„Prostřední“ modely GeForce
Osobně považuji „pětkové“ GeForce za takový optimální kompromis pro lidi, kteří si občas něco zahrají, ale primárně nehrají a nemají velké nároky. Začalo to možná někdy v éře typu GeForce 9500 GT (rok 2008), morálními předchůdci této třídy grafických karet Nvidia byly modely jako GeForce 2 MX400 a GeForce 4 MX440. Ale skočme dál a zařaďme si do této sféry karty jako GeForce GTS 250 (rok 2009), GTS 450 (rok 2010), GTX 550 Ti (rok 2011), předmět dnešního povídání GTX 750 Ti (rok 2014, trochu přeskakuji).
Následovat bychom pak mohli s modely jako GTX 1050/Ti (rok 2016, Pascal), GTX 1650 (rok 2020, Turing), RTX 3050 (roky 2022/2024, Ampere) a nyní nejnověji RTX 5050 (rok 2025, Blackwell). Tyto karty víceméně spojuje, že obvykle se objedou (i kdyby jen některé modely) bez přídavného napájení a nezřídka nějaký výrobce pustí na trh i pasivně chlazenou verzi, jako třeba stále prodávaná Palit GeForce RTX 3050 KalmX 6GB GDDR6.
Tato třída karet zkrátka má něco do sebe. Obvykle je relativně úsporná, nevyžaduje další investice při koupi (například nový zdroj) a její cena není úplně monstrózní (jakkoli nemusí jít co do poměru výkon/cena o nejvýhodnější řešení na trhu). Snad jen poslední roky této pětkové řadě Nvidia ubližuje buď malým množstvím paměti, nebo neodpovídající cenou, nebo průběžnými změnami parametrů a použitých GPU s počty CUDA jednotek. Nebo kombinací těchto faktorů.
První generace Maxwell (GeForce GTX 900 byly druhou generací) je stále Nvidií i po téměř 12 letech podporována, nicméně před časem bylo oznámeno, že aktuální řada ovladače Nvidia 580 bude (nejen pro Maxwelly) poslední. Soudný člověk už něco takového typicky neprovozuje, protože často jsou výkonnější i integrovaný řešení v procesorech, ať už Intel, či AMD. Ale to jen tak na okraj, já rozhodně nejsem soudný, ostatně například na honění Minecraftu po obrazovce staršího PC či učení se základům různých IT záležitostí je i GTX 750 Ti stále OK karta, však dnes podporuje i aktuální API Vulkan 1.4 (dlužno dodat klíčové: s ovladačem Nvidia, u nouveau je to jiné, ale o tom za chvíli).
Já jsem si GeForce GTX 750 Ti pořídil v OC verzi od Gainwardu v listopadu 2014 (viz dobový test a hodnocení po roce. Mezi tou dobou a dneškem jsem provozoval spousty různých GPU, od integrovaných low-end až po skoro-hi-end karty (ne o všech jsem někdy někde napsal). Ale GTX 750 Ti pro mě i nadále byla jakási referenční karta určující, co lze mít za danou cenu v dané době s daným výkonem. Cokoli pod touto referencí je špatné, cokoli nad ní je dobré. Ale to dnes není podstatné, posledních několik generací GeForce jsem v ruce nikdy neměl a poslední Radeon, který jsem v ruce měl, pocházel z roku 2020. Jsem už zoufale mimo aktuální dění.
Poslední roky v mém PC jako GPU výrazně převažuje ještě starší Radeon HD 7570 (odpovídající Radeonu HD 6670 z dubna 2011). Má už své mouchy jak po stránce hardwarové, tak softwarové. Vedle nutné výměny chladiče jsou věci, které už neumí (třeba běh na Linuxu bez výtuhu systému při spuštění Chrome/Chromium) či asi už nikdy umět nebude i kdyby, nebude mít dostatek výkonu (absence podpory API Vulkan činící ho víceméně nepoužitelným pro Steam na Linuxu). Tato karta má dle Wikipedia 624 GFLOPS, ona GeForce GTX 750 Ti OC má cca 1 450 GFLOPS, tedy zhruba 2,3× vyšší výkon. Pro srovnání: aktuální GeForce RTX 5050 dává 13 170 GFLOPS, tedy zhruba 9× tolik (oproti Radeonu 21× tolik, to jen tak na okraj). A GeForce RTX 5090 umí 104 770 GFLOPS, což si volně zaokrouhleme jako „100× tolik“ :-).
Chladič zaprášen, po 12 letech očekávám vysušenou teplovodivou pastu (neb po delší zátěži začne chladič běžet na vyšší otáčky a velmi, velmi dlouho mu po ukončení zátěže trvá, než klesne na otáčky základní – jasný znak špatného přenosu tepla z GPU).
Podívejme se tedy, jak si GeForce GTX 750 Ti vede dnes, téměř 12 let od svého uvedení na trh, stále podporována ovladačem Nvidia 580.95.05 z 30. září 2025. A samozřejmě také ovladačem nouveau, v jehož Feature Matrix (je-li aktuální) se dočteme, že vedle hardwarové akcelerace videa (a pro Gainward s VGA+DVI+HDMI nepodstatných věcí souvisejících s DisplayPortem) ovladač v tuto chvíli neumí správu napájení a výpočetní věci. Uzavřený Nvidia ovladač samozřejmě umí vše. Jen pro úplnost dodejme, že ovladač nova je bezpředmětný pro karty z pre-GSP éry (Nvidia GPU System Processor; od RTX 2080 výše).
Klasika u staršího železa: vyčistit, přepastovat, sestavit zpět. Donedávna jsem používal pastu Noctua NT-H1, takže ještě nevím, jak je to s dlouhodobou životností Arctic Cooling MX-6. Uvidíme.
Zajímají mě tři základní aspekty: svižnost hardwarově akcelerovaného prostředí GNOME, zde ve verzi 49 v Ubuntu 25.10, dále běh běžných aplikací (již zmíněné vytuhávání Chrome) s čímž se pojí podpora akcelerace v darktable či Godot Engine (ty používám jako rychlou kontrolu, jestli věci fungují) a v neposlední řadě rychlá kontrola správnosti chodu hry Skyrim přes Steam Proton.
K běhu s nouveau (čistě pro legraci jsem zkoušel Ubuntu 25.10 i Fedoru 43, oboje s GNOME 49 a oboje s nouveau i Nvidia ovladačem) jen pár rychlých poznámek: pro běžné použití je ovladač dostačující, GNOME 49 v 1920×1200 je celkem svižné, jen občas se trochu zatrhá nějaká náročnější animace prostředí. Video běží bez potíží, výstupy karty fungují a … stěrače stírají. Problémem s nouveau je 3D, konkrétně Steam, kde běh některých her přes OpenGL už nefunguje dobře, obsahuje chyby v renderingu (jsou stokrát více vidět v pohybu, nikoli na screenshotech) a hra jako Skyrim běží v malých jednotkách fps. Vulkan není podporován – kdyby byl, bylo by po problému (stejný problém, kdy na Vulkanu s Radeonem RX 560 běží vše ok, ale s Radeonem HD 7570 bez Vulkanu / přes OpenGL jsou tyto chyby v renderingu a výkon výrazně nižší, je i s Radeony).
Gainward GeForce GTX 750 Ti Golden Sample a ovladač Nvidia 580 v Ubuntu 25.10
Přepnutí na aktuální ovladač Nvidia 580.x znamená 10× zvýšení fps, ve Skyrimu na hodnotu kolem 25 až 30 (při stejném nastavení detailů) a současně vymizení chyb v renderingu. Nastavení kvality renderingu na určitý kompromis kolem „střední“ vede k 50–60fps svižnosti, zhruba takové, na jakou jsem byl z původní hry zvyklý (bez vylepšení daných desítkami modů v současné Anniversary Edition, před 10 lety, a rovnou v 2560×1440).
Jinak desktop či video jsou samozřejmě i nadále bezproblémové. Steam je navíc schopen indikovat více informací o grafické kartě (teploty, vytížení, spotřeba grafické RAM).
Nevýhodou je, že tato řada ovladače Nvidia je tedy poslední, která GeForce GTX 750 (Ti) podporuje. Našinec si nepomůže ani s GeForce GTX 1050 Ti, i pro ni je tato řada poslední, která ji podporuje. Odpočet konce začal, byť nějakou dobu v řádu let bude vše jistě fungovat. Pak uvidíme. Lze jedině doufat, že se vše sejde tak, že ovladač řady 580 bude dlouhodobě použitelný, třeba v rámci Ubuntu 26.04 LTS. Ostatně jak už jsem zmínil, právě Ubuntu 25.10 nyní už pár týdnů spokojeně užívám.
Každopádně se dá říci, že viděno optikou Linuxu a Steam Protonu už GeForce starší řady RTX 2×xx nemají smysl pro všechny zájemce o něco starého levného. Ale to není nic, co bych v podobných archeologických úvahách nepsával zde na Rootu pravidelně.
Logickou volbou tak může být (v rámci karet Nvidia) GeForce RTX 3050, ať už jakákoli verze, neboť při běžné bazarové ceně kolem 3 tisíc Kč půjde o kartu stále slušně výkonnou a jistotou podpory po řadu nadcházejících let, včetně podpory v next-gen ovladači nova, psaném v Rustu. To je něco, čím se Maxwelly či Pascaly chlubit nemohou a ani nebudou moci.
