" ... jakým způsobem je možné implementovat vlastní jednoduchou grafickou kartu pomocí běžně dostupných integrovaných obvodů ..."
Geniálně přehledné (a relativně jednoduché) řešení bylo v PMD85, kde základní čítač "bodů" honil posuvný registr a po vydělení 6-ti se pak přivedl na kaskádu čítačů, které adresovaly jednotlivé byty ve videoRAM. To schema bylo přímo školácká ukázka principu, na jakém to pracuje.
P.S. Docela mi to připomnělo televizi na kolejích - na začátku školního roku jsme si sháněli na inzerát staré ČB (za odvoz) aby bylo na pokoji na co koukat a na konci roku jsme je zase vyhodili. Spoulužák si jednou pořídil "barevnou" ruskou za kilo. Na ní byly zajímavé dvě věci - jednak kysna (děsně těžká z poctivých dubových fošen), ale hlavně střeva.
Např. dekodér barvy byl udělán přesně podle učebnice - tj. na plošňáku byly pěkně srovnané LC články které posouvaly fázi a diodové přepínače které otáčely polaritu podle potřeby. Autoři holt potřebovali jednoduché schema, které se dá ubastlit ze základních součástek (i když vyladění parametrů musel být pěkný horor) - jinak se na tyhle věci už dávno používají jednoúčelové integráče, do kterých se pustí chrominační složka a na druhé straně z něj leze rovnou RGB .. Ale soudruzi v Sojuzu je asi v době kdy tu televizi vyvíjeli ještě nestihli okopírovat :)
Takže se ze zvědavosti ptám už předem, z jakých součástek bude udělaný ten návrh grafické karty ?
Jo, PMD-cko to melo vyreseny takhle jednoduse. Trosku slozitejsi to bylo napriklad na Spectru (tam se nepouzivaly diskretni soucastky), kde bylo potreba adresovat i barvu.
Graficka karta: takto nizko (na HW) v tom clanku nepujdu, pouze se zminim o fungovan i synchronizacnich signalu, pristupu do obrazove pameti atd. Vlastni implementace muze byt v Xilinx XC9500, ale snad by to nacpat i do neceho mensiho. Vystup RGB pres DA prevodniky na VGA monitor. Pomoci par odporu se do da primo prenaset do SCARTu (sice to presne neodpovida specifikaci, ale funguje to dobre - mimochodem, atori puvodniho schematu zapomeli nastavit uroven, kterou se specifikuje typ obrazu). No a pro prevod na S-video ci kompozitni video jsem na webu vzal schema s AD-722 (a take mou oblibenou 555, ktera tam narovnavala delky synchro pulsu :-).
Na tech starych televizich (i ceskych) se mi libilo, ze se k nim dodavala docela dobra technicka dokumentace. Slo napriklad o seznam mericich bodu, kde ke kazdemu bodu bylo nakreslene, jak na nem ma vypadat signal na osciloskopu. Spolu s dodavanym schematem (!) to bylo dost dobre na vyuku.
No, nejakej rychlejsi PIC by to urcite zvladl, vsak taky prenosove pasmo televize je pod 7 MHz. Ja jsem mel s pouzitim mikroradicu problemy, protoze kazde preruseni se ihned projevilo na generovanem obraze. Zase to melo vyhodu v tom, ze pokud se generovala pouze mrizka, tak se dalo presne vizualne vydetekovat, kdy preruseni nastalo :-)
muzu potvrdit. Videl sem to v realu na Foreveru a je to povede. Ale on tam ma pomerne silny jednochip rady AVR, takze se nedivim, ze to zvlada generovat.
Ten PicPong vypada dobre minimalisticky :-) - jednobitovy zvuk a dvoubitovy DA prevodnik na video. Zajimave je pouziti digitalnich joysticku, ty ja rad uz od dob Atarka :-)
Jo, taky tam autor spravne pise, ze cele video s tim PICem generovat neustiha - zvladne 156 pixelu na radek. Ten PIC jede na dvanacti MHz a zvladne cca 3 MIPS. Spatne to neni, ale na full video by potreboval alespon 6 MIPS.