Vlákno názorů k článku DraftSight: silný CAD brzy také pro Linux od tux.martin - >>Je zřejmé, že DraftSight je silný hráč, který...

Spíš ti, kteří podle 2D vyráběli, nikdy zenitu nedosáhli... Bohužel musím konstatovat, že 3D systémy nemají s drtivou většinou výrobních předloh ("výkresů") nic společného a nejsou potřeba. Ona ta desriptivní geometrie prostě jen mnoha nenadějným jedincům nevstoupila do osvícené oblasti vědomí... 3D je ve většině případů pouze vizuální efekt s cílem vytvořit dojem, pro techniky to téměř nic nového nepřináší.

Absolutně nesouhlasím !!! Mám dobrou představiviost a 3D ji dokáže zhmotnit jak na monitoru, tak po vytisknutí na 3D tiskárně. Zkrátí se tím neuvěřitelně doba mezi NÁPADEM a realizací nového projektu. Právě naopak, bez představivosti ti nepomůže ani 10 X 300 DD.

Léta jsem dělal v automobilovém průmyslu, včetně Škoda Auto, a takhle jednoduše to nefunguje. Naši konstruktéři nadávali na Catia v5, když došlo na tvorbu výkresů a když něco změnili ve 3D, tak se jim ty výkresy rozsypaly. Navíc když tam máte tolerance, tak změna ve 3D znamená spoustu práce na 2D výkresu.

V automobilovém průmyslu se 3D opravdu hodně používá, proto jsem byl překvapený, že turbíny jedou daleko více ve 2D, ale je to prostě jiný obor. Když navrhujete několik stupňů lopatek turbíny, tak vám ten termodynamický software vyhodí 2D výkres lopatek automaticky a vy už pak k tomu nakreslíte jenom rotor ve 2D. Skříň udělaté ve 3D, protože ta musí na FEA, ale zbytek děláte ve 2D, hlavně pak výkresy sestavy.

Turbína je rotační těleso snadno definovatelné ve 2D. Jakékoli auto je nerotační těleso obsahující několik rotačních těles. Jinak máte pravdu, že při existující vazbě soustavy 2D "výkresů" s 3D modelem neplatí, že jedna změna parametru ve 3D hladce změní tytéž parametry na jedno kliknutí ve 2D. Netvrdím, že to nejde, ale tvrdím, že to nejde v řadě praktických případů nezávislých na druhu a stáří softu ani na umění konstruktérů...

Hmm, hmm :-)

Ja upravim model zmacknu "tlacitko aktualizovat" a mam upravene
vsechny vykresy.
Takhle to sice může fungovat, ale v praxi nelze tak jednoduše použít. Z
výkresu totiž musí být zřejmé co se vlastně změnilo aby dodavatel nebo
technická kontrola nemuseli hrát hru "najdi 10 rozdílů mezi starým a
novým výkresem".

V praxi se tedy upraví 3D data, někam bokem na výkres se nakopírují
pohledy nebo části pohledů které se pravděpodobně změní, updatuje se
výkres, nakopírují se relevantní části z původních pohledů zpět a
vyznačí se změny. Tedy rozhodně změna výkresu nevznikne kliknutím na
jedno tlačítko a pokud to tak někdo dělá, tak spláče nad výsledkem až mu
za půl roku, či za rok zákazník hodí na hlavu reklamaci a on nebude
schopen zjistit která změna závadu způsobila a kolik dalších výrobků
může být postiženo.

3D model je určitě dnes základ a je určitě velmi vhodné primárně
upravovat 3D data a případě i backportovat úpravy vydané jen ve
výkresech, ale bohužel spousta informací ve 3D není (popisky, tolerance,
úpravy povrchů, atd.) a tak se výkresů bohužel nelze zbavit, ale je
třeba přiznat, že některé úpravy jsou rychlejší udělat rovnou ve 2D a až
je volněji je upravit i ve 3D.

Pracuji v hromadné výrobě ve 3D a 2D. Pokud někdo pracuje na kusové
výrobě, tak může mít jiné zkušenosti.

Děkuji, přesně tu spoustu popisků nejen k tolerancím jsem měl na mysli, když jsem tvrdil, že to v mnoha případech prostě překlopit z 3D do souvztažných 2D nelze. 3D není ideální, ač tak na první pohled vypadá, pokud tvoříte skutečnost, pak pokorně vezmete zavděk hlínou a skicákem... Bez představivosti to ale nejde... Takže nezapomínejme, že ve 2D lze konstruovat vše, zatímco ve 3D lze něco modelovat... Mně 2D stačí, protože 3D efekty na 2D zobrazovací ploše mi nic navíc nepřinášejí. Tedy s výjimkou pasivní konzumace filmových projekcí...

Hlína a představivost je sice dobrá věc, ale vystačí si s ní tak maximálně umělec (v pravém slova smyslu), který navrhuje design výrobku.

Podívejte se na jakékoliv dnešní spotřební zboží. Rovnou plochu na něm téměř nenajdete, skládá se ze spousty plastových dílů, občas kovových dílů, k tomu nějaká elektronika a to vše do sebe musí zapadat s přesností na desetiny milimetru. Protože upravovat hotové nástroje je dost drahé a pomalé, rozhodně se vyplatí udělat si přesný 3D model, na něm zjistit všechny možné interference, návaznosti ploch a smontovatelnost. I tak po kontrole ve 3D je vhodné si nechat vyrobit mockup, protože není možné v 3D modelu zkontrolovat všechny možné řezy a občas nějaká interference uteče. Také některé testy lze dělat až na skutečném dílu a ne na 3D modelu. A až po všech kontrolách nechat vyrobit nástroje pro skutečné díly.

Konstruovat všechno ve 2D určitě jde, dělalo se to tak minimálně od počátku průmyslové revoluce, ale znamená to pomalejší a dražší vývoj nových výrobků. Pouze u některých výrobků se to projeví více a u některých méně.

Já už jsem konstrukci opustil, ale hlavní rozdíl vidím...

Nejdříve musíte mít ideu a nalézt řešení. Pokud tomu tak je tak myšlenku převedete do výkresů a ostatní projektové dokumentace.
Pokud kreslíte ve 3D (modelujete) je pro vás styl práce odlišný, řekl bych že "konstruujete již při nalézání řešení".

Ještě bych měl pár poznámek:
1. Dnešní firmy úspěšně odnaučují konstruktéry nad problémy přemýšlet. Konstruktér již dnes často nepřevádí svoji myšlenku na papír, ale vyrábí papíry podle předem stanoveného harmonogramu, bez ohledu na to zda má problém vyřešen, nebo zda má vůbec představu jak zadaný úkol vyřešit.

2. Někdo v diskusi zmínil, že "moderní design" si žádá změnu přístupu ve výrobní dokumentaci. S tím lze jen souhlasit. I kdyby konstruktér nakreslil milion řezů, dnes již nenajdete dostatek dělníků, modelářů, obraběčů,atd. s patřičným citem pro výrobu. Model ve 3D tento lidský handicap dokáže, za určitých podmínek a do určité míry, vykompenzovat.

3. Nezapomínejte, že 2D bude navždy používáno v kartografii, zeměměřičství, při plánování tras produktovodů, ...

Část řízení změn jsem ve svém příspěvku popsal o odstavec níže.

Pokud Solid Edge umí sám označit změněnou kótu, tak je to sice pomoc, ale bohužel nedostatečná (alespoň z pohledu firmy kde pracuji). Je tam sice vidět, která kóta se změnila a ve kterém kroku, ale není vidět jaká byla původní hodnota kóty a ani není vidět původní tvar a kde se přidává nebo ubírá materiál. Navíc jak Solid Edge sám označí změnu tvaru, pokud změněná část nebude mít žádnou kótu nebo kóta bude v jiném pohledu ?

Se sledováním změn souvisí např. i změna čísla dílu. Pokud se díl mění ještě během testů, tak se číslo dílu nemusí měnit, pokud se mění až po schválení dílu, tak už by se číslo dílu změnit mělo. To zda se číslo dílu mění nebo ne tedy ví konstruktér, ale CAD program to vědět nemůže, takže to je další krok nelze zautomatizovat.

zmenovou sluzbu resi PDM nastavby...

Panove, to ze to tak funguje ve Vasich firmach neznamena, ze to jinde nemuze fungovat jinak. Metodika, ktera napr. pro automobilovy prumysl resi tolerance a popisky primo ve 3D se jmenuje 3D Master a ruzni svetovi vyrobci ji uz zacinaji testovat a nasazovat. Ono totiz prave ty tolerance ve 2D jsou pekny prusvih, nebot se vam ruzne scitaji napric vasimi oblibenymi vykresy a nikdo pak neni schopen urcit vyslednou hodnotu tolerance v sestavach. A to je jedna z mnohych vyhod 3D, ale samozrejme, kdyz nekdo tyto data nezada hned na zacatku ve 3D, ale pytlikuje si to az ve vykresech, tak se nemuze divit, ze mu to nefunguje.
Protoze byla zminena Catia tak se muzete podivat napr. na http://www.3ds.com/solutions/cross-industry-solutions/overview/design-engineering-simulation/3d-master/

Aha pan koukam nikdy nic poradne nedelal maximalne vykres remenice na prumce:-) inventor je vesmes program na h...(pro nejaky slozitejsi sestavy) co on dokaze skosnout za praseciny se jentak nevidi...to radsi uz solidworks