Autor by si mel v nejakem slovniku zjistit, co znamena slovo "komercni". GPL-chranene knihovny klidne mohou byt soucasti komercniho produktu.
Komercni = vyvijeny za ucelem zisku, prodeje (produktu samotneho nebo podpory). Treba Mandrake Linux je komercni distribuce, MySQL je komercni databaze, atd.
Nemyslel autor nahodou non-free misto "komercni"?
Jinak ja myslim ze chranit knihovny pomoci GPL je vyborna vec - umozni to free programum ziskat vyhodu oproti tem non-free. Treba GNU readline je dost dobrym prikladem.
To si nemyslim, je spousta free programu, ktere nemaji GPL-kompatibilni license a tudiz pak takove knihovny nemohou pouzivat - treba gnuplot ktery nemuze pouzivat readline je dost dobrym prikladem. Proste free software neni jen GPL. Na ideji umoznit free programum ziskat vyhodu proti non-free neni celkem vzato nic spatneho, ale tenhle zpusob se mi nelibi.
pripominka je sice spravna, ale zase bychom to nemeli s tim slovickarenim prehanet. Podle tenoru clanku by totiz ta spravna poznamka ohledne tech licenci musela zhruba znit:
...nejlepe s licenci, ktera zajisti, ze kdyz vysledek uverejnim na internetu napr. jako demo ke stazeni, aby po me pan Janik nechtel zdrojaky i kdyz o to software nema nejmensi zajem...
[...] chranit knihovny pomoci GPL je vyborna vec [...]
no jeste ze to RMS nenapadlo udelat s libc, to bychom dnes ten linux asi nemeli...
> ... aby po me pan Janik nechtel zdrojaky i kdyz o
> to software nema nejmensi zajem...
Tak tohle je vylozena podpasovka, ne? Pokud pouzijete neco cehoz licence vyzaduje nejake chovani, pak se tak proste musite chovat bez ohledu na to jak zhodnotite cloveka, vuci kteremu ten zavazek mate. Mate samozrejme druhou moznost - danou knihovnu nepouzit.
> jeste ze to RMS nenapadlo udelat s libc ...
Pokud byste si precetl, proc libc je pod LGPL zatimco readline pod GPL, tak byste pochopil. Cilem neni zamezit vzniku non-free programu, cilem je jen dat jejich free ekvivalentum nejakou vyhodu.
