Mám pocit že na obrázku není Sharp MZ-800 ale MZ-821. MZ-800 myslím neměl zabudovanou kazetovou mechaniku. Ale ruku do ohně bych za to nedal, už je to 20let co jsem na tom stroji hrával Flappyho :)
Samozrejme, ze je to MZ800. To je totiz nazev rady pocitacu (predchozi rada byla MZ700). V teto rade byly (nekamenujte mne, pokud se pletu) MZ811 bez kazetaku, MZ821 s kazetakem a MZ831 s tzv "kvik" diskem (uz si nepamatuju, jak se to psalo, u nas se neprodaval) - to byla zbesilost s 3 1/2" disketou, na kterou se zapisovalo ve spirale a mela kapacitu 64 kB.
Jinak MZ800, Sord3M a PMD85 a jeho klony byly na rozdil od ZX Spectra kompatibilni s operacnim systemem CPM. To byl take duvod ke vzniku ramdisku s velkou kapacitou (muj mel 1 MB ;-)), ale tento ramdisk nebyl strankovan v operacni pameti, ale v IO prostoru (doufam, ze moc nekecam ;-)). Originalni ramdisk mel kapacitu 64 kB.
Pokud by mel nekdo vazny zajem, mohu prekopat supliky a zkusit najit desky na ramdisky (zalohovane 2-mi plochymi baterkami po dobu vypnuti pocitace) a cesky komentovany vypis monitoru (biosu) ;-). Dokonce jsem mel i vse na radic flopyny, ale na tu jsem tehdy neschrastil penize.
PS: Ten zajem radeji nemejte, pred 3-mi lety jsem se stehoval a tehdy jsem hodne veci vyhazel. ;-)
Co by jsi chtěl na MZ800?
Kazety, komentovaný BIOS, řadič floppy? I floppynu 360 kB bych našel. I spoustu disket s CP/M ap.
Je mi líto vyhodit, ale zavazí to. I tem SHARP by se našel.
Napiš na motla.zavinac.seznam.cz
... byly na rozdil od ZX Spectra kompatibilni s operacnim systemem CPM ...
Tohle tvrzení je nepřesné. Kompatibilita je slučitelnost a nelze slučovat hardware se software.
Obecně lze říci, že CP/M jde zprovoznit na libovolném stroji s procesorem Intel 8080 či Zilog 80, pokud je zajištěna dostupnost paměti pokud možno v uceleném rozsahu, nejlépe od adresy 0. Protože většina modelů Specter měla na začátku paměti 16k ROM (a pak ještě videoram), nešlo CP/M vzhledem ke své velikosti a struktuře rozumně pro zbývajících cca. 40k naprogramovat.
Existovala však amatérská úprava Spectrum 80k, která umožňovala nastránkovat místo ROM pamět RAM. Spectrum +3 a +2A již měly tzv. "allram" mód, který také umožnil nastavit 64k RAM vcelku (tedy od adresy 0 do 65535) - pro ně bylo CP/M (tuším, že dokonce ve verzi 3.0) v prodeji.
hele, jestli nekde najdes plosnak na ramdisk, pripadne aspon jeho schema, moc by me zajimalo. Ja ti naopak poslu schema meho ramdisku (doufam, ze ho jeste nekde vyhrabu). Ovsem 2 plosnaky mi zbyly, ale ty nedam :-).
Jinak pro zajemce o to, jak to vlastne fungovalo:
Existovaly 2 mody - jeden kompatibilni s basicem, druhy kompatibilni s biosem. Nastesti byly podobne, tak se daly emulovat soucasne. Biosovy mode umel jenom reset adresy (tusim port e9) a opakovanym ctenim nebo zapisem z/na port eb se sekvencne cetl obsah. Takze bios jednoduse outnul na e9 a pak inir z eb a pokud tam nasel boot sector, spustil ho. Basicovy mode umel nastavit adresu outnutim na prislusne porty (vyssi byte na jednom, nizsi byte na druhem) a pak znovu sekvencni cteni inirem nebo zapis otirem (ale z jine adresy nez to delal bios, aby to nebylo tak jednoduche). Pri prelezeni pres 64K (kapacita originalniho sharp ramdisku) se zacalo cist on adresy 0. Rozsirene ramdisky (az 1MB) mely dalsi 4 bitovy port kterym se nastavovaly nejvyssi 4 bity adresy. Moje verze ramdisku mela 4 verze - 64K (jenom teoreticky, nikdy jsem ho nevyrobil s tak malou kapacitou, na co taky :-), 256K, 512K (strasny bastl, pameti byly po dvou 'na buzeranty') a 1M.
Nejkrasnejsi vec na sharpu s ramdiskem a CP/M byl boot - radove 1/4 sekundy. Za tu dobu se nezinicializuje ani VGA na tom nejrychlejsim PC.
Mě by to taky docela zajímalo - už jenom z principu. Když jsem poprvé viděl schema RAMdisku k Sharpu, zaujal mě způsob jakým se ty paměti občerstvovaly. V "normálním" provozu si to obstarával sám CPU, který ve fázi "dekódování instrukce" nemá co dělat a tak na adresovou sběrnici přiloží obsah registru R (který se po každém cyklu sám inkremenruje) a vyvolá refresh tím že se tato adresa použije jako adresa řádku, ale celý cyklus čtení nedoběhne - paměti se občerství. Jenže s vypnutým napájením se toto neděje a obsah by se ztratil. Jenže šikulové dokázali i tohle zajistit : RAMky se (po vypnutí zdroje) napájely buď ze 3 akumulátorů (3,6) nebo ze dvou běžných článků (3 V) a občerstování zajišťoval obvod 555, který generoval úzké pulzy s velkou střídou. Ty se pak přivedly na /RAS a /CAS, ovšem v opačném pořadí než v jakém probíhá normální cyklus čtení - tedy první spadnul /CAS a chviličku po něm /RAS. Paměti se občerstvily interně a na adresování použily interní registr který se táke autoinkrementoval. Fungovalo to na 100% pro paměti 64Kx4 a 256Kx4.
Mě na tom nejvíc překvapilo, že se takto chovají - katalogové listy od "imperialistických" pamětí v té době nebyly běžně k dostání a jejich socialistické napodobeniny nic takového neuměly - např. legendární velmi výkonné 16Kx1, které potřebovaly trojité napájení a byly opravdu velmi výkonné (tedy dokázaly ve formě tepla vyzářit opravdu velmi velký výkon).
tak ja mel k dispozici jak tu proprietarni disketovku, myslim ze to bylo jeste o neco mensi nez 3.5", tak potom i externi mechaniku se dvema 5.25" slotama na klasicke diskety / double side, double density.... radost pracovat. jeje kolik ja u toho stravil hodin meho mladi.
