Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Hardware inteligentního internetového termostatu od Ray - Zdar a silu, nesledoval jsem cely serial, tak...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 3. 6. 2015 9:29

    Ray (neregistrovaný)

    Zdar a silu, nesledoval jsem cely serial, tak pokud uz to nekdo psal, tak se omlouvam (: Pokud by si toto nekdo chtel postavit v realnem prostredi, bylo by prinejmensim vhodne chranit si datovej pin 1wire transilem, ci jeste lepejinak. Samotnej transil stoji nekolik kc... Obecne jsou single terminated a jeste k tomu open colector sbernice dost nechutne nachylne na ruseni... Cim vyssi odpor k VCC tim horsi... A s tim souvisi prave ochrana pred ESD a jinou haveti, zejmena z blesku, ktery muze svihnout klidne nejakou tu stovku metru daleko a presto naindukvoane napeti muze spolehlive znicit pripojeny cidla. Nekdy staci i dostatecne silnej VF zdroj v akuratni vzdalenosti/sme­ru... 1wire se da spolehlive polozit i soubehem se silovinou a EMI radiacnim spotrebicem, pripadne zapinanim peknyho audio zesiku s 10ti kilovym toroidem (: Jak kde, jsou mista, kde se to nestane za 10 let a mista, kde to bude kazdou druhou bourku. Stejne tak, jako bezne odchazi ETH traficka... Pokud by to melo byt nekde resene robusne, urcite by stalo za uvahu dat ke kazdemu cidlu radic nebo miniaturni MCU a honit to po nejake prumyslove sbernici, treba 485petce. Je to sice 1-2 cm2 tistacku a 2 tolarky navic, nicmene, z dlouhodobejsiho hlediska by se to rozhodne vyplatilo :) Kdo zazil, co udela blesk, co svihne o par baraku vedle jen vzduchem, vi o cem mluvim. Tahat 1wire po destikach metru po baraku muze fungovat bezproblemove, pravda. Problem je jen v tom, ze muze :) Aneb nevedomost je sladka :) (mysleno ve smyslu praktickych dopadu)

    R.

  • 3. 6. 2015 9:36

    Petr Stehlík

    Rayi, v minulém díle o stavbě sítě čidel jsem napsal "na oba konce sběrnice dejte transil".

    Je pravda, že jsem v tomto díle neuveřejnil fotografii plošného spoje ze spodní strany, kde jsou ty transily vidět, a zároveň jsem je nepopsal do textu. Takže máte pravdu, a já tam ty transily mám.

    A samozřejmě je tam všem čtenářům doporučuji dát také.

  • 3. 6. 2015 11:13

    Petr M (neregistrovaný)

    Vy jste tak pověrčivý, že myslíte, že stačí "transilová hromnička"?

  • 3. 6. 2015 22:16

    Peter (neregistrovaný)

    Pokial chcete komunikaciu na 1-wire poriadne domrsit, transil je nejlepsie riesenie. Ma velmi velku kapacitu prechodu a pokial zbernicu budite z nejakeho mizernejsieho zdroja (pin procesoru a pod.), radikalne sa skrati pouzitelna kabla, osciloskop ten zazrak ukaze ... Pre ochranu pred prepetim treba pouzit poriadny skruteny dvojvodicovy kabel (minimum volnej plochy pre indukovanie rusivych napeti z vonkajsich mag. poli) s chakteristickou impedanciou 110...120 Ohm, elektrostaticke polia linku neohrozuju. Kvalita kabla sa pozna jednoducho, na konce kabla sa pripoji ukoncovaci rezistor o hodnote charakteristickej impedancie kabla Z=sqrt(L/C) a pripoji sa na osciloskop, podla urovne bordelu na obrazovke sa da usudit na jeho vhodnost.
    Pokial trvate na pouziti transilu, treba ho od linky oddelit rychlou impulznou diodou (schottky) s malou kapacitou (transil voci zemi, katoda diody spojena s katodou transilu).

  • 4. 6. 2015 10:08

    Petr Stehlík

    A zachová se ještě funkčnost toho transilu? Nebo se jako první "pokazí" dioda a tím odpojený transil přestane chránit?

  • 4. 6. 2015 14:06

    peter (neregistrovaný)

    Spickovy impulzny prud aj pomerne mizernych spinacich / rychlych diod IFSM (jednorazovka a dost) je pomerne znacny - jednotky az desiatky Amp (pri schottky menej), takze dioda toho znesie relativne dost - pre rusivy prud je zapojena v priepustnom smere. Transil svojou velkou kapacitou pre rusivy impulz funguje ako kondenzator s paralelne pripojenou (mizernou) zenerkou. V kazdom pripade, ak by sa na 1-wire objavil rusivy impulz s dobou trvania pod 1usec, ktory by odpalil takuto spinaciu diodu, uz budu davno mrtve vsetky senzory na linke (Ucc max = 6V). Ako som napisal, najlepsou ochranou je zabranit vzniku indukovanych rusivych napeti (kable, topologia, zemnenie, tienenie...), hlusenie transilmi, antiparalelnymi diodami a pod. je uz druhy level.

  • 10. 6. 2015 10:52

    Ray (neregistrovaný)

    Transil a velkou kapacitu ? Jak se to vezme.... Naprosto obycejnej transil se pohybuje pod 1nf, obvykle nekde na urovni par stovek pf (alespon ty co bezne pozuivam, nejlevnejsi co se daj koupit). A to se nebavim o lepsich typech. Na frekvence na sbernici 1wire, pri pullupu 1.5K se da lehce spocitat maximalni kapacita vedeni, aby to bezelo. Dokonce je ve specifikacich 1nf ohledne sbernice. Krom toho, existuje cela rada dalsich moznosti, lepcich, kdyz je na 1 draty X cidel, kde by to pak uz mohlo pusobit problem. Namatkou tyristory (SIDACy), ktery maj kapacitu nekde mezi 20-50pF, verze pro rychle sbernice jeste min...

    R.

  • 3. 6. 2015 9:37

    ES (neregistrovaný)

    Ano v minule jsem si podobne postezoval ze v soubehu se silovejma kabelama ani na par metru. a co teprve kratkovlna vysilacka to je labuzo....

  • 3. 6. 2015 15:15

    Yenya (neregistrovaný)

    Jak je tohle vážné, pokud jde o instalaci uvnitř budovy? Jak velký náboj je potřeba tím transilem typicky odvést?

    Jakože třeba ATtiny má na pinech ochrannou diodu směrem k Vcc, takže při přivedení napětí většího než Vcc na pin se otevře a nějaké malé desítky mA odvede tam. Pokud neřeším blesk (uvnitř železobetonového skeletu to myslím fakt nemá cenu), tak by naindukovaný náboj který by bylo třeba odvést neměl být nijak velký, i kdybych měl souběh se silovým vedením nebo se vedle spínal nějaký motor nebo jiná cívka.

    Jak to je?

  • 3. 6. 2015 16:10

    Petr M (neregistrovaný)

    Uvnitř budovy? To je irelevantní. Na ochranu proti blesku platí ČSN EN 62305. Ta dělí budovu do zón.
    LPZ (Lightning Protection Zone) 0 je venku. LPZ0a je imo dosah hromosvodu, LPZ0b v ochranným prostoru hromosvodu.
    LPZ1 je uvnitř budovy, obecně.
    LPZ2 jsou speciální prostory uvnitř (rack, serverovna, laboratoř,...)
    LPZ3 by byl rack uvnitř serverovny v LPZ3, pokud dává smysl ho dodatečně chránit
    A takhle se definují další a další vnořený zóny uvnitř budovby, kde to má smysl. Ochrana se instaluje na hranici zóny. Při vedení LPZ0-LPZ1 musí být podle ČSN EN 33 2000-4-41 vždy.

    Další věc je rušení, kde je několik pastí. Vydalo by to na celou knížku, ale obecně je potřeba vědět, jak a od čeho se rušení do systému dostává a řešit to klasicky, nebo udělat EMC zkoušky podle norem. 1-wire čidlo nevyhoví, takže odrušovat individuálně...

    Splnění ČSN EN 33 2000-5 pro požadavky na kabel (průřez, izolační odpor, zkušební napětí) a jeho vedení (uchycení, mechanická ochrana, souběhy) jsou snad základ a samozřejmost...

  • 3. 6. 2015 16:20

    Petr M (neregistrovaný)

    Ještě k diodám v AtTiny. Tyhle diody má každý CMOS. Viz moje poznámka k JTAGSEL u AT91SAM9260 a AT91SAM9261. Pokud je v datasheetu "Vdd+0,5V", víc se tam nepouští.

    Proud závisí na ploše PN přechodu, protože je tam limitace počtem paralelně cestujících majoritních nosičů. Při hustotě integrace na procáku bych nad pár uA neriskoval. Procák funguje na principu stlačenýho dýmu. Jak dým uteče, je po něm.

    Pozor, klasická dioda je pomalá, rychlý jevy jako výboje nedá a prorazí se hradla u vstupních MOSFETů. A pokud už tam něco vletí, musí se to vhodně "protopit" - třeba lapnout do kondíku a propálit na LEDce napájení. Pokud by to byly jenom CMOSy za step-up měničem nebo nábojovou pumpou, sesmažíš je.

  • 3. 6. 2015 17:36

    Yenya (neregistrovaný)

    No a otázka je, jestli tam vůbec může něco "rychle vletět". Samozřejmě věci typu připojování nového vedení při instalaci nepočítám. Jde o to, jestli ty transily jsou potřeba u vedení v rámci jedné místnosti uvnitř ŽB skeletu, když jde o vedení délky malých desítek m mezi piny MCU a nějakým vzdáleným čidlem.

    Může reálně třeba sepnutí motoru výtahu poblíž signálového vedení naindukovat v tom vedení něco, co by ta dioda neodvedla?

  • 3. 6. 2015 22:24

    trokar (neregistrovaný)

    Vím že je to vysoce neprofesionální, ale není lepší pokud "tam něco vletí" vytáhnout z šuplíku další Arduino?

    Jinak myslím, že timhle dílem se spousta nás neelebastlířů dost vyděsilo. Spojit Arduino čidla a něco naprogramovat zvládnem ale s elektronikou končíme u odporů

  • 3. 6. 2015 23:30

    Petr Stehlík

    trokare, dobrá poznámka - přesně z toho důvodu mám v termostatu Arduino v objímce a v šuplíku další čtyři kusy :-)

    Jinak jsem nechtěl nikoho vyděsit - i proto tu není schéma, ale jen lidský popis, kterou nožku spojit s kterou další nožkou. Ten základ je velmi jednoduchý, a navíc jsou na internetu haldy návodů právě díky tomu, že je to na Arduinu. Nebát se a nekrást!

  • 4. 6. 2015 6:53

    Petr M (neregistrovaný)

    Dobře. Kontrolní otázka.

    10. ledna odjedu na dva týdny hory. 12. ledna přijde kalamita, která strhne vedení VN k trafostanici. Při zapnutí tradfa po opravě vznikne přechodový jev, který sejme Arduino. Otázka zní: Stihnu vyndat ze šupléku Arduino dřív, než zamrznou a popraskají radiátory, když průměrná teplota venku bude -10°C?

    Arduino vem čert, to je pár korun. Pět radiátorů po 2500, rozmočený koberce a zničená plovoučka jsou přece taky levnější, než pořádně ochránit jednu sběrnici... A případný "odskok" z 200km vzdálené destinace se taky dá zvládnout zadarmo a za pět minut.

    A o platnosti Murphyho zákonů tady snad nikdo nepochybuje.

  • 4. 6. 2015 7:32

    Petr Stehlík

    Petře M, jste opravdu dobrý v něčem, co by někteří útlocitní mohli nazvat rýpáním, ale chybí vám konkrétní návrhy řešení. Jen v tomto maličkém podvláknu jste nejméně čtyřikrát zdůraznil, že transil nestačí. Jak jsem vás včera vyzýval k publikační činnosti, tak ta by právě měla obsahovat spíš konkrétní řešení než kontrolní otázky.

    Zkuste proto prosím přesně popsat návrh ochrany na hranici zón u 1-Wire sběrnice. Čtenáři to uvítají. A já zatím nebudu jezdit na hory, dokud se to nevyřeší lépe než transilem (který navíc, podle jiného zkušeného čtenáře, ničí kapacitní poměry na sběrnici, takže bych ho měl stejně předělat či zahodit).

  • 4. 6. 2015 8:46

    Petr M (neregistrovaný)

    Velice hezký je třeba to řešení, co máte na venkovním čidle. Kdybych to takhle udělal na baráku, kde je střecha 10m vysoko a v místě křížení je okap spojený s hromosvodem, na baráku čtyři svody, stane se při úderu 100kA blesku zhruba tohle:
    - Proud se rozdělí do čtyř svodů. Předpokládejme, že rovnoměrně. Do každýho vletí 25kA.
    - Předpokládejme svody s impedancí 10Ohm/m. Od připojení okapu k zemi 10m, takže impedance svodu 100mOhm. Na svodu v místě připojení okapu je 2,5kV, na stejným potenciálu je svod okapu.
    - Deklarovaný provozní napětí UTP je 350V, pro blesk to není problém. Vletí do obou žil současně, transil nemá co řešit.
    - Termostat se dostane na napětí 2,5kV proti zemi. Prorazí se zdroj (asi to nejede z baterek) a po průrazu klesne odpor sběrnice proti zemi třeba na 10 ohmů.
    - Touto cestou se vydá 1% proudu toho svodu, tzn, 250A (proudový dělič). Transil v termostatu se pokusí spojit žíly, aby těch 125A nešlo do GPIO pinu. Při tomto prvním a posledním hrdinským činu se odpaří i s chráněnám procesorem.
    - Prakticky okamžitě se odpaří měď v těch UTP s tím, že začne hořet izolace a zapálí třeba nábytek, záclony,...
    - Pokud by někdo v té době držel kabel od sběrnice v ruce, tak se blesk vykašle na prorážení zdroje. Zkrátí si to skrz izolaci kabelu a dobrovolníka třeba do armatury betonové podlahy. Pokud bude jeho impedance po průrazu řekněme 5kOhmů proti zemi, U^2/Z = 1,25kW. Upeče se zevnitř. Naštěstí nestihne moc trpět, je to hodně rychlý.

    Konkrétní návrh ochran hodně závisí na místních podmínkách a na instalaci. Je tam potřeba si zodpovědět hodně otázek a v diskusi (no, vlastně ani v článku) by na to nebyl prostor.

    Můžu vás ale odkázat na stránky o ochtaně před bleskem. http://www.kniska.eu/ Vymyslel je soudní znalec v oboru ochrany před bleskem a přepětím. Dá se tam najít i SW pro aanlýzu rizik, vysvětlení jak blesky chytata a jak zemnit,.. Myslím, že tamní informace budou relevantnější a komplexnější, než bych mohl napssat sem.

    Ty stránky by si měl ve vlastním zájmu přečíst každý, kdo nějak manipuluje s kabeláží z venku dovnitř. Hlavně ti idioti, co omotají UTP kolem svodu hromosvodu, dají AP na jímač, mají anténní stožáry vyšší než hromosvod a dělají podobný zvěrstva, by je měli mít povinný a po jejich prostudování test, v případě neúspěchu zakončený kopancem do rozkroku.

  • 4. 6. 2015 10:04

    Petr Stehlík

    Trvám na tom, abyste začal publikovat! Budeme tomu říkat technická beletrie, něco jako scifi, ale bez fi. Máte nesporný talent, dalo by se říct básnické střevo.

    Na domě mám jen jeden svod, takže kA nemusíme dělit čtyřmi.

    Mám díky vám už docela jasnou představu, jak 1-Wire sběrnici před bleskem ochránit správně, ale už to do příštího článku o SW asi nebudu dávat. Třeba někdy příště.

  • 5. 6. 2015 15:57

    Hany (neregistrovaný)

    Zdravím,

    díky za zajímavé články. Jestli bude na rootu více věcí na podobné téma, určitě to uvítá hodně lidí.

    Ochrana busu je zásadní a rád bych znal jednoduché a správné řešení. Nebuďte prosím jako zde hodně mluvící ale málo sdělující zamindrákovaný inženýr a nastiňte jak byste 1-Wire bus chránil?

    Napadla mě jednoduchá tranzistorová ochrana, viz: http://pandatron.cz/?797&jednoduche_prepetove_ochrany

  • 8. 6. 2015 13:51

    Petr M (neregistrovaný)

    Jinak jsem prolítl yten článek na Pajdatronu a ... Řekl někdo autorovi, že varistor není bipolární transil? A některý tam popsaný ochrany patrně neochrání nic.

  • 8. 6. 2015 12:28

    karel (neregistrovaný)

    No ja ani ne,
    opravdu by se to hodilo nekam napsat, mam taktez nekolik cidel na strechu a docela se bojim, po precteni diskuze, zas na druhou stranu, mam na strese kolektory a tam je teplomer a drat vede podel trubek primo az do ridici jednotky a je to tak od certifikovane firmi tak nevim.

    klidne pod navaod jak to udelat spravne napsat na vlastni nebezpeci protoze nic na 100% nefunguje

    net je plnej navodu na arduino i picko ktere pri delsim zapojeni akorat dotycne upecou, tak kdyby se nekomu chtelo tento trend zvratit nejsem proti.

  • 8. 6. 2015 13:44

    Petr M (neregistrovaný)

    Jenomže ono to není tak jednoduchý. Existuje hned několik věcí, na který si je potřeba u kabelu dávat pozor:

    1) Nadproudy a zkraty
    2) Zemní smyčky
    3) Unikající proud
    4) Potenciálový rozdíl mezi žílama
    5) Elektrický pole
    6) Kapacitní vazba
    7) Indukční vazba
    8) Vyrovnání potenciálu
    9) ESD
    10) Přechodový jevy

    A každý se řeší jinak, navíc se liší i podmínky. Navíc vyřešení jednoho bodu zhorší odolnost jinde, něco z rtoho někde nemusí vůbec vadit (ESD u 230V), jinde to samý může být smrtelný...

    Transil v tomhle případě pomůže na 4 (omezeně), 9 a 10 (částečně), zbytek neřeší.

  • 4. 6. 2015 15:46

    Yenya (neregistrovaný)

    Tak nevím, nepletou se vám někde Ohmy a miliOhmy?

    Izolace dnešních UTP by hořet neměla, většina kabelů se dělá jako bezhalogenové samozhášivé. Maximálně někam skápne plast o teplotě nějakých 300 °C, což asi ani nic nezapálí. Myslím že zhruba od této části dál je ten text už v oblasti sci-fi.

    Nebo možná i dřív - Wikipedia si myslí, že typický blesk má 30 kA, 15 C náboje a 500 MJ energie. Trvá řádově desítky mikrosekund (maximální fáze) a doznívá stovky mikrosekund už o řádově nižších proudech. Na druhou stranu odpor lidského těla při výboji je údajně jen 500 Ohmů, ne těch 5k.

    Odpaří-li se měď, kudy půjde těch 250 A do toho člověka?

    ======
    A teď já:

    Podíval jsem se do dokumentace, jak máme dělaný hromosvod na baráku: je to AlMgSi o průměru 8 mm. Dohledal jsem, že měrný odpor AlMgSi je 29 nOhm.m:

    http://elektrika.cz/data/clanky/wkkpmuh040907

    10 m takového vodiče bude mít odpor 5.8 mOhm, jestli dobře počítám. My teda takových vodičů kolem domu máme patnáct, ale počítejme ty čtyři. 7.5 kA na tomto vodiči udělá 43.5 V, což sice může leccos spálit nadproudem, ale výbojem to moc daleko nepřeskočí. Navíc pokud by se toho drátu na druhém konci držel člověk, tak nebude tvrdě připojený k potenciálu země. No ale i kdyby byl uzemněný natvrdo a dostalo se do něho 1 % výboje, tedy 75 A na 43.5 V po dobu řekněme 100 mikrosekund, je to energie 0.33 J. Smrtelná dávka elektrického šoku je podle tohoto odhadována na cca 4 kJ (ale nepochybně bude záviset i na napětí a proudu, nejen na energii):

    https://books.google.com/books?isbn=052187811X

    Co jsem přehlédl?

  • 4. 6. 2015 16:34

    Yenya (neregistrovaný)

    A to bych ještě řekl, že do člověka o odporu 500 Ohmů by napětí 43.5 V nemělo jak dostat proud 75 A - podle Ohmova zákona mi to vychází na 87 mA.

  • 4. 6. 2015 17:04

    Petr M (neregistrovaný)

    Samozhášivý neznamená nehořlavý... A už jsem viděl UTP kabel, jak pěkně zapálil dřevo.

    Měď se odpaří při nárůstu teploty. Teplota naroste v důsledku toho, že napřed proteče proud. Takže průchod proudu se roztavením nevylučuje, naopak. Průchod proudu je podmínkou toho tavení.

    A přehlídnutí bylo ohledně toho, že se jedná o přechodový jev. Nedá se počítat jenom s činným odporem, ale beton se chová jako vodič (polarizační jevy), v drátech nastane skin efekt a uplatní se i jejich indukčnost. Ještě nějaký dotaz?

  • 4. 6. 2015 17:31

    Yenya (neregistrovaný)

    Beton se chová jako vodič, čili přes člověka toho poteče ještě méně?

    Indukčnost vodiče hromosvodu znamená co? Že působení neodezní po těch 100 mikrosekundách? Za jak dlouho teda?

  • 4. 6. 2015 21:41

    Yenya (neregistrovaný)

    No dobře: skin efekt; impedance; přechodový jev. Člověk se furt něco učí. Jedeme dál:

    Budeme věřit, že ten můj hromosvod má tu vaši impedanci 100 mOhm. Jaké frekvenci to asi odpovídá?

    http://chemandy.com/calculators/round-wire-impedance-calculator.htm

    Když tam dosadím 10000 mm, hliník a 8 mm průměr dostávám Z=100 mOhm u frekvence 600 kHz. Což si vykládám tak, že ten přechodový jev lze aproximovat sinusovkou o této frekvenci. Tedy náběh do maximálního napětí trvá řádově jednu čtvrtvlnu této frekvence, a náběh do maximálního proudu (a odpovídající pokles napětí) druhou čtvrtvlnu. V tu dobu už se ale napětí nemění, takže takže drát se během té druhé čtvrtvlny přiblíží zpět svému stejnosměrnému odporu. Můj odhad tedy je, že na konci první čtvrtvlny bude v místě toho senzoru napětí těch vašich 2.5 kV (asi méně - vy počítáte s 25 kA, já se 7.5 kA), a na konci druhé čtvrtvlny bude těch mých 43.5 V. Řekněme tedy, že vaše napětí bude působit v průměru po dobu jedné čtvrtvlny, nějakých 0.4 mikrosekund.

    Je otázka, jestli během této doby si stihne blesk prorazit všechny vzduchové a jiné izolované mezery (přes izolaci UTP, přes kůži člověka, přes tu betonovou podlahu), a jestli způsobí nějakou škodu. Nejdřív ta rychlost: Podle tohoto videa blesk vyrobí ionizovaný kanál až k zemi za nějakou čtvrtsekundu:

    https://www.youtube.com/watch?v=CfYiFSTkBWk

    Pokud pro jednoduchost předpokládám, že mraky jsou ve výšce 250 m, je to rychlost 1 km/s, tedy 0.4 mm za těch 0.4 mikrosekundy. To je podle mě na proražení izloace UTP kabelu a ještě jednotlivého vodiče málo (drze předpokládám, že rychlost průrazu bude stejná jako ve vzduchu).

    A teď ta škoda: Pokud by člověk už měl proraženou kůži a dostal těch 2.5 kV do těla o odporu 500 Ohmů, procházel by jím proud 5 A a výkon 12.5 kW. Po dobu 0.4 mikrosekundy, ovšem. Čili do člověka by se uložila energie 0.005 J. Proud by sice na tu dobu překročil fibrilační hranici 120 mA, ale pochybuju, že by reálně k nějaké fibrilaci došlo. A ke škodě na nervové soustavě téměř jistě ne.

    Navíc pokud přechodový jev na hromosvodu samotném, tak přechodové jevy na sousedních izolovaných objektech budou taky, a možná ještě ve větší míře.

    Co jsem zanedbal tentokrát?

    A ještě jedna věc: já tady píšu proto, abych se o tom něco dozvěděl. Takže bych chtěl požádat, abyste případně svá tvrzení poněkud víc rozepsal. Je nakonec možné, že to nejde počítat ani tak jak to mám já, ani tak jak to máte vy. Například tam nikde nefiguruje těch 100 MV napětí mezi mrakem a zemí.

  • 5. 6. 2015 13:58

    SB (neregistrovaný)

    „... U^2/Z = 1,25kW. Upeče se zevnitř. Naštěstí nestihne moc trpět, je to hodně rychlý...“ A jak dlouho výboj trvá? Vzhledem k tomu, že kolem 1 milisekundy, tak mi energie pohlcená v dobrovolníkovi vychází na 1,25 J! S tím toho moc nenapečete.

  • 3. 6. 2015 22:40

    Petr M (neregistrovaný)

    No pochopitelně může. Armování betonu je sice Faradayova klec, ale pomůže spíš s elektrostatickým výbojem, pokud je pro něho kratší cesta z povrchu do armatury, než do vnitřního prostoru. A tam je ještě podmínka dobře provařené a uzemněné konstrukce.

    Na magnetický pole velké intenzity moc nepoumůže, je to přece jenom feromagnetikum. Pohltí sice nějakou energii při magnetování, ale zůstanou oblasti s nějakým remanentním magnetismem, takže tam bych ochraně před magnetickým polem moc nevěřil.

    Navíc armování má oka třeba 10cm. A rádiový frekvence vlnovou délku od km po mm. Něco zadrží, u něčeho se koná difrakce a něco bez problémů projde... Třeba z mobilu se dá volat i v paneláku, že? A do toho železobetonovýho kvádru nevedou z venku žádný kabely, že?

    Navíc se tím neeliminují zdroje rušení vevnitř té konstrukce.

    A co se zdrojů rušení týká, tam je několik mechanismů vzniku rušení. Každý se chová jinak a každý se eliminuje jinak. Diody v procesoru nestačí, pokud se neomezí proud tak, aby to s rezervou pokrylo worst case. Ale to pak zvedne impedanci a vyžaduje přizpůsobení impedance vedení. To pak rozhodí úrovně signálů... Je to duchařina a hodně tvrdě zaplacený know how.

    I ten transil už považuju jenom za symbolickou hromničku. Nezachrání prakticky nic, pokud člověk neví kdy, proč, kam a jaký typ nasadit..

  • 15. 6. 2015 13:45

    hofikhof (neregistrovaný)

    Dobrý den,

    Před nedávnem jsem si pořídil microserver od HP, kde mám Windows server 2012 s virtualizací. Na Windows používám program LogTemp pro 1wire zaznaménávání celkem 12 čidel v domě pomocí redukce z RS232 (několik odporů, diod... jednoduchý a funkční bez problémů).
    Dále na viurtuálu je linux server pro 2 kamery a linux server pro DLNA úložiště.
    Nastala otázka spotřeby... server má cca 50W. Napadlo mě to řešit pomocí Raspberry, k čemuž by šlo asi připojit čidla, nainstalovat DLNA a nějaké samba úložiště s externím diskem (mám 2x 1.5TB RAID1).
    Je nějak tato kombinace schůdná i výkonově pro Raspberry, nebo raději Ardinuo?
    Prosím o pomoc. Opravdu se v těchto mini zařízeních nevyznám. Všude je spousty návodů, postupů, ale srovnání nic moc pro mé potřeby...

    Moc děkuji a přeji hezký den.

  • 15. 6. 2015 22:05

    Petr Stehlík

    Raspberry Pi je pro DS18B20 "kanón na vrabce". Naopak nebude vůbec dobrý pro RAID kvůli absenci diskového rozhraní a slabé síti.

    Osobně bych to řešil novým serverem (klidně ARM, anebo ty nové Buldozery od AMD) se spotřebou do 10 W. Určitě nenapájet přes ATX zdroj, tím se dá taky hodně ušetřit.

    Sám mám doma Atom, který bere kolem 15 W, a výhledově ho chci nahradit něčím ještě menším, ale rozhodně s on-board SATA a gigabitovou síťovkou, což Raspberry Pi nesplňuje ani jedno.