Vim, ze tam je apt-src ale umi to poresit a prelozit zavislosti?
Take by mne zajimal narust vykonu. Ja to pocitil jen u Mplayeru, XFree, gnuchess a KDE u ostatnich softu ne je ale fakt, ze mam Mandrake, ktery je 'od priridy' prekladany pro i586 na rozdil od i386 u Debianu, preci jen je od 586 k AtlonuXP bliz nez od 386...
Jo a co kdyz budu chtit neco ze SIDa? Napise mi to, co vsechno mam stahnout (stejny pripad jak zminoval autor, doma modem, v praci lajna)?
A proc je i v SIDu porad GCC 2.95? Posledni verze 2.96 nejsou vubec spatne a i rada 3.1 zacina vypadat velmi slibne.
Novy apt-source umi vychytat zavislosti, dokaze kompilovat podle zadanych parametru a do zadanych adresaru (proste vola configure :-) Na debianplanet byla celkem rozsahla diskuse pro/proti distribuci balicku v i686. Jde o to, ze vetsina programu vubec nevyuziva rozsirene sady a vyuziva i386. Mplayer, a multimedialni programy vubec, vyuzivajici MMX je nutne prekompilovat protoze MMX jsou platforme zavisle Intel/AMD...
Takze u vetsiny baliku neni treba rekompilace a u tech multimedianich pomuze novy apt-source.
Co se te rychlosti tyce, Debian je na tom skvele. Dostal jsem se k nemu pres Mandrake, Calderu, Conectivu, SOT Linux, Lycoris a znovu Conectivu (8), a mohu se vsi zodpovednosti prohlasit, ze na mem K6-2 500 MHz beha Debian 3.0 o mnoho rychleji nez kterakoliv jina distribuce co jsem kdy videl. Zrovna Mandrake mi prisel snad uplne nejlinejsi, hlavne v KDEckach.
Ja mel jen redhata (od verze 5.1 tusim (prodaval ho Cpress s hnedou priruckou, ach jo to byly doby... doby fvwm ;-) az po 7.3) a ted Mandrake 8.2 (mimochodem k RH bych se uz nevratil ani nehodou, to je ovsem jen muj osobni nazor, noflame prosim)
a rozdil mezi originalnim a prekladanym KDE byl citelny u obou distribuci. Osobne bych se divil kdyby bylo stejna verze KDE prelozena pro stejnou architekturu na stejnem XFree v jedne distribuci pomalejsi a v jine rychlejsi.
Jo a procpak je ve woodym stare XFree? A v unstable take no to je des ;-0
Mne XFree 4.1.0 zas tak stare nepripada. V Debianu je XFree rozhodne nejvychytanejsi ve srovnani s ostatnimi distribucemi, a to pro VSECHNY podporovane architektury. Blizsi informace na http://people.debian.org/~branden/ .
so smutkom musim prisvedcit, ze MDK sa na mojom 1GHz P III notebooku neda pouzit (10) uptime do nabehnutia xov 34 minut po nainstalovani a restarte debian je na tom podstatne lepsie, ale KDE mi bezi najsviznejsie v BSD.. a to namusim ani prekompilovat cely stroj staci naistalovat balicky... sice mozillu taham z portov ale tie casy co sa tu pisali to sa mi snad iba zda. Tri dni cakat na system ak ho mozem mat nahodeny z instalacie na sieti aj s molochom zvanym KDE za desat minut je podla mna sila...
Najradsej by som sa vratil ku BSD ale som komercak a tak drtim DEBIAN a ked niektore veci su tam tak trochu mimo... ale to je rozdielnou filozofiou... uzsa ju ucim He He
O mandrake ani nehovoriac...
Teda debian apt-src alebo apt-get a idem co mi ine ostava ze?
Pokud vim, tak jestli se preklada treba primo pro Athlon a jeste se tam nastavi treba align functions a preferred stack boundary tak
1) pouzije se hromada dodatecnych registru. Uz jen to by IMHO mohlo PODSTATNE urychlit nektere programy.
2) pouzije se optimalni zarovnani adres funkci, cyklu...
3) nastavi se dle toho predikce skoku
4) pouziji se dalsi instrukce, ktere na 386 nebyly (v 486 jich nekolik pribylo a v Pentiu take)
5) pouzije se instreukce optimalne razene pro dany procesor (z hlediska rozdelovani do jednotlivych vyp. bloku), ok pro >586 to uz neni tak podstatne pac se o to umi procesor postarat vetsinou sam. Nicmene rozhodit program tak, aby se registry pouzivaly co nejdale od sebe by melo pomoct. Na 386 to bylo jedno.)
...
Ovsem machr pres GCC nejsem takze se mozna pletu...
V unstable je ted dokonce nova utilita apt-build, o niz manualova stranka pravi - Fetch sources and build packages optimized for your architecture. Pokud nejsou nainstalovany potrebne baliky ke kompilaci, provede jejich stazeni a instalaci automaticky.
