Vlákno názorů k článku Grafické karty a grafické akcelerátory (4) od x - myslim, ze to byl asi jedinej pocitac v...
-
krupkaj (neregistrovaný)na IQ151 a jeho grafickych modulech bylo zajimave, ze VIDEO32 a GRAFIK mohly zobrazovat nezavisle jako by ve dvou rovinach. Napr. kdyz ste smazali textovou obrazovku graficka zustala nedotknuta. Docela by me zajimalo jak to bylo udelano po hardwarove strance (zvlast, kdyz si uvedomim ze veskery zobrazovaci hardware byl v modulu). Nevite nekdo o tom neco?
-
Myslím si, že grafická paměť byla úplně zvlášť. Mimochodem, grafická paměť mohla být adresovaná nejen po bajtech (podobně jako u běžných grafických karet), ale také po bitech podle souřadnic. Zde ovšem měli chybu, takže jakýkoliv pokus o takový přístup vyvolal náhodné vypadání pixelů na obrazovce.
Mimochodem, o úžasné klávesnici IQ151 kdosi prohlásil, že zručný cimbálista na ní zvládne napsat až 120 úhozů za minutu. -
No nevim co zrucny cimbalista, ale ja jsem nechapal, proc nebyl k IQ151 dodavan pomocny HW k mackani klaves - tj. majzlik a kladivo. Pri mackani prsty se klavesa obvykle nezmackla nebo zmackla hned dvakrat.
Taky si pamatuju, jak jsme na tech televizich pousteli televizi. Mozna to bylo v dobe, kdy se pocitace chladili, mozna jsme na ne jen nemeli zadne rozumne hry ...
Laborator disponovala predchudkyni site - jeden kazetovy magnetofon byl pripojen pres kabely tazene po zdi ke VSEM pocitacum IQ151 v ucebne. -
Pavel TišnovskýZlatý podporovatelA pritom se zrovinka v te dobe vyrabely tady v Brne (Zbrojovka) velmi slusne klavesnice, skoro bych rekl profesionalni (nektere jsou jeste dnes funkcni, stejne jako stare klavesnice od IBM a HP). Takze stacilo malo - aby se podniky mezi sebou dohodly a do pocitacu montovaly opravdu klavesy na psani a ne nejaka telefonni tlacitka (IQ, PMD atd.). -
anonym1 (neregistrovaný)IQ 151 mělo membránovou klávesnici, ale dobře zakamuflovanou tlačítky. To jest velmi odolnou, ale snad nejhorší možnou klávesnici pro normální psaní. Protože IQ151 byl počítač určený primárně do škol, tak to nebylo až tak zle vymyšlené - levné a nezničitelné.
Jako kompenzaci nabýzelo IQ možnost napsat klíčové slovo pro BASIC stiskem jedné klávesy, takže zručný cimbálista by zvládl 120 klíčových slov za minutu :-)). Kdo neuměl psát na stroji, tomu to až tak nevadilo.
Také na něm šlo celkem dobře programovat ve strojovém kódu, přímo v počítači pro to byla podpora (jmenovalo se to MONITOR) a umožňovala v celku pohodlný zápis z klávesnice přímo do paměti, spouštění programu od zadané adresy, přesouvání částí paměti apod. Dokonce později vyšla i dokumentace ROM paměti. Takže opravdoví borci (já ne :-( ) dokázali napsat i vlastní obsluhu pro nahrávání z kazeťáku.
Tragédií IQ byl zdroj - ve škole museli přikoupit ke každému IQ151 jeden ventilátor. Problémy se zdrojem šli až tak daleko, že existovali dvě verze IQ151 - obyčejná a s posíleným zdrojem (poznala se podle písmene G na klávesnici v pravo dole). A jen na verzi G bylo možné provozavat modul GRAFIK a tím i grafiku.
Prostě ve srovnání s ostatními počítači Made in Czechoslovakia nebylo nejhorší. -
Ano, byla úplně "mimo" a přístup do ní byl přes instrukce IN a OUT - na jeden port se nastavil režim "blokový přístup", na druhý a třetí se poslala horní a dolní půlka adresy a na čtvrtém se daly číst/zapisovat data, tedy celý byte (8 bodů). Nebo se pdobně nastavial adresa, ale na řídící port se poslal povel "bitový přístup" + 3 bity adresa bodu + 1 bit "barva". O tom že by tam byla chyba nevím - asi jste měli modul který se přehříval. Ale po vytažení modulu BasicG (který jako jediný měl šajnu o tomto modulu) se z grafické RAM stal externí RAMdisk, který se nesmazal ani po RESET-u. A to bylo daleko lepší využití než patlal nějakou primitovní grafiku pomocí BASIC-u !
Ono to totiž nebyla žádnáí sranda napájet "sovětské" paměti 16Kx1 - potřebovaly +5 (na I/O obvody TTL), +12 (na "jádro") a -5 (aby se ze substrátu odčerpávaly zatoulané nosiče). Jejich žravost byla tak velká, že se pro ně vyráběl nový model IQ151 se silnějším zdrojem (jak už tu někdo zmínil). Pamatuju si, že v Pardubicích na elektroprůmce měli jako jedni z prvních grafický modul - ještě dřív než začala sériová výroba si ho ubastlili sami. Fungovalo jim to dobře, ale bylo to dobré akorát tak na předvádění návštěvám, protože se po 5-10 minutách přehřál zdroj a mašina spolehlivě zatuhla.
Jo a k tomu kombinování grafického a textového režimu - to bylo taky celkem jednoduché, protože videosignál byl na sběrnici a jednotivé karty tam přistupovaly pomocí OC, takže nebyl žádný problém aby se jejich výstup zobrazoval současně. Prostě to měli docela dobře promyšlené a je škoda že se jim to nepovedlo líp dodělat (klávesnice, zdroj) a že to nebylo běžně dostupné. Na školách se totiž kolem "počítačů" muselo chodit obvykle po špičkách a zkusit si kolem nich cokoliv ubastlit byl neřešitelný problém. -
Tenkrát jsem programoval pro modul Grafik rozšíření G-Pascal. Snad byl dokonce součástí nějakého modulu. A po stížnostech na náhodné pixely jsem musel bitový režim zcela opustit.
Mohu potvrdit, že stabilita těch lépe vybavených strojů byla úděsná. A na rozdíl od PMD-85 se nedaly chladit máváním v okně.
