No tak viděl bych jedno řešení: přidat do linuxu centrálního správce licencí, do něj by se umístily všechny licence, a uživatel by je mohl zatrhnout a bylo by. Každá licence by byla jako balíček, na němž by závisela konkrétní aplikace. Už samotný akt nainstalování balíčku by byl považován za souhlas s licencí. Pokud by uživatel v takovém správci zatrhl reverz, že chce automaticky instalovat všechny licence/balíčky a souhlasí s nimi, i když je ještě nezná, pak by se licence nainstalovala automaticky bez buzerace. Případně by se ještě přidaly třídy licencí, se kterými by mohl uživatel souhlasit automaticky, nebo chtít jejich přečtení. Pro čtení licence během instalace pomocí aptitude/apt-get by postačila nějaká primitivní aplikace v ncurses, nebo i pouhé "cat license | more" a bylo by.
A mohl by ste mě (nás) prosíp poučit, proč neplatná? Přeci když s něčím potvrdím souhlas, je to pak závazné, ne? Nebo tím chcete říci, že i MS WIINDOWS EULA je u nás nezávazná?
Ano, Windows EULA je u nas z vetsi casti neplatna a nepouzitelna pro rozpor s mnoha zakony. Pak bychom tady take mohli vest rozsahly exkurs na tema prokazatelnost odsouhlaseni licence jejich odkliknutim (hodne stesti pri dokazovani toho, kdo tu licenci odklikl) a pouzitelnosti takovehoto prostredku k uzavirani licencni smlouvy vseobecne, pripadne dalsi debatu na tema jednani v rozporu s dobrymi mravy, ktera nepoziva soudni ochrany, eventualne take rozpravu na tema jurisdikce. Nemyslim, ze by to melo v kontextu tohoto clanku valny smysl.
Viz prislusna debata na tema $ACCEPT_LICENSE v Gentoo Portage. Osobne jsem vicemene proti, Linux nepouzivam proto, abych se opruzoval zaskrtavanim nejakych licenci.
