Názory k článku Grafické karty a grafické akcelerátory (4)
-
pet (neregistrovaný)Samozrejme, ze je to MZ800. To je totiz nazev rady pocitacu (predchozi rada byla MZ700). V teto rade byly (nekamenujte mne, pokud se pletu) MZ811 bez kazetaku, MZ821 s kazetakem a MZ831 s tzv "kvik" diskem (uz si nepamatuju, jak se to psalo, u nas se neprodaval) - to byla zbesilost s 3 1/2" disketou, na kterou se zapisovalo ve spirale a mela kapacitu 64 kB.
Jinak MZ800, Sord3M a PMD85 a jeho klony byly na rozdil od ZX Spectra kompatibilni s operacnim systemem CPM. To byl take duvod ke vzniku ramdisku s velkou kapacitou (muj mel 1 MB ;-)), ale tento ramdisk nebyl strankovan v operacni pameti, ale v IO prostoru (doufam, ze moc nekecam ;-)). Originalni ramdisk mel kapacitu 64 kB.
Pokud by mel nekdo vazny zajem, mohu prekopat supliky a zkusit najit desky na ramdisky (zalohovane 2-mi plochymi baterkami po dobu vypnuti pocitace) a cesky komentovany vypis monitoru (biosu) ;-). Dokonce jsem mel i vse na radic flopyny, ale na tu jsem tehdy neschrastil penize.
PS: Ten zajem radeji nemejte, pred 3-mi lety jsem se stehoval a tehdy jsem hodne veci vyhazel. ;-) -
zilog (neregistrovaný)... byly na rozdil od ZX Spectra kompatibilni s operacnim systemem CPM ...
Tohle tvrzení je nepřesné. Kompatibilita je slučitelnost a nelze slučovat hardware se software.
Obecně lze říci, že CP/M jde zprovoznit na libovolném stroji s procesorem Intel 8080 či Zilog 80, pokud je zajištěna dostupnost paměti pokud možno v uceleném rozsahu, nejlépe od adresy 0. Protože většina modelů Specter měla na začátku paměti 16k ROM (a pak ještě videoram), nešlo CP/M vzhledem ke své velikosti a struktuře rozumně pro zbývajících cca. 40k naprogramovat.
Existovala však amatérská úprava Spectrum 80k, která umožňovala nastránkovat místo ROM pamět RAM. Spectrum +3 a +2A již měly tzv. "allram" mód, který také umožnil nastavit 64k RAM vcelku (tedy od adresy 0 do 65535) - pro ně bylo CP/M (tuším, že dokonce ve verzi 3.0) v prodeji. -
Jet-Set Yoshin <jet@alfonso.homeip.net> (neregistrovaný)hele, jestli nekde najdes plosnak na ramdisk, pripadne aspon jeho schema, moc by me zajimalo. Ja ti naopak poslu schema meho ramdisku (doufam, ze ho jeste nekde vyhrabu). Ovsem 2 plosnaky mi zbyly, ale ty nedam :-).
Jinak pro zajemce o to, jak to vlastne fungovalo:
Existovaly 2 mody - jeden kompatibilni s basicem, druhy kompatibilni s biosem. Nastesti byly podobne, tak se daly emulovat soucasne. Biosovy mode umel jenom reset adresy (tusim port e9) a opakovanym ctenim nebo zapisem z/na port eb se sekvencne cetl obsah. Takze bios jednoduse outnul na e9 a pak inir z eb a pokud tam nasel boot sector, spustil ho. Basicovy mode umel nastavit adresu outnutim na prislusne porty (vyssi byte na jednom, nizsi byte na druhem) a pak znovu sekvencni cteni inirem nebo zapis otirem (ale z jine adresy nez to delal bios, aby to nebylo tak jednoduche). Pri prelezeni pres 64K (kapacita originalniho sharp ramdisku) se zacalo cist on adresy 0. Rozsirene ramdisky (az 1MB) mely dalsi 4 bitovy port kterym se nastavovaly nejvyssi 4 bity adresy. Moje verze ramdisku mela 4 verze - 64K (jenom teoreticky, nikdy jsem ho nevyrobil s tak malou kapacitou, na co taky :-), 256K, 512K (strasny bastl, pameti byly po dvou 'na buzeranty') a 1M.
Nejkrasnejsi vec na sharpu s ramdiskem a CP/M byl boot - radove 1/4 sekundy. Za tu dobu se nezinicializuje ani VGA na tom nejrychlejsim PC. -
Frn (neregistrovaný)Mě by to taky docela zajímalo - už jenom z principu. Když jsem poprvé viděl schema RAMdisku k Sharpu, zaujal mě způsob jakým se ty paměti občerstvovaly. V "normálním" provozu si to obstarával sám CPU, který ve fázi "dekódování instrukce" nemá co dělat a tak na adresovou sběrnici přiloží obsah registru R (který se po každém cyklu sám inkremenruje) a vyvolá refresh tím že se tato adresa použije jako adresa řádku, ale celý cyklus čtení nedoběhne - paměti se občerství. Jenže s vypnutým napájením se toto neděje a obsah by se ztratil. Jenže šikulové dokázali i tohle zajistit : RAMky se (po vypnutí zdroje) napájely buď ze 3 akumulátorů (3,6) nebo ze dvou běžných článků (3 V) a občerstování zajišťoval obvod 555, který generoval úzké pulzy s velkou střídou. Ty se pak přivedly na /RAS a /CAS, ovšem v opačném pořadí než v jakém probíhá normální cyklus čtení - tedy první spadnul /CAS a chviličku po něm /RAS. Paměti se občerstvily interně a na adresování použily interní registr který se táke autoinkrementoval. Fungovalo to na 100% pro paměti 64Kx4 a 256Kx4.
Mě na tom nejvíc překvapilo, že se takto chovají - katalogové listy od "imperialistických" pamětí v té době nebyly běžně k dostání a jejich socialistické napodobeniny nic takového neuměly - např. legendární velmi výkonné 16Kx1, které potřebovaly trojité napájení a byly opravdu velmi výkonné (tedy dokázaly ve formě tepla vyzářit opravdu velmi velký výkon). -
dizzy (neregistrovaný)velmi jednoducho - data (teda ich cast) si musel docasne skopirovat do oblasti pod adresou 32768 (tato oblast pamate sa neprepinala), prepnut banku (ak ma pamat neklame robilo sa to najnizsim bitom na IO adrese 127) a skopirovat data do druhej banky :-)
Ale dovolil by som si poopravit autora - v niektorych programoch mal Didaktik Gama mensie problemy s kompatibilitou ako Didaktik M. Dovodom bolo, ze Didaktik M mal vyssiu taktovaciu frekvenciu procesora ako povodne ZX Spectrum a tym padom niektore graficke efekty nevyzerali celkom tak ako mali (napr. pismo v borderi, hra Sentinel) -
No oni ty Didaktiky M a Kompakt měli ještě jednu nevýhodu krom větší frekvence CPU. Jejich "ULA" už nebyla originální ULA, ale jakýsi hybrid vyrobený v Sovětském svazu. Měl sice tu výhodu, že (snad) nebrzdil CPU při přístupu do videopaměti, ale právě pro to byly ty "border efekty" u her rozházené a pochroumané. -
anonymníNo, priamo to prenasat neslo. Gama mala 80 kB Ram, z toho tusim 48 adresovanych priamo a 16/16 boli 2 prepinatelne banky. Teda kopirovat sa to dalo tak, ze si napr. 16 kb z prvej banky prekopiroval do nemapovanej RAM napr. pomocou instrukcie LDIR, potom si prepol banku ( na nejaky port procesora bolo treba nastavit 1) a skopiroval si tu pamat naspat.. nebolo to velmi rychle, ale na ukladanie menej pouzivanych dat to bolo fajn..
-
Michal Kára (neregistrovaný)To bylo jinak: dolnich 16KiB ROM, pak 16KiB RAM neprepinatelna a pak 2x32KiB ram prepinatelne. Moc dobre si to pamatuju - psal jsem kopirovadlo kazet, ktere to umelo vyuzivat :-)
A pak jsem mel bastl, ktery mapoval tu pamet do dolnich 32KiB, takze clovek mohl menit ROM, mit vlastni :-) -
Tak tak, a kdo byl šikovný, tak po malé HW úpravě se dali postavit různá "80ti kila" s různým mapováním, a to buď od 0 (tudíž vlastní ROMka, nebo CPM a i emulátor Sharp MZ800 se dal rozjet) a nebo od 32768 jako originální Gama. S kámošem jsme měli udělanou destičku a ještě čtyři takové dipswitche a dalo se vybírat mezi různými varianty těchto "80ti kil" jako byla například 80kB z časopisu Sdělovací technika, úprava pana Lamače a bylo tam snad možno mapovat i jako na Spectru 128K a různé jiné varianty. Poněkud mi to kazila disketovka D40, ta si mapovala kousek své ROM a RAM tuším do dolního prostoru, ale i to se nějak nakonec vyřešilo. Jinak destičku mám ještě schovanou :-)
-
zilog (neregistrovaný)Musím opravit jedno tvrzení:
"grafický režim 256x192 pixelů, každý pixel může nabývat jedné ze čtyř /OPRAVA: ŠESTNÁCTI/ barev..."
Jinak řečeno o grafických módech SAMa:
Mode 1: 256*192 bodů, 2 barvy ze 16 pro 8*8 pixelů - mód ZX Spectra, 6144 bajtů pixelů + 32*24, tj. 768 bajtů atributů
Mode 2: 256*192 bodů, 2 barvy ze 16 pro 8*1 pixel, 6144 bajtů pixelů + 32*192, tj. 6144 bajtů atributů
Mode 3: 512*192, 4 barvy, 24576 bajtů
Mode 4: 256*192, 16 barev, 24576 bajtů
Barvy je možno vybrat z celkové palety 128 barev (s HW rozšířením Kaleidoscope 32768 barev - to se však příliš dlouho neprodávalo).
Více barev než 16 (256*192 bodů) nebo 4 (512*192) jde zobrazit v rámci přepínání palety 16 (nebo 4) barev na řádek. Přepínání barevných palet a dokonce i grafických módů v rámci zobrazeného screenu provádí ASIC čip (kromě stránkování emuluje i hw porty ZX Spectra 48k) a lze tak činit přímo příkazy SAM Basicu (resp. Master Basicu).
Textové režimy se tvoří v grafice, v režimu 256*192 obvykle znaky o velikosti 8*8 až 8*12, 6*8, 4*8 bodů. Rozlišení 512*192 je používáno pro znaky o šířce 6 či 8 bodů, tedy obvykle 64*24 znaků či 85*24 znaků (proměnlivou velikost znaků nastavíte příkazem CSIZE v SAM Basicu).
Práce s přepínáním obrazovek dovoluje např. textovku s grafikou v módu 4 (16 barev), pod tím ikony v 16 barvách s jinými 16 barvami, a v dolní polovině obrazovky mód 3 se 64 znaky na řádek ve 4 barvách. Nejspodnější informační (stavový) řádek může mít opět další odlišné 4 barvy.
S trochou šikovnosti lze na obrazovku dostat obrázky s 32 barvami z Amigy. SAM Basic to už nepodporuje, ale při využití přerušení, se správným načasováním, lze přepnout balík barev a dokonce graf. mód i uprostřed řádky!
Levným a efektivním řešením je přepínání obrazovek (obdoba jednoduššího řešení se 2 obrazovkami u ZX Spectra 128k). I SAM Basic dovoluje v rámci základní paměti 512 KB otevřít si větší počet obrazovek (OPEN SCREEN), střídavě v nich tvořit grafiku (náhravat obrázky), z nichž lze některou zobrazit (DISPLAY).
Obrazovku lze také vypnout, neboť grafika vlastně SAMa zpomaluje :o), takže některé programy při vybraných operacích, např. assembler Comet při překladu zdrojového textu do binárky, vypínají obraz - v takovém případě počítač "běží" na maximu 6 MHz.
Ještě dvě zajímavosti:
1. Autorem SAM Basicu je autor Beta Basicu pro ZX Spectrum Dr. Andy Wright, SAM Coupe přečte spectrácké kazety, diskety s formátem dobově nejkvalitnějšího disk. řadiče Disciple či Plus D a spustí basicové programy, tedy i vykreslí grafikou. I když SAM Coupe dokáže plně emulovat ZX Spectrum i na úrovni strojového kódu a přístupu k periferiím, je v emulačním módu o trochu rychlejší, takže časování některých kritických rutin v trikové grafice spectráckých programů (hlavně dem) je třeba upravit :-)
2. SAM měl mít původně 64 barev, ale když Bo Jangeborg (autor spectráckých her Fairlight 1 a 2 a graf. programů Artist 1 a 2) začal psát - SAMovi a jeho graf. možnostem na míru - graf. balík "Flash!" , doporučil počet barev zvýšit.
Emulátor SAMa (troufám si tvrdit, že jeden z nejkvalitnějších emulátorů i s ohledem na možnosti nastavení) naleznete na:
http://www.simonowen.com/ -
tisnik (neregistrovaný)Ta chybicka se vloudila diky memu chaotickemu psani poznamek :-) Proste jsem si kdysi napsal rozliseni 256x192x4, ale problem je v tom, ze nekdy tu ctverku chapu jako pocet bitu na pixel (tj. zname bpp) a nekdy jako pocet barev :-)
Dekuji za vycerpavajici popis SAMa. To zpomalovani vypoctu pri zapnute grafice je celkem logicke (vyplyva to z rezimu pristupu do pameti) a napriklad u Atarka se vypnutim DMA pro grafiku dal urychlit vypocet az o tricet procent! (pouzival jsem to napriklad u svych "fraktalovacu"). Jeste si to pamatuju: vypnuti DMA: POKE 559,0, opetovne zapnuti: POKE 559,34.
Samozrejme, ze to zpomaleni zalezelo na nahozenem grafickem rezimu, cim mene informaci na obrazovce, tim mensi zpomaleni. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelTen soucasny pristup byl reseny dvema sbernicema? Na Atarku se totiz pri pristupu GFX cipu (tj. Anticu) do pameti poslal CPU signal HALT a procesorek se slusne na jeden nebo vice taktu odpojil od sbernice (vystupy na velkou impedanci). Trosku to obchazel az obvod ve vyssich modelech, tj. Atari 130XE. -
zilog (neregistrovaný)ROM image je soucasti dodavky emulatoru (jako samostatny file), tak proc hledat :-)
Pro ty, co se chteji presvedcit, ze se jedna o pravou ROM ;-), jeden odkaz:
sam.speccy.cz
Samozrejme si lze do emulatoru nastavit i upravene, cizi, tedy "externi" ROMky, napr. 16k ze ZX Spectra... -
zilog (neregistrovaný)Tuším, že primát v počtu vyvinutých počítačů v rozvinuté komunistické/socialistické společnosti měl jistý Ing. Smutný.
To bylo v době, kdy v socialistických výzkumných ústavech rentgenovali a jemně seřezávali např. zahraniční RISCové procesy, aby je bylo možno překonat imerialistické "embargo" ;-)
V amatérských pomínkách se o podobné pokoušeli někteří údajně takovým způsobem, že obvody seřezávali lupenkovou pilkou... -
shaga (neregistrovaný)Ano, sám jsem ještě pořád majitelem stroje Bobo 64k, sestaveného podle návodu z Amatérského rádia v oddělení vývoje ČKD polovodiče, kde se všichni nudili a tak si našli práci, prostředky byly všude kolem.
Bylo to kompatibilní se spectrem, navíc to mělo Multiface - výbornou vecičku, která se spouštěla z ROM (tuším že tam byla na místě ovladače nějaké obskurní sinclairovské tiskárny či čeho) pouhým stiskem jedné klávesy (information at your fingertips) a dávala člověku do ruky takové nástroje jako celoobrazovkový hexa editor paměti (možná bych si i vzpoměl, na jaké adrese ukádal počet životů Manic Miner), možnost uložit obsah paměti na kazetu, disketu (quick disk? Nějak tak se to jmenovalo) a kdo ví co ještě :) -
danhard (neregistrovaný)Nevim jestli na Bobo64 vznikla nejaka podpora nekompatibilni grafiky, tech 512x265 jsem tam flaknul jenom z duvodu abych na tom umel naemulovat standardni 80 znakovej terminal, na to nejakej spec. programek byl.
S prichodem 256k pameti jsem to rozsiril na Bobo256 s podporou vetsi pameti.
Byla to hracka, ale pekne jsme se na tom vyblbli.
Zdravim, autor ideoveho navrhu :o)
danhard@volny.cz -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelMate prosim nejake podrobnejsi informace, jak byla grafika generovana, tj. pouzite casovani, sekvencery apod? Mam takovy dojem (ale uz je to peknou radku let), ze nektere osmibitove pocitace si tehdy platnou normu SECAM dost ohybaly (spatne synchro) a na nekterych televizich tak byl problem s dobrym naladenim obrazu.
-
krupkaj (neregistrovaný)na IQ151 a jeho grafickych modulech bylo zajimave, ze VIDEO32 a GRAFIK mohly zobrazovat nezavisle jako by ve dvou rovinach. Napr. kdyz ste smazali textovou obrazovku graficka zustala nedotknuta. Docela by me zajimalo jak to bylo udelano po hardwarove strance (zvlast, kdyz si uvedomim ze veskery zobrazovaci hardware byl v modulu). Nevite nekdo o tom neco?
-
Myslím si, že grafická paměť byla úplně zvlášť. Mimochodem, grafická paměť mohla být adresovaná nejen po bajtech (podobně jako u běžných grafických karet), ale také po bitech podle souřadnic. Zde ovšem měli chybu, takže jakýkoliv pokus o takový přístup vyvolal náhodné vypadání pixelů na obrazovce.
Mimochodem, o úžasné klávesnici IQ151 kdosi prohlásil, že zručný cimbálista na ní zvládne napsat až 120 úhozů za minutu. -
No nevim co zrucny cimbalista, ale ja jsem nechapal, proc nebyl k IQ151 dodavan pomocny HW k mackani klaves - tj. majzlik a kladivo. Pri mackani prsty se klavesa obvykle nezmackla nebo zmackla hned dvakrat.
Taky si pamatuju, jak jsme na tech televizich pousteli televizi. Mozna to bylo v dobe, kdy se pocitace chladili, mozna jsme na ne jen nemeli zadne rozumne hry ...
Laborator disponovala predchudkyni site - jeden kazetovy magnetofon byl pripojen pres kabely tazene po zdi ke VSEM pocitacum IQ151 v ucebne. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelA pritom se zrovinka v te dobe vyrabely tady v Brne (Zbrojovka) velmi slusne klavesnice, skoro bych rekl profesionalni (nektere jsou jeste dnes funkcni, stejne jako stare klavesnice od IBM a HP). Takze stacilo malo - aby se podniky mezi sebou dohodly a do pocitacu montovaly opravdu klavesy na psani a ne nejaka telefonni tlacitka (IQ, PMD atd.).
-
anonym1 (neregistrovaný)IQ 151 mělo membránovou klávesnici, ale dobře zakamuflovanou tlačítky. To jest velmi odolnou, ale snad nejhorší možnou klávesnici pro normální psaní. Protože IQ151 byl počítač určený primárně do škol, tak to nebylo až tak zle vymyšlené - levné a nezničitelné.
Jako kompenzaci nabýzelo IQ možnost napsat klíčové slovo pro BASIC stiskem jedné klávesy, takže zručný cimbálista by zvládl 120 klíčových slov za minutu :-)). Kdo neuměl psát na stroji, tomu to až tak nevadilo.
Také na něm šlo celkem dobře programovat ve strojovém kódu, přímo v počítači pro to byla podpora (jmenovalo se to MONITOR) a umožňovala v celku pohodlný zápis z klávesnice přímo do paměti, spouštění programu od zadané adresy, přesouvání částí paměti apod. Dokonce později vyšla i dokumentace ROM paměti. Takže opravdoví borci (já ne :-( ) dokázali napsat i vlastní obsluhu pro nahrávání z kazeťáku.
Tragédií IQ byl zdroj - ve škole museli přikoupit ke každému IQ151 jeden ventilátor. Problémy se zdrojem šli až tak daleko, že existovali dvě verze IQ151 - obyčejná a s posíleným zdrojem (poznala se podle písmene G na klávesnici v pravo dole). A jen na verzi G bylo možné provozavat modul GRAFIK a tím i grafiku.
Prostě ve srovnání s ostatními počítači Made in Czechoslovakia nebylo nejhorší. -
Ano, byla úplně "mimo" a přístup do ní byl přes instrukce IN a OUT - na jeden port se nastavil režim "blokový přístup", na druhý a třetí se poslala horní a dolní půlka adresy a na čtvrtém se daly číst/zapisovat data, tedy celý byte (8 bodů). Nebo se pdobně nastavial adresa, ale na řídící port se poslal povel "bitový přístup" + 3 bity adresa bodu + 1 bit "barva". O tom že by tam byla chyba nevím - asi jste měli modul který se přehříval. Ale po vytažení modulu BasicG (který jako jediný měl šajnu o tomto modulu) se z grafické RAM stal externí RAMdisk, který se nesmazal ani po RESET-u. A to bylo daleko lepší využití než patlal nějakou primitovní grafiku pomocí BASIC-u !
Ono to totiž nebyla žádnáí sranda napájet "sovětské" paměti 16Kx1 - potřebovaly +5 (na I/O obvody TTL), +12 (na "jádro") a -5 (aby se ze substrátu odčerpávaly zatoulané nosiče). Jejich žravost byla tak velká, že se pro ně vyráběl nový model IQ151 se silnějším zdrojem (jak už tu někdo zmínil). Pamatuju si, že v Pardubicích na elektroprůmce měli jako jedni z prvních grafický modul - ještě dřív než začala sériová výroba si ho ubastlili sami. Fungovalo jim to dobře, ale bylo to dobré akorát tak na předvádění návštěvám, protože se po 5-10 minutách přehřál zdroj a mašina spolehlivě zatuhla.
Jo a k tomu kombinování grafického a textového režimu - to bylo taky celkem jednoduché, protože videosignál byl na sběrnici a jednotivé karty tam přistupovaly pomocí OC, takže nebyl žádný problém aby se jejich výstup zobrazoval současně. Prostě to měli docela dobře promyšlené a je škoda že se jim to nepovedlo líp dodělat (klávesnice, zdroj) a že to nebylo běžně dostupné. Na školách se totiž kolem "počítačů" muselo chodit obvykle po špičkách a zkusit si kolem nich cokoliv ubastlit byl neřešitelný problém. -
Tenkrát jsem programoval pro modul Grafik rozšíření G-Pascal. Snad byl dokonce součástí nějakého modulu. A po stížnostech na náhodné pixely jsem musel bitový režim zcela opustit.
Mohu potvrdit, že stabilita těch lépe vybavených strojů byla úděsná. A na rozdíl od PMD-85 se nedaly chladit máváním v okně. -
ML (neregistrovaný)V tejto suvislosti mi este napadla usmevna prihoda - po kupe a pripojeni Melodik-u nastal problem s hrou Cesta bojovnika od Ultrasoftu (nikdy som nepochopil o co v tej hre ide:-)) - Melodik nejakym sposobom 'odrovnal' ochranu proti kopirovaniu na diskete; hra sa dala LOAD-nut (teda skor RUN-nut) len po jeho odpojeni... Ach jo:-))
-
zilog (neregistrovaný)Ještě bych rád udělal objednávku na příští "šestnáctibitový" díl seriálu :-)
Amiga - alespoň její čtyři(?) zákaznické obvody, OCS, ECS a AGA verze, pojmy bitplány, bitmapy, chunky, planar, problémy s barevnou 3D grafikou
Atari: základ ST 260, 520, 1040 (až STFM) a Mega ST, dále STE a TT, a příp. i graf karty (pro DTP a CAD), kterých bylo opravdu hodně a jejichž výrobci postupně přešli na PC. DMA v posledním ST Falcon.
"Japonec" Sharp X68000 a skvělé konverze videoher - tak trochu nadupané MSX s procesorem M68000 a oper. systémem podle Amigy či spíše Unixu?
Sinclair QL - s jen 8 barvami, proto se asi už na něj nedostane...
Díky.
Z. -
kasou (neregistrovaný)este by som rad upozornil, ze existoval aj didaktik alfa II, nemal cervenu, ale tyrkysovu krabicu, a tusim mal vzadu viacej portov. didaktik beta mal este nejaku dalsiu sadu portov, hlavne viacej seriovych. dalsie rozdiely uz vazne netusim.
mali sme zopar kusov z oboch variantov na zakladnej skole, a viem, ze radsej sme manica hravali na dvojkach, bud sa lahsie nahraval z kazetaku, alebo bol stabilnejsi, nieco take.
no a potom sme mali este jednu novu ucebnu, kam nas pustali iba malokedy a tam boli didaktiky beta zapojene do siete, ktorej kralovala pp06. tradicna hodina vyucovania potom vyzerala tak, ze kto si prvy obsadil pp06 hral defendera v slovencine, a ostatnym cez siet nahral manica. :) -
wurmi (neregistrovaný)Zdravim
nahodou netusite ci na tej skole este mozu mat niekde v sklade tie Didaktiky Alfa/Beta? Viem ze je to kopec rokov, ale jeden by som chcel zohnat. Ja sa PMD-85 a ich klonom venujem doteraz - vid clanok Urob si sám PMD-85
http://www.kmit.sk/~peto/AVR/smallpmd128/docs/
peto@kmit.sk -
Vašek Stodůlka (neregistrovaný)No, asi jsem měl napsat ještě typ toho TNS, ale na to už si opravdu nevzpomínám. Ale určitě to nebylo XT, protože to mělo jako procesor nějakou Z80, pak to mělo nějaké 8-bit ISA sloty, v jednom z nich byl řadič Seagate a na něm takový ten klasický 20MB disk. Bylo to celé v krabici od PC. Mělo to dvě barvy pro grafiku a tuším že to mělo "moderní" výstup na televizi. Paměť nevím, ale tuším 128kB. V druhé krabici stejné velikosti byly dvě 8" mechaniky.
Pak k tomu byly ještě stanice, taky na Z80, server sdílel disk, OS se načítal po síti (ne z ROM). Jestli to bylo CP/M netuším, ale nemělo to na disku adresáře, nýbrž "oddíly" nelikosti 1MB, mezi kterýma se přecházelo pomocí "user n", kde n bylo číslo oddílu.
Prostě dokonalý hybrid. Jak znám TNS, nedivil bych se, kdyby to byl jediný funkční prototyp. :) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAle jo, okna 3.0 na Herculesu bezely, pouze stacilo prepsat nejake soubory s nazvy fontu. To vim urcite, kamarad to mel rozchozeny na nejakem XTcku od Commodoru (melo to v BIOSu preprogramovatelnou taktovaci frekvenci procesoru :-) A z her jsem na Herculesu videl Xenon the Megablast, sice to bylo hrozny (v porovnani s VGA verzi), ale bezelo to.
-
Radovan Garabík (neregistrovaný)... a ja som si kedysi napisal rezidentny program ktory emuloval CGA grafiku na Hercules, potom na tej mojej 286 islo pustit velmi vela povodnych CGA hier - pri troche snahy sa frekvencie Hercules karty dali rovno naprogramovat tak, aby sa tvarila ako CGA, len medzi kazdymi dvomi riadkami bol jeden volny, uloha TSR bola ten volny riadok kopirovat a odchytavat volania biosu na prepinanie videomodov
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelOni si taky tvurcove Herculesu dost sikovne spocitaly vsechno casovani tak, aby sel Hercules pouzit i na CGA a MDA monitorech - jinak by slo samozrejme o absolutne neprodejnou kartu. Krome toho byl Hercules a CGA zalozeny na stejnem cipu od Motoroly, takze jediny rozdil byl v naprogramovaci (a tusim ze jeste pribyl jeden krystal).
-
Radovan Garabík (neregistrovaný)To ci ide pripojit priamo na CGA monitor neviem, je dost mozne ze nie. Ale horizontalne (a ak si dobre pamatam aj vertikalne) rozlisenie Herculesa sa da menit zapisom do registrov videokarty - ked sa nastavi 640, je adresacia pamate skoro kompatibilna s CGA, a o to islo. Na mojom monitore sa mi podarilo dokonca natiahnut obraz az na 800×nieco, nez prestala fungovat synchronizacia - ale taky videomod mal absolutne nestandardnu adresaciu pamate a pracovat s nim vedeli iba moje programy. Spolu so zmenou rozlisenia sa menila aj obnovovacia frekvencia, pri tom rozliseni 800×nieco sa to uz viditelne mihalo. Toto vsetko som objavil metodou pokus/omyl, lebo zdokumentovane som to nenasiel nikde :-)
-
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelOni si taky tvurcove Herculesu dost sikovne spocitali vsechno casovani tak, aby sel Hercules pouzit i na CGA a MDA monitorech - jinak by slo samozrejme o absolutne neprodejnou kartu. Krome toho byl Hercules a CGA zalozeny na stejnem cipu od Motoroly, takze jediny rozdil byl v naprogramovaci (a tusim ze jeste pribyl jeden krystal).
-
x (neregistrovaný)jojo. jeste v roce 94/95 jsem videl na cvut na karlaku v ucebne zvane studenty chernobil mnoho pocitacu s grafickou kartou znacky herkules. ale tenkrat to byli uz nejake 486 s 1MB RAM. V ramci experimentu co to umi, jsem poprve a naposled videl na herkulovi bezet Windows 3.11, Golden Axe (super hra), Xonix (naka hra, kdy nejakej zmrd v podobe kosticky zral jiny kosticky), t602, turbo paskal a mozna jeste neco. Hlavne ty vysviceny zeleny monitory.. :0)
-
Sob (neregistrovaný)Consul 2717 byl perfektni stroj. Zelene (obcas i bile) svitici monitor prekonaval mnohonasobne PMDckovsky Merkury. Stejne tak jako klavesnice. Jen s pripojenim tiskarny to bylo horsi, protoze paralelni port nebyl v zakladni vybave, ale v externim "inteligentnim kabelu". I sit se z nich dala udelat. K hlavnimu stroji se pripojila osmipalcova disketovka, do kazdy stanice se vrazilo takovy "zarizeni" (myslim ze to bylo par odporu), cimz se stanici pridelilo cislo v siti, no a uz to jelo. CP/M na tom valilo jako divy. Hlavne kdyz deset uzivatelu zacalo najednou neco ukladat na jednu disketu, ktera byla pro vsechny spolecna. ;) Nejzasadnejsi nevyhoda site ale spocivala v tom, ze ten "identifikator stanice", fungoval jako zaseklej joystick, takze se kvuli tomu nedal poradne hrat Boulder Dash. :)
-
Ahoj,
take si pamatuji na Consuly, ktere byli u nas v Hradci v DDM. Tyto stroje kompatibilni s PMD 85 nebyli jedinecne jen svoji kvalitni klavesnici, ale i monitorem s jakymsi predchudcem filtru. Byla to takova jemna sitka, ktera se ale casem sloupavala.
Uzasny byl take server s 2 81/2 palcovymi mechanikami s programem BASNET, ktery dokazal vnucovat programy stanicim, vzdalene restartovat a podobne :-). Take byl tento stroj jedinecny svym velmi hlasitym BEEPREM, pamatuji si celou ucebnu s Manic Minerem :-).
Jindra -
ONDRA (neregistrovaný)Já mám dodnes 8bit Amstrdad-Schneider CPC 464 z roku 1984. To byl stroj ve své době s nevídanými 2x 16kB ROM a 64 kB RAM z toho 16 KB bylo jako video RAM. Grafika 160x200 16 barev nebo 320x200 4 barvy nebo 640x200 2 barvy. Šlo taky hardwarově nějak rolovat obraz změnou adresy kde začínala video paměť . Bylo možno volit barvy z palety 24 barev jestli se nepletu :). Zvuk měl 3 kanály (levý, pravý, a společný) a k tomu jeden šumový. CPU Z80 4 MHz, RGB výstup a integrovaný kazeťák podobně jako u Sharpu. Po připojení externí disketové jednotky na tom šlo dokonce provozovat OS CP/M . Hodně softu a hlavně her bylo portováno ze ZX Spectra. Vybavuju si textový editor Tasword nebo tabulkový program Supercalc, Hisoft Pascal, asembler/disasembler Mons/Gens... V česku těhlech strojů moc nebylo, soft se šířil pomocí kazet posílaných poštou mezi jednotilvými uživateli kteří se navzájem našli v inzerci v Rudém Právu :-) .... jo to byly časy
-
madr (neregistrovaný)Co jsem slysel tak existovala uprava Sharpa aby moh zobrazovat 64tis barev. Bylo to reseny pomerne zajimavim zpusobem. Pokud si dobre vzpominam, tak to bylo udelane tak ze tusim ze z vystupu na tiskarnu se vyvedli odpory(jestli tam byli i nejaky aktivni prvky si uz nevzpominam) a pripojili se na vystupy videa (Sharp mel i vystupy barevnych slozek vzlast) a programem se to pak pribarvovalo. Pouzivali to tenkrat v nejakem TV studiu na titulky a generovani barevnejch obrazku.
-
anonymníMaťo neznám, ale na Ondru jsem si taky vzpomněl. Byl to snad jediný stroj vyvinutý ve východním bloku nad procesorem Z80.
Didaktiky byly obšlehnuté Spektráče a v ostatních se používal 8080, který byl naprd - potřeboval dvojité napájení (+5 na periferie a +12 na jádro) a podpůrné obvody :
8228 dokázal luštit jestli to co problikne na (jediné !) sběrnici je adresa, data nebo kopie vnitřních stavových signálů (a chudák to pak musel dekódovat a přeposílat dál)
8224, který pro "CPU" generoval dvoufázové hodiny s amplitudou +12V a docela dost se u toho potil (takže se občas musel vyměnit když už to nezvládal a mašina tuhla víc než obvykle).
Naproti tomu Ondra byl určený pro "domácnost", takže vystačil s jediným napájením a (poměrně) inteligetní procesor Z80 si dokázal obsloužit všechny sběrnice sám, a tím se zjednodušil návrh plošňáku. Pracoval jen v grafice (cca 192x256 ale to už nevím jistě); Basic ale uměl vlastními silami psát znaky a byla tam i docela slušná sada grafických příkazů.
Malá perlička - (prý) kvůli refreshi byla VideoRAM zajímavě adresovaná (zkusím to naznačit abecedou protože přesný popis je nepřehledný - písmena abecedy udávají pořadí v jakém jsou body skutečně uloženy v paměti, značky + - a | ukazují okraj obrazovky) :
+-----------------
|KKKKNNNN
|DDDDHHHH
|..
.....
|..
|CCCCGGGG
|JJJJMMMM
|BBBBFFFFPPPP
|IIIILLLL
|AAAAEEEEOOOO
+-----------------
Vypadá to šíleně, ale funkce na převod adresy pixelu (H=řádek, L=sloupec) na fyzickou adresu (HL=adresa bytu) byla tuším na 5 (!) instrukcí assembleru.
A ještě jednu zajímavou vlastnost do něj nacpali konstruktéři. Ale napřed musím trochu odbočit.
Nevím jestli víte, jak byl v paměti uložen program v BASIC-u. Obvykla tak, že se do 2 bytů zakódovalo číslo řádku, do dalších dvou fyzická zdresa kde leží další řádek (protože už z principu měl proměnnou délku), do 1 bytu kód instrukce (PRINT, LET, CIRCLE apod - obvykle z rozsahu 0x80-0xff) a pak její argumenty už většinou v čitelné podobě (on si to interpret přebere). V této "úsporné" podobě se na některých strojích i ukládalo na pásku, takže ta pak byla "otiskem" paměti; někdy i volitelně s obsahem proměnných.
To ale českým vývojářům nevonělo a tak se u IQ151 na pásku ukládá program tak jak jde na obrazovku - tedy např. kód instrukce 0x85 se rozvine na posloupnost znaků "P" "R" "I" "N" "T". Asi jim to zjednodušilo práci, protože pro výstup na obrazovku i na pásku mohli používat stejnou část kódu.
No jo, ale jak vyřešit vstup ? Geniálně jednoduše - na rozdíl od Spectra kde se příkaz zadal jedním úhozem (i když občas s přehazovači) zde byla nasazena syntaktická kontrola která po odeslání řádku rozebrala jeho řetězce a pokusila se pochopit "o co jde". Vedlejším efektem byla možnost vynechání příkazu LET, který se interně automaticky přidal na začátek řádku pokud selhaly všechny ostatní možnosti (a když ani pak neseděla syntaxe, byl zadaný text vrácen uživateli k přepracování. Kromě toho se pak podle čísla řádku musel správně zařadit mezi ostatní aby na sebe správně navazovaly. Ovšem stihnout to nebylo jednoduché, takže se opět projevila genialita autorů IQ151 - po každém řádku BASICu odvysílaném na pásku se nechala cca 0,5s mezera ve které byl jen pilotní signál aby měl interpret při načítání dost času na schroustání. Pro větší programy to ale stejně mohlo být málo a kdo na to nemyslel včas a uložil si svoje dílo na pásku aniž ručně přenastavil mezeru na větší, ten pak míval peška. Ovšem našli se i machři kteří dokázali magneťák zastavovat v mezerách mezi řádky tak aby to prošlo (což zase nebylo tak jednoduché protože nahrávací rutina chtěla pořád slyšet aspoň pilotní signál).
No a teď se konečně vracím k Ondrovi. Protože vzniknul o něco později, věděli jeho autoři o těchto problémech a vyřešili je šalamounsky :
- loader nepotřeboval stálý pilotní signál (před každým řádkem se "chytal" znovu)
- pokud interpret nestihl dekódovat vstupní text ve stanoveném čase, dal pokun k zastavení magneťáku. Na to byl Ondra vybaven relátkem, takže to při nahrávání někdy pěkně cvakalo. Navíc nebyl problém propojit jich víc v učebně tak, aby načítali všichni najednou (data paralelně, relátka sériově). Zajímavé bylo že i když měly všechny stejný procesor a načítaly stejný program, trvalo jim to různou dobu a občas nějaký cvaknul - kupodivu pokaždé nějaký jiný.
Pokračovatelem Ondry byl další model pojmenovaný po druhém synovi autora, který už byl osazený procesorem 8088 (jméno už se mi taky vykouřilo, ale slušný popis by se dal najít v Amatérském Radiu). Bylo už ale moc pozdě, přišla do toho revoluce a IMHO nejlepší počítačové dílko které kdy ve východním bloku vzniklo bohužel padlo pod stůl.
Je to docela škoda, protože pro Ondru i jeho nástupce byly připraveny i slušně udělané periferie a určitě by v době krátce po revoluci zvedlo počítačovou gramotnost - ze které se dnes (bohužel) stává u většiny BFU schopnost spustit hru (1. stupeň), přetaktovat CPU (2. stupeň) případně pochopit a nainstalovat antivirák (3 a nejvyšší stupeň)..
Tož tak. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelAtarko melo pri praci s Basicem podobne problemy jako Ondra. Basicovy program se dal ukladat ve dvou podobach: bud otisk pameti s prelozenymi tokeny - to zajistovaly prikazy LOAD a SAVE. No a potom se dal "listovat" zdrojak na libovolne zarizeni, napriklad LIST "P:" na tiskarnu, LIST "C:" na kazetak a LIST "D:pokus.bas" na disketu. Pro nacteni zdrojaku ulozeneho v textovem souboru se pouzival prikaz ENTER, ktery vsak take musel kazdy radek prechroustat tak, jako kdyby se zadaval z klavesnice.
Atarko na to pouzivalo delsi mezery mezi zapisovanymi bloky, coz je desna prasarna, ktera jeste vic snizovala uz tak malou rychlost cteni/zapisu. Pokud vsak radky byly kratke (napriklad pouze 40 znaku a ne plnych 120), dala se jednoduchou upravou jedne ROMove rutinky mezera mezi bloky zmensit.
Samozrejme, ze po nastupu Turba 2000 a disketovych mechanik se samozrejme situace uplne zmenila. -
Kromě uvedených počítačů mi v seznamu chybí brko ze Slušovic: TNS-SC s 'obyčejnou' grafikou a TNS-GC s kvalitní grafickou kartou. Provozoval jsem zprvu TNS-SC a později TNS-GC a dokonce i s pevným diskem - byl to Seagate MFM o kapacitě 20 MB a na tom chodil nějaký slušovický (a ne špatný) klon CPM, nebo síťový TNS-DOS. Bylo to postaveno na 2MHz U880 (Z80), byl to průmyslový počítač (skříň, do které se strkaly karty, dodnes pamatuji, že bylo zapotřebí mít CPU kartu, kartu přerušovacího systému, RAM - měl jsem fantastických 256 kB, grafickou kartu a byly k dispozici vstupně výstupní karty). Grafika na GC měla v myslím 512x256, počet barev nepamatuji. Dělal jsem na to systém pro snímání rychlých dějů ve Forthu (taky skvělá věc, s láskou a nostalgií pročítám vezdejší seriál o Forthu) a dodnes pamatuji na fantastické počítání jakýchsi řešení diferenciálních rovnic tabulkovým procesorem scalc - nastavit vše, spustit výpočet a jít v klidu na oběd - za půl hodiny výsledky jako na koni. Vzhledem k politice JZD Slušovice jsme tam dále měli klon DBASE II, osmiprůchodový Pascal, Ada, a kromě jiného první grafický editor, který jsem potkal - jmenoval se podle jednoho francouzského malíře (tanečnic a prostitutek - snad Lautrek?). Textový editor se jmenoval ved a vzpomněl jsem si na něj, když jsem začínal s Linuxem.
-
janfrog (neregistrovaný)a to je dobre. Ja jsem nic z tohodle nezazil a prestoze nechapu,
co je border efekt, je prijemne si po tune clanku o nejnovejsich
programech, jejich verzich a super dual core opteronech precist,
jak se to delalo drive a jake zajimave triky se pouzivali.
Lide tenkrat byli opravdu vynalezavi...
Zkratka a dobre, jen tak dal :-) -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelOsmibitove pocitace (a i nektere sestnactibitove) mely jednu uzasnou vyhodu: byly totiz pomerne jednoduche, a to jak HW, tak i zakladni SW (Basic, System ROM). Proto mohl jeden clovek celkem bez obtizi celou cinnost pocitace pochopit a programovat na nem s vyuzitim ruznych triku, napriklad se daly presne spocitat delky trvani jednotlivych instrukci v cyklech procesoru a synchronizovat se s bezicim elektronovym paprskem pomoci NOPu apod.
S odstupem casu si dovolim rict, ze "nejzmapovanejsim" pocitacem je ZX Spectrum, ostatni osmibity byly bud mene zajimave, nebo naopak slozitejsi (Atari, C=, Sharp). Pravdepodobne uz nikdy se tolik nadanych a technicky erudovanych lidi nebude zabyvat jednim pocitacem tak, jako tomu bylo u ZX Spectra. (to tvrdim jako byvaly Atarista).
V dnesni dobe tento globalni nahled neni mozny, pocitace jsou tak slozite, ze jim NIKDO dopodrobna nerozumi. Problemy zacinaji uz s HW, o SW ani nemluve. Je to neco podobneho jako u aut: takovou Skodovku 100 nebo Trabanta dokaze opravit (a pochopit) skoro kazdy, pokud vam prestane fungovat nove auto, musite do specializovaneho servisu [tchanovi porad na jeho Vectre sviti jedna kontrolka, uz s tim byl nekolikrat v servisu a nikdo neprisel na zadnou zavadu :-]
Border se pouzival zejmena u pocitacu pripojenych na televizi. Tam totiz neni presne jasne, kde zacina obraz, tj. kde je mozne "rozsvecovat" jednotlive pixely. Proto se okolo celeho grafickeho okna delal jeste (vetsinou cerny) ramecek, do ktereho se nic jineho nevykreslovalo. Ale pomoci specialnich technik se i do teto oblasti dala nejaka grafika vykreslovat, napriklad zmenou barvoveho registru urcujiciho barvu pozadi. -
guest (neregistrovaný)Pro pocitac PMD 85 existuje emulator a lze na nem hrat mimo jine i Hlipu :)
Viz http://www.schotek.cz/pmd/index.htm -
Roman (neregistrovaný)A este jeden emulator PMD 85
http://development.djb-studios.com/viewforum.php?f=5&sid=efa1a1da646511b8e8d1d07840b4391f -
anonymníSice si z toho děláme tak trochu srandu, ale nakonec ty české (a slovenské) osmibiťáky měly něco do sebe. Na IQ151 se dalo přepnout do "parodie na assembler" jedinou klávesou BREAK (která přeštípla trapnou smyčku ve které BASIC čekal až zahřmí). Byly tam sice jenom jednoduché příkazy a program se zadával pohodlněji přímo ve strojovém kódu, ale na seznámení "jak ty střeva fungují" to bylo ideální. Bylo to dokonce tak promakané, že se dal na pásku uložit kus paměti i se zadáním od které adresy se to má po naloudování samo rozběhnout.
A u PMD se dokonce musel BASIC dokonce _ručně_ natahovat z "ROMdisku", aby s ním mohl uživatel pracovat ! To mělo taky svoje kouzlo - protože byl celý interpret BASICu v RAMce, daly se mu předefinovat příkazy. Akorát bylo vhodné aby měly stejný počet znaků a stejné první písmeno (kvůli sekvenčnímu vyhledávání), ale nebyl problém např. příkaz REM pozměnit na RUM (a v této podobě to pak BASIC vypisoval na obrazovku ale i očekával na vstupu). Popsané chování platlo ale jenom pro první verze - u dalších se BASIC natahoval sám ...
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že díky této možnosti "hrabat se ve střevech" a moct dělat ve strojáku jsem počítačům propadl a věnuju se jim dodnes, i když dneska už to není ani zdaleka taková sranda. Dnešní mladá generace ani neví o co přichází. Ale kdo ví co bude za pár let a jak se budou naši potomci s odstupem dívat na dnešní superrychlé stroje...
A abych nebyl úplně od tématu - schválně kolik z vás by dokázalo nakreslit úsečku nebo kružnici ve strojáku ? A dokážete si představit tu radost jakou měl programátor když mu to konečně vyšlo ??? -
ernie (neregistrovaný)To si představit dokážu, i když mým stojem byl Didaktik M + D 40 a když kámoš přitáhnul svuj tak jsme zkoušeli i síťování přes MIC a EAR vývody , přes interface jsme dělali běžící světla ... je to ještě tak 2 roky zpět.
První PC přineslo zklamámí - LPT má moc málo linek k použití a 8086 meumí jednodiše pracovat s jednotlivými bity v registru ......... -
Factor6 (neregistrovaný)CPC 6128 mam doma, dokonce ma jeste funkcni 3" mechaniku, ktere momentalne casto odchazeji. Obcas na tom parim hry a dema, emulator neni tak autentickej Po mensi uprave jde pripojit i normalni 3,5" mechanika a tim si zjednodusit prenos programu stazenych z internetu :) Jinak parametry ma stejny jako 464, jenom ma zabudovanou 3" mechaniku a z toho duvodu i pridany tape-vstup/vystup, 128kB RAM (tusim, ze se banky prepinaji po 64kB). nejake info muzete najit na http://plus3.wz.cz/cpc, co se deje na CPC scene najdete treba na http://www.cpcscene.com
-
Jarin (neregistrovaný)Teda toho Sharpika jste vzali ponekud "zevrubne". Napr. vubec neni zmineno, ze u neho byla zajistena zpetna kompatabilita i v grafice s jeho primym predchudcem MZ-700 a do velke miry prapredchudcem MZ-80K. MZ-700 totiz melo grafiku organizovanou podobne jako ZX Spectrum (tj. pseudografika ze znaku), kdezto MZ-800 mel paradni bodouvou grafiku (kazdy bod mohl mit libovolnou barvu dane palety). Dal urcite mohlo byt zmineno, ze pomoci par instrukci se ta rozsirena VRAM dala pouzivat jako bezny RamDisk, a to jak treba v BASICu, tak toho vyuzival napr. kopirak BigCopy, ktery sel do takoveho extremu, ze pro data "vysetril" i pul zobrazovane obrazovky. :-)
Ted par konkretnich pripominek:
1. Autor tvrdi ze MZ-800 pry byl "U nás poměrně neznámý". Dovolim si tvrdit opak, nebot to byly prvni solidni pocitace, ktery si mohl bezny obcan poridit v bezne maloobchodni siti a ze jich byly tehda plne Elektry od Ase po Kosice (muj Sharpik jsem porizoval v Banske Bystrici :o), kdezto Atarko bylo do te doby dostupne jen v Tuzexu a ostatni typy nejspis jen pres strycka na Zapade...
2. "vyvedený videosignál ostatně měly i osmibitové počítače Atari o dekádu dříve" - nepamatuju se sice, jak byl videovystup obhospodaren u Atarka, ale Sharpik disponoval vedle TV vystupu i videovystupem a digitalnim RGB (8-kolik) + prepinac monochromatickeho a barevneho zobrazeni.
3. "Poslední v řadě je Didaktik Kompakt, který se vyráběl v letech 1991-1994, tedy již v době kralování počítačů PC." - Tak na to zapomente, v tehle dobe jeste jednoznacne kralovala Amiga! Leta 1989-1993 jsou dokonce zlatou erou Amigy a ja jsem rad, ze jsem ji zmeskal jen o ten prvni rok... :-) -
jarop (neregistrovaný)Viem že pridávam pozde ale predsa. Pamatáte si niekto na PP-01 ?
My sme mali nejaké pozostatky na gymnáziu ešte v roku 1992-93. Videl som to raz v živote.
Klávesnica bola divná. Vysoké klávesy ale nedali sa poriadne stláčať.
http://www.homecomputer.de/pages/f_info.html?ZVT_PP_01_brown.html -
Bambus (neregistrovaný)Nevim kde se to vzalo, ale velka cast clanku pise ze SAM obsahoval graficky chip MC1377P.
Obvod Motorola MC 1377P (mimochodem je i v didaktiku M) je POUZE tzv. RGB to PAL/NTSC Encoder (prevadi (slucuje) RGB do composit video (je potreba pro TV modulator)).
Z toho je jasne, ze obraz timto "brouckem" (mimochodem nemate ho nekdo ?Uz se totiz nedela) POUZE prochazi !
Vice treba na: http://www.futurlec.com/Motorola/MC1377P.shtml
Hoj....
ČLÁNKY DO MAILU