Ještě krátce k ohlasům k předchozímu článku. Rozlišení SVCD je opravdu 480×576. Díky za opravu. Kvalitní MPEG-1 enkodér existuje, je součástí „MainActoru“ a byl vyhodnocen v testu Romana Štece jako jednoznačně nejlepší.
Více o enkodérech bude v některém z příštích dílů tohoto seriálu. Program zvládající mastering VCD na Linuxu se jmenuje VCDImager a můžete si jej stáhnout zde. Jeho autoři ohlásili chystanou podporu SVCD. O přehrávání „DivXu“ na Linuxu vyšel nedávno hezký Článek na www.keczy.cz. Souhlasím s názorem, že zpracování videa pod Windows je jednodušší a proto případné zájemce o práci pod tímto OS odkazuji na stránky Petra Baránka, které byly přesunuty na http://www.korab.cz/dvpruvodce/pruvodce/index.html.
Postup práce na nelineárním střihovém pracovišti je následující. Začneme převodem videa do počítače. Způsob přenosu závisí na zdroji signálu, kterým bývá většinou vaše videokamera. Pokud máte kameru analogovou, je nutné video digitalizovat pomocí karty s MJPG kompresí nebo je možné při nižších nárocích na kvalitu videa použít některou běžnou televizní kartu. Značná část digitálních videokamer je vybavena výstupem „Fire-Wire“ Pokud jste vlastníky takovéto kamery, pak je digitální přenos videosignálu zmíněným portem z kamery do počítače tou nejlepší volbou. Střih, opatření pořadu titulky a hudebním doprovodem zajišťuje vlastní program pro editaci videa. Další úpravou bývá většinou komprese vašeho pořadu do některého formátu MPEG a vypálení na CD (VCD, SVCD) nebo na DVD. Samozřejmostí by měla být možnost nahrát takto vzniklý pořad z počítače zpět do videokamery nebo na videokazetu VHS. Výhodou tohoto způsobu práce je možnost úprav videa ohraničená prakticky jen Vašimi schopnostmi, nároky a možnostmi Vašeho vybavení. Nevýhodou je pak nutnost vlastnit odpovídajícím hardwarem a softwarem vybavený počítač. Základem každé počítačové střižny je tedy program pro editaci videa. Ke „klasice“ v této oblasti patří profesionální systémy „AVID“ nebo poloprofesionální „Adobe Premiere“. Dosud jsem ale neslyšel o tom, že by tyto produkty byly portovány na Linux. Nezbývá, než se podívat po něčem jiném.
Kino
Je relativně novým projektem vyvíjeným pod licencí GPL. Měl jsem na mém Red Hatu 7.0 problémy s kompilací a tak poskytuji jen link: http://www.schirmacher.de/arne/kino/.
Trinity 0.5
Jméno programu a emblém na domovské stránce projektu napovídají, že jeho autoři jsou obdivovateli filmu „Matrix“. Program má dle údajů od svých autorů nativní formát AVI a nabízí jen nejzákladnější funkce pro práci s videem. Je k dispozici pouze ve zdrojovém kódu a ten mi opět nešel přeložit ( *** [codeccentral.o] Error 1). Editor videa Trinity je tedy vhodný pouze pro experimentátory a programátory v jazyce „C“. Licence GPL.
Broadcast 2000b
Je velmi kvalitním nelineárním editorem videa, pracujícím pod Linuxem. Jeho nativním formátem je MOV (QuickTime) v módech RGB, RGB s alfa kanálem, YUV420, YUV422, JPEG, MJPA, PNG a PNG s alfa kanálem. Broadcast 2000 umožňuje „grabování“ (digitalizaci, převod do počítače) videa ve spolupráci s televizními kartami (pomocí driveru bttv), s kartou „LML33“ a s některými „Fire-Wire“ kartami. Dokáže zpracovávat video ve 24 bitové barevné hloubce až do rozlišení 1920×1080. Pokoušel jsem se v Broadcastu grabovat video pomocí obyčejné televizní karty Aver TV Capture 98. Diky tomu, že Broadcast umožňuje ladění televizních stanic (ovládání tuneru karty), bylo možné snímat video z libovolné televizní stanice a samozřejmě rovněž ze vstupní karty, velmi snadno. Výsledky „grabování“ na mém počítači s Celeronem 533 a 64 MB RAM byly ovšem dost žalostné. Pokud nemáte opravdu výkonný počítač (PIII 700 a lepší, Harddisk s Ultra DMA 66, hodně RAM) nebo kartu s hardwarovou kompresí MJPEG event. „Fire-Wire“ kartu, tak se budete potýkat s vynechanými snímky i při nízkých rozlišeních obrazu (384×288). Následná editace videa byla i na uvedeném systému naprosto v pohodě. Další velkou nevýhodou programu je jeho dost časté „vytuhávání“, které lze řešit pouze systémovým příkazem „kill –9 číslo_úlohy“.
K výhodám programu patří podpora více procesorů (SMP), příjemné intuitivní ovládání a neomezený počet video a audiostop. Broadcast 2000 nabízí velkou paletu funkcí a efektů pro střih a úpravu videa. Jednoduché přechodové efekty – roztmívání obrazu z černé a stmívání obrazu lze řešit pomocí úpravy tvaru křivky „Automation“ přímo na časové lince (Timeline) videa. Složitější přechodové efekty (Transitions) jsou k dispozici rovněž a v hojném počtu. Lze vytvářet „pluginy“ s vlastními funkcemi. Program je velmi dobrý v úpravách zvukové stopy. Přiznávám se, že jsem v něm stříhal a upravoval zvukový signál mnohem častěji než video. Nově je implementován modul „Freeverb“ – program digitálního „reverbu“. Broadcast 2000 pracuje při editaci videa s tzv. rozpiskou. To znamená, že program při střihu nezasahuje do původních souborů s videem, ale jen si do zvláštního souboru značí, co jste s videem prováděli. Přechodové efekty jsou během práce „renderovány“ do nových souborů. Jakmile jste se svým dílem spokojeni použijete funkci „Render“ pro vytvoření výsledného videosouboru, který může přesahovat „magickou“ hranici 2GB. Díky tomuto způsobu je práce i se soubory řádově v gigabajtech obstojně svižná a velice flexibilní. Broadcast 2000 dokáže přímo načíst soubory s audiem ve formátu „WAV“ (Windows PCM), bitmapové obrázky ve formátech „JPG“ a „PNG“ a samozřejmě soubory s videem ve formátech „MOV“, „MPEG-1“ a „MPEG-2“. Nejvíce mi chyběl přímý import videa ve formátu „AVI“. Pro něj nabízí autor na svých stránkách odkaz na upravený přehrávač videa „Xanim“, který dokáže převádět video mnoha formátů do formátu „MOV“. Upozorňuji, že tento „Xanim“ video demultiplexuje, tedy oddělí zvukovou a obrazovou stopu do separátních souborů. Export videa z Broadcastu 2000 je možný pouze ve formátu „MOV“. Naštěstí jeho autor pamatoval i na kompresi videa a dal na svých stránkách k dispozici sadu kodeků a nástrojů „Mpeg2movie“, pomocí které můžete vytvářet komprimované video ve formátech MPEG-1 a MPEG-2 přímo ze souborů „MOV“. Komprese videa pomocí této sady nebyla triviální záležitostí, ale její výsledek ve formátu MPEG-2 mě překvapil svou kvalitou. Podotýkám jen, že pro zdárnou kompilaci kodeků „Mpeg2movie“ je nutno mít nainstalovaný „NetNetwide Assembler – Nasmwide Assembler – Nasm“. Vývoj Broadcastu 2000 ještě není ukončen, a tak doufám, že jeho autor implementuje chybějící funkce přímo do programu. Program má licenci GPL a nemá podle mého mínění mezi volně dostupnými programy pro editaci videa vážnější konkurenci. S podporou vhodně vybraného hardware (MJPEG karta LML33, „Fire-Wire“ karta) může být Broadcast 2000 už i dnes výborně fungujícím řešením zpracování amatérského videa na Linuxu.
Main Actor 3.55
Je vlastně souborem programů určených pro digitalizaci a editaci videa. Program existuje i ve verzi pod Windows, která je již dlouho dodávána k některým MJPG kartám (např. AV Master 2000 od firmy Fast Media).
Program „MainActor Video Capture (macap)“ se stará o „grabování“ (digitalizaci videa) a převod videa z DV, " MainActor Sequencer (maseq)" je nelineárním editorem videa, „Maincaptor Video Tool (matool)“ obstará převod event. kompresi videa do potřebného formátu (zvládá MPEG-1 nikoli však MPEG-2), „MainActor Video Editor (mave)“ je jednoduchý střihový program. Bohužel jde o programy komerční, které v sharewarové verzi přimíchávají do editovaného videa logo firmy. Licenční kód je pro windowsovou i linuxovou verzi shodný. Využitelný bez registrace a platby je jen program macap. Jen při grabování videa totiž nedojde k přimíchání loga Main Actoru k výslednému AVI souboru. Narozdíl od své betaverze (3.5) se jednotlivé programy chovají obstojně stabilně. Nakonec jedna dobrá zpráva: MainActor VE je bundlován s kartou LML33 a tvoří s ní pravděpodobně jediné garantované kompletní řešení pro zpracování videa na Linuxu.
Každý začátek je těžký a možnost zpracování videa na Linuxu je v počátku. Rýsují se ale použitelná řešení a situace se každý měsíc lepší. Dodavatelé amatérských videostřižen v Čechách máte už ve svých nabídkách pracoviště fungující na Linuxu?
ČLÁNKY DO MAILU