Výběr jména je důležitý
Jméno je důležitá věc. Jakmile věci dáte jméno, dáte jí význam a váhu. Jakmile čemukoli dáte jméno či nálepku, automaticky tím něco sdělujete. Po celou existenci lidstva prakticky ve všech jazycích světa byla jména spíše vymýšlena a přiřazována, teprve pan Orwell přišel s tím, že když z jazyka věci zase vyházíme, omezíme tím riziko thoughtcrime. Inspiraci v jeho díle možná našli současní aktivisté bojující proti slovům jako otec/matka, za jejich nahrazení nicneříkajícími novotvary rodič1/rodič2 a tak podobně. Nijak to nesouvisí s tím, jak se pojmenovávají operační systémy, ale snažím se, nejspíš trochu neumětelsky, nastínit, v jaké době se nacházíme.
V době, která je na západě ve vyjadřování myšlenek natolik svobodná, že opravdu řešíme i takové malichernosti. V době, která je na západě ve vyjadřování myšlenek natolik nesvobodná, že nás nutí dávat si pozor na to, co a jak pojmenujeme, jakou nálepku dáme a jak se nám to vymstí. Že, paní Rowlingová?
Jméno je zkrátka velmi důležité. I ve světě IT je jméno jedna z nejdůležitějších a současně nejcennějších věcí. Své o tom ví jistá ovocnářská společnost z Kalifornie, stejně jako malý měkký gigant z Redmondu. Jména se registrují, chrání je zástupy právníků a vedou se o ně líté boje. Pan Mike Rowe, tvůrci systému Lindows či Christian Ghisler by mohli vyprávět.
Důležité je nejen vybrat správné jméno na začátku, ale také všechna ta léta a desetiletí poté: jak o jméno člověk pečuje, jak se nezpronevěřuje jeho původním idejím, jak jej toto jméno nadále charakterizuje.
Microsoft udělal v dávných dobách skvělé rozhodnutí, ze svého názvu odstranil pomlčku. Udělal i jiná skvělá rozhodnutí. Třeba použití běžného slova Windows pro název produktu či pojmenování herních konzolí Xbox – obsahuje ne jedno, ale rovnou dvě X a to jak víme, funguje perfektně. A v případě Xboxu Series X jsou to dokonce tři X. Samozřejmě asi nic netrumfne grafickou kartu XFX Radeon RX 580 GTS XXX Edition s celkem šesti X.
Nils a Anna Torvaldsovi udělali koncem 60. let 20. století také jedno skvělé rozhodnutí: svého synka pojmenovali Linus a tím dali nevědomky základ čtyřem pětinám názvu budoucího největšího softwarového projektu lidstva. Někdo pak o více než 20 let později přidal onu třešničku na dort v podobě perfektního X na konci. Představte si tu melu, kdyby Anna a Nils pojmenovali svého syna třeba Břetislav.
Richard Stallman tak šťastnou ruku neměl, jméno GNU nic nesděluje. Mezi ajťáky sice jde o hezký akronym, ale to je asi tak všechno. Maskot v podobě tupého přežvýkavce také rozhodně nevyhrává soutěže oblíbenosti v porovnání se sympatickým tučňáčkem.
Ale to nic nemění na tom, že po desetiletí platilo, že GNU bez Linuxu je ničím a stejně tak Linux bez GNU je ničím. Pro existenci linuxových systémů téměř všude stále platí, že tyto dva projekty se vzájemně potřebují a skvěle doplňují. Není podstatné, zdali majorita ze 7,8 miliardy lidí na této planetě o GNU nikdy neslyšela, zatímco o Linuxu tu a tam někdo ano: oba projekty jsou mimo rozlišovací schopnost drtivé většiny lidí, maximálně tak zareagují na to, když člověk zmíní cosi o „podvozku Androidu“.
Pocta všem dárcům
Tak se podívejme, jak o sobě hovoří ty největší linuxové distribuce.
Canonical na stránce ubuntu.com celkem 17× uvádí jméno Ubuntu a 7× jméno Linux. Ale pouze 1× je zde obojí v souvislosti, tedy jako Ubuntu Linux a jde jen o shodu okolností, protože jde o odkaz na blogpost, který v názvu takto Ubuntu pojmenovává. Kdo si pamatuje živé debaty na téma „není to Ubuntu, ale Ubuntu Linux“, které probíhaly někdy před 10 lety, ví, kde je počátek této absence jména Linux na stránkách Ubuntu. Strankách Ubuntu, nikoli Ubuntu Linuxu.
Debian na stránce debian.org sám sebe označuje za univerzální operační systém. Jméno Debian je zde 17×, jméno Linux či spojení Debian Linux ani jednou.
Fedora na stránce getfedora.org má celkem 17× jméno Fedora (zase 17×?! to bude nějaké spiknutí), jméno Linux zde najdeme pouze 1×, a to ve spojení Fedora Linux a i zde jde o shodu okolností, odkaz na blogpost, nic víc. Toto chce Matthew Miller řešit.
Projekt openSUSE na stránce opensuse.org má 24× jméno openSUSE, jméno Linux je zde 6×, ve spojení však ani jednou, je zde jen jako obecné pojmenování, nikoli součást názvu linuxové distribuce.
Slackware se na svém webu k Linuxu hrdě hlásí. Jméno The Slackware Linux Project je hned nahoře, je i v logu a také v patičce. V běžném textu o sobě samozřejmě hovoří jako o Slackware, jde o zkratku. Také Arch Linux se k Linuxu hrdě hlásá. Obě distribuce přitom dle mého názoru mají obecně pověst systému „blíže ke kořenům 90. let“ než třeba právě Ubuntu či Fedora.
O GNU nehovoří na homepage nikdo.
Linux ano, GNU ne?
Dobře, zaslouží si tedy GNU být v názvu operačního systému? A zaslouží si to Linux samotný? Inu to dosti závisí na tom, co by měl název (jméno) operačního systému reflektovat. Někdy se věci pojmenovávají třeba jako pocta někomu/něčemu uznávanému. Někdy jde o logický výčet prvků. Někdy to spolu naprosto nesouvisí a vznikne tak zajímavé nové pojmenování, které se stane obecným standardem. A někdy to rozhodnou markeťáci nad kompostovatelným kelímkem mokačína se sojovou smetanou v relax místnosti. A někdy je to ještě úplně jinak.
Pamatuji si z let dřívějších, kterak RMS pravidelně horoval za to, aby se linuxové distribuce pojmenovávaly podle mustru Název GNU/Linux. Později to upravil na Název GNU+Linux. Zjevně se to u linuxových distribucí, které používá nejspíš tak 95 % linuxových uživatelů tak jako tak nechytlo.
Proč? Inu třeba proto, že je opravdu nešťastné dát do názvu výrobku nějaký matematický operátor jako +, -, :, =, / atd. Působí to blbě, lidé se s tím hůře ztotožňují a i samotným vývojářům to často vadí. Podívejte se na PC-BSD, které nakonec skončilo s názvem TrueOS a s touto změnou zase naopak ztratilo s vyhozením BSD z názvu část své původní identity a upadlo v zapomnění (abych nevynechal tento paradox).
Proto nikdy neuspěje ani Gaël Duval s projektem /e/.
Zkusme si však na chvíli půjčit jeden příspěvek z naší diskuse k tomuto tématu:
„co treba:
- Grub
- Glibc na kterem zavisi snad vsechny binarni soucasti Fedory
- GCC kterym se pocitam vetsina binarni casti kompiluje
- GTk na kterem zavisi cele vychozi GNOME
- coreutils sada nastroju pouzivanejch (nejen) k nahozeni systemu
- GIMP neni sice primo soucast systemu, ale ma ho asi kazdej ;-)
- BASH, ddrescue, parted, MidnightCommander…
koneckoncu vychozi prostredi GNOME, co ze znamena to pocatecni G? ano je to GNU ;-)“
[pozn. DJ: GNOME = GNU Network Object Model Environment].
Ano, je nezpochybnitelnou pravdou, že kdyby měla linuxová distribuce ve svém jménu „dávat kredit“ každému projektu, na kterém staví, tak by to bylo dlooooooo … ooooooouhé. Jistě jsou některé projekty významnější a danou distribuci charakterizují, že se často objeví v názvu i nekompletní formou (Kubuntu, Xubuntu, Lubuntu, …). Máme i projekty, kde je naopak zcela nutné toto do názvu dát, aby nevznikaly zmatky (vzpomínáte na Debian GNU/kFreeBSD?).
Ale je opravdu GNU stejně významné a charakterizující pro systém Fedora, jako je tomu i samotného jádra systému, tedy Linuxu? Nechci GNU nijak ubírat jejich zásluhy, ale v současné době, kdy třeba OpenMandriva dokazuje, že GCC není nenahraditelným projektem, možná přetrvává historické přeceňování významu projektu GNU. Ano, dodnes je v mnoha ohledech nenahraditelný a unikátní, ale je to zčásti dáno i tím, že prostě vývojáři pracující na těchto aspektech nechtějí vytvářet nový konkurenční projekt a zkrátka ke své plné spokojenosti pracují na GNU.
Ne vždy tomu tak je, to ostatně dokázalo duo LLVM/Clang a lidé jako Roman Divácký (root, bsdtalks), který pracoval na přechodu FreeBSD na LLVM/Clang poté, co vrtošivci v GNU prostě vše jednoho dne přelicencovali na GPLv3, bez ohledu na to, že s tím významná část open-source komunity nesouhlasí. Platí to jistě i pro alternativy jiných projektů GNU, ale u GCC je to nejvíce vidět.
Naproti tomu je samotný Linux nenahraditelný. Neexistuje jiný projekt jádra operačního systému, který by mohl ve Fedoře nahradit Linux. To není námět k diskusi, to je holý fakt. Tečka. Ani jiný existovat nemůže, protože vše, co má ruce a nohy a chce se podílet na vývoji open-source systému, prostě pracuje na Linuxu (těch pár lidí, co se věnují BSD či OpenIndianě pro tuto chvíli přehlédněme), případně projektech souvisejících či na Linuxu používaných. Tu doma jako večerní zábava během studia Matfyzu, tu za prachy v nadnárodní korporaci. Ale to není podstatné.
I kdyby někdo chtěl zažertovat a říci, že Fedora by se tedy měla přejmenovat na Fedora GNU+Linux+systemd, tak rovnou dodejme, že systemd je plně nahraditelné (ač s tím omezením, že s GNOME je z tohoto hlediska potíž a s verzí GNOME 40 se rozhodně tato potíž nezmenší).
Linux je unikátní a nenahraditelný. Je klíčovým prvkem, který určuje jak se ta věc, které říkáme linuxová distribuce, bude chovat, pracovat, reagovat na uživatele. Pokud tedy někdo cítí potřebu toto promítnout do pojmenování svého operačního systému, nechť tak učiní s klidným srdcem. Sousloví GNU má případný nárok menší, ač rozhodně nezanedbatelný.
Proč to vůbec řešit?
Já jsem však ještě radikálnější. Jsem přesvědčen, že v této nové Fedora kause jde o bouři ve sklenici vody. Vždyť to, že Fedora obsahuje Linux, je jedním z jejích parametrů, které určují výkon/vlastnosti. Dalším takovým je třeba právě systemd, Wayland, GNOME, Firefox, ffmpeg a tak bych mohl pokračovat. Ani jedno z toho nemusí nutně být uvedeno v názvu.
Když Olympus uváděl bezzrcadlovku OM-D E-M1 Mark III, pojmenoval jí prostě OM-D E-M1 Mark III. Nepojmenoval ji OM-D E-M1 Mark III + 20Mpix + TruePic IX + 7,5EV IS + 121 AF –6 EV + ISO 25600 + 1/8000 + 1/32000 + 1/250Xsync + 4k/UHD 100Mbps + OM-Log400 + 1037k + SDXC UHS-II + USBC3.0 + HDMI-D + 420sn + 580g. Kdyby ji takto pojmenoval, prakticky hned z názvu přístroje by znalec vyčetl vše potřebné. Ale byla by to pěkná hloupost. Nepojmenoval ji ani Olympus+Sony+Samsung+ABCXYZ OM-D E-M1, ač tyto firmy by si také kredit zasloužily. Všechny vyrobily nějakou klíčovou komponentu, bez které by bezzrcadlovka OM-D E-M1 Mark II neexistovala.
Vždyť ani BMW neuvádí jméno BMW+Bosh X7, přestože Bosch nepochybně dodal nějakou klíčovou komponentu, třeba čerpadlo. Prodejce vepřového masa také v názvu produktu (je samo o sobě odporné označovat mrtvé zvíře za produkt, ale protentokrát mi to promiňte) neuvádí Vepřová sójová hormonální antibiotická krkovice, přestože ta zvířata ve velkochovech jsou mimo jiné krmena sójou, hormony a antibiotiky. Výrobce kukuřice také na obal nenapíše Kukuřice roundupová, přestože tato GM-kukuřice nejspíš přišla za svou existenci více do styku s nejznámějším glyfosátem, než s vodou.
Zkusme se zamyslet nad tím, které z těch výše uvedených příkladů vlastností jsou ekvivalentní unikátnosti Linuxu v typické distribuci. Nejsou to nejlepší přirovnání, ale snad aspoň trochu ilustrují, proč je zbytečné, resp. není nutné dávat do názvu distribuce slovo Linux nebo slovo GNU. Znalci to nepotřebují, běžní plebs ani poté neví, o co jde.
Je to zkrátka zbytečné. Ubuntu je prostě Ubuntu, Debian GNU+Linux je prostě Debian, Fedora je prostě Fedora. Samotný projekt Linux si uznání nezaslouží, jde o neživou entitu. Uznání si zaslouží lidé, kteří se na něm podíleli a podílejí. A nejen Linus či Greg, ale ty tisíce klávesnicových pěšáků, kteří vidí smysl v tom, aby svět měl jeden univerzální operační systém, na jehož jádru jménem Linux se všichni společnými silami podílejí. Uznání si zaslouží nejen Richard, ale i ostatní, kteří na GNU pracují. Uznání si zaslouží jistě i lidé se šílenými nápady jako Lennart. To oni všichni tvoří dohromady tu věc, jejíž konkrétní implementací je třeba právě ta Fedora, ať už se jmenuje jakkoli. Jak kdysi pravil Richard Feynman, který citoval svého otce: není důležité vědět, jak konkrétně si toho ptáčka pojmenovali lidé mluvící tou či onou řečí. Důležité je vědět, jaký ten ptáček je, jak žije, co je na něm zajímavého.
Kašleme na žabomyší války o jména linuxových distribucí, Fedora stejně bude vždy Fedora, ať ji přejmenují jakkoli. Tvar jejího jména je nepodstatný. Podstatné je pouze to, aby byla Fedora stále Fedorou, protože to na ní mají její uživatelé rádi. Aby se jí nestalo to, co potkalo CentOS, tedy radikální změna modelu fungování. A stejné platí pro jakýkoli jiný systém včetně TrueOS či Solarisu.
ČLÁNKY DO MAILU