Hlavní navigace

Fedora 28: delší výdrž na baterie, Thunderbolt a ukládání dat na Stratis

Jiří Eischmann

V úterý 1. května vyšla Fedora 28, opět ve třech oficiálních edicích – Workstation, Server, Atomic. Pojďme se podívat, jaké novinky přináší verze, která po mnoha letech vyšla přesně na čas.

Doba čtení: 8 minut

Plánování vývoje a vydávání Fedory používá hybridní model mezi „vydáme, až je to hotové“, který je známý z Debianu, a „vydáme ve stanovené datum stůj co stůj“, který používá zase Ubuntu. Na začátku je stanovené cílové datum s tím, že se může posunout, pokud vyřešení chyb, které porušují kritéria vydání, potřebuje víc času. Většinou je finální datum vydání o několik týdnů po původním cílovém datu. Tentokráte ale Fedora vyšla v původně stanovené datum, což se stalo poprvé za mnoho let.

Workstation

Repozitáře třetích stran

Toto je pro Fedoru docela převratná změna. Fedora je velmi opatrná v tom, který software uživatelům nabízí. Dává si pozor na patentově chráněný a od jejího začátku je pravidlem, že neobsahuje jiný než open-source software. Proto trvalo tak dlouho (původně plánováno pro F25), než se vyladila pravidla, podle kterých lze uživatelům nabízet i software třetích stran.

Cílem této změny je uživatelům nabídnout snadnou instalaci softwaru, který nemůže být v repozitářích Fedory. Pokud spustíte katalog aplikací Software poprvé, zobrazí se vám panel, který se vás zeptá, jestli chcete mít takový software v nabídce. Pokud odpovíte, že ano, přidají se repozitáře třetích stran, které jsou Fedorou prověřené.

Momentálně se jedná o tento software: Google Chrome, ovladač Nvidia, Steam a PyCharm. V budoucnu budou přibývat další. Momentálně jsou podporovány Yum repozitáře, ale plánuje se i podpora Flatpaku.

Prodloužená výdrž na baterii

Slabší výdrž na baterii je jednou z věcí, která uživatelům Fedory a Linuxu obecně na noteboocích vadí nejvíce. Linux sám o sobě dokáže být úsporný, problém je v tom, že se tak nechovají distribuce ve výchozím stavu. Pokud si uživatel pohraje s nástroji na ladění spotřeby, dostane se na solidní čísla. Fedora Hardware Enablement Team v Red Hatu si dal ale za cíl prodloužit výdrž na baterii už ve výchozím stavu, aniž by uživatel musel cokoliv nastavovat.

Testovali úsporné režimy pro nejčastěji používaná zařízení v noteboocích a sledovali, jestli je bezpečné je zapnout. Výsledkem jsou zapnuté úsporné režimy, které prodlužují výdrž na baterii a přitom na drtivé většině hardwaru nezpůsobují žádné problémy.

Výsledek stojí za to. Úsporný režim pro SATA link dokáže uspořit 1–1,5 W, úsporné nastavení kodeku Intel HDA dokáže ubrat 0,4 W a dalších 0,4 W dokáže ušetřit automatické uspávání zařízení USB Bluetooth. Na testovaných modelech ThinkPadů bylo výsledkem prodloužení výdrže na baterii až o 30 %, což je opravdu znatelný rozdíl.

Podpora Thunderboltu

Za touto změnou stojí opět Fedora Hardware Enablement Team. Úplně na začátku byl autor článku, který zjistil po koupi notebooku Dell XPS 13, že je potřeba v BIOSu vypnout zabezpečení Thunderboltu, aby přes něj mohl v Linuxu připojit USB zařízení. Zařízení připojená přes Thunderbolt totiž mohou mít přístup do paměti a představovat bezpečnostní riziko. Proto Intel vyvinul tzv. Thunderbolt security levels, skrze něž je typicky nastavený režim, kdy uživatel musí připojená zařízení autorizovat. Intel přidal podporu do kernelu, ale neexistovaly nástroje v userspace, které by umožňovaly ji využívat.

Když jsme zjistili, že výrobci notebooků plánují odstranit možnost zabezpečení vypnout, stalo se to pro nás prioritou, protože bez této podpory by uživatelé Linuxu nemohli rozhraní Thunderbolt používat. Vznikl démon bolt, který běží na pozadí, komunikuje s kernelem a řeší autorizaci zařízení. Byla přidána také integrace do GNOME Shellu a v Nastaveních přibyl modul pro administraci zařízení připojených přes Thunderbolt. Jelikož tyto změny nestihly vydání GNOME 3.28, udržujeme je zatím jako downstreamové patche a Fedora 28 je momentálně jedinou distribucí, která Thunderbolt plnohodnotně podporuje. Více si můžete přečíst v blogovém zápisku Christiana Kellnera, který na podpoře pracoval.

Fotky výchozím správcem obrázků

Fedora dlouhá léta na správu fotografií a obrázků obecně používala Shotwell. Jeho vývoj se ale po rozpuštění Yorby téměř zastavil a svým rozhraním ani příliš nezapadá mezi ostatní výchozí aplikace. Proto vznikl plán jej nahradit aplikací Fotky (GNOME Photos).

Čekalo se jen na to, až budou Fotky umět importovat fotografie z fotoaparátů a SD karet. Tato funkce přišla s verzí 3.28, a tak se Fotky staly výchozím správcem fotografií ve Fedoře 28. Shotwell je i nadále k dispozici ve repozitářích.

Přídavky pro hosta VirtualBoxu nyní ve výchozí instalaci

VirtualBox je velmi rozšířený virtualizační nástroj mezi uživateli Windows a často je virtuální stroj ve VirtualBoxu jejich první zkušeností s Linuxem. Bohužel přídavky a ovladače pro hosta, které umožňují pokročilejší funkce a výkon, nebyly dlouho kvůli své kvalitě součástí mainline kernelu. Aby Fedora ve VirtualBox fungovala lépe, strávil vývojář Red Hatu Hans de Goede hodně času s vývojáři VirtualBoxu a společně se jim podařilo dostat ovladače do takového stavu, že mohly být do jádra přijaty. Pokud si Fedoru 28 pustíte ve VirtualBoxu, už žádné přídavky a ovladače doinstalovávat nemusíte.

Instalátor bez nastavení účtů

Pokud jste instalovali Fedora 27 Workstation a starší, mohli jste účet uživatele nastavit na dvou místech: buď v instalátoru během instalace systému, nebo při prvním spuštění. Pokud jste uživatele nastavili v instalátoru, při prvním spuštění byl tento krok přeskočený. Nyní bylo vytváření účtů sjednoceno do jednoho a místa a to při prvním spuštění.

Vedlejším efektem je, že si během instalace už nemůžete nastavit heslo ani pro roota, kterého si nyní můžete aktivovat až dodatečně. Uživatel vytvořený při prvním spuštění automaticky dostává právo přepínat do administrátorského módu, abyste mohli systém spravovat.

Změna se týká pouze obrazu Workstation Live. Obraz pro síťovou instalaci Workstation a všechny ostatní varianty i nadále umožňují uživatele nastavit během instalace.

GNOME 3.28

GNOME a Fedora Workstation jsou velmi svázané projekty. Velké množství přispěvatelů GNOME používá Fedoru a ta je tak považovaná za tak trochu vlajkovou distribuci tohoto prostředí. Mnoho funkcí je v GNOME implementováno kvůli Fedora Workstation a GNOME se zase stará o největší přísun novinek do Workstation. Nejinak je tomu i v případě GNOME 3.28, které je v tomto vydání. Nemá smysl vyjmenovávat novinky GNOME 3.28, proto čtenáře odkážu na poznámky k vydání.

Z novinek bych chtěl vypíchnout technickou ukázku nové aplikace Využití (GNOME Usage), kterou začal a z velké části vytvořil brněnský student Petr Štětka. Jedná se o nástroj, který momentálně kombinuje System Control a Baobab, ale má zajímavé plány do budoucna: mělo by přibýt sledování spotřeby energie jednotlivými procesy a také vytváření statistik (kolik ta která aplikace průměrně zabírala paměti, stáhla dat z Internetu, spotřebovávala energie,…). Aplikace Využití není předinstalovaná, ale je k dispozici v repozitářích Fedory 28.

Za zmínku také stojí, že správce souborů Nautilus již nepodporuje ikony na ploše. Ty se ve výchozí instalaci Fedora Workstation nepoužívají už roky, ale někteří uživatelé si je pořád zapínají. Doporučuji k přečtení blogový zápisek správce Nautilu Carlose Soriana, kde podrobně vysvětluje, proč k tomuto kroku došlo a jaké mají uživatelé, kteří ikony na ploše stále vyžadují, možnosti.

Server

Modularizace

Fedora 27 Server měl být zcela modulární, tedy složený z modulů, které představují větší celky přinášející určitou funkcionalitu (třeba web server) a u kterých lze libovolně přecházet mezi verzemi. Cílem bylo vyřešit neflexibilitu distribucí, které typicky v jednom vydání přináší jednu konkrétní verzi dané komponenty, a nabídnout administrátorům možnost si zvolit kombinaci komponent, která jim vyhovuje (např. výchozí verzi PHP z daného vydání, ale novější verzi Apache a třeba starší verzi MariaDB).

Postavit celý systém na modulech se ukázalo jako příliš náročný úkol, proto je edice Server opět složená z balíčků a moduly se stáhly do dodatečných repozitářů, odkud lze instalovat komponenty různých verzí, které nahradí ty výchozí z Fedory.

Aarch64 primární architekturou

32 bitový ARM (ARMv7) je primární architekturou ve Fedoře už od verze 20. Nyní se stal primární architekturou (zatím jen pro Server) také 64 bitový ARM (ARMv8). ARMové procesory se sice na serverech prosazují pomaleji, než se ještě před několika lety předpokládalo, ale budoucnost mají. Zařazení mezi primární architektury znamená, že bude 64bitovému ARMu věnována větší pozornost, bude se intenzivněji pracovat na tom, aby pro něj byly dostupné všechny balíčky atd.

Stratis

Stratis je řešení pro ukládání dat z dílny Red Hatu, které získalo pozornost mimo jiné tím, že slíbilo přinést funkce podobné ZFS. To ještě nějaký čas potrvá, ale pokud chcete Stratis zkoušet, Fedora je ideální volbou, protože Red Hat v jejích repozitářích udržuje nejnovější verze (nyní 0.5).

V čase psaní tohoto článku je Stratis stále jen v updates-testing a ještě neprobublal do stabilních repozitářů, takže si musíte nejdřív aktivovat tento repozitář, než jej budete chtít nainstalovat. Skrývá se pod balíčkem stratis-cli. Jak jej používat, si můžete přečíst třeba v tomto jednoduchém test casu.

Atomic

Automatické aktualizace

Edice Atomic Host je varianta Fedory pro cloudová nasazení, optimalizovaná pro Docker a Kubernetes. Na rozdíl od ostatních variant používá atomické aktualizace pomocí OSTree. Ve verzi 28 přináší úvodní podporu pro automatické aktualizace. Ty mají momentálně dva režimy „off“ a „check“. „Check“ pravidelně kontroluje aktualizace na serveru OSTree a informace o nich přidává do výstupu příkazu „rpm-ostree status v“. Samotnou aktualizaci ještě musí administrátor provést sám, ale v další verzi už se plánuje podpora i aplikování aktualizace a následného rebootu.

Atomic na desktopu

Co začalo jako experiment na počítačích několika lidí, se začíná rozvíjet do další edice Fedory. Atomic Workstation kombinuje projekt Atomic a Fedora Workstation. Jedná se o desktopový systém, který má read-only systémovou část a atomické aktualizace skrze OSTree. V poslední době dostal podporu pro RPM overlay, takže umožňuje doinstalovávat RPM balíčky, ale primárně by měl být systém neměnný a veškeré aplikace by měly běžet v kontejnerech nad ním.

Tento přístup má své výhody: atomické aktualizace lze mnohem lépe testovat, takže jsou spolehlivější a lze se jednoduše vracet k předchozí verzi, pokud se něco nepovede. Aktualizace a povýšení jsou také výrazně rychlejší, protože stačí nabootovat do nového stromu místo rozbalení a instalace desítek balíčků. Systém je jednoznačně oddělen od aplikační části, která má vlastní vývojové cykly a distribuční mechanismy. Pro běh desktopových aplikací se používá Flatpak, pro vytváření vývojových prostředí se experimentuje s dalšími kontejnerovými formáty jako Docker.

Ve Fedoře 28 umí pracovat s aktualizacemi přes OSTree i Software, takže aktualizace systému i aplikací zvládnete v grafickém rozhraní. Atomic Workstation stále zůstává experimentální edicí Fedory, ale už jej najdete třeba na oficiálních stránkách jako alternativu k tradiční Workstation. Bude muset ujít ještě nějakou cestu, aby plně nahradil desktopový systém založený na balíčcích, ale možná právě toto je budoucnost linuxového desktopu. Ostatně čím dál populárnějí ChromeOS má velmi podobnou architekturu.

Článek shrnuje pouze novinky v oficiálních edicích, ale Fedora není jenom o nich. Vychází také v podobě spinů (KDE Plasma, Xfce, MATE, Cinnamon, LXQt, LXDE), labů (Astronomy, Design Suite, Games, Jam, Python Classroom, Robotics Suite, Scientific, Security Lab).

Našli jste v článku chybu?