Foo Camp je iniciativa Tima O´Reillyho, známého vydavatele počítačové literatury a významné postavy světa open source softwaru. Zdálo se mu, že na konferencích s nabitým programem a mnoha stovkami účastníků není dost příležitostí pro neformální setkávání a diskuse. Proto v říjnu 2003 pozval přibližně 150 lidí do kalifornského Sebastopolu na první Foo Camp. Foo je oficiálně zkratka pro „Friends of O´Reilly“. Loňský Foo Camp byl nefalšovanou tábornickou záležitostí: stany, skládací křesílka, bbq, wi-fi, notebooky, prostě pohoda. Složení účastníků bylo velmi zajímavé.
Uspěch akce přiměl O´Reillyho, aby ji po roce zopakoval. Tentokrát se rozhodl umístit ji do Evropy a také pozvat převážně evropany. Když se jedna z pozvánek zatoulala do mého mailboxu, nemusel jsem se dlouho rozmýšlet.
Foo Camp Europe našel útočiště v areálu univerzity Twente v nizozemském Enschede. Pokud jde o podnebí, Holandsko rozhodně není Kalifornie. To byl asi důvod, proč organizátoři rezignovali na kempování a spokojili se s pohodlím konferenčního hotelu Drienerburght.
V pátek večer se v recepci hotelu sešlo kolem 130 lidí, tak či jinak spojených s free a open source softwarem. Početní převahu měli Britové a Němci, odhadl bych, že tvořili až dvě třetiny účastníků. Profesně pochopitelně převládali informatici či programátoři, ale nechyběli ani právníci zabývající se licencemi a patenty, lidé z médií, nebo například antropolog se zájmem o komunitu kolem F&OS softwaru.
Foo Camp neměl předem připravený program. K dispozici bylo osm místností různých velikostí vybavených tabulemi a projektory. Po úvodní večeři a seznámení organizátoři vyvěsili prázdný časový rozvrh a nastal mírně chaotický proces sestavování programu. Během půl hodiny byla skoro všechna okénka zaplněna, k uspokojení všech řečichtivých účastníků muselo být zařazeno několik bloků pětiminutových lighting talks.
Jednotlivá sezení trvala vždy hodinu, účastnilo se jich zhruba 5 až 30 lidí. Převážná většina účastníků měla po celou dobu na klíně notebook a aktivně s ním pracovala. Pozice řečníka byla poněkud nejistá, co chvíli byl přerušován dotazy a komentáři. Výjimkou nebyly situace, kdy diskutující odpojili od projektoru řečníkův notebook a připojili svůj vlastní, aby mohli lépe ilustrovat své myšlenky. Mnohá sezení pořádalo více lidí, ať už současně, nebo střídavě.
Úroveň prezentací či diskusí byla jako vždy různá. Občas někdo neodolal pokušení zrecyklovat svou přednášku z nedávné konference věnované tomu či onomu jazyku nebo produktu, ale převažovala obecnější témata typu budoucnost linuxového desktopu nebo použitelnost free softwaru. Nemá smysl popisovat obsah konkrétních sezení, tím spíše, že jsem kvůli masivnímu paralelismu mohl sledovat jen malou část programu. Učiním jen dvě výjimky.
Jedno sezení si rezervovalo vedení O´Reillyovské divize pro pořádání konferencí kvůli diskusi o přípravě OSCON Europe. Trochu mě to překvapilo, zažil jsem OSCON (Open Source Convention) v letech 2001 a 2002, meziroční snížení rozpočtu bylo více než nápadné. Pro další dva roky se OSCON dokonce přesunul z Kalifornie do levnějšího Oregonu. Teď tedy O´Reilly vážně uvažuje o tom, že americký OSCON bude mít od roku 2005 evropského sourozence. Místo zatím není určeno a jedním z vážných kandidátů je i Praha. Nemile mě překvapilo, jaký odpor vyvolal americký zájem o Prahu u západoevropského publika. Okamžitě zazněly námitky o katastrofální taxislužbě, centru přeplněném turisty a nekvalitních službách. Zajímalo mě, zda se jedná o osobní zkušenosti, nebo informace vyčtené z bedekrů. Prý to první. Tak nevím, asi na tom něco bude. Konkurenty Prahy jsou Brusel, Amsterodam a Stuttgart, ale také to ještě může dopadnout úplně jinak.
Poslední, o čem se chci zmínit, byla úvaha Tima O´Reillyho o současném posunu paradigmatu v informačních technologiích. Programový kód podle něho přestává být tím nejdůležitějším, strategickou hodnotou jsou informace. Boj Microsoftu s Linuxem se může ocitnout na vedlejší koleji, a tím, kdo se bude smát v nové éře, by mohl být například Google. Kromě dostupnosti a otevřenosti softwaru bychom se tedy měli také zajímat o dostupnost a otevřenost strategických zdrojů informací.
Letošní Foo Camp nebude mít žádný přímý vliv na další směřování významných open source projektů. Takové ambice tato akce určitě neměla. Pokud jejím cílem bylo poznání nových zajímavých lidí a jejich názorů, získání ucelenějšího pohledu na free a open source software a příjemné strávení jednoho víkendu, pak byla úspěšná. Účastníci byli vesměs spokojeni. Co může být výmluvnější než fakt, že na jedno z posledních sezení nazvané Debugging Foo Camp nepřišel kromě organizátorů vůbec nikdo.
ČLÁNKY DO MAILU