Názory k článku Dvacet let peeringu: boj o IPv4 adresy a DDoS
-
Spider (neregistrovaný)
...nejde jen o poskytovatele připojení a internetové infrastruktury, přidávají se banky, poskytovatelé obsahu a další společnosti. Motivací je samozřejmě získávání dalších bloků IPv4 adres.
Tohle je pruser, kdyby ty adresy vymlatili co nejdriv, tak by byl tlak za rychlejsi zavedeni IPv6, takhle se s tim akorat kseftuje (co bylo jasne od zacatku)
-
Ondřej CaletkaZlatý podporovatelTěžko říct. Tuhle strategii „vymlácení“ IPv4 adres co nejdřív zvolili v Severní Americe a nezdá se, že by to mělo nějaký zásadní vliv: http://6lab.cisco.com/stats/cible.php?country=US&option=all
Růst tam je, ale stále stejně rychlý jako před vymlácením. Jediný výrazný zub je v červnu/červenci loňského roku u uživatelů. Naopak obsah nereagoval vlastně vůbec.
-
ZP (neregistrovaný)
Je vhodné dodat, že tímto si prošly prakticky všechny větší evropské IXP, některé i vícekrát. Někde bylo nutno rozsah dokonce zcela přečíslovat.
Namátkou:
https://ams-ix.net/technical/renumbering
https://ripe62.ripe.net/presentations/98-NIXCZ-pj-ripe62.pdf -
Trident (neregistrovaný)
Je to zvlastni ale pri komunikaci se sitari (routovacimi sroubovaky a NetOps) kdyz reknu ze chci delsi prefix tak to chapou jako vetsi adresni prostor.
Pri akademickych debatach a obcasnem cteni dokumentace(ba i v RFC) zase narazim na chapani delky jako skutecne delky prefixu tedy delsi prefix = mensi adresni prostor.Tak a ted babo rad ci je spravne. Je lepsi se zkratka bavit o konkretnich prefixech nebo pouzivat pojmy vetsi/mensi adresni prostor. Pojem delka prefixu je zavadejici.
-
Není to zavádějící, je to naprosto logické. Prefix znamená předpona. Čili čím je delší předpona, tím méně zbývá toho za tím = je méně adres pro jednotlivá zařízení. Dobře je to vidět u IPv6: když dostanu dlouhý prefix /64, pak mám k dispozici jen jednu síť - málo adres. Když mi dají krátký prefix /48, můžu si ve zbytku adresy dělat co chci a mám sítí celou hromadu. Obráceně to nedává smysl a je to špatné pochopení pojmu prefix.
-
Není potřeba žádat babiznu o radu, je to poměrně jednoduché. Existuje terminologie s jasně definovaným významem slov. Taky existuje skupina lidí, kteří po fórech rozhlašují, jak je vzdělání na nic a dokumentace se čte až na konec. Tito lidé jsou pak překvapeni, že se s nikým nedomluví a svádějí to na nepoužitelné akademiky.
Ale když budete všude říkat židle a myslet přitom auto, budou vás ostatní považovat za blbce.
-
Trident (neregistrovaný)
Byl bych strasne rad kdyby svet fungoval tak utopicky a kdyby kazdy predpis a servisni pozadavek mel treba "glossary" sekci a "disambiguation", odkaz na interni smernice ci externi smernice jak je to bezne v oborech s velmi dobrou procesni organizaci a kazni (napr.letectvi). A kdyby kazdy clovek fungoval jako interpret klicovych slov. Ale clovek neni pocitac a obcas diky lidskemu faktoru a ruzne vnimane objektivni realite musi clovek pouzit jine(konkretnejsi) pojmy. Jinak se taky muze stat ze diky zmateni a nepatrne chybe prijde o rypak hromada lidi.
Vubec si nemyslim ze toto se tyka vzdelavani. Jedna se u nastaveni procesu a vnitrofiremni kulturu kterou nenastavuji. Muzes mit naprostou lopatu ktera pouziva spravne pojmy se kterou se ti spravne pracuje. A pak prijdes do nemecke firmy a nestacis se divit jak vsechno dostalo jina jmena a vyznamy, ktera se meni jeste mezi divizemi. Neustalene nazvoslovi zkrz firmy treba u nemcu je peklo. V americke divizi (odsud je prefix length sporne uziti) se jeste mixuji zkratky(amici jsou naprosti uchylove co se tyce zkratek).
Pokud se nejaky pojem casto zamenuje s jinym pojmem, je preci normalni nastavit predpis ktery tento pojem ujasni a budou se jim lopaty ridit a nebo pouzivat slovo jine, ktere nepusobi zmateni pojmu a je vice konkretni.A co se tyce tech kakademiku.Ono kdyz se to sedi vetsinu zivota ve vyzkumaku nebo na katedre aplikovaneho flakani, tak vime prd jak to chodi v praxi. Pred lety jsem si chtel zvednout kvalifikaci a naivne jsem si koupil knizku "Letecka anglictina" od jednoho poloakademika z UCL(tedy lide jeste s nejakou praxi). Inu splakal jsem nad vydelkem(prodelkem) neb vubec neodpovidala realite a akorat cloveka zblbla spatnym smerem.
-
Lol Phirae (neregistrovaný)
Pred lety jsem si chtel zvednout kvalifikaci a naivne jsem si koupil knizku "Letecka anglictina" od jednoho poloakademika z UCL(tedy lide jeste s nejakou praxi). Inu splakal jsem nad vydelkem(prodelkem) neb vubec neodpovidala realite a akorat cloveka zblbla spatnym smerem.
Myslíš toto? http://www.flymag.cz/article.php?id=286
-
Trident (neregistrovaný)
Ano autor sedi A doufam ze taky SEDI!!!! uz nekde jinde... Koukam na to jak tele na nova vrata! Leteckou anglictinu jsem jiz od te doby pohrbil s tim ze az budu mit cas/motivaci(sluzebni cesty letadlem kousek za hranice) tak si objednam zahranicni publikaci
Koneckoncu co se tyce obecne letectvi, tak od doby svazarmu prakticky poradne studijni materialy nejsou. -
Lol Phirae (neregistrovaný)
Obávám se, že ten vocas tam sedí stále a sedět bude asi až do důchodu.
-
ITmanSVK (neregistrovaný)
dole uvedený link je starý dva roky - článok pojednáva o jednom típkovi, ktorý oskenoval internet a využíval zle zabezpečené routery.
http://www.root.cz/clanky/botnet-proskenoval-cely-internet-pouziva-se-jen-tretina-ipv4-adres/Dnes podľa mojich odhadov sa používa IPv4 asi z 50%, druhá polovička sa nepoužíva.
IPv6 nemá kontrolný súčet - že vraj dnešné siete sú super a na nižších vrstvách dokážu chyby rýchlo opraviť. Toto je z wikipedie:
Hlavní změnou oproti IPv4 je délka síťové adresy. Adresy IPv6 jsou 128 bitů dlouhé[27], zatímco IPv4 adresy mají 32 bitů. Zatímco IPv4 obsahuje zhruba 4 miliardy adres, IPv6 má dostatek prostoru pro 3.4×1038 unikátních adres. Adresy IPv6 se typicky skládají ze dvou logických částí: 64bitového (pod)síťového prefixu a 64bitové části hosta, buď automaticky vytvářené na základě MAC adresy rozhraní nebo přiřazené následně. Jelikož globálně unikátní MAC adresa umožňuje vystopovat uživatelské vybavení – a tedy uživatele – IPv6 adresy se mění s časem. RFC 3041 byla vyvinuta s cílem snížit šanci trvalého svázání identity uživatele a IPv6 adresy, což obnovuje některé z možností anonymity existující u IPv4. RFC 3041 popisuje mechanismus na jehož základě náhodné na čase závislé bity mohou být využity k identifikaci okruhu rozhraní, nahrazujíc tak neměnné a sledovatelné MAC adresy.Takže kým IPv4 adries "je málo" IPv6 je presne druhý extrém. Na každého znás pripadajú miliardy adries, takže do 128bitovej adresy doslova môže byť zapísaná naša identita. toto sa mi na IPv6 nepozdáva.
Nie som expert, ale dokážem si predstaviť IPv4 aj o 20 rokov - ako sieť undergroundu. IPv4 bude bonus poskytovaný internetovými poskytovateľmi. Bude to zaujímavé. Ak sa špekulanti začnú vo veľkom obúvať do IPv4, bude problém.
-
Filip JirsákStříbrný podporovatelTakže kým IPv4 adries "je málo" IPv6 je presne druhý extrém. Na každého znás pripadajú miliardy adries, takže do 128bitovej adresy doslova môže byť zapísaná naša identita. toto sa mi na IPv6 nepozdáva.
To je ale dobře. Na případu IPv4 jsme se naučili, že na délce IP adresy nemá smysl šetřit a za dvacet let to znova předělávat. Ten rozsah IPv6 je tak ohromný schválně – například to umožňuje, že se dnes přiděluje jen z malé části rozsahu. A kdyby se v budoucnosti ukázalo, že to bylo přidělováno špatně, prostě se vezme další blok a z něj se začnou adresy přidělovat jinak. Ale protokol zůstane stejný. Ne jako dnes, kdy se spolu se změnou přidělování musel zavést nový protokol, protože v IPv4 už na nic takového nebylo místo. -
Jenda (neregistrovaný)
> IPv6 nemá kontrolný súčet - že vraj dnešné siete sú super a na nižších vrstvách dokážu chyby rýchlo opraviť.
A současně jsou checksumy na vyšších vrstvách (TCP, UDP), ne?
> IPv6 je presne druhý extrém
Stejně, jako si v roce 1980 nedokázali představit, jak bude vypadat svět za 35 let, ty podle mě teď nedokážeš určit, jestli bude třeba 2^48 nebo 2^64 adres stačit v roce 2050.
> takže do 128bitovej adresy doslova môže byť zapísaná naša identita. toto sa mi na IPv6 nepozdáva.
Uh eh wtf?
> Nie som expert, ale dokážem si predstaviť IPv4 aj o 20 rokov - ako sieť undergroundu.
Existuje jediný důvod, proč by někdo dobrovolně pokračoval v provozování dualstacku, když všichni budou podporovat IPv6?
-
Petr M (neregistrovaný)
Tak si o tom něco přečti, než se dobrovolně ztrapníš. Třeba knížku o IPv6 od Pavla Satrapy.
Hodně adres je fajn, ta s MAC adresou (resp 2, globální a lokální)se používají, když zařízení chce kontaktovat někdo zvenku. Jinak si zařízení vymyslí svou adresu na transakci a při příští transakci leze z jiné adresy. Starou zahodí.
Příklad:
- Dotazuju se šifrovaně na příchozí poštu a někdo se snaží o MITM. Díky šifrování nevidí obsah, díky změnám IP adresy nevidí, který z 50 PC na firmě se zrovna připojuje. Když tu adresu útočník vyzkouší, adresa už je mrtvá a router mže zahodit pakety.
- Někdo zkouší najít zařízení v síti. Když ví, že má někdo IPv4 /1024, pingne si na 256 zařízení (když to hodně blbě jde, nemá za 5 minut co dělat). Zkus to samý se sítí, kde je třeba 2^56 možností.A to použití je relativní. Pokud budu mít 100 strojů, jeden web server a 99 klientů. kteří mají prohlížeč, kolik % jich odpoví na http dotaz na :80? Kolik jich bude ze segmentu 256 adres v IPv6? Kolik jich odpoví na ping, pokud admin zablokuje ICMP?
ČLÁNKY DO MAILU