Možná díky Didaktiku dnes stavím disková pole. Slyšel jsem digitální záznam na kazetách, věděl jsem jen z poslechu, kde to začíná a zaznamenával si otáčky, kde začíná který program. Měl jsem tehdy několik MB asi na 50 kazetách. A to stálo dost peněz. Skvělá zábava od 6 let.
hej bola to skvela zabava, najma ked prisiel tape loading error v poslednej minute. dufam, ze uz sa nevrati.
jj přesně. Na Atárku to bylo i slyšet, když se loading nedařil, ten záznam měl trošku jinej zvuk (typicky posledních pár otáček, že :-)
jj v Turbu byly nuly dobre slyset, nebo i nahravani obrazku (ale bitmapove obrazky vetsinou z Turbo varianty vystrihali;). Ale i ve std. zapisu kdyz to nejak nechytlo zacatek bloku, tak ty dalsi zvuky byly jine. Tezko se to popisuje, to si clovek musi zazit ;)
Na Atárku to bylo i slyšet, když se loading nedařil,...
Na ZX Spectru se potíže se čtením z pásky daly odhadnout taky, určitě skrz beeper na Didaktiku Gama, který byl o něco hlasitější než gumák a plusko. Ona taková 3. kopie skrz dvojče na mírně vytahané pásce... je s podivem, co všechno ZX Spectrum dokáže tolerovat.
Už jsem to tu jednou dával k dobru: zkoušel jsem zprovoznit svůj starý prográmek na emulátoru. Žel, letitý záznam na audiokazetě byl trochu prokopírovaný a ne zcela ideální, a digitalizace skrz audiovstup SoundBlasteru mu taky moc neprospěla.
Nezbylo, než otevřít soubor v Audacity, najít kriticky poškozená místa - a od ruky domalovat signál tam, kde chyběl. Dost kupodivu (alespoň mému) do emulované Spectrum zblajzlo jako bonbón - a já se mohl po desetiletích podívat na svůj začátečnický výtvor a pokochat se naprosto neefektivním kódem.
Řekl bych, že v dřívějších časech by se neefektivní kód prostě do paměti nevešel. Na to jsou zdroje až tak posledních 20 let - od dob Windows 2000.
Poznal jsem podle zvuku, co se děje, co se nahrává... Trochu do toho hodily vidle komprimované loadery - holt entropie.
Kdo nešteloval hlavu a nevlastnil lahvičku lihu a uchošťoury, ten nikdy osmibit neměl.
Já ke svému Didaktiku používal kotoučový Tesla B115, takže jsem hlavu nikdy seřizovat nemusel. Ale je fakt že jsem byl asi jediný v okolí kdo dobu kazetovou přeskočil, a šel z kotoučů rovnou na diskety.
Kdo používal jen jeden kazeťák a s ničím nehýbal, ten nic řešit nemusel. Problém nastával při čtení kazety nahrané na jiném magnetofonu - nebo stejném, ale s jinak nastavenou hlavou.
SpecNext je navenek krásný stroj, který však s věrnou implementací spektráče (např. časováním) a s univerzálním HDMI výstupem měl dlouho problém. eLeMeNt ZX je ve věrném podání původního hardvéru a v bezchybném výstupu digitálního zvuku a obrazu bezkonkureční. Dalo by se také říci, že eLeMeNt ZX vděčí za svůj vznik mj. chybám a nedotaženostem Nextu. Typ FPGA v nově připravovaném modelu Nextu má být obdobný FPGA používanému v eLeMeNtu již pět let, ovšem velmi pravděpodobně bude nový Next mít opět menší kapacitu, nemalý prostor FPGA hardvéru v Nextu totiž zabírá část zajišťující klon procesoru Z80. eLeMeNt ZX se od Nextu liší primárně v tom, že má skutečný procesor. O tom něco málo v příštím díle. Porovnání HW obou počítačů by bylo třeba provést detailně, je to věc pro samostatný článek.
Mám objednaný Next 3.
Líbí se mi na tom právě ta implementace procesoru v FPGA.
Už teď mají core pro Spectrum, Comodore64 a Sinclair QL, na ten se obzvlášť těším.
To FPGA na zvláštní desce v eLeMeNtu je rozhodně výborný nápad.
3. 10. 2025, 09:52 editováno autorem komentáře
Výměnná deska byl před lety novinka a eLeMeNt ZX vlastně začal používat "vývojářskou" desku od Alchitry. Dnes má výměnné FPGA více retro-strojů, z těch spectráckých mne napadá ZX-Tres.
Next ma opravdu ZX klavesnici, to je to s cim clovek u jinych klonu a emulatoru bojuje. Next2 ma taky FPGA Artix7. Co se tyce presnosti casovani tak si myslim ze Next je na tom uz velmi dobre, ma vyresene i HDMI. Mit nativni ZX80 je fajn, ale znacnou cast casovacich problemu na ZX rodine nedela procesor, ale ULA a ta je hlavnim kamenem urazu vseho, protoze ULA se typicky na kazde verzi i puvodniho ZX a klonu chova jinak. Neexistuje tedy zadne univerzalne spravne reseni.Trochu me zarazi ze u elementu neni psane AY...
K procesoru: SpecNext je profi ZX stroj, ale svébytný. Jeho procesor je odlišný a na starších ZX a jiných klonech už jeho kód nemusí běžet. K FPGA: Next2 má snad nejmenší Artix7, co existuje - pravděpodobně z důvodu ceny. ULA: S ULA vs. CPU máte pravdu. Právě režimy všech klasických ULA, aby různý starý softvér korektně běžel, to je co eZX v řešil úplně nejdřív. AYčko: pokud jste hledal na www.elementhw.com, dívejte se také po YM a TurboSound/FM. Zvuk bude v následujícím dílu seriálu.
Vzpomněl jsem si na klávesnici Didaktiku. Brrr...
I tu lze vylepšit.
https://sindik.at/?p=931138
https://cygnus.speccy.cz/popis_didaktik-gama_80k_nahradni_sasi.php
I když i prosté vyčištění, promazání kluzných ploch a v některých případech odstranění otřepů na výliscích mohlo znatelně pomoct. A u opotřebených kontaktů se někdy dal otočit kontaktní plíšek "vzhůru nohama" . Horší problém byl, že se popisky používáním smazávaly.
Jop, jakozto didatktiku zcela neznaly jsem kamosovi nedavno zlepsil klavesnici na mku presne tim, ze sem ji vycistil, natahl pruzinky a otocil ty kontaktni plisky. Pocit z psani se prece jen trochu zlepsil :-)
Vhodne je promazat plastove dily silikonovou vazelinou
https://www.lowlevel.cz/log/cats/czech/Didaktik%20M%20128kB%20a%20promaz%C3%A1n%C3%AD%20kl%C3%A1vesnice.html
kavenice s tim dostane tochu pocit dnesnich soft touch a hlane se nesprajcucou pak klavesy coz byl nejvetsi problem.
Už si nepamatuju na stisk kláves, ale na Didaktiku bylo skvělé to, že na každé klávese byly rovnou příkazy pro BASIC, takže se programovalo stiskem jednoho tlačítka. Bylo tam asi všechno včetně POKE a PEEK pro zobrazování a nastavování Byte v paměti.
U klávesnic z Commodore někdy stačilo obnovit tu vodivou uhlíkovou vrstvu na gumových podložkách a opět to psalo.
Stejné to bylo i na gumáku. To byl vlastně takový trik - do paměti se ukládaly rovnou tokeny - šetřila se paměť, a ušetřilo se i na kódu, protože se nemusel psát parser.
Jistý si nejsem, ale tipoval bych, že ano. Spectrum je hezkou ukázkou maximalizace poměru cena/výkon :-). Takové anglické řešení.
Na Didaktiku je vidět, že se zdejší firmy teprve učily dělat počítače. ZX Spectrum je o 5 let starší, ale pořád technologicky lepší než Didaktik - lepší spoje, trafo, které netavilo plast. Možná, kdyby došlo k listopadu tak o pět let později, tak by se v Didaktiku naučili dělat počítače ;-). S malou úpravou šlo provozovat CP/M, s trochu větší (ale pořád malou úpravou) by šlo provozovat CP/M pohodlně - přičemž CP/M byla známá, Slušovice, které jsou kousek od Skalice, tak měli CP/M poměrně zvládnutou. Elektroniku tady firmy neuměly. Bavil jsem se jednou s člověkem z Tesly, a v druhý polovině 80 let byl vůbec problém sehnat správný šroubky, natož nějaký pokročilejší čipy. Didaktik během tří let - 87, 88, 89 má jen kosmetické změny - některé spíš k horšímu. Co se týká elektroniky, tak RVHP bylo absolutně nefunkční.
3. 10. 2025, 08:14 editováno autorem komentáře
Nás na střední elektroprumce učil učitel, který leptal a kopíroval čipy. Pracoval v Tesla Rožnov. A ukazoval nám křemíkový krystal připravený na rozřezání a ukazoval nám, jak se leptá čip.
Někdy koncem osmdesátek jsem viděl rozhovor s nějakým konstruktérem. A ten se v jednu chvilku vcelu rozčílil: všichni říkají, dejme elektronice zelenou! a nám přitom chybí i zelený nepájivý povrch plošných spojů ...
No tak učily... To bych snad ani netvrdil. V té době se říkávalo, že ČSSR je počítačová špička - tedy v počtu vyráběných různých, vzájemně nekompatibilních typů počítačů v přepočtu na počet obyvatel. Didaktik Gama byl klon s využitím originálního ULA a pár "vylepšeními" monitoru* (+ nezbytné modifikace kvůli větší RAM než mělo ZX Spectrum). Ale před tím tu byla hromada originálních výtvorů - SAPI, PMD-85, IQ-151, Ondra - z těch známějších. Pak je tu rodina osmibiťáků ze Slušovic - to byly velmi solidní věci, aneb osmibit na hranicích svých možností. Později Consul 2717 "Zbrojováček"... No a kromě toho si kdejaký podnik vytvářel vlastní počítače (jako FK1 - Státní statek Klíčany apod.). Vedle toho tu máte Consul 2715 z procesorových řezů 3000, průmyslové "minipočítače" jako ADT-4000 (klon HP 2100 - ZPA Trutnov/ZPA Čakovice) atd. Později i XT-kompatibilní klony a nejméně jeden originální design (PC nekompatibilní) okolo 8088.
Didaktik Gama se vymykal v tom, že to byl už plnokrevný domácí počítač (i když my, commodoristi, jsme to viděli jinak), byl nabízen veřejnosti v maloobchodní síti a za cenu, kterou už dokázal našetřit i puberťák, když obětoval letní prázdniny (cca jedna měsíční mzda). Se stejnými ambicemi navrhoval Ing. Smutný i Ondru, ale oproti Gamě to byla spíš taková z nouze ctnost.
Evergreenem tehdejší doby byla nízká technologická úroveň a z ní plynoucí nízká kvalita provedení - nějaký tehdejší ministr na nějakém veletrhu plácnul, že elektronika v ČSSR teď dostane zelenou, což hned v časopise Elektronika někdo okomentoval "zelenou - rozumím tomu správně, že se konečně dočkáme DPS s nepájivými maskami?"
Když si vezmete třeba takové vysmívané IQ-151, místo lineárního zdroje si představíte spínaný, místo telefonních tlačítek normální klávesnici a místo FRB-konektorů přímé, tak ten počítač nebyl vůbec špatně vymyšlený, včetně monitoru* a systému AMOS.
*(monitor = něco jako BIOS)
IQ 151 je počítač z roku 1985, který stál 30000 - cca 10 násobek průměrné mzdy - chápu, že v tehdejších podmínkách se asi nic lepšího udělat nedalo - ale nemá cenu to lakovat na růžovo - byl to mizerný počítač - Na západě analogický počítač je BBC Micro - což je úplně o něčem jiném. Ano AMOS vůči té bídě, co bylo výchozí na IQ, byl velký pokrok, ale kde to je, když to srovnáte s CP/M a třeba Turbo Pascalem? BBC Micro stálo v roce 1985 400 liber (což byly 2/3 průměrné měsíční mzdy), a pokud by se to převedlo na koruny, tak libra byla cca 20Kč, tak by stálo 8000Kč.
Didaktik Gama byl za dostupnou cenu (ale ani náhodou to nebylo levné, a ani náhodou si na to nedokázal ušetřit puberťák). V 87 stál 6200Kč - průměrná mzda byla něco těsně nad 3000Kč. Otec jako stavbyvedoucí na zemědělských stavbách (měl pod sebou cca 40 lidí) vydělával něco kolem 6000 (ale nevím jestli to bylo čistého nebo hrubého - spíš hrubého). Jako brigádník na stavbě jsem si vydělal za měsíc pod 2000. Pak v 91 jsem měl jako brigádník v pivovaru 3000 čistého za měsíc. A tehdy už ceny 8bitů šly dost dolů. Cena osmibitů od Slušovic začínala na 25000Kč. Pro srovnání - nová škodovka stála v té době kolem 60000-70000 a rodinný dům se dal svépomocí postavit za 100-200 tisíc.
V druhé polovině osmdesátých let se dal sehnat sharp 800, který na západě už byl výběhový model za 8000Kč, což byl počítač byl řádově lepší počítač než ZX Spectrum, a o zpracování vůči Didaktuku Gama nemluvě.
3. 10. 2025, 13:13 editováno autorem komentáře
To je dost odvazne tvrzeni ze Sharp 800 je RADOVE LEPSI POCITAC nez ZX Spectrum, kdyz hardware je jen jedna polovina rovnice. Bez softwaru je to jen elektroodpad... :D A na strane softwaru ZX Spectrum valcuje Sharp o rad. Takze bych rekl, ze je tezke rici s kterym pocitacem si uzijete vic "zabavy".
Asi se nemá smysl bavit o tom, co bylo nebo nebylo v ČSSR. Mě se spíš líbí to, že jak hlavy pro videorekordéry (Vratislav Rýpar), tak pro disketové mechaniky (jeho učenec Houška) si dokázali udělat v podstatě sami v dílně. Pamatuji si na jedno video ze Slušovic, kde si vyrobili tehdy první 1MB RAM (ručně pájené) a připojili to do tehdejšího počítače. Apod.
Pro mě byl Didaktik M vlastně jenom super. Programoval jsem od 6 let, hráli jsme hry, tvořili obrázky v Art studiu a já si potom napsal "galerii" pro asi 12 obrázků, načetl jsem je postupně z kazety a přehazoval mezi video pamětí a ramkou (vím, že to byl jeden adresní prostor).
Po pravdě - nevím o tom, že by se ty zmiňované počítače vůbec daly normálně koupit, to se dodávalo do škol a ta cena byla spíše určitá účetní formalita. Dal se koupit Maťo, což byla stavebnice na bázi PMD-85. Íkvák se dal ze škol odkoupit začátkem 90. let za pár stovek - ale kdo by to v té době chtěl. CP/M se na něm ale dal normálně provozovat v kombinaci s 8" disketovkou. AMOS obsahoval i docela solidní Pascal a obešel se bez disketovky. Porovnávat se Západem je dost nefér, protože naši konstruktéři měli podstatně omezenější možnosti - např. se museli obejít bez zákaznických obvodů a řada dalších součástek byla nedostatkové zboží, včetně konektorů. Jistě, v porovnání s mým C64 vypadaly školní IQ spíš jako parodie na počítač, ale s odstupem času bych jim nějaké to čestné uznání přiznal, když na medailové pozice nemohly ani v nejmenším pomýšlet. Ale o to asi nejde - reagoval jsem na to, že se "teprve učili vyrábět počítače".
Vůbec nezpochybňuju naše konstruktéry. Ti nonstop zkoušeli maximum možného. Zkoušeli dělat elektroniku z nedostatkových součástek, a když už součástky byly, tak jejich kvalita byla dost různorodá. Vývoj, výroba tady byla nonstop improvizace - což se samozřejmě musí projevit v efektivitě, kvalitě a ceně. Pokud většinu času spálíte hledáním chyb v nekvalitních součástkách, tak vám samozřejmě už nezůstane čas na samotný vývoj. Na západě si taky prošlapávali slepé cesty, ale byl tam vidět nějaký progres - ZX Spectrum 82, ZX QL 84. IQ 151 mezi roky 85 a 90 má vylepšený zdroj s větším chladičem. Na výšce jsem jako školitele měl profesora Vlčka, který 20 let dělal ve VUMSu, tak jsem slyšel dost historek, jak to tehdy chodilo.
To že se teprve učili vyrábět počítače jsem cílil na Didaktik Skalica. Bylo to výrobní družstvo, pro které Didaktik Gama byl teprve druhý počítač. V té fabrice dělali původně spíš primitivní elektroniku pro školství - svítící glóbusy nebo tak něco, a s počítači opravdu neměli extra zkušeností - s počítači začali v 85.
4. 10. 2025, 07:04 editováno autorem komentáře
Proč se vlastně nepoužívaly spínané zdroje? Ferity jsme vyrábět uměli nejen pro rozhlas, spínané zdroje tady byly před válkou (II) a nás na střední škole (1997) už spínané zdroje učily běžně a v PC byly od počátku.
4. 10. 2025, 07:11 editováno autorem komentáře
Pokud si dobře vzpomínám, Didaktik Gama stál ještě v r. 1989 v maloobchodní síti něco přes 6 tisíc korun. Gumáka z druhé ruky (ale s puncem západního stylu a provedeni) kamarád tehdy koupil levněji , vč. kazeťáku, několika kazet a příslušenství (interface+joystick). Lidovka byla až cena Didaktiku M, a sice 2990 Kč v roce 1990.
V roce 1988 jsem pořizoval C64 za v přepočtu 7500 Kčs. Didaktik Gama měli někdy na přelomu 80.a 90. let dokonce vystavený ve výloze místní Elektry i s cenovkou něco přes 3000 Kčs. Gumák se dal pořídit rozhodně za méně než 6000 Kčs. Ale to je asi důvod, proč mezi lidmi byly spíš rozšířené západní počítače - u někoho v bytě spíše člověk narazil na gumáka než na Didaktika.
Jo, to byla doba. Každý kámoš měl něco jiného. Někdo Atari, někdo Commodore, já Didaktik, na základce IQ 151 a potom PC. Ještě si pamatuju na první 486 u nás na ZŠ, tu jsem měl až na střední.
4. 10. 2025, 07:14 editováno autorem komentáře
Pamatuju si, že Didaktik Gama stála 4990, poté ji zlevnili na 3490. Kdy to ale bylo, to netuším.
Snad mě paměť neklame :-)
Didaktik nebyl levný, ale dal se sehnat bez větších problémů. V tom byl asi jeho největší přínos - a pár let přežil. Sehnat počítač ze západu vyžadovalo lepší konexe, příbuzné na západě nebo někoho, kdo pracoval na západě a měl bony nebo marky.
Ohnutí pinu bylo jen otázkou času, po narovnání výrazně stoupla pravděpodobnost, že příště dojde k ohnutí téhož pinu, což při dalším pokusu o narovnání vedlo k ulomení. Vedle toho, že výměna FRB byla dost pracná operace, je nutné přičíst skutečnost, že se náhradní FRB prakticky nedaly sehnat. Prohazování modulů přitom byla dost běžná operace.
Ano, tokeny BASICu jsou přímo součástí znakové sady:
https://en.wikipedia.org/wiki/ZX_Spectrum_character_set
Horší je to ale se zápisem čísel :)
Kterého? Moje Gama má dodnes klávesnici perfektní, a to jsem na ní nadatlil opravdu hodně. Ale je to pozdní verze asi z roku 1990.
zx spectrum jsem kdysi nemel, mel ho kamarad a ucil jsem se na nem programovat.
ja jsem mel commodore 64.
tedka jde na voyo slovensky serial "slub" kde je zobrazena doba 80 let a bylo tam i dost casu venovano slovenskemu pocitaci pmd 85, to mi pripomelo krouzek pocitacu, kde jsme s pmd 85 pracovali.
Snad bude v dalších dílech detailní srovnání s Nextem. A taky nějaká rada, jak eLeMeNt ZX získat. Aspoň mně nejde stránka, kterou mi našel vyhledávač, otevřít.
A dotazy: Zkoušel někdo použít nějaký výkonější počítač jako výpočetní server k osmibitu? Nebo zkoušel někdo propojení s Arduinem nebo třeba BBC micro:bitem?
Porovnání s různými moderními ZX klony plánuji, ovšem hlavně z hlediska ZX prostředí a hardvéru. Střídání cores s různými retropočítači, interní "malina" jako koprocesor, sprajty a další věci, které umí spousta generických FPGA mašinek - s tím nemám zkušenost...
Duckduckgo a StartPage Vám cestu k eLeMeNt ZX spolehlivě zobrazí hned na první vyhledávací stránce :-)
Trochu mi to slovní spojení evokuje autistické Spectrum
JDe na to roběhat DOOM?
Umí to IPv6 ? četl jsem podporu ULA
Alfi je předchůdce Wifi nebo jdeo překlep-"Albi tužku"
Koliko to má bogomips a jaké rozlišení to zvládne ?
Kolik tam mohu připojit terabajtů dat? Jde nad tím vystavět diskové pole?
Jakou to má spotřebu toto a jakou originál?
Existuje nějaké emulátor pro PC (windows , linux, KVM) ?