Názory k článku Francouzský Lyon přechází na Linux, ČR propaguje služby Microsoftu
-
Jestli bych dovolil, pár poznámek.
1) Není tak úplně přesné, že " mají s (MS) smlouvu. To co mají je mezi státem a MS předem dohodnutá a garantovaná, už zlevněná cena, kterou využít mohou a nemusí. Takže - "z logiky věci" by snad nemělo být překážkou, aby taková, garantovaná cena MS produktů soutěžila s nabídkami jiných firem.
Protože a naopak, pokud se tam "z výjimky nedá-, tak se riskuje, že ta vysoutěžená cena jiné firmy, může být ještě vyšší.2) To že "..většina ministerstev jedou na MS, je asi pravda. Není to povinné, ale řekněme z historických důvodů to tak je.
Jenomže, právě že a pokud se ministerstvo rozhodne pro ty "jiné systémy", tak to znamená , vyházet ten veškerý, již předtím draze nakoupený zaplacený a používaný (i serverový) SW od MS, a místo něj si nově nakoupit "jiný SW tohoto typu od jiných firem".. Což tedy - zrovna úsporně nevypadá.3) Asi tak jediné řešení, kdy by toto mělo smysl, by bylo komplexní využití přístupu "open source může být za určitých podmínek zadarmo."
Takže kdyby tedy interní IT tým toho ministerstva sám navrhl nainstaloval a garantoval veškerý provoz celého IS ministerstva, jen čistě z z těch open source produktů, které si někde legitimně zadarmo stáhl, a bez dalších doprovodných nákladů, tak toto by jistě velká úspora byla..
Jenomže, ukázal, to příklad Hamburku, a ukazuje se to i nyní na příkladu Lyonu, právě tohle vlastně ty státy bez těch dalších a obrovských doprovodných nákladů neumí
Jak se i v článku cituje ".na což byl získám grant v řádu 2 miliónů eur, který je použit na financování projektu" - za to by se snad i ty aktualizace na novější verze MS produktů, které tam už mají, nakoupit daly... -
Daleko zásadnější, než jestli je to na windows, je jestli je zadavatel zakázky majitelem zdrojového kódu systému a kompletní dokumentace, a jestli je tedy reálně schopen změnit dodavatele a provozovatele, případně si to (s patřičným počtem patřičně zaplaceného personálu) eventuálně převzít a dál provozovat a rozvíjet sám.
-
Zadavatel? Ty si uz nepamatujes jak dopad pijatsky veleprojekt stavebniho rizeni? 10G v trapu a vysledek -∞ ... K cemu jsou ti zdrojaky, kdyz to nedela ani to, co zvladnou decka na prvni hodine programovani .... takovy veci jako prilozit k necemu soubor, na to potrebujes nejmin 10let, 100 vyvojaru, a EKc.
-
Když je dodavatel chaotickej vocas a zadavatel kašle na to, aby dodavatel dělal co má dělat, a neexistuje projektový řízení, tak se to nevyhnutelně obrátí hore kokotom bez ohledu na to, kdo je majitelem kódu.
Tuplem když v případě DSŘ byli zadavatel a dodavatel jedna a tatáž osoba. Bavil jsem se s hodně lidma, co Ivana Bartoše znali ještě z TM. Všichni se shodli, že je sice hodně dobrej programátor, ale jako projekťák naprosto nepoužitelnej. -
Máte pravdu, pracuji v nemocnici a vše se musí soutěžit. Tedy kromě produktů Microsoftu. Když chci upgrade esetu na vyšší verzi, tak se musí vysoutěžit celý nový antivirový produkt, protože co kdyby měla konkurence náhodou to samé levněji. Špatné na tom je, že se počítá pouze cena investice do licencí. Nikoho nezajímá TCO, nikoho nezajímá kolik s tím bude mít IT práce na přeinstalování a nastavení celé sítě na jiný produkt. Jakmile se ale jedná o produkty Microsoftu tak můžu říct chci přesně tohle a pokud jsou na to peníze tak to dostanu. Připadá mi to dost nefér. Na druhou stranu v běžné soutěži by Microsoft se svými cenami těžko vyhrál. Kdyby se opravdu soutěžilo tak, jak se musí u všech jiných produktů, kdy se nesmí říci výrobce často ani některé parametry které by na něho naváděly, tak by cenově prostě proti open Office a Linuxu neměl šanci. A to státní správa nechce. Takže měřit musíme všem stejně, ale někomu můžeme nadržovat.
-
preco toto uz davno niekto neriesi sudne/cez antimonopolny urad/urad pre verejne obstaravanie/atd.
ved pri ovela mensich zakazkach vedia rozdne urady zrusit ten tender preto, ze do zadania boli pridane veci ktore obmedzuju sutaz lebo dane specifikacie splna len konkretny produkt jednej firmy, ale pri zakazkach na software(nejedna sa len o ms) to nikomu akosi nevadi, ze realne nikdy neprebehne ferova sutaz kedze specifikacia zakazky je taka, ze to moze vyhrat vzdy len produkt jednej firmy
-
To je otázka pro právníky. Nemusí to být nelegální. Například když univerzita vybírala dodavatele pro informační systém, tak jedním z požadavků bylo, aby uživatelská data byla na území EU (to byl požadavek vlády, který souvisel s předchůdcem GDPR). V té době tuto podmínku dokázal splnit jen Microsoft. Proto ho jako dodavatele vybrali. Na druhou stranu ten samý stát nyní na úřadu vlády přešel na NextCloud, protože nevěří Trumpovi. Na Lupa.cz jsou čtenáři, kteří s problematikou státních zakázek v IT pracují. Od nich se můžete dozvědět víc.
-
Omyl, Microsoft má u NÚKIB (Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost) speciální doporučení a osvědčení, že nemusí splňovat zákony Evropské unie a přesto jsou její podmínky, jejichž dodržování v ČR NÚKIB hlídá, splněné
https://nukib.gov.cz/cs/uredni-deska/cloud-computing/
V současném znění vyhlášky č. 316/2021 Sb., o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu, (dále jen „vyhláška o vstupních kritériích“) požadavky řádků 1.3 a 1.4 v příloze č. 2 pro bezpečnostní úroveň Vysoká stanoví, aby zákaznická data a specifické provozní údaje ve stavu neaktivních dat byly ukládány výlučně na území členských států EU a ESVO.
Některé služby tyto požadavky nesplňují. Přesto bylo žádoucí, aby i tyto služby bylo možné zapsat do katalogu cloud computingu (dále jen „katalog CC“). Z tohoto důvodu existuje možnost zapsat služby na základě výjimky, o kterou se poskytovatel přihlásí tím, že takové služby označí jako služby nesplňující požadavky řádků 1.3 a 1.4.
Vyhláška o vstupních kritériích pak stanoví, že takové služby budou uvedeny na internetových stránkách Úřadu a taktéž budou řádně označeny v katalogu CC. Cílem je, aby orgány veřejné správy mohly ve svých informačních systémech veřejné správy (ISVS) tyto služby využívat, ale zároveň aby byly informovány o tom, že jejich data a specifické provozní údaje mohou být ukládány v jiném režimu než u služeb ostatních.
Microsoft Ireland Operations Limited
Seznam služeb poskytovatele Microsoft Ireland Operations Limited, které nesplňují požadavek řádku 1.3 (ukládání zákaznických dat výlučně na území EU/ESVO) přílohy č. 2 vyhlášky č. 316/2021 Sb., o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu a jsou zapsány na základě výjimky
Služby: Microsoft Entra ID (včetně služeb Azure Active Directory, Azure Active Directory Domain Services, Azure Active Directory B2C), Azure Arc,, Azure Cost Management and Billing,, Azure Databricks, Azure DevOps, Azure Front Door, Azure Maps, Azure Monitor, Content Delivery Network, Dynamics 365 Business Central, Dynamics 365 Commerce, Dynamics 365 Customer Insights, Dynamics 365 Customer Service, Dynamics 365 Field Service, Dynamics 365 Finance, Dynamics 365 Fraud Protection, Dynamics 365 Marketing, Dynamics 365 Project Operations, Dynamics 365 Remote Assist, Dynamics 365 Sales, Dynamics 365 Supply Chain Management, Microsoft Defender for Endpoint, Microsoft Defender for Identity, Microsoft Purview (Služby: Message Encryption, Data Lifecyle Management, Record Management, Customer key, Privileged Access Management, Data Connectors, Double Key Encryption), Microsoft Sentinel, Microsoft Teams, Power Apps, Power Automate, Power BI, Power Virtual Agents, Power Pages
Seznam služeb poskytovatele Microsoft Ireland Operations Limited, které nesplňují požadavek řádku 1.4 (ukládání specifických provozních údajů výlučně na území EU/ESVO) přílohy č. 2 vyhlášky č. 316/2021 Sb., o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu a jsou zapsány na základě výjimky
Služby: AI Builder (Součást Microsoft Power Apps), Microsoft Entra ID (včetně služeb Azure Active Directory, Azure Active Directory Domain Services, Azure Active Directory B2C), Azure Arc, Azure Cost Management and Billing, Azure Databricks, Azure DevOps, Azure Front Door, Azure Maps, Azure Monitor, Content Delivery Network, Dynamic 365 Human Resources, Dynamics 365 Business Central, Dynamics 365 Commerce, Dynamics 365 Customer Insights, Dynamics 365 Customer Service, Dynamics 365 Field Service, Dynamics 365 Finance, Dynamics 365 Fraud Protection, Dynamics 365 Marketing, Dynamics 365 Project Operations, Dynamics 365 Remote Assist, Dynamics 365 Sales, Dynamics 365 Supply Chain Management, Microsoft Intune, Microsoft Defender for Cloud Apps, Microsoft Defender for Endpoint, Microsoft Defender for Identity, Microsoft Information Protection, Microsoft Purview (Služby: Message Encryption, Data Lifecyle Management, Record Management, Customer key, Privileged Access Management, Data Connectors, Double Key Encryption), Microsoft Sentinel, Microsoft SharePoint Online, Microsoft Teams, Power Apps, Power Automate, Power BI, Power Pages, Power Virtual Agents
Kvůli působení tohoto úřadu a jeho spolupráce s ČVUT VIC jsme nuceni přejít s autentizací a autorizací do Microsoft cloudu s výše uvedenými výjimkami.
Vlastně není zde mezi čtenáři nějaký právník, aby posoudil, jestli nelze takovýto postup kvalifikovat jako Zločinné spolčení podle Trestního zákona.
-
Řekl bych, že situace je komplikovanější. Kromě klasifikace systémů je tu i klasifikace dat a z toho vyplývající možné kombinace. My máme data klasifikována v kategoriích negligible, normal, elvated, a extreme. Speciální kategorii pak představují data tajná (classified information). Tajná data na univerzitních systémech mít nesmíme. S kategorií "extreme" nepracuji, proto nevím, jestli ta data mohou být u Microsoftu. (Je tam problém s US CLOUD Act.) Myslím, že na školení zmiňovali kryptovaný NextCloud, ale dataily si už nepamatuji. Data v ostatních kategoriích do MS cloudu (OneDrive) ukládat smíme. Samozřejmě se předpokládá, že přístupová práva jsou nastavena správně.
-
Protože pisatel nezná souvislosti.
MS v podstatě po celou svou existenci má pro státní správu a místní samosprávy, zdravotnictví, a školství, podstatně (lze použít i výraz "dramaticky") lepší ceny, než pro komerční trh a pro koncové zákazníky.
40+ let usilovně pracovali na tom, aby si ve státní správě a samosprávě, a ve zdravotnictví a školství, vybudovali pozici na základě dlouholeté znalosti svých produktů a jejich hluboké penetrace do informačních systémů. Dosáhli tím toho, že každý pokus o náhradu znamená:
- zahození obrovské znalostní báze správců, kteří se budou muset naučit nové systémy
- konverzi obrovské spousty dokumentů (což je ten úplně nejsnáz a hlavně skoro zcela strojově řešitelný problém)
- náhradu obrovské spousty periferií (které často náhradu ani nemají), protože na linuxu je dodnes velký problém zejména s velkými kancelářskými multifunkčními tiskárnami; zpravidla pod linem slušně funguje tisk, ale síťové řízení skenování? O tom si nech zdát, obvykle funguje jen skenování do mailu a někdy na souborový server, ale naplnění zásobníku, načtení náhledu po síti, a na jeho základě dálkové naskenování a přechod na další dokument je pod linem totální utopie. A to ještě kancelářská sféra je na tom úplně nejlíp; průmyslová zařízení nebo velkokapacitní tisk (a tím myslím offsetové tiskárny a rotačky, osvitky, řezací plottery apod.) jsou podporovány zpravidla JEN pod MacOS a Windows.
- postupnou a v horším případě skokovou změnu interních procesů
- zmaření nákladů na předchozí nákup licencí a techniky (viz výše)
- přepsání mnoha informačních systémů, protože PostgreSQL prostě není MSSQL, a co je ještě horší, jejich recertifikaci z hlediska relevantní legislativy, což je časově náročné a extrémně drahéTa změna je mnohem nákladnější a obtížnější, než to člověku se zkušeností jen se svým domácím systémem připadá, a náklady na licence jsou v tomhle kontextu plivnutím do moře a tím úplně nejmenším problémem.
-
Ne jeste plno veci bezi na Solarisech, AIX, nekde je i Linux a jeste maji i stare HP-UX a nekde je dokonce mainframe Z/Series a asi by nesla i nejak ta AS400 ... spise jde o to, ze se nekdy delaji zakazky pro zakazkyu na systemy, co se ani nepouzivaji, nebo se koupi licence k nicemu ... mi jednou resili upgrade zalohovani a upgrade vysel na desitky mega - tak jsme jim napsali, ze to je asi omyl a oni ne, ze tam maji tyhle a tyhle online moduly, kazdy tak po 100 kusech ... nic z toho k** nepouzivali ... tak sjme to museli zase enchat odregistrovat ... proste tam nekdo vlkepsil nepotrebne licence za desitky mega jen aby byl kseft a nekdo pobral uplatek ... btw velke zakazky jsou casto na prani lobistu a ti o nich vedi roik i vice dopredu a drive, nez o nich vi samotny urad, uplatky uz se nepreplaci, to ve velkych vecech nikdy, jsou dany ;-) a vitez byva casto taky znam dopredu a zbytek daji vyssi nabidku, aby bylo zdani souteze - vitejte v cechoprasecaku ;-)
Btw k nekterym zakazkam jsme se dostali protoi, ze jsme tomu rozumneli a umeli to udelat, tak nam to prepustili jako subdodvku - mjeli jsme presne dano, za kolik to prefakturujeme, nebo jsme ani nic nefakturovalio, vse si vyresili oni a mi vyinkasovali treba 1M za instalaci a implementaci + pak treba 2M/rok support
Btw kde to nebylo cinkle, tam jsme uctovali zapadni ceny a byli jsme nejlevnejsi - cili 1 den technika 70.000 kc ... ale mi jim, to dali za implementaci a 1 den to bylo hotove, 2 den znova zaskoleni a kontrola, 3 den kdyby nahodou - patek a slo se pak na pivo ;-) a z obedu se uz ani zakaznik nevracel ... ale kdyby neco nejkelo, tak by se to doresilo ... proste zvlastni pece ... jo vic nez 10 let dozadu ;-) ... ale vse popru a na nic uz si nevzpominam ;-) - ale pobavilo me, kdyz police vtrhla na magistrat Praha a nesal tam korupci - to teda nevim, jak se povedlo ;-) ... to se pak valeli smichy uplne vsichni ;-) ... nekterym teda zatrnulo ...
-
LibreOffice má spoustu přispěvatelů, kteří přidávají malá vylepšení. Na velké změny ale očividně nemají zdroje, a tak ten projekt stagnuje. Nádherně je to vidět například na kvalitě typografie. K dispozici jsou velmi kvalitní fonty STIX (www.stixfonts.org) pro profesionální sazbu technické dokumentace a matematiky. Vycházejí z Times, ale je tam přidáno mnoho matematických symbolů. V LibreOffice se ale font STIX Two Math použít nedá, protože Math v LibreOffice umí pracovat jen s metrikami defaultního fontu. Prý z důvodů kompatibility s MS Office. Jenže typografická kvalita matematické sazby v MS Office je už mnohem lepší než dřív. Osobně proti LibreOffice nic nemám. LibreOffice Draw používám poměrně často a nic lepšího pro mé účely jsem zatím nenašel. Obávám se ale, že jeho funkčnost je daná tím, že nemusí kopírovat MS Office, kde žádný takový nástroj na kreslení není. Co se OnlyOffice a matematiky týče: umožňuje používat MathType. Ten ale není pro Linux a je sviňsky drahý (64 USD za rok a uživatele).
-
To je o tom, co vlastně srovnáváte a co potřebujete . Jestli jde a pouze o tu práci s dokumenty, které si někdo provádí sám na svém počítači, tak samozřejmě takových - i bezplatných produktů je více. Klidně i OnlyOffice.
Ale pokud jde o organizaci dokumentů i jen ve větším podniku či úřadů, tak tam je potřeba těch funkcí daleko víc, právě proto aby si ty dokumenty mohli - s co největším stupněm automatizace přeposílat, vzájemně upravovat, potvrzovat vést verzování, a archovaci - aby tedy z ní bylo naprosto i právně prokazatelné "která ta verze je dosud platná". atd..
Ovšem, i tyhle rozšířené podnikové verze jsou i u OnlyOffice placené. Tak snad to v Lyonu vědí... -
Já dávám only Office uživatelům na doma tam jim to úplně stačí. Problém je ve firmách. Nedají se nijak donastavit pomocí GPO nebo konfiguráku. Já potřebuji nastavit aby důvěřovali podepsaným makrům a ne jiným. Potřebuji určit v jakých složkách to bude hledat šablony. A spoustu dalších nastavení které řešíme u Microsoft Office právě přes GPO. Další problém je že co se týká složitějších věcí v Excelu nebo napojení na databáze tak tam už selhávají. A to se v korporátním prostředí prostě používá. Tady vidím jako funkčnější LibreOffice, jenže ty se zase vzhledově a ovládáním od Microsoft Office už začali dost rozcházet. Věřte mi že pro sestřičky a doktory je to velký problém. Jim stačí že jim přesunu na ploše ikonku někam jinam a už volají na it a neí si rady. Tím je nechci nijak hanit, je to prostě realita pokud je uživatel na něco navyklý tak je dost těžké ty zvyky změnit.
-
Mýlíte se. Excel je základní výbava každého kdo pracuje s firemními a projektovými financemi. Příslušný manager si prostě tak či onak vytáhne data, která ho zajímají, a pracuje s nimi dále v Excelu. Aplikace jsou super věc, ale umí jen to co umí. Když potřebujete něco najít nebo spočítat, a aplikace to neumí, tak je to na vývoj, a tím pádem na dlouhé lokte. Zvlášť v korporátním světě. Proto ten Excel jen tak nezmizí: umí zalepit díry ve funkcionalitě interních aplikací.
-
Managor kterej by umel pouzit excel je asi tak to samy, jako politik, kterej mluvi pravdu. Neexistuje.
A zjevne vubec netusis o cem zvanis, protoze na zrobrazovani dat se pouzivaji uz drahne let BI systemy. Excel je zcela zbytecny. Narozdil od excelu umoznuji propojovat data klidne z tisicovek ruznych zdroju.
-
Tak to jsem asi měl štěstí na managery, protože ti se kterými dělám umí používat Excel dokonce lépe než já. Pokud jde o BI systémy, tak máte samozřejmě pravdu. Jenže je v řadě případů je to jako na komára s plamenometem, a to i když odhlédneme od toho, že cca tři čtvrtě firem ani žádné BI řešení nemá.
-
ChatGPT to dokáže velmi snadno i s tabulkami. Ty se mi sem ale nepodřilo překopírovat. Textový popis (ChatGPT 4o verze):
OnlyOffice ve srovnání s LibreOffice postrádá několik pokročilých nástrojů a funkcí, které mohou být pro uživatele Linuxu důležité. Chybí mu například samostatné aplikace jako Draw (pro práci s vektorovou grafikou a anotaci PDF) a Math (editor matematických vzorců). Nenabízí ani alternativu k Base, tedy nástroj pro práci s databázemi. Podpora maker je v OnlyOffice velmi omezená – na rozdíl od LibreOffice, které umožňuje skriptování v Basicu, Pythonu a JavaScriptu, OnlyOffice podporuje pouze jednoduchá makra v JavaScriptu. Také možnosti exportu (např. přímo do EPUB) a pokročilého nastavení tisku jsou v OnlyOffice zjednodušené nebo chybí úplně.
Z pohledu Linuxového prostředí OnlyOffice neposkytuje tak hlubokou integraci se systémem – jeho vzhled není tolik přizpůsoben GTK nebo Qt tématům, a méně spolupracuje s nástroji pro přístupnost (např. čtečky obrazovky). LibreOffice naopak těží z dlouholeté tradice vývoje na Linuxu, díky čemuž je lépe sladěno s prostředím a distribucemi. OnlyOffice se primárně zaměřuje na kompatibilitu s formáty MS Office a spolupráci v reálném čase, ale za cenu menší flexibility, přizpůsobitelnosti a slabší podpory otevřených standardů jako ODF.
Já na závěr dodám, že OnlyOffice umí mnohem méně věcí než LibreOffice, ale to, co umí, funguje z uživatelského pohledu lépe.
-
Problem s ChatGPT a jinymi AI je ze dodavaji nesmysly.
Mozna OnlyOffice nema samostatny program na upravu rovnic, ale ma normalni editor rovnic kdyz clovek pise dokument. A tenhle editor je lepsi nez ten v libre office, protoze pouziva mimojine normalni texovsky zapis, narozil od libreoffice ktery ma nejakou polozpatlaninu napul texu podobnou, ale napul jinou.No a otazka jak je to s temi dalsimi tvrzenimi chatgpt, takze proboha vy*erte se na AI kdyz hledate informace. Neni to dobry zdroj informaci.
-
Obávám se, že jste trochu mimo současnou realitu. Je pravda, že LLM jsou generativní, takže informace kombinují. To jej jejich vlastnost, nikoliv nedostatek. Míra kombinování je kontrolována parametrem nazyvaným "teplota". U některých modelů se dá nastavit přímo, u jiných (ChatGPT) ji lze ovlitnit slovním popisem. ChatGPT lze nastavit tak, že u každé odpovědi hlásí "spolehlivost" se slovním popisem, proč je ta spolehlivost taková.
Příklad z praxe: Studenti nižších ročníků na lékařských fakultách v nedávné době začali spontánně používat AI jako zdroj studijních materiálů, protože jim dává rychlé odpovědi. Profesoři jim říkají, aby se učili z knih, ale mladá generace knihy skoro vůbec nečte. Aby nedošlo k úplné katastrofě, tak jsou studenti instruováni, aby alespoň hlásili rozpory mezi informacemi z přednášek a AI. Pokud vím, tak bylo hlášeno jen několik málo problémů, které se týkaly nejnovějšího výzkumu, který byl prezentován na přednášce. Jinak ohromné množství informací, se kterými ti studenti pracují je AI interpretováno správně, protože AI je na těch informacích dobře trénovaná. (OpenAI má přehled o tom, na co se uživatelé ptají, a tak tomu přizpůsobuje trénovací data.)
Pokračování v dalším příspěvku.
-
Co se srovnání OO a LO týče: ChatGPT si u otázek na aktuální situaci stahuje data z webu a ta analyzuje. Jedná se o "jednoduchou" analýzu, kde k chybám dochází většinou jen z toho důvodu, že se použije starší dokument. Menší nepřesnosti mohou vzniknout i při zkracování, kdy uživatel požádá o zkrácení jednostránkové odpovědi do jednoho nebo dvou odstavců.
Pokud s AI pracujete intenzivně, což je ve výzkumu už skoro standard, tak máte dobrý přehled o tom, v jakých situacích jsou odpovědi spolehlivé a kdy si AI často vymýšlí. Navíc nebývá problém výstup jednoho modelu (ChatGPT) vyhodnotit jiným modelem (Gemini).
Na závěr jen dodám, že přístup "AI si vymýšlí, nepoužívejte to" je už několik let mimo. K tomuto závěru lidé docházejí, když použijí volně dostupné AI modely (např. Copilot). Komerční modely poskytují mnohem kvalitnější odpovědi. Další problém je, pokud se uživatel začne vyptávat na "cutting edge research", tam se AI věřit nedá. Jinak v současné době platí, že všechny informace poskytované AI by měly být člověkem ověřené. Moje zkučenost je, že v jedné vygenrované stránce textu obvykle musíte opravit jen několik vět.
-
Proto jsem ve srovnání LO a OO uvedl, že výstup pochází z ChatGPT 4o, což je placená verze. Co se studentů týče: Někteří mají placenou AI. Často to funguje tak, že rodiče studentů medicíny jsou doktoři, takže finanční situace jejich rodin nebývá špatná. Ostatní studenti od nich ty informace přebírají. Jinak studenti univerzity májí přístup i ke komerčním verzím AI od Microsoftu. Ten ale není v současné době na špičce.
Co se rozdílu mezi zdarma a placenými verzemi týče: Analýza problému pomocí placené verze Deep Research od OpenAI někdy trvá 10-15 minut. Jedná se výpočetně velmi náročné úlohy. Proto je v základní verzi (asi 20 USD za měsíc) k dispozici jen 10 dotazů měsíčně. Víc dotazů má varianta za 200 USD za měsíc. AI je v současné době gigantický byznys a uživatelé jsou ochotni za to platit. Na YouTube je spousta příspěvků na téma: Analýza literatury pro dizertační práci mi dřív zabrala 2 měsíce tvrdé práce. Dnes to AI zvládne za půl hodiny.
-
Víc dotazů má varianta za 200 USD za měsíc. AI je v současné době gigantický byznys a uživatelé jsou ochotni za to platit.
Problém AI byznysu je, že uživatelé za to nechtějí platit. Když to Microsoft nabídl jako placenou věc navíc k Office 365, tak si to zaplatily nízké jednotky zákazníků. ChatGPT loni vygenerovalo na tržby 3 miliardy 5 miliard ztrátu. Jinými slovy na 3 vydělané dolary jejich byznys 8 dolarů vydal. A to mají v rámci dohody s Microsoftem výpočetní zdroje v Azure výrazně pod tržními cenami.
Proto jak Microsoft, tak Google přešel na strategii, že to dají všem a všem taky zdraží, protože samostatně za to nikdo platit nechtěl a ty gigantické investice se musí alespoň z části splatit.
Jinak AI samozřejmě nezmizí, jen asi dojde k menšímu splasknutí té bubliny a úpravě očekávání. Osobně pracuji s Perplexity Pro a placeným Gemini a jsou to užiteční pomocníci, ale zároveň mám dnes a denně na očích, jaké mají limity a jak hloupé chyby dokáží dělat. Je to OK, když si s tím děláte rešerše. Kosa na kámen narazí v momentě, kdy se to začne cpát do procesů, které vyžadují spolehlivost. Tam už nebude stačit, když to 9x udělá správnou věc a jednou blbost.
-
AI bublina je opakem extrému "AI je k ničemu". Realita je někde uprostřed.
Co se procesů, které vyžadují spolehlivost týče: To je velmi složitá problematika. Třeba v radiologii se v rámci experimentální psychologie dělají studie, které sledují a porovnávají chybovost doktorů a AI. Současná situace je taková, že AI má menší chybovost, pokud zpracovává podobná data, na kterých trénovala. Pokud se setká s něčím neobvyklým, tak může dělat ohromné chyby. Na druhou stranu i zkušený doktor může po dvanáctihodinové směně udělat kvůli únavě chyby i v jednoduchých případech. V praxi se to řeší tak, že doktor výstupy z AI musí kontrolovat. I to s sebou nese problém, protože čím více doktor jen kontroluje, tím více jeho mozek ztrácí schopnost patologie samostatně najít.
Obecně by se dalo říct, že chybovost AI lze snížit tak, že se nasadí model B, který kontroluje výstupy modelu A. Pokud model B není s výstupem spokojen, donutí model A k jinému výstupu.
To zní hezky, ale pokud model A generuje tisíce řádek kódu (Google prý takové modely interně používá), pak přeji mnoho štěstí s vývojem a trénováním modelu B, který ten kód umí spolehlivě kontrolovat.
-
Nejen při rozmachu Wikipedie, jsou aktuální stále. Hlavně v situaci, kdy řada středoškoláků netuší, že existuje i jiný zdroj informací, než právě Wikipedie (a dnes tedy navíc ChatGPT v neplacené verzi) a že má Wikipedie historii změn.
Wikipedie je stejně jako ChatGPT skvělý pomocník v určitých situacích, ale je naprosto nevhodná jako jediný studijní zdroj pro naprostého začátečníka. Výsledkem jsou pak pseudoodborníci ve stylu studentů, kteří se kdysi naučili za dvě odpoledne naprasit nějakou hýbající se webovku v Javascriptu a teď hledají způsob, jak v Javascriptu programovat Arduino a dotazovat SQL databázi. A odmítají připustit, že na to bude potřeba jiný jazyk, protože oni se už naučili tenhle a jiný nejsou ochotní ani zkusit.
ChatGPT se dneska používá podobně nekriticky a nestřídmě, což u lidí s obecným přehledem nezpůsobuje problémy, ale u naprostých začátečníků vede k tomu, co jsem viděl na letošní Soutěži v programování pro SŠ, kde v krajském kole se jeden účastník přiznal, že celý kód stvořil ChatGPT a on vůbec netuší, proč mu to přesto nefunguje. Důvod byl ten, že z kódu a komunikace s AI nedokázal určit ani to, že má do stejné složky se zdrojákem nakopírovat také soubor se vstupními daty. Poté, co ho tam organizátoři zkopírovali, fungoval projekt bez dalších chyb, jen študák nedokázal vysvětlit ani komentáře.
-
Souhlas s tím, co bylo řečeno o ChatGPT, ale dost nesouhlas s tou Wikipedií. Podle mě je Wikipedie právě pro začátečníka velmi vhodná, přinejmenším v anglické verzi, která má největší množství hesel a zároveň je i nejpodrobnější. Navíc jsou data ozdrojovaná a pokud ne, je na to (nebo jiné nedostatky) upozorněno hned v záhlaví stránky. A ano, historie editací může být podstatná a je důležité o ní vědět. A stejně tak je třeba u Wikipedie, jako u jakéhokoliv jiného zdroje, používat kritické myšlení a pokud možno si informace ověřovat i z jiných zdrojů (dle jejich důležitosti, často to ani nemusí být potřeba).
-
Jasně, že studenti to aktivně nehlásí. Statistiky se nevedou, prostě se jich zeptáte a oni vám odpoví.
AI je dostatečně přesná, když se ptáte na encyklopedické znalosti, protože současné modely používají pro trénink data z kvalitních knih a vědeckých publikací. Takže studenti v několika prvních ročnících jsou v bezpečí. Horší je to ve vyšších ročnících, kde se řeší i neobvyklé případy. Tam schopnost AI "generovat" tvrzení bývá problematická.
Někdy jsou její výstupy očividně chybné, ale někdy generuje tvrzení, která jsou jakoby samozřejmá, ale vědecká literatura je nezmiňuje. Například se zeptáte na vlastnosti gadolinia v určitých situacích. Dostanete perfektní odpověď, která se zdá být OK. Když se ale pídíte po zdroji, tak ve vědecké literatuře nic nenajdete. AI vás odkáže na dokumenty, které popisují chování ceria v těchto situacích a na další dokumenty, které popisují, že gadolinium se jako lanthanoid chová podobně jako cerium. AI si ty informace dala dohromady a usoudila, že gadolinium se v té situaci bude chovat jako cerium, a proto popsala chování ceria. Jenže tohle vysvětlení vám klasické modely jako 4o nesdělí. A pravdu se dozvíme, jen když někdo ty experimenty udělá. Prostě AI v současné době generuje tvrzení, o jejichž pravdivosti neumíme rozhodnout. Když se zeptáte specialistů, tak se podrbou na hlavě, řeknou že to dává smysl, ale ruku do ohně by za to nedali. Laik to může považovat za ověřený fakt.
-
Skolometsky otazky jsou vsude stejny a 100 let stejny, takze ty otazky nejdes ve vsech variantach a jazykovych mutacich, stejne jako odpovedi na ne.
I tak ti z AIcka typicky vyleze minimalne napul halucinace a napul zcela vseobecny blabol.
A pokud se jakykoli vyucujici s takovou odpovedi spokoji, mel by byl na minutu vykopnut. Za dve by jich tu nebylo 99 ze 100. Protoze opet naprosto typicky vyuka nijak neresi, jestli dotycny o veci neco vi, nebo necemu rozumi, ale vyhradne to, jestli je schopen vyplodit nejaky blabol. A AIcko mu presne takovy blabol doda.
Ostatne jsou davno zname priklady kdy to vpohode projde i jako diplomka.
Ja dneska chodit do skoly, poridim se pruhledovy "dioptricky" bryle s integrovanou kamerou ... a kdyby nahodou, tak "naslouchatko na hluchotu"... nascanujes zadani a do ucha/na display dostanes reseni.
-
To je váš expertní pohled. Jiný expertní pohled je publikován třeba zde: "Performance of ChatGPT on USMLE: Potential for AI-assisted medical education using large language models" (https://doi.org/10.1371/journal.pdig.0000198). Stručně: Skóre AI je blízko nebo nad hranicí úspěšnosti. Zdůrazňuji, že šlo o Licenční zkoušky, nikoliv o základní znalosti, které se učí v nižších ročnících. Autoři tvrdí: "without any specialized training or reinforcement". Já jen dodám, že článek byl publikován v roce 2023 a byl použit model ChatGPT 3.5. V té době studenti běžně používali specializovaný GPT model "Medical AI". V současné době se specializovaný Medical AI nepoužívá, protože ty informace jsou dostupně v rámci současných obecných modelů.
Co se blábolů týče: U základních znalostí dostanete v naprosté většině případů kvalitnější odpověď než od renomovaného profesora. Prostě proto, že kromě faktických znalostí je AI trénovaná i na tom, aby informace podávala ve snadno srozumitelné strukturované podobě. Už se s tím smiřte. A pokud tomu stále nevěříte, tak sem pošlete příklady, kdy tomu tak není.
Do jaké míry je AI vhodné pro výuku a jak by se mělo integrovat do zkoušení je námět na celý článek, ne-li knihu. To se stručně popsat nedá. Dá se o tom spekulovat, ale data z vědeckých studií zatím nejsou.
Co se brýlí a jiných pomůcek týče: Solidní VŠ to kontrolují. Někdy to jde i do takových extrémů, že ze zkoušky jsou vyloučeni studenti, kteří si do knihy napsali ktátkou poznámku. (Třeba matematicko-fyzikální tabulky jsou jako knihy u zkoušky povoleny, ale nesmí tam být poznámky.)
-
Tak já mám trochu anekdotických zkušeností s učením, a je to tak půl na půl.
U dětí a učiva základní školy naprostá spokojenost - Grok má trpělivost, a dá se přesvědčit tak, aby potřebnou látku podal způsobem, že dítě neuteče nebo se nezačne nudit, takže je mnohem lepší než já.
Co se týče VŠ, tak je tam opravdu velký problém s halucinacemi. Takhle, normální textbook témata to dokáže velmi trpělivě vysvětlovat až do konečného pochopení, a to i celkem pokročilá (SUSY apod.). Problém je, když se člověk začne neučebnicově zvědavě ptát, tam zahalucinuje naprosto běžně, což je velký problém. V porovnání s VŠ přednášejícím, který si obvykle (když má čas) rád popovídá.
Jako hodně typický příklad, co mi (pár měsíců zpátky) nezvládl nikdo, je nechat si vysvětlit Maxwellky nebo Speciální relativitu, a pak se zeptat, když je tu jistá podobnost mezi 4-vektorem a hyperkomplexními čísly, tak jestli by to nemohl zformulovat použitím kvaternionů. Odpověď byla vždycky naprosto mimo, místo aby prvky 4vektoru zkusil naskládat do kvaternionu, tak z toho halucinují nápady jako součet jednoho kvaternionu + i krát druhý čistě imaginární kvaternion (které si navíc plete s kvaternionickou imaginátní jednotkou i), plete dohromady skaláry a vektory... prostě jako totálně zmatený student u zkoušky.
Hloupé je, že na to, aby člověk poznal, že je to nesmysl, tak musí danou látku ovládat, což je obecně prostě špatně. -
Souhlasím. S matematikou je pořád problém, ale zlepšuje se to. Pro studenty inženýrského studia připravuji jednoduché výpočetní úlohy s fyzikální tématikou. Dřív AI nevyřešila nic, ale nyní alespoň rámcově vyřeší všechny mé příklady. Někdy si dám práci s tím, že naformuluji úlohy, které současná AI vyřešit neumí. Jenže pak je neumí vyřešit ani studenti. (Hovořím o běžných studentech inženýrského studia, ne o talentovaných studentech matematiky nebo teoretické fyziky.)
Co se kvaternionů týče: s těmi jsem naposledy pracoval před skoro 40 lety, takže by mi teď nějakou dobu trvalo ten výstup zkontrolat Jestli máte náladu, tak se podívejte na chat s odpovědí zde (ChatGPT o3):
https://chatgpt.com/share/68654291-a03c-8011-8cc1-cd5e78f4f64f -
Taky už si to po letech musím připomínat a znovuprojít učebnice, ale mám pocit, že tam má zjevnou chybu už v 3.2 Minkowski norm - násobení s komplexně sdruženým kvaternionem dá absolutní hodnotu na druhou, ne Minkowského normu (jednoduchý připad q =i ; q*=-i; q*q = -(i^2) = - (-1) = +1).
Koukám, že si to pamatuju dobře, Wikipedie se mnou souhlasí https://en.wikipedia.org/wiki/Quaternion#Conjugation,_the_norm,_and_reciprocalAle každopádně tohle už vypadá proti dřívějším verzím mnohem lépe, to zase musím uznat.
-
S normou kvaternionu máte pravdu, ale AI si to upravila a místo kvaternionů použila bikvaterniony (https://en.wikipedia.org/wiki/Biquaternion#Relation_to_Lorentz_transformations). Otázkou je, jestli to "vymyslela" nebo přebrala z literatury. Řekl bych, že zrovna tohle přebrala. U problémů spojených s netriviálním odvozováním se zdráhám AI věřit. Když jsem takové problémy řešil, tak jsem použil AI, aby problém naformulovala pro Wolfam (dřív Mathematica) a ta odvozování jsem po copy & paste dělal tam. Teď čtu, že ChatGPT integraci s Wolframem má, ale musí zapnout:
Availability. As of July 2025, the Wolfram GPT is in the “Explore GPTs” catalog, while the older “Plugins” tab is hidden for many accounts; your IT admin may need to re-enable it.
chatgpt.comSession by session. Each conversation must be started with (or switched to) the Wolfram-enabled GPT; otherwise the model reverts to internal mathematics.
Rate limits & authentication. Heavy symbolic workloads (e.g., large integrals, 3-D PDEs) can exhaust free API quotas quickly.
Praktickou zkušenost s tím nemám.
-
Tohle je asi trochu šířeji k věci. Zkuste se podívat na linky níže. "AI" sice umí například sečíst dvě čísla nebo vyřešit Hanojské věže. Jenže to sčítání provádí v podstatě heuristicky, a vysvětluje ho tak jak sčítání popisuje učebnice, ne tak jak to opravdu počítal. A to přesto že dotyčný model byl nakrmen spoustou učebnic matematiky. Sčítat se z nich ale nenaučil, "nerozumí" textu. V druhém případě zaujmou ty puzzles, kde při zvýšení komplexity dojde k naprostému kolapsu. Zřejmě například řešení pro 11 disků v Hanojských věžích nebylo (dostatečně často) v tréninkové datové sadě, model nemá co zopakovat, a sám nic nevymyslí, protože jaksi nemyslí. Celá dnešní "AI" je autotype na steroidech. Samozřejmě má své použití, ale také dost zásadní omezení, o kterých je potřeba vědět.
https://transformer-circuits.pub/2025/attribution-graphs/biology.html#dives-addition
https://ml-site.cdn-apple.com/papers/the-illusion-of-thinking.pdf -
Popisuje klasické fungování LLM. To je výborně vysvětleno třeba v knize od Stephena Wolframa (autor Mathematiky) "What Is ChatGPT Doing ... and Why Does It Work?" (Přečetl jsem ji.) Jenže takhle už současné pokročilé modely AI NEFUNGUJÍ !!! Přidal jsem tři vykřičníky, aby si to někteří lidé konečně uvědomili. Současné modely napřed určí, co mohou zodpovědět samy a co předají specializovaným aplikacím. Pak probíhají iterace mezi generativní AI a aplikacemi. Kdybyste používal model ChatGPT o3, tak byste to přímo viděl, protože se to vypisuje na obrazovku. Ten model třeba napřed prostuduje váš dotaz, pak napíše a spustí skript v Pythonu a výsledky skriptu dále analyzuje. Klidně se na to AI zeptejte. Dostanete stránku detailního popisu, co všechno současné modely umí.
Že současná AI "nechápe", co dělá, je snad jasné každému, to zde není třeba vysvětlovat. Změny se očekávají až s příchodem superinteligence. Optimistické předpovědi říkají 5 až 10 let. Pesimistické říkají nikdy.
-
Ano, dnešní LLM dovedou spustit skript v Pythonu. Jenže pokud "AI" nedovede vyřešit ani poměrně triviální problémy, a musí na to volat externí aplikace, tak jde prostě o berličku. Hrubým srovnáním je to na úrovni toho, kdybyste vy počítal 3+5 pomocí kalkulačky, a pokud narazil na slovo strýc, tak byste ho hledal ve slovníku.
Mimochodem když jsem naposledy zkoušel ChatGPT o3, tak v některých situacích ty skripty v Pythonu padaly, a jediným výstupem byla informace kde to spadlo :) -
Mně přijde, že co se týče psaní kódu, se to právě poslední rok nějak zásadně nezlepšuje. Posouvá se to, ale ty zásadní chyby to má pořád zhruba stejně četné. A to mám zkušenosti s placenými modely. Takové placené Gemini si i dnes dokáže deklarovat proměnou a o pár řádků níže ji použít, ale jinak pojmenovanou.
-
Třeba oproti LibreOffice Online to má úplně jinou architekturu. LOO provozuje na serveru plnohodnotnou verzi LO, ke které se připojují tenké klienty v prohlížeči, na které míří jen bitmapy. Výhoda je v tom, že LOO díky tomu umí prakticky vše, co desktopové LO. Nevýhoda pak v tom, že je to náročnější na serverové prostředky a konektivitu.
OnlyOffice si dokumenty uloží v nějakém svém interním json formátu, který posílá tlustým klientům v prohlížeči, veškerá úprava dokumentů tak probíhá lokálně v prohlížeči a na server se posílají změny. Není to tak náročné na serverové prostředky a konektivitu.
Asi největší nevýhoda OnlyOffice je v tom, že je dělá firma napojená na Rusko. Hodně firem včetně třeba Nextcloudu s nimi kvůli tomu ukončilo spolupráci. Z pohledu nějaké softwarové suverenity a soběstačnosti je tak přechod z MS Office na OnlyOffice tak trochu z bláta do louže. -
OnlyOffice je celkem ok. Hlavně má asi tu výhodu - pro lidi přecházející z M$O - že jejich UI vypadá hodně podobně.
Mě na OnlyOffice ovšem extrémně vadí to, že sice umí otevírat soubory formátu ODF, ale již je jako ODF neumí ukládat (bavím se o online verzi OnlyOfficu). Jinak řečeno - je to v podstatě nucený přechod z (opravdu otevřeného) dokumentového formátu ODF na microsoftí OOXML...
-
No já nevím. Pořád tady mluvíte o editaci jednotlivých souborů. Ale tato schopnost bude s postupem času stále méně důležitá. MS Office se dnes už tlačí trochu někam jinam. Předpoklad je, že vaše dokumenty budou u nich v cloudu. Pak nad nimi bude bdít umělá inteligence, která z nich bude těžit data. Pouze pro vaší firmu. Protože nebude veřejná, nebude se učit na nesprávných údajích, nebude lhát. Nevím o tom, že by jakákoliv linuxová kopie Office o něčem takovém byť jen do budoucna uvažovala. Natož v historicky krátké době něco takového uměla. Ať už by k tomu použila jakýkoliv cloud. Z tohoto pohledu dává MS Office smysl. Pro ty, co se nebojí o svá firemní data.
-
:-) Nejsem markeťák. Jen jsem byl nedávno na školení. A docela by se mi líbilo, kdybych se podnikové umělé inteligence zeptal, "jak dopadly zkoušky materiálu XY v roce 2015 a jaké jsou rozdíly se zkouškou loni" a on by mi zobrazil protokol z obou zkoušek, aniž bych se musel prohrabovat gigabajty archívu. (o tom papírovém ani nemluvím). Lidi jsou pohodlní a čím dál vic otrlí. Takže ušetřené peníze za jakési Libre Office, které "jen" editují lokální soubory, nebudou řešit. Bojím se, že tímhle si MS udrží dominanci dalších pár let. Našlápnuto mají. Jestli to nezkoní jako vždycky.
30. 6. 2025, 09:23 editováno autorem komentáře
-
Třeba to bude podobně jako u překladů. My naučili AI na 10 let našich překladů a překládá většinu tak, že to překladatel jen odklikne jako ok (např. technické termíny z oboru). Lidi použijí LLM a nechápou, že odpověď je závislá na datech, které do ní dal někdo jiný. Vy tam právě máte nahrát svoje data (nebo k nim nastavit konektor). Síla LLM je, že vašim datům porozumí. Nepotřebujete např. armádu studentů, aby je otagovala.
-
"podobně jako u překladů"
Ehm ... takze .. trebas Hogwarts legacy, takovej krasnej priklad na AIckovy preklad. Podotykam, ze preklad primitivniho textu o delce maximalne 3 vet. Nezvladne to ani he/she.
Pokracovat muzeme trebas ... Medieval Dynasty ... to ma narozdil od predchoziho tu necestinu (jeste radove horsi) primo v sobe. Jelikoz rozhovory nejsou dabovane, je to vpodstate generator nahodneho zcela nesouvisejicicho textu. Lze snadno overit behem prvnich 3 minut pri prvnim rozhovoru.
Biliarda AIckovych videi na yt (slouzicich samo vyhradne ge nerovani prijmu).
1.1. 2025 === jedna jeden dva zero two pet (takhle nejak to vyslovi).
Fak bych nechte videt AIckovej preklad nejakyho dokumentu, to bych se dozvedel, ze si na vymenu cr2032 mam vzit francouzak a 10kg palici.
Protoze travim docela hodne casu tim ze hledam jak co kde nastavit, tak tu klidne muzu prohlasit, ze sem jeste nikdy nedostal pouzitelnou odpoved od zadny AI. Vzdycky musim dohledavat co kde kdo napsal. Vsechno to jsou jen blaboly.
-
Je velka chyba, ze ty ourady nepouzovaji mainstream a misto toho pouzivaji nake mene pouzivane veci. Misto nakeho OpenOffice a vselijakych pochybnych uprav Linuxu bych vsude nasadil Ubuntu a LibreOffice a nazdar. Neni cilem vybrat neco co povazuje za nejlepsi naky prasteny geek, ale to co pouzivaji vsichni, tudiz ve vysledku to bude levnejsi, jistejsi a vzdycky se na to sezenou lidi, lip podporovane atd. Lidi z byznysu hned chapou, ostatni pochopi za par let.
-
"vsude nasadil Ubuntu"
Mno je videt, ze si nikdy nevidel urad (zadnej) firmu (taky zadnou) a ani to ubuntu.
Bych se prisel podivat, jak budes kazdy 3 roky vsem (tzn v pripade cr rekneme 1M lidi) vysvetlovat, ze to uplne jinak vypada a uplne jinak funguje a ze tu ikonu na plose uz mit nemuzou, protoze nekdo chytrejsi nez oni se rozhod, ze je zbytecna ...
Kdybych ja mel vybirat distro pro uredniky, tak si necham predvist jak to vypadalo pred 30ti lety, a pokud to porad vypada stejne, je to vitez vyberka.
-
> jak budes kazdy 3 roky vsem (tzn v pripade cr rekneme 1M lidi) vysvetlovat, ze to uplne jinak vypada a uplne jinak funguje a ze tu ikonu na plose uz mit nemuzou, protoze nekdo chytrejsi nez oni se rozhod, ze je zbytecna ...
Teda nieco ako typicka zmena UI pri upgrade Windows?
Kazdy system sa v case meni. Keby sa nemenil, zase dalsia cast pouzivatelov by ho ignorovala ako zastaraly.
Za mna napriklad najlepsie UI mal Windows 2000. V dnesnej dobe niekomu dat aplikaciu, ktora ma klasicke windows gui prvky s temou windows classic? Nemozne, bolo by to "nemoderne" a aplikacia automaticky povazovana za zastaralu.
-
Občas si říkám, jestli používání MS produktů ve veřejné správě nepředstavuje bezpečnostní riziko pro ČR? Nejsem ajťák, tak to napíšu, jak to chápu ze svého úhlu pohledu - třípísmenkové agentury z USA mají velmi pravděpodobně přístup k zadním vrátkům a tím pádem mohou mít volný přístup k informacím, do kterých jim nic není a které mohou využít/zneužít ve svůj prospěch a v náš neprospěch.
Na druhou stranu se vlády v ČR chovají tak nesuverénně, že zahraničním "zájemcům" asi stejně dají, co si řeknou... -
"Občas si říkám, jestli používání MS produktů ve veřejné správě nepředstavuje bezpečnostní riziko pro ČR?"
Podle mého názoru to nějaké bezpečnostní riziko představuje. Scénář, kdy se něčím znelíbíme prezidentu USA a ten vyvine tlak na MS, aby nám nějak znepříjemnil život, není tak nereálný, jak to ještě před rokem vypadalo. Další důvod může být potenciální změna cenové politiky MS a výrazné zvýšení nákladů na používání MS produktů, což je snadnější, tím víc, čím je obtížnější přechod od MS k jiným nástrojům. Třípísmenkové agentury nemusí představovat jediné nebezpečí, ta zadní vrátka mohou zneužít i jiné organizace.Stát má využívat služeb soukromých firem, ale závislost na jediné firmě v nějaké důležité oblasti je riziko.
-
vobec nenusi ist o to, ze sa niektora krajina, momentalne spojenec, znepaci aktualnemu prezidentovi usa
trojpismenkove agentury v usa funguju aj ako sucast priemyselnej spionaze a to nie len proti nepriatelom, ale rovnako intenzivne aj proti tym ktorych povazuju za spojencov
netreba zabudat, ze velmoci nemaju priatelov, oni maju len svoje zaujmyasi uz niektori zabudli na to ako sa po snowdenovych unikoch prevalilo ako intenzivne usa odpocuvaju svojich spojencov napr. taku mutti merkel
-
Moje naivnosti, kdo je spojenec a kdo je nepřítel... No, v tom případě opravdu za žádnou cenu nečtěte třeba odtajněné archivy CIA (ani KGB ani další, proč hlavně zmiňuji CIA je, že tam jsou byť po hodně letech asi nejtransparentnější i co se týče největších vlastních prasáren jako MK-Ultra, Gladio...), jinak se obávám, že se takhle jednoduchý pohled na svět velmi rychle zhroutí.
Ne žádné dobro ve velmocenské politice neexistuje, existuje jen zlo méně nevýhodné pro nás, a zlo, které je pro ná ještě horší.
4. 7. 2025, 00:15 editováno autorem komentáře
-
"No, v tom případě opravdu za žádnou cenu nečtěte třeba odtajněné archivy CIA"
Ok, nebudu, nemám tolik času. Kdybyste tam našel něco zlého, co nám CIA provedla, klidně se podělte, rád poznám celou pravdu. Zatím spíše vnímám, co nám provedla ta druhá strana, ten náš "spojenec" na věčné časy, který je bezpečnější jako nepřítel než jako přítel. -
Jsem člověk, který produkty MS rád a často používá. A musím říct, že máte bohužel do značné míry pravdu. Dnes není až tak nepředstavitelné, že český politik prohlásí něco na adresu prezidenta USA, a za týden přestanou v ČR fungovat nějaké americké produkty, protože jejich výrobce dostal od americké administrativy nůž na krk. Bohužel podobně se dá tlačit i na evropské firmy. Nikdy bych nevěřil, že něco takového budu psát. Žijeme v dosti zvláštní době, kdy se některé dlouhodobé jistoty vytrácejí.
-
Zamini = MINIsterstvo ZAhranici. Zkratka se pry pouziva uz skoro sto let, ja to znam minimalne 20 let. Po zadani zamini do googlu vypadne hromada odkazu.
Prumini jsem videl poprve tady od Jezka. Asi ministerstvo prumyslu a obchodu. Moje zkusenost je ze vsichni blizci ministerstvu rikaji MPO (empéo). Po zadani do googlu nevypadne nic -> je to nejaka Jezkovina :)
