, jak to s těmito prostředími bude vypadat, až přestanou podporovat podstatné vlastnosti nových desktopových zařízení.

Podpora hardwaru půjde i nadále nahoru

I když je desktopový hardware čím dál složitější, podpora v Linuxu se bude jen zlepšovat. Všichni velcí výrobci hardwaru, s kterými komunikujeme, nám říkají, že poptávka po noteboocích s Linuxem roste. Třeba Dell před pěti lety spustil projekt Sputnik, který přinesl XPS 13 Developer Edition s Linuxem. Dnes tento projekt považují za velmi úspěšný a v případě Dellu nezůstalo jen u něj. V minulém roce prodával Linux na 162 různých modelech/variantách. Dell má vlastní tým linuxových vývojářů, kteří se starají o to, aby jejich hardware běžel na Linuxu bez problémů, a navíc se poučil z minulosti a ví, že bezproblémové fungování napříč různými verzemi Linuxu zajistí jen ovladače v hlavní větvi, proto má politiku, která říká, že pokud chtějí dodavatelé dodávat komponenty pro jejich počítače, musí zajistit ovladače v mainline kernelu a jejich údržbu po nějaký čas.

Ostatní výrobci nejsou tak daleko jako Dell, ale chtějí jít stejnou cestou. V budoucnu tak můžeme čekat nejen více notebooků s Linuxem, ale hlavně obecně lepší podporu hardwarových komponent. Jedinou výjimkou je a asi v dohledné době i bude Nvidia, která má tak dominantní pozici, že si může dovolit požadavky na lepší integraci s Linuxem ignorovat. Myslím si ale, že i ona časem podlehne a přinese ovladače, které se budou s kernelem a zbytkem grafické infrastruktury lépe integrovat. Jen to nebude kvůli desktopu, ale kvůli GPU compute.

Generální partner speciálu Žijeme 20 let Linuxem

ACTIVE 24 je tradiční webhostingová společnost s více než dvacetiletou historií. Poskytuje komplexní hostingové služby pro živnostníky, malé a středně velké firmy i jednotlivce. Soustředí se na vysokou technickou úroveň služeb a kvalitní zákaznickou podporu. Pro své servery využívá primárně moderní datové centrum Tower v Praze na Žižkově.

Bezpečnost uživatele bude klíčová

Dalším důležitým tématem v linuxovém desktopu je bezpečnost. Unixový bezpečnostní model byl navržený před několika dekádami, kdy počítače vypadaly úplně jinak. Typicky se jednalo o centrální počítač, ať už někde na univerzitě nebo ve firmě, ke kterému se připojovalo více uživatelů přes terminály. Úkolem bylo ochránit software před uživateli. Dnes je většina desktopových zařízení jednouživatelských, kde uživatel je většinou také administrátorem a pokud chce udělat zásah do systému, tak ho prostě udělá. Akcent se mnohem více přesunul na ochranu uživatele, přesněji jeho dat před softwarem.

Linux doteď stál trochu bokem a tímto problémem příliš nezasažen, protože na rozdíl od jiných systémů má koncept distribučních repozitářů, kde se dostane jen prověřený software od prověřených balíčkářů, ale tento model naráží na své limity. Balíčkářů je omezené množství, proces, kterým se dostává software do distribuce, je právě kvůli důvěryhodnosti zdlouhavý a realitou je, že distribuční repozitáře pokrývají čím dál menší podíl dostupného softwaru. Čím dál více se uživatel musí obracet na repozitáře třetích stran, upstreamové distribuční mechanismy apod.

Úkolem (desktopové) linuxové distribuce je se s tím vypořádat a najít způsob, jak tento apriori nedůvěryhodný software provozovat způsobem, který zajistí, že jeho případné zneužití bude mít co nejmenší dopady. Nejjednodušší to měly mobilní systémy, které mají koncept izolace aplikací prakticky od začátku. Pro desktopové systémy (nejen pro Linux, ale i Windows a macOS), které desítky let umožňovaly relativně volný přístup k datům uživatele a systémovým zdrojům a komunikaci mezi programy, je to výrazně bolestnější změna. Nicméně si myslím, že s ohledem na vývoj v oblasti bezpečnosti, je to změna nutná. V následujících letech tak můžeme očekávat přísnější a přísnější izolaci aplikací pomocí technologií jako Wayland, cgroups, SELinux, AppArmor a práci vývojářů na tom, aby uživatele omezilo pokud možno co nejméně. Nepůjde jen o připravenost oněch technologií, ale také o připravenost aplikací, proto to bude dlouhodobý proces postupných změn.

Linux bude solidní herní platforma, ale díru do světa neudělá

Velmi zajímavým vývojem prošly hry na Linuxu. Příchod Steamu před pěti lety změnil opravdu hodně. Přinesl na Linux tisíce komerčních her, výrazně se díky němu zlepšila grafická infrastruktura Linuxu. Když jsme před 9 lety psali příručku k Ubuntu 10.10, věnovali jsme hrám 40 stran a to jsme tam měli každou hru, která stála za řeč. Jediná, která by se dala označit za AAA titul, byl Quake 4, a to ještě 5 let před tím. Dnes bychom stejnou podrobností popsali tisíce stran. Tak zásadní rozdíl v nabídce to je. Nedávné uvolnění Protonu uvolnilo další hráz. Najednou je možné hrát další tisíce her, které nikdy na Linux portovány nebyly a člověk je zná jen z Windows.

Pomůže to Linuxu přitáhnout hráče a stát se významnou herní platformou? Nemyslím si. Linux jen dorovnává handicap, který v minulosti měl, ale (minimálně zatím) nepřináší oproti ostatním platformám výhody, pro které by pro hráče mělo smysl na Linux přejít. Windows mají pořád o cosi lepší grafické ovladače a pořád lepší výběr her. Herní konzole zase mají exkluzivní tituly, které Linux také nemá. Proto se podíl Linuxu ve Steamu pohybuje dokonce pod jeho tržním podílem. Pořád znám hodně lidí, kteří hrají na Windows nebo PlayStationu a přitom na desktopu primárně používají Linux.

Pomůže tedy nabídka her něčemu? Jistě, pro lidi, kteří chtějí přejít na Linux z dalších důvodů, to znamená o jednu překážku méně. Když budou oni nebo jejich ratolesti chtít, můžou si na Linuxu i solidně zahrát. Nové uživatele to tedy přilákat může, ale davy hráčů nečekejme.

Jen doufejme, že to Valve nepřestane bavit. Podle mě Valve Linux podporuje v rámci zvýšení diverzifikace. Pokud by se na Windows dramaticky změnily/omezily kanály pro distribuci softwaru, může mít Valve alespoň něco v záloze. Myslím, že dokud se bude Valve dařit, bude Linux podporovat bez ohledu na jeho podíl mezi hráči. Pokud se ale dostane do problémů, podpora Linuxu může být jednou z prvních aktivit, kterou v rámci škrtů ukončí.

Chrome OS díru do světa udělá

Vycházející hvězdou mezi linuxovými desktopovými systémy je dozajista Chrome OS. U nás to není tak vidět (podíl Chrome OS je podle StatCounteru v ČR mizivých 0,08 % oproti 2,5 % Linuxu), ale třeba situace v USA je zcela odlišná. Chrome OS tam je vedoucím OS ve školství, poráží jak notebooky s Windows, tak iPady a mezi přenosnými zařízeními prodanými do školství má tržní podíl 60 %. A to se odráží i na jeho celkovém podílu mezi desktopovými operačními systémy, který je v USA už na 5,5 %.

Chrome OS zatím těžil především z nízké ceny Chromebooků a ve školství ze špičkových nástrojů pro správu učeben, doteď měl pověst „webového prohlížeče, který se vydává za operační systém“, protože především zprostředkovával přístup k webovým službám, hlavně těm od Googlu. Ten si ale potenciál Chrome OS začal uvědomovat. Z posledních kroků, které dělá, je jasné, že z něj chce udělat mnohem univerzálnější systém. Momentálně do něj přidává technologie, aby z něj mohl být dobrý systém pro vývojáře, časem ale může zaútočit i na další segmenty.

Na rozdíl od ostatních tvůrců linuxových distribucí má Google předpoklady svůj systém prosadit. Má dostatečnou sílu vyjednat si partnerství s výrobci hardwaru, může Chrome OS připojit k největšímu ekosystému aplikací na světě (Google Play) a k portfoliu svých služeb. Proto si myslím, že Chrome OS i nadále poroste a podaří se mu to, co se nepodařilo tradičním linuxovým systémům – dostat Linux na desktopy mas.

Otázka je, nakolik to bude vítězství pro linuxový desktop samotný. Projekty kolem něj vždy usilovaly o svobodný a nezávislý systém, který je uživateli volně k dispozici, aniž by z uživatele dělal produkt, který je tím skutečným prodejním artiklem. Stejně jako jsme tohoto nedosáhli s Androidem na mobilních telefonech, nedosáhneme toho ani s Chrome OS na desktopu. Tuto alternativu budou i nadále plnit tradiční linuxové distribuce. Nicméně na rozdíl od Androidu žije šance, že Chrome OS bude s ostatními distribucemi sdílet více technologií než jenom jádro. Z toho můžou těžit i ostatní.

Budoucnost patří neměnnému systému

Jednou z věcí, které Chrome OS v oblasti desktopu prošlapává, je tzv. neměnný systém. Ten je distribuovaný jako neměnný obraz, který se i jako celek taky aktualizuje, aplikace se neinstalují do systému, ale odděleně a typicky běží v nějakém izolovaném prostředí. Takovýto systém je dnes běžný v řadě oblastí (mobilní telefony, IoT, cloud…) a začíná se prosazovat i v desktopu, ač to bude mít jako další změny paradigmatu před ním na desktopu těžké, protože ekosystém, který se vyvíjí desítky let, se mění těžko.

Nicméně výhody jsou jasné: lepší testovatelnost, předvídatelnost aktualizací a upgradů, snadné rollbacky, životní cyklus aplikací nezávislý na systému atd. My na desktopu experimentujeme s neměnným systémem v projektu Silverblue a už nyní je zřejmé, že zrovna touto cestou se bude desktopová podoba Fedory v budoucnu ubírat. Je jen otázka, jak brzo to bude. Sami jsme byli zájmem o neměnný systém překvapení. Momentálně je největší zájem mezi vývojáři, kteří už mají workflow založené na kontejnerech, a správci velkých desktopových nasazení, u kterých ty výhody převažují nad omezeními už nyní, ale jak se budou omezení odstraňovat, bude to zajímavé pro čím dál více uživatelů. Chrome OS a Silverblue nejsou jediní. EndlessOS má charakter neměnného systému od úplného začátku. S desktopovou variantou experimentuje také projekt openSUSE MicroOS.

Často se mě lidi ptají, jestli to bude znamenat konec balíčků. Nebude. Tyto systémy sice přímo správce balíčků nepoužívají, ale pořád se obsah pro jejich obrazy sestavuje právě z balíčků. Distribuce investovaly do vývoje a zlepšování balíčkovacích systémů přes 20 let, mají pro ně infrastrukturu, procesy, know-how a je to tak pro ně pořád nejjednodušší způsob, jak integrovat software do fungujícího celku. Že se pak bude software distribuovat a spravovat na koncových počítačích jiným způsobem, ještě neznamená, že balíčkovací systémy přestanou být užitečné.