Uniká mi jedna věc. Se státem stran daní, registrů atp. můžu komunikovat pomocí občanky, čtečky a znalosti nějakých čísel. Říkají tomu třeba eIdentita.
Banka nabízí nejen spravování účtu, ale nějakým docela redundantní způsobem mi vytváří mi nějaké další eIdentity, které vůbec nepotřebuju.
Proč to nejde obráceně a do banky se nedá dostat tak jak můžu komunikovat s úřady?
Dobrá, nemusí to být zrovna ten způsob s občankou, ale co banka, to jiný způsob přihlášení, jiná aplikace... kde je nějaká snaha o sjednocení, zvláště pro osoby a společnosti, které vlastní více bankovních účtů u různých institucí?
Banky si tohle vždy řešily po svém - a skutečně to měla každá úplně jinak.
Až zpřísnění podmínek a zároveň neschopnost státu rychle a dobře zavést použitelnou digitální identitu je dotlačilo k bankovní identitě
, což de-facto standardisovalo podmínky - natolik, že by naopak bylo lze použít externí ověření (digitální identita, mojeID...) třeba přes NIA i pro přihlášení do banky.
Nechce to NIA a nechtějí to především ty banky. (Při používání jejich identity k jiným službám vědí, kam kdo leze, bylo-li by to naopak, nevěděly by nic.)
To je dost protivné a otravné řešení, kterým se vůbec neposouváme v té vyhlášené "digitalizaci" vpřed, ale spíš se honíme jak pes za ocasem. Standardizace, FIDO2... nic...
Jinak ČSOB přišla s bankovní identitou až v době, kdy jsem už měl eIdentitu a odevzdával daňové přiznání elektronicky. Proto mi přijde další taková identita naprosto zbytečná, se státem už mám způsob komunikace a je překvapivě funkční. Není nejjednodušší, ale stran zabezpečení to nevypadá špatně.
V době, kdy banky s těmi bankovními identitami lezly na světlo, moc alternativ nebylo - v podstatě jen eIdentita a mojeID (tuším od 2019). Ale máte pravdu, že zi to tak mohl zařídit každý.
Též patřím do této nebankovně identifikované skupiny, takže mám prakticky ověřeno, že to lze. Ale mé bance se to moc nelíbí a neustále mne ponouká, abych si zapnul i tu bankovní.
kupodivu jsou problém zákony. Banky mají předpisy na míru a v podstatě jejich bezpečnostní podmínky splňují zase jen banky (ne že by byly tak vysoké, ale jsou tak konkrétní).
Představa, že jedna banka bude druhé poskytovat přihlášení je dost absurdní, taková spolupráce nemusí být souladu s tržními pravidly a ani zájmem samotné banky.
Více účtů už dnes může spravovat z jedné banky, protože to bankám nařídil zákon (PSD2 a multibanking). Diskuze kolem multibankingu (roky 2010 - 15) byla mimochodem velice podmětná, tam zazněly i tyhle argumenty.
Z hlediska proveditelnosti by připadalo v úvahu využít NIA (identita obcana), ale to jde proti snaze státu, aby dělal v tomhle co nejméně (což je asi dobře) a proto vznikla i bankovní identita.
Ono by stačilo, kdyby aspoň ty implementace přihlašování byly nějak standardizované.
Multibanking mi přijde ve své podstatě uhozený, protože první, co člověk nechce, aby mu banka viděla do účtů u jiné banky, profilovala si ho a tím víc ho otravovala. Ano, je to třeba pohodlné, ale mnoho lidí má účty rozhozené nejen kvůli pojištění vkladů, ale i z tohoto důvodu.