Vlákno názorů k článku Evropská komise chce jednotnou nabíječku s USB-C a Power Delivery od martinpoljak - Ano, vzniká odpad z nevyužitých nabíječek. Zvlášť, když...

Ano, vzniká odpad z nevyužitých nabíječek. Zvlášť, když mi třeba jinak skvělé Xiaomi dodává rychlonabíječku a rychlonabíjení (které je mi úplně nanic vzhledem k tomu, že stejně nabíjím přes noc což obvykle kapacitně akorát) zároveň nejde v nastavení telefonu vypnout. Tak jen doufám, že nějakého génia nenapadne rychlonabíjení nařídit povinně.

A jinak nechápu, co taková "USB-C nabíječka" vlastně je. Pokud má nabíječka jako výstup standardní USB-A port, je přece jen záležitostí kabeláže a vnitřní elektroniky jaké napětí a proud je schopna dodat. A to jsou (když opominu rychlonabíjecí protokoly, které nemám důvod řešit jak jsem psal) přece jen a pouze všehovšudy dvě fyzikální veličiny.

A to nemluvím o tom, že já kroky EK schopen chápat jsem. A právě proto bych byl obvykle radši, kdyby je nedělala a jsem přesvědčen, že řadu z nich EK/EU/WTF nemá co řešit. A že to platí i v tomhle případě. Ať mi, proboha, EU do života nemluví a stará se jen o otevřenost trhu, obranu a vnější vztahy -- z čehož pohříchu velkou část rozumně prakticky neplní. Nemluví pokud možno nikde a v ničem. Jakkoliv je mi to zrovna v tomhle případě technicky úplně jedno.

Jenže na tom napětí a proudu se musí připojené zařízení s nabíječkou domluvit. Dnes můžete přes USB dodávat až 100 W – asi byste nechtěl něco takového pustit do myši nebo flash disku, který s něčím takovým vůbec nepočítá. No a jde o to, aby se k té domluvě používal standardní protokol (což je dnes USB PD), a ne nějaká proprietární řešení. Protože při použití standardního protokolu můžete klidně Samsung nabíjet nabíječkou od Apple a bude to fungovat i pro to rychlonabíjení (tedy vyšší proud). Bez společného standardu mohou obě strany podporovat vyšší výkon, ale nebudou se na tom schopny domluvit a tím pádem zůstanou u základního nízkého výkonu.

To je ale přesně to, co v případě běžných malých mobilních zařízení spadá do rychlonabíjení a rychlonabíjecích protokolů. Ano, notebooky a jiné obludy neřeším, to je pravda. Atokonto jsem o tomto nemluvil protože to mě příliš nezajímá, není to pro mě nijak užitečné.

Ale pořád se na tom ta zařízení musí domluvit. Pořád je na USB 2.0 limit 0,5 A a pokud chce zařízení odebírat víc, je to porušení standardu a obě strany se na tom musí (nějak nestandardně) domluvit. USB 3.0 to má zvednuté na 0,9 A. Dál existují speciální zapojení pro nabíjení baterií, které mají strop na 1,5 resp. 5 A (stále při napětí 5 V). Pravda, tam se to neřeší komunikačním protokolem ale „elektricky“ – teprve tohle začíná být použitelné pro nabíjení dnešních mobilů. A pořád je potřeba, aby obě strany použily ten stejný standard. Jenže pak máte třeba takové Quick Charge, které umožňuje použít vyšší napětí – jenže to už je proprietární protokol, kterému musí obě strany rozumět. Cílem je, aby takový protokol byl jenom jeden, aby ten vyšší výkon mohla dávat libovolná nabíječka libovolnému mobilu/tabletu.

Na vyšším proudu se nikdo domlouvat fakt nemusí. Ostatně vážně si myslíte, že se zařízení nějak domlouvá třeba s redukcí do autozapalovače? Ne, opravdu nedomlouvá, vezme si kolik potřebuje a kolik mu ten zdroj je schopen podle zpětné vazby elektricky dát. To je prostě výhoda spínaných zdrojů. Nevím, co je přesně v normě, ale skoro bych řekl že tohle budou minimální proudy. Ale i kdyby nebyly, je to úplně jedno. On je to nepsaný standard i bez norem. Proto taky můžete použít jakoukoliv pětivoltovou nabíječku s jakýmkoliv maximálním výstupním proudem v jakémkoliv zařízení, co těch pět voltů akceptuje. Toho jste si nevšiml? A všechno ostatní, tedy vyšší nabíjecí napětí, spadá do rychlonabíjení. A o tom, jak už potřetí píši (uff!), nemluvím.

Nemluvě tedy také o tom, že by mě zajímalo, co je u vás "použitelné". Xiaomi mají poměrně vysoké kapacity baterií a i stará pětivoltová 750 mA nabíječka původně z nějaké xperie je nabije nejpozději do pěti hodin (odhadem, v noci obvykle spím). Takže čemu říkáte "použitelné"? Já jedním amérem nabíjím výjimečně a vyššími proudy prakticky nikdy, nevím proč bych měl.

Pokud je kdekoli v cestě konektor USB typu A, nemůže nabíječka podporovat jiný než zastaralý nabíjecí protokol s pěti volty a nejméně 1500 mA. USB Power Delivery, jakožto jediné standardní řešení, které umí zvyšovat napětí nabíječky, vyžaduje použití pouze konektorů typu C.

Jak jsem psal, notebooky a jiné obludnosti neřeším, myslel jsem, že to vyplývá z kontextu ale chápu, že to byl jen můj dojem. A co je na 5 V pro smartphony zastaralého netuším. Pro nabíjení smartphonu (Xiaomi) používám starou 750 mA nabíječku od nějaké xperie. Jestli se ten telefon nabije za dvě hodiny nebo za pět je mi srdečně jedno; já v noci spím.

Nebo tedy není mi to jedno. Baterii není rychlonabíjením zatěžovat třeba není-li to nezbytně nutné. A to se třeba mně osobně stane tak jednou za čtvrt roku.